Vybrané články

Zobrazují se články pro štítek klinická osteologie . Zobrazit všechny články

Vápník a vitamin D v prevenci osteoporózy

01/2019 Prof. MUDr. Jan Štěpán, DrSc.
Kalcium a vitamin D jsou pro zdraví nezbytné. Těžká nedostatečnost vitaminu D je asociována s muskuloskeletálními onemocněními, jako jsou osteomalacie nebo křivice. Nedostatkem vitaminu D nebo nízkým příjmem vápníku navozená sekundární hyperparatyreóza urychluje úbytek kostní hmoty s věkem a zvyšuje riziko nízkotraumatických zlomenin. U osob se sérovými koncentracemi 25-hydroxyvitaminu D pod doporučenými hodnotami (50-75 nmol/l) lze denním příjmem 20 µg (800 mezinárodních jednotek) vitaminu D a 800-1 000 mg vápníku (preferenčně potravou) snížit riziko kostních i některých extraskeletálních onemocnění. Užívání přípravků vitaminu D je limitováno adherencí a možným rizikem předávkování. Pro populaci může být účinnějším opatřením k zajištění potřebného příjmu vitaminu D fortifikace mléka.
CELÝ ČLÁNEK

„Treat to target“ v léčbě postmenopauzální osteoporózy aneb jak dlouho léčit osteoporózu

02/2018 Mgr. Květa Kroupová; prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.
Target i goal se z angličtiny překládá jako „cíl“. Je však rozdíl mezi target a goal pro léčbu chronického onemocnění. Například goal - cíl léčby diabetů je prevence diabetických komplikací, target je hodnota glykovaného hemoglobinu (měřitelná hodnota); goal pro léčbu hypercholesterolemie je prevence kardiovaskulárních komplikací, zatímco cíl - target je hodnota LDL cholesterolu. U léčby osteoporózy známe cíl, kterým je prevence zlomenin. Není však určen target, tedy měřitelný, jasně hodnotitelný parametr pro stratifikaci rizika a cíl léčby. Hodnota T-skóre < 2,5 SD (standardní odchylka) je hranice pro stanovení diagnózy osteoporózy a zároveň je to indikační práh pro nasazení antiresorpční terapie. Známá je ale skutečnost, že většina pacientek utrpí frakturu v pásmu osteopenie, která je mimo diagnostické i indikační rozmezí.
CELÝ ČLÁNEK

Doporučení EULAR pro využití zobrazovacích metod v diagnostice a léčbě axiálních spondyloartritid

06/2017 MUDr. Kristýna Bubová
Spondyloartritidy patří mezi zánětlivá revmatická onemocnění postihující primárně axiální skelet. Kromě klinického a laboratorního vyšetření se při diagnostice již mnoho let opíráme zejména o výsledky zobrazovacích metod. V minulosti bylo základní metodou rentgenové vyšetření sakroiliakálního skloubení, které zobrazuje chronické zánětlivé změny charakteru erozí, změny šíře kloubní štěrbiny či zvýšené sklerotizace. Díky pokroku v radiologii jsme dnes však schopni zachytit již časné zánětlivé změny ve formě kostního edému, a to pomocí magnetické rezonance. Na základě těchto nových poznatků vytvořila Evropská liga proti revmatismu (European League Against Rheumatism, EULAR) ucelená doporučení pro využití zobrazovacích metod, která by měla posloužit nejen jako přehledný návod při stanovení diagnózy, ale měla by pomoci i při další strategii léčby axiálních spondyloartritid. Zásadní metodou diagnostiky zůstává konvenční rentgenové vyšetření, ke kterému se v určitých situacích přidává právě vyšetření magnetickou rezonancí. Diskutuje se i o úloze obou metod zejména v monitoraci onemocnění a predikci léčebné odpovědi. Zmíněna jsou i další radiografická vyšetření, která se v minulosti zkoušela v souvislosti se spondyloartritidami, a jejich využití v dnešní praxi.
CELÝ ČLÁNEK