Vybrané články

Zobrazují se články pro štítek klinická osteologie . Zobrazit všechny články

Terapie osteoporózy

04/2020 MUDr. Eva Lokočová
Osteoporóza je nejčastější onemocnění skeletu, které je charakterizované snížením kostní hmoty s porušením mikroarchitektury a následným zvýšeným rizikem zlomenin. Se stárnutím populace narůstá léčba osteoporózy a prevence fraktur na důležitosti. Základem terapie je kromě prevence pádů a pravidelné pohybové aktivity zejména dostatečný příjem vápníku a vitaminu D. Vlastní farmakologickou léčbu dělíme na antiresorpční (bisfosfonáty, denosumab, hormonální léčba) a osteoanabolickou (teriparatid). Jsou zmíněny i novinky z biologické léčby osteoporózy. Neméně důležitá je však i compliance pacientů s dlouhodobou adherencí k léčbě.
CELÝ ČLÁNEK

Burosumab jako novinka v léčbě hypofosfatemické křivice vázané na chromosom X

03/2020 Prof. MUDr. Milan Bayer, CSc.
Hypofosfatemická křivice vázaná na chromosom X je způsobena mutacemi genu pro transmembránovou endopeptidázu na chromosomu X (gen PHEX). Tento stav má za následek nadbytek růstového faktoru fibroblastů 23 (FGF23), což vede ke ztrátě fosfátu do moči a k potlačení aktivity 1α-hydroxylázy. Při chronické hypofosfatemii je poškozena mineralizace kostní hmoty, v rostoucím dětském skeletu vzniká křivice, u dospělých osteomalacie. Konvenční léčba sestává z podávání aktivní formy vitaminu D a suplementace fosfátu ve více denních dávkách. Tato terapie může zlepšit příznaky choroby, ale normální fosfatemie a kontroly onemocnění při ní dosaženo není. V současné době se objevuje nová možnost léčby - burosumab, což je plně humánní rekombinantní monoklonální protilátka proti FGF23. Ruší jeho fosfaturické účinky a podporou tvorby kalcitriolu zvyšuje absorpci fosfátu ze střeva. Dochází tak k obnově homeostázy fosforu.
CELÝ ČLÁNEK

Nová možnost léčby glukokortikoidy indukované osteoporózy

06/2019 MUDr. Olga Růžičková
Glukokortikoidy indukovaná osteoporóza (GIOP) je chronické metabolické onemocnění skeletu, které vede k vysoké morbiditě a mortalitě. U dospělých pacientů dlouhodobě léčených glukokortikoidy dochází k osteoporotické fraktuře až v 30-50 %. Zdá se, že z hlediska kosti neexistuje bezpečná dávka kortikosteroidu. Útlum kostní novotvorby je klíčovým mechanismem vzniku GIOP, a zároveň hlavním rozdílem oproti postmenopauzální osteoporóze. Významným rizikovým faktorem u GIOP je denní dávka kortikosteroidu, celková kumulativní dávka a délka podávání. Suplementace kalciem a vitaminem D je naprosto základní podmínkou prevence a léčby GIOP. Bisfosfonáty jsou v současné době u GIOP lékem první volby. Teriparatid by měl být lékem volby pro pacienty s nejvyšším rizikem zlomeniny, a to i vzhledem k jeho mechanismu účinku. Objevení Wnt signální cesty je velkou nadějí v léčbě GIOP. Zcela nový přístup ke GIOP by znamenal vývoj selektivních modulátorů glukokortikoidních receptorů. Takové látky by měly protizánětlivý účinek bez negativního vlivu na osteoblasty. Slibným přípravkem v léčbě GIOP snad již v blízké budoucnosti je denosumab.
CELÝ ČLÁNEK

Vápník a vitamin D v prevenci osteoporózy

01/2019 Prof. MUDr. Jan Štěpán, DrSc.
Kalcium a vitamin D jsou pro zdraví nezbytné. Těžká nedostatečnost vitaminu D je asociována s muskuloskeletálními onemocněními, jako jsou osteomalacie nebo křivice. Nedostatkem vitaminu D nebo nízkým příjmem vápníku navozená sekundární hyperparatyreóza urychluje úbytek kostní hmoty s věkem a zvyšuje riziko nízkotraumatických zlomenin. U osob se sérovými koncentracemi 25-hydroxyvitaminu D pod doporučenými hodnotami (50-75 nmol/l) lze denním příjmem 20 µg (800 mezinárodních jednotek) vitaminu D a 800-1 000 mg vápníku (preferenčně potravou) snížit riziko kostních i některých extraskeletálních onemocnění. Užívání přípravků vitaminu D je limitováno adherencí a možným rizikem předávkování. Pro populaci může být účinnějším opatřením k zajištění potřebného příjmu vitaminu D fortifikace mléka.
CELÝ ČLÁNEK

„Treat to target“ v léčbě postmenopauzální osteoporózy aneb jak dlouho léčit osteoporózu

02/2018 Mgr. Květa Kroupová; prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.
Target i goal se z angličtiny překládá jako „cíl“. Je však rozdíl mezi target a goal pro léčbu chronického onemocnění. Například goal - cíl léčby diabetů je prevence diabetických komplikací, target je hodnota glykovaného hemoglobinu (měřitelná hodnota); goal pro léčbu hypercholesterolemie je prevence kardiovaskulárních komplikací, zatímco cíl - target je hodnota LDL cholesterolu. U léčby osteoporózy známe cíl, kterým je prevence zlomenin. Není však určen target, tedy měřitelný, jasně hodnotitelný parametr pro stratifikaci rizika a cíl léčby. Hodnota T-skóre < 2,5 SD (standardní odchylka) je hranice pro stanovení diagnózy osteoporózy a zároveň je to indikační práh pro nasazení antiresorpční terapie. Známá je ale skutečnost, že většina pacientek utrpí frakturu v pásmu osteopenie, která je mimo diagnostické i indikační rozmezí.
CELÝ ČLÁNEK

Doporučení EULAR pro využití zobrazovacích metod v diagnostice a léčbě axiálních spondyloartritid

06/2017 MUDr. Kristýna Bubová
Spondyloartritidy patří mezi zánětlivá revmatická onemocnění postihující primárně axiální skelet. Kromě klinického a laboratorního vyšetření se při diagnostice již mnoho let opíráme zejména o výsledky zobrazovacích metod. V minulosti bylo základní metodou rentgenové vyšetření sakroiliakálního skloubení, které zobrazuje chronické zánětlivé změny charakteru erozí, změny šíře kloubní štěrbiny či zvýšené sklerotizace. Díky pokroku v radiologii jsme dnes však schopni zachytit již časné zánětlivé změny ve formě kostního edému, a to pomocí magnetické rezonance. Na základě těchto nových poznatků vytvořila Evropská liga proti revmatismu (European League Against Rheumatism, EULAR) ucelená doporučení pro využití zobrazovacích metod, která by měla posloužit nejen jako přehledný návod při stanovení diagnózy, ale měla by pomoci i při další strategii léčby axiálních spondyloartritid. Zásadní metodou diagnostiky zůstává konvenční rentgenové vyšetření, ke kterému se v určitých situacích přidává právě vyšetření magnetickou rezonancí. Diskutuje se i o úloze obou metod zejména v monitoraci onemocnění a predikci léčebné odpovědi. Zmíněna jsou i další radiografická vyšetření, která se v minulosti zkoušela v souvislosti se spondyloartritidami, a jejich využití v dnešní praxi.
CELÝ ČLÁNEK