Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek klinická osteologie . Zobrazit všechny články
Prevence, časný záchyt a léčba osteoporózy v ordinaci všeobecného praktického lékaře
06/2023 Prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., dr. h. c.
Osteoporóza je závažné systémové onemocnění skeletu s velkým medicínským, sociálním i ekonomickým dopadem. Postihuje v ČR více než půl milionu obyvatel a mnohdy uniká diagnóze až do projevů komplikací nebo je diagnostikována pozdě. Zavedení Populačního programu časného záchytu osteoporózy v ČR, který předpokládá aktivní zapojení všeobecných praktických lékařů a registrujících gynekologů nejen do diagnostiky, ale především do léčby, může být rozhodujícím krokem ke zlepšení situace. Terapie osteoporózy je dostupná, hrazená zdravotními pojišťovnami a zrušení preskripčních odbornostních limitů umožní léčbu i všeobecným praktickým lékařům. Antiresorpční léky, kterou jsou většinovým způsobem léčby, mají velmi dobrý terapeutický účinek a minimálně nežádoucích účinků. Volba jednotlivých přípravků musí být individuální a odpovídat klinickým potřebám, komorbiditám a riziku komplikací. Úzká spolupráce mezi lékaři prvního kontaktu a specialisty nepochybně zlepší současnou situaci.
CELÝ ČLÁNEK
Osteoporóza je závažné systémové onemocnění skeletu s velkým medicínským, sociálním i ekonomickým dopadem. Postihuje v ČR více než půl milionu obyvatel a mnohdy uniká diagnóze až do projevů komplikací nebo je diagnostikována pozdě. Zavedení Populačního programu časného záchytu osteoporózy v ČR, který předpokládá aktivní zapojení všeobecných praktických lékařů a registrujících gynekologů nejen do diagnostiky, ale především do léčby, může být rozhodujícím krokem ke zlepšení situace. Terapie osteoporózy je dostupná, hrazená zdravotními pojišťovnami a zrušení preskripčních odbornostních limitů umožní léčbu i všeobecným praktickým lékařům. Antiresorpční léky, kterou jsou většinovým způsobem léčby, mají velmi dobrý terapeutický účinek a minimálně nežádoucích účinků. Volba jednotlivých přípravků musí být individuální a odpovídat klinickým potřebám, komorbiditám a riziku komplikací. Úzká spolupráce mezi lékaři prvního kontaktu a specialisty nepochybně zlepší současnou situaci.
Burosumab v léčbě X-vázané hypofosfatemie u dvou sourozenců - kazuistika
04/2022 Doc. MUDr. Sylva Skálová, Ph.D.; PharmDr. Petra Rozsívalová
X-vázaná hypofosfatemie (X-linked hypophosphatemia, XLH) je vzácné onemocnění manifestující se v dětském věku především křivicí, osteomalacií, odontomalacií a disproporcionálně malým růstem. Typickým prvním projevem bývá kolébavá chůze a bolesti končetin. Uvádíme kazuistiku dvou sourozenců s familiárním výskytem XLH, u kterých konvenční terapie fosfáty a kalcitriolem nebyla dostatečně účinná. Po zahájení léčby burosumabem, monoklonální protilátkou neutralizující FGF-23, došlo k významnému ústupu klinických obtíží i laboratorních nálezů. Léčba ve srovnání s konvenční terapií je lépe tolerována a je bez nežádoucích účinků.
CELÝ ČLÁNEK
X-vázaná hypofosfatemie (X-linked hypophosphatemia, XLH) je vzácné onemocnění manifestující se v dětském věku především křivicí, osteomalacií, odontomalacií a disproporcionálně malým růstem. Typickým prvním projevem bývá kolébavá chůze a bolesti končetin. Uvádíme kazuistiku dvou sourozenců s familiárním výskytem XLH, u kterých konvenční terapie fosfáty a kalcitriolem nebyla dostatečně účinná. Po zahájení léčby burosumabem, monoklonální protilátkou neutralizující FGF-23, došlo k významnému ústupu klinických obtíží i laboratorních nálezů. Léčba ve srovnání s konvenční terapií je lépe tolerována a je bez nežádoucích účinků.
Moderní postupy v léčbě osteoporózy
04/2021 MUDr. Olga Růžičková
Osteoporóza je systémové metabolické onemocnění charakterizované sníženým obsahem kostní hmoty a narušením mikroarchitektury kosti, což je příčinou zvýšené fragility kosti, a tím zvýšeného rizika zlomenin již při minimálním traumatu. Osteoporóza postihuje obrovské množství lidí, týká se obou pohlaví, všech ras a její prevalence dále poroste spolu s celosvětovým stárnutím populace, čímž se stává globálním zdravotním problémem. Zlomeniny pak představují logický následek osteoporózy, který s sebou přináší nemalé ekonomické náklady pro společnost, poskytovatele zdravotní péče, pacienty a jejich rodiny. Klinická důležitost diagnostiky a léčby osteoporózy tkví v prevenci osteoporotických zlomenin. Cíle léčby osteoporózy musejí být pro každého pacienta individualizovány v závislosti na věku, tíži a komplikovanosti onemocnění. Základem prevence a léčby osteoporózy u postmenopauzálních žen je dostatečný denní příjem vápníku (1,5 g) v kombinaci s vitaminem D (800 IU). Antiresorpční léky jako aminobisfosfonáty jsou obvykle doporučovány jako terapie první volby. Lékem druhé volby je denosumab. Deriváty teriparatidu jsou lékem pro pacienty s nejvyšším rizikem fraktur.
CELÝ ČLÁNEK
Osteoporóza je systémové metabolické onemocnění charakterizované sníženým obsahem kostní hmoty a narušením mikroarchitektury kosti, což je příčinou zvýšené fragility kosti, a tím zvýšeného rizika zlomenin již při minimálním traumatu. Osteoporóza postihuje obrovské množství lidí, týká se obou pohlaví, všech ras a její prevalence dále poroste spolu s celosvětovým stárnutím populace, čímž se stává globálním zdravotním problémem. Zlomeniny pak představují logický následek osteoporózy, který s sebou přináší nemalé ekonomické náklady pro společnost, poskytovatele zdravotní péče, pacienty a jejich rodiny. Klinická důležitost diagnostiky a léčby osteoporózy tkví v prevenci osteoporotických zlomenin. Cíle léčby osteoporózy musejí být pro každého pacienta individualizovány v závislosti na věku, tíži a komplikovanosti onemocnění. Základem prevence a léčby osteoporózy u postmenopauzálních žen je dostatečný denní příjem vápníku (1,5 g) v kombinaci s vitaminem D (800 IU). Antiresorpční léky jako aminobisfosfonáty jsou obvykle doporučovány jako terapie první volby. Lékem druhé volby je denosumab. Deriváty teriparatidu jsou lékem pro pacienty s nejvyšším rizikem fraktur.
Burosumab - nová naděje pro léčbu X-vázané hypofosfatemie u dětí i dospělých
01/2021 Prof. MUDr. Zdeněk Šumník, Ph.D.
Rachitis (křivice) je definována jako porucha mineralizace rostoucí kosti. Jejím histomorfometrickým korelátem je nedostatečná tvorba hydroxyapatitu s následnou apoptózou hypertrofických chondrocytů. Patogeneticky rozlišujeme dvě základní skupiny rachitid: kalcipenické, které vznikají v důsledku nedostatku vápníku a/nebo působení vitaminu D, a fosfopenické (hypofosfatemické), které vznikají snížením zpětné resorpce fosfátů v proximálních tubulech ledvin z různých příčin. Nejčastější fosfopenickou rachitidou je X-vázaná hypofosfatemie (X-linked hypophosphatemia, XLH). Onemocnění je způsobeno patogenní variantou genu pro fosfát regulující neutrální endopeptidázu na chromosomu X (phosphate-regulating neutral endopeptidase, X-linked, PHEX), který kóduje stejnojmenný protein. Deficit této endopeptidázy narušuje degradaci fibroblastového růstového faktoru 23 (fibroblast growth factor 23, FGF23), který má výrazné fosfaturické účinky. Standardní terapie spočívá v celoživotním podávání fosfátů ve formě roztoku podávaného perorálně společně s kalcitriolem, který potencuje resorpci fosfátů ze střeva. Tato léčba je však nedostatečně účinná pro významnou část pacientů, navíc vykazuje nepříjemné nežádoucí účinky. Zásadní změnu pro pacienty s XLH přináší monoklonální protilátka proti FGF23 s generickým názvem burosumab schválená pro užití v indikaci XLH v roce 2018. Klinické studie ukazují vynikající výsledky stran hojení rachitických změn, zvýšení fosfatemie a snížení koncentrace alkalické fosfatázy (alkaline phosphatase, ALP). Zásadní je též významný terapeutický vliv na deformity dolních končetin. Tato publikace poskytuje souhrnnou informaci o patofyziologii XLH a možnostech aktuální terapie.
CELÝ ČLÁNEK
Rachitis (křivice) je definována jako porucha mineralizace rostoucí kosti. Jejím histomorfometrickým korelátem je nedostatečná tvorba hydroxyapatitu s následnou apoptózou hypertrofických chondrocytů. Patogeneticky rozlišujeme dvě základní skupiny rachitid: kalcipenické, které vznikají v důsledku nedostatku vápníku a/nebo působení vitaminu D, a fosfopenické (hypofosfatemické), které vznikají snížením zpětné resorpce fosfátů v proximálních tubulech ledvin z různých příčin. Nejčastější fosfopenickou rachitidou je X-vázaná hypofosfatemie (X-linked hypophosphatemia, XLH). Onemocnění je způsobeno patogenní variantou genu pro fosfát regulující neutrální endopeptidázu na chromosomu X (phosphate-regulating neutral endopeptidase, X-linked, PHEX), který kóduje stejnojmenný protein. Deficit této endopeptidázy narušuje degradaci fibroblastového růstového faktoru 23 (fibroblast growth factor 23, FGF23), který má výrazné fosfaturické účinky. Standardní terapie spočívá v celoživotním podávání fosfátů ve formě roztoku podávaného perorálně společně s kalcitriolem, který potencuje resorpci fosfátů ze střeva. Tato léčba je však nedostatečně účinná pro významnou část pacientů, navíc vykazuje nepříjemné nežádoucí účinky. Zásadní změnu pro pacienty s XLH přináší monoklonální protilátka proti FGF23 s generickým názvem burosumab schválená pro užití v indikaci XLH v roce 2018. Klinické studie ukazují vynikající výsledky stran hojení rachitických změn, zvýšení fosfatemie a snížení koncentrace alkalické fosfatázy (alkaline phosphatase, ALP). Zásadní je též významný terapeutický vliv na deformity dolních končetin. Tato publikace poskytuje souhrnnou informaci o patofyziologii XLH a možnostech aktuální terapie.
Terapie osteoporózy
04/2020 MUDr. Eva Lokočová
Osteoporóza je nejčastější onemocnění skeletu, které je charakterizované snížením kostní hmoty s porušením mikroarchitektury a následným zvýšeným rizikem zlomenin. Se stárnutím populace narůstá léčba osteoporózy a prevence fraktur na důležitosti. Základem terapie je kromě prevence pádů a pravidelné pohybové aktivity zejména dostatečný příjem vápníku a vitaminu D. Vlastní farmakologickou léčbu dělíme na antiresorpční (bisfosfonáty, denosumab, hormonální léčba) a osteoanabolickou (teriparatid). Jsou zmíněny i novinky z biologické léčby osteoporózy. Neméně důležitá je však i compliance pacientů s dlouhodobou adherencí k léčbě.
CELÝ ČLÁNEK
Osteoporóza je nejčastější onemocnění skeletu, které je charakterizované snížením kostní hmoty s porušením mikroarchitektury a následným zvýšeným rizikem zlomenin. Se stárnutím populace narůstá léčba osteoporózy a prevence fraktur na důležitosti. Základem terapie je kromě prevence pádů a pravidelné pohybové aktivity zejména dostatečný příjem vápníku a vitaminu D. Vlastní farmakologickou léčbu dělíme na antiresorpční (bisfosfonáty, denosumab, hormonální léčba) a osteoanabolickou (teriparatid). Jsou zmíněny i novinky z biologické léčby osteoporózy. Neméně důležitá je však i compliance pacientů s dlouhodobou adherencí k léčbě.
Burosumab jako novinka v léčbě hypofosfatemické křivice vázané na chromosom X
03/2020 Prof. MUDr. Milan Bayer, CSc.
Hypofosfatemická křivice vázaná na chromosom X je způsobena mutacemi genu pro transmembránovou endopeptidázu na chromosomu X (gen PHEX). Tento stav má za následek nadbytek růstového faktoru fibroblastů 23 (FGF23), což vede ke ztrátě fosfátu do moči a k potlačení aktivity 1α-hydroxylázy. Při chronické hypofosfatemii je poškozena mineralizace kostní hmoty, v rostoucím dětském skeletu vzniká křivice, u dospělých osteomalacie. Konvenční léčba sestává z podávání aktivní formy vitaminu D a suplementace fosfátu ve více denních dávkách. Tato terapie může zlepšit příznaky choroby, ale normální fosfatemie a kontroly onemocnění při ní dosaženo není. V současné době se objevuje nová možnost léčby - burosumab, což je plně humánní rekombinantní monoklonální protilátka proti FGF23. Ruší jeho fosfaturické účinky a podporou tvorby kalcitriolu zvyšuje absorpci fosfátu ze střeva. Dochází tak k obnově homeostázy fosforu.
CELÝ ČLÁNEK
Hypofosfatemická křivice vázaná na chromosom X je způsobena mutacemi genu pro transmembránovou endopeptidázu na chromosomu X (gen PHEX). Tento stav má za následek nadbytek růstového faktoru fibroblastů 23 (FGF23), což vede ke ztrátě fosfátu do moči a k potlačení aktivity 1α-hydroxylázy. Při chronické hypofosfatemii je poškozena mineralizace kostní hmoty, v rostoucím dětském skeletu vzniká křivice, u dospělých osteomalacie. Konvenční léčba sestává z podávání aktivní formy vitaminu D a suplementace fosfátu ve více denních dávkách. Tato terapie může zlepšit příznaky choroby, ale normální fosfatemie a kontroly onemocnění při ní dosaženo není. V současné době se objevuje nová možnost léčby - burosumab, což je plně humánní rekombinantní monoklonální protilátka proti FGF23. Ruší jeho fosfaturické účinky a podporou tvorby kalcitriolu zvyšuje absorpci fosfátu ze střeva. Dochází tak k obnově homeostázy fosforu.
Nová možnost léčby glukokortikoidy indukované osteoporózy
06/2019 MUDr. Olga Růžičková
Glukokortikoidy indukovaná osteoporóza (GIOP) je chronické metabolické onemocnění skeletu, které vede k vysoké morbiditě a mortalitě. U dospělých pacientů dlouhodobě léčených glukokortikoidy dochází k osteoporotické fraktuře až v 30-50 %. Zdá se, že z hlediska kosti neexistuje bezpečná dávka kortikosteroidu. Útlum kostní novotvorby je klíčovým mechanismem vzniku GIOP, a zároveň hlavním rozdílem oproti postmenopauzální osteoporóze. Významným rizikovým faktorem u GIOP je denní dávka kortikosteroidu, celková kumulativní dávka a délka podávání. Suplementace kalciem a vitaminem D je naprosto základní podmínkou prevence a léčby GIOP. Bisfosfonáty jsou v současné době u GIOP lékem první volby. Teriparatid by měl být lékem volby pro pacienty s nejvyšším rizikem zlomeniny, a to i vzhledem k jeho mechanismu účinku. Objevení Wnt signální cesty je velkou nadějí v léčbě GIOP. Zcela nový přístup ke GIOP by znamenal vývoj selektivních modulátorů glukokortikoidních receptorů. Takové látky by měly protizánětlivý účinek bez negativního vlivu na osteoblasty. Slibným přípravkem v léčbě GIOP snad již v blízké budoucnosti je denosumab.
CELÝ ČLÁNEK
Glukokortikoidy indukovaná osteoporóza (GIOP) je chronické metabolické onemocnění skeletu, které vede k vysoké morbiditě a mortalitě. U dospělých pacientů dlouhodobě léčených glukokortikoidy dochází k osteoporotické fraktuře až v 30-50 %. Zdá se, že z hlediska kosti neexistuje bezpečná dávka kortikosteroidu. Útlum kostní novotvorby je klíčovým mechanismem vzniku GIOP, a zároveň hlavním rozdílem oproti postmenopauzální osteoporóze. Významným rizikovým faktorem u GIOP je denní dávka kortikosteroidu, celková kumulativní dávka a délka podávání. Suplementace kalciem a vitaminem D je naprosto základní podmínkou prevence a léčby GIOP. Bisfosfonáty jsou v současné době u GIOP lékem první volby. Teriparatid by měl být lékem volby pro pacienty s nejvyšším rizikem zlomeniny, a to i vzhledem k jeho mechanismu účinku. Objevení Wnt signální cesty je velkou nadějí v léčbě GIOP. Zcela nový přístup ke GIOP by znamenal vývoj selektivních modulátorů glukokortikoidních receptorů. Takové látky by měly protizánětlivý účinek bez negativního vlivu na osteoblasty. Slibným přípravkem v léčbě GIOP snad již v blízké budoucnosti je denosumab.
Vápník a vitamin D v prevenci osteoporózy
01/2019 Prof. MUDr. Jan Štěpán, DrSc.
Kalcium a vitamin D jsou pro zdraví nezbytné. Těžká nedostatečnost vitaminu D je asociována s muskuloskeletálními onemocněními, jako jsou osteomalacie nebo křivice. Nedostatkem vitaminu D nebo nízkým příjmem vápníku navozená sekundární hyperparatyreóza urychluje úbytek kostní hmoty s věkem a zvyšuje riziko nízkotraumatických zlomenin. U osob se sérovými koncentracemi 25-hydroxyvitaminu D pod doporučenými hodnotami (50-75 nmol/l) lze denním příjmem 20 µg (800 mezinárodních jednotek) vitaminu D a 800-1 000 mg vápníku (preferenčně potravou) snížit riziko kostních i některých extraskeletálních onemocnění. Užívání přípravků vitaminu D je limitováno adherencí a možným rizikem předávkování. Pro populaci může být účinnějším opatřením k zajištění potřebného příjmu vitaminu D fortifikace mléka.
CELÝ ČLÁNEK
Kalcium a vitamin D jsou pro zdraví nezbytné. Těžká nedostatečnost vitaminu D je asociována s muskuloskeletálními onemocněními, jako jsou osteomalacie nebo křivice. Nedostatkem vitaminu D nebo nízkým příjmem vápníku navozená sekundární hyperparatyreóza urychluje úbytek kostní hmoty s věkem a zvyšuje riziko nízkotraumatických zlomenin. U osob se sérovými koncentracemi 25-hydroxyvitaminu D pod doporučenými hodnotami (50-75 nmol/l) lze denním příjmem 20 µg (800 mezinárodních jednotek) vitaminu D a 800-1 000 mg vápníku (preferenčně potravou) snížit riziko kostních i některých extraskeletálních onemocnění. Užívání přípravků vitaminu D je limitováno adherencí a možným rizikem předávkování. Pro populaci může být účinnějším opatřením k zajištění potřebného příjmu vitaminu D fortifikace mléka.
„Treat to target“ v léčbě postmenopauzální osteoporózy aneb jak dlouho léčit osteoporózu
02/2018 Mgr. Květa Kroupová; prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.
Target i goal se z angličtiny překládá jako „cíl“. Je však rozdíl mezi target a goal pro léčbu chronického onemocnění. Například goal - cíl léčby diabetů je prevence diabetických komplikací, target je hodnota glykovaného hemoglobinu (měřitelná hodnota); goal pro léčbu hypercholesterolemie je prevence kardiovaskulárních komplikací, zatímco cíl - target je hodnota LDL cholesterolu. U léčby osteoporózy známe cíl, kterým je prevence zlomenin. Není však určen target, tedy měřitelný, jasně hodnotitelný parametr pro stratifikaci rizika a cíl léčby. Hodnota T-skóre < 2,5 SD (standardní odchylka) je hranice pro stanovení diagnózy osteoporózy a zároveň je to indikační práh pro nasazení antiresorpční terapie. Známá je ale skutečnost, že většina pacientek utrpí frakturu v pásmu osteopenie, která je mimo diagnostické i indikační rozmezí.
CELÝ ČLÁNEK
Target i goal se z angličtiny překládá jako „cíl“. Je však rozdíl mezi target a goal pro léčbu chronického onemocnění. Například goal - cíl léčby diabetů je prevence diabetických komplikací, target je hodnota glykovaného hemoglobinu (měřitelná hodnota); goal pro léčbu hypercholesterolemie je prevence kardiovaskulárních komplikací, zatímco cíl - target je hodnota LDL cholesterolu. U léčby osteoporózy známe cíl, kterým je prevence zlomenin. Není však určen target, tedy měřitelný, jasně hodnotitelný parametr pro stratifikaci rizika a cíl léčby. Hodnota T-skóre < 2,5 SD (standardní odchylka) je hranice pro stanovení diagnózy osteoporózy a zároveň je to indikační práh pro nasazení antiresorpční terapie. Známá je ale skutečnost, že většina pacientek utrpí frakturu v pásmu osteopenie, která je mimo diagnostické i indikační rozmezí.
Doporučení EULAR pro využití zobrazovacích metod v diagnostice a léčbě axiálních spondyloartritid
06/2017 MUDr. Kristýna Bubová
Spondyloartritidy patří mezi zánětlivá revmatická onemocnění postihující primárně axiální skelet. Kromě klinického a laboratorního vyšetření se při diagnostice již mnoho let opíráme zejména o výsledky zobrazovacích metod. V minulosti bylo základní metodou rentgenové vyšetření sakroiliakálního skloubení, které zobrazuje chronické zánětlivé změny charakteru erozí, změny šíře kloubní štěrbiny či zvýšené sklerotizace. Díky pokroku v radiologii jsme dnes však schopni zachytit již časné zánětlivé změny ve formě kostního edému, a to pomocí magnetické rezonance. Na základě těchto nových poznatků vytvořila Evropská liga proti revmatismu (European League Against Rheumatism, EULAR) ucelená doporučení pro využití zobrazovacích metod, která by měla posloužit nejen jako přehledný návod při stanovení diagnózy, ale měla by pomoci i při další strategii léčby axiálních spondyloartritid. Zásadní metodou diagnostiky zůstává konvenční rentgenové vyšetření, ke kterému se v určitých situacích přidává právě vyšetření magnetickou rezonancí. Diskutuje se i o úloze obou metod zejména v monitoraci onemocnění a predikci léčebné odpovědi. Zmíněna jsou i další radiografická vyšetření, která se v minulosti zkoušela v souvislosti se spondyloartritidami, a jejich využití v dnešní praxi.
CELÝ ČLÁNEK
Spondyloartritidy patří mezi zánětlivá revmatická onemocnění postihující primárně axiální skelet. Kromě klinického a laboratorního vyšetření se při diagnostice již mnoho let opíráme zejména o výsledky zobrazovacích metod. V minulosti bylo základní metodou rentgenové vyšetření sakroiliakálního skloubení, které zobrazuje chronické zánětlivé změny charakteru erozí, změny šíře kloubní štěrbiny či zvýšené sklerotizace. Díky pokroku v radiologii jsme dnes však schopni zachytit již časné zánětlivé změny ve formě kostního edému, a to pomocí magnetické rezonance. Na základě těchto nových poznatků vytvořila Evropská liga proti revmatismu (European League Against Rheumatism, EULAR) ucelená doporučení pro využití zobrazovacích metod, která by měla posloužit nejen jako přehledný návod při stanovení diagnózy, ale měla by pomoci i při další strategii léčby axiálních spondyloartritid. Zásadní metodou diagnostiky zůstává konvenční rentgenové vyšetření, ke kterému se v určitých situacích přidává právě vyšetření magnetickou rezonancí. Diskutuje se i o úloze obou metod zejména v monitoraci onemocnění a predikci léčebné odpovědi. Zmíněna jsou i další radiografická vyšetření, která se v minulosti zkoušela v souvislosti se spondyloartritidami, a jejich využití v dnešní praxi.