02/2017

02/2017 Doc. MUDr. Zoltán Paluch, Ph.D., MBA

02/2017 Doc. MUDr. Zoltán Paluch, Ph.D., MBA

02/2017 Doc. MUDr. Jan Příborský, CSc.
Eplerenon je selektivní antagonista mineralokortikoidních receptorů. Tento článek shrnuje jeho farmakologické účinky, bezpečnost, účinnost a klinické výsledky. Přidání eplerenonu ve studii EPHESUS vykázalo 15% snížení mortality u nemocných s dysfunkcí levé komory po infarktu myokardu. Eplerenon rovněž snížil výskyt smrti z kardiovaskulárních příčin a hospitalizací z důvodu srdečního selhání. Ve srovnávací studii EMPHASIS-HF přidání eplerenonu k optimální základní léčbě signifikantně snížilo oproti placebu riziko úmrtí z kardiovaskulárních příčin nebo hospitalizaci z důvodu srdečního selhání u pacientů s chronickým systolickým srdečním selháváním s mírnými příznaky. Přínos oproti placebu byl pozorován rovněž u sekundárních cílových parametrů zahrnujících úmrtí z jakékoliv příčiny nebo hospitalizaci z důvodu srdečního selhání; úmrtí z jakékoliv příčiny; hospitalizaci z jakéhokoliv důvodu; hospitalizaci z důvodu srdečního selhání. Nejčastějším nežádoucím účinkem je skupinový nežádoucí účinek - hyperkalémie. Gynekomastie se objevila u < 1 % nemocných užívajících eplerenon. To svědčí o selektivitě eplerenonu k mineralokortikoidním receptorům. V současnosti probíhají klinické studie nejen v oblasti kardiologie, ale i v oftalmologii, u chronické centrální serózní chorioretinopatie.

02/2017 MUDr. Ivan Řiháček, Ph.D., prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc.
Hypertenze a dyslipidémie jsou dva nejčastější kardiovaskulární rizikové faktory. V současné době používáme ke stratifikaci kardiovaskulárního rizika Evropské nomogramy SCORE. Cílové hodnoty kazuálního krevního tlaku jsou < 140/90 mm Hg, u pacientů s diabetes mellitus < 140/85 mm Hg a u pacientů starších 80 let < 150/90 mm Hg. Cílové hodnoty LDL cholesterolu (lipoprotein s nízkou hustotou, low density lipoprotein) jsou u pacientů s nízkým a středním rizikem (1-4 %) < 3,0 mmol/l, s vysokým rizikem (5-9 %) 1,3—2,6 mmol/l a s velmi vysokým rizikem (nad 10 %) 0,9-1,8 mmol/l. Až 70 % pacientů léčených pro obě diagnózy nedosahuje těchto doporučených cílových hodnot. Nekontrolovaná dyslipidémie významně zvyšuje kardiovaskulární riziko hypertoniků. Nejčastější příčinou nedostatečné kontroly obou rizikových faktorů jsou neadekvátní léčba na straně lékaře a špatný přístup k léčbě na straně pacienta. Fixní kombinace umožňují zvýšení adherence, a tím zlepšení dosažení cílových hodnot. Nejnovější fixní kombinace na trhu umožňuje léčbu hypertenze a dyslipidémie současně jednou tabletou. Fixní kombinace atorvastatin, amlodipin a perindopril je podpořena řadou pozitivních výsledků z velkých randomizovaných klinických studií (ASCOT, EUROPA).

02/2017 Prof. MUDr. Vladimír Bláha, CSc.
Léčba s využitím nové třídy hypolipidemik - monoklonálních protilátek, které blokují účinek proproteinových konvertáz subtilisin/kexinového typu (PCSK9) - je schopna u pacientů léčených statiny snížit koncentraci LDL cholesterolu (lipoprotein s nízkou hustotou, low density lipoprotein) o dalších asi 50-60 %. Léčba je podle aktuálních zkušeností indikována u pacientů s velmi vysokým aterosklerotickým kardiovaskulárním rizikem (patrným klinicky nebo zobrazovacími metodami), s progresivním aterosklerotickým kardiovaskulárním onemocněním nebo s diabetes mellitus (s poškozením cílových orgánů nebo s významnými kardiovaskulárními rizikovými faktory); dále pak u pacientů se závažnou familiární hypercholesterolémií bez aterosklerotického kardiovaskulárního onemocnění, ale s významně zvýšenou hodnotou LDL cholesterolu přes adekvátní a maximální léčbu statinem a ezetimibem. Dalšími kandidáty pro léčbu inhibicí PCSK9 jsou pacienti netolerující statiny. Doporučení zohledňují jednak klinické hledisko, tj. identifikují populace pacientů, kteří budou mít z nové léčby největší prospěch, ale berou v úvahu také finanční omezení daná limity plátců zdravotní péče. V současné době probíhají rozsáhlé prospektivní randomizované studie, které posuzují vliv léčby monoklonálních protilátek proti PCSK9 na kardiovaskulární riziko, a již brzy tak budeme mít možnost zjistit, zda inhibitory PCSK9 mají skutečně tak významný potenciál v léčbě a prevenci aterosklerotických kardiovaskulárních onemocnění.

02/2017 MUDr. Milan Flekač, Ph.D.
Cílem léčby diabetu není pouhé snižování glykémie, ale zejména snížení rizika rozvoje mikrovaskulárních a makrovaskulárních komplikací diabetu a spokojenost pacienta. V léčbě diabetu, podobně jako v dalších oborech, se uplatňuje princip individualizace. V současné době jsme svědky stále narůstajícího množství antidiabetik rozdělených do řady kategorií a máme z čeho vybírat. Léčba diabetu 2. typu se tak dnes stala složitější, ale významně účinnější než dříve. Samozřejmě není jednoduché vybrat nejvhodnější léčbu pro konkrétního pacienta. Možnost výběru léčby podle různých kritérií máme k dispozici vždy a měli bychom zvolit tu nejvhodnější variantu, která přinese zlepšení kompenzace, v ideálním případě umožní dosáhnout cílových hodnot, ale současně se zlepší nebo zůstane zachována kvalita života pacienta s diabetem. Snížení koncentrace glykovaného hemoglobinu již nestačí, k základním požadavkům na nová antidiabetika patří bezpečnost, zejména ve smyslu snížení rizika výskytu hypoglykémií a kardiovaskulární bezpečnost.

02/2017 MUDr. Alena Adamíková, Ph.D.
Léčba bazálním inzulínem v kombinaci s perorálními antidiabetiky již dlouhodobě patří k ověřeným postupům v kompenzaci diabetes mellitus 2. typu. Dalším krokem v intenzifikaci léčby podle doporučení odborných společností může být buď přidání krátkodobě působícího analoga v režimu bazál-plus či bazál-bolus, nebo nová možnost - kombinace s agonisty GLP-1 (glucagon-like peptide 1). Fixní kombinace liraglutid/degludek kombinuje dlouhodobě působícího agonistu GLP-1 liraglutid s dlouhodobě působícím inzulinovým analogem degludek. Inzulin degludek dobře ovlivní glykémii nalačno a účinek liraglutidu spočívá ve snížení glykémie nalačno i postprandiálně bez rizika hypoglykemických příhod a v redukci hmotnosti. Liraglutid ve studii LEADER snižoval kardiovaskulární riziko podle tříbodového MACE (major adverse cardiovascular events), složeného z kardiovaskulárního úmrtí, nefatálního infarktu myokardu a nefatální cévní mozkové příhody, a byl signifikantně účinný také ve snížení rizika mikrovaskulárních komplikací. Fixní přípravek inzulin degludek/liraglutid (Xultophy) s aplikací jedenkrát denně byl hodnocen po stránce účinnosti a bezpečnosti v programu studií DUAL. Byla prokázána jeho superiorita ve srovnání s inzulinem glargin U100. Nezbytnou součástí léčby je i správná titrace, která byla posuzována ve studii DUAL VI.

02/2017 MUDr. Eva Račická
Diabetes mellitus 2. typu je chronické progresivní onemocnění, která způsobuje závažnou morbiditu a vede k předčasné kardiovaskulární mortalitě. Diabetické onemocnění ledvin je významnou a častou komplikací u pacientů s diabetes mellitus 2. typu - vyvíjí se asi u 35 % populace s touto diagnózou. Pokrok ve vývoji nových léků přinesl novou skupinu léků - selektivní inhibitory specifického glukózového přenašeče (sodium-glucose linked contrasporter 2, SGLT-2). Nedávno uveřejněná studie EMPA-REG OUTCOME s empagliflozinem dokumentovala významné benefity této léčby, kterými jsou signifikantně snížené kardiovaskulární riziko - snížení kardiovaskulární mortality i celkové mortality a snížení incidence srdečního selhání. Tyto výsledky ještě dále doplnila analýza sekundárních renálních účinků empagliflozinu, která potvrdila zpomalení progrese diabetického onemocnění ledvin při podávání empagliflozinu oproti placebu u skupiny pacientů s diabetes mellitus 2. typu s vysokým kardiovaskulárním rizikem a snížení výskytu klinicky relevantních renálních příhod.

02/2017 Doc. MUDr. David Karásek, Ph.D.
Obezita představuje zdravotní problém spojený s celou řadou sociálních a ekonomických důsledků. Podílí se na vzniku mnoha závažných onemocnění, mezi nimiž dominují diabetes, kardiovaskulární choroby, nádorová onemocnění, psychické poruchy a onemocnění pohybového aparátu. Fixní kombinace naltrexon/bupropion je nové centrálně působící antiobezitikum s duálním mechanismem regulující vnímání hladu i pocit uspokojení, a tak potlačuje touhu po jídle. Článek se věnuje účinnosti, snášenlivosti a bezpečnosti této léčby. Dosavadní znalosti ukazují, že kombinace naltrexonu s bupropionem představuje dlouhodobě účinný a poměrně bezpečný lék, který příznivě ovlivňuje nejen hmotnost, ale i další parametry metabolického syndromu.

02/2017 Doc. MUDr. Zoltán Paluch, Ph.D.
Crohnova choroba je relativně časté onemocnění se závažnými důsledky, které postihuje mladší i starší věkovou populaci. Jedná se o multifaktoriální onemocnění, v jehož rozvoji jsou kromě dědičné dispozice klíčové i imunitní faktory. Ustekinumab je léčivo, které se užívá v léčbě psoriázy a psoriatické artritidy a má prokazatelný příznivý vliv v léčbě Crohnovy choroby. Ustekinumab je IgG_lK monoklonální protilátka proti interleukinům 12 a 23, která příznivě ovlivňuje nejen akutní ataky onemocnění, ale je účinná i při dlouhodobé léčbě a může mít příznivý účinek u těch pacientů, u kterých jiná léčiva včetně protilátek proti tumor nekrotizujícímu faktoru alfa (TNF-a) již selhala.

02/2017 MUDr. Marek Plutinský, MUDr. Zdeněk Merta, CSc., MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.
Chronická obstrukční plicní nemoc je v současné době čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí a do roku 2020 se očekává další vzestup morbidity a mortality. Akutní exacerbace onemocnění vedou ke snížení kvality života, deklinaci plicních funkcí a zvýšenému riziku morbidity a mortality. Se stoupající morbiditou a mortalitou lze očekávat nárůst přímých i nepřímých nákladů na léčbu onemocnění. Je tedy závažným medicínským a socioekonomickým problémem. Z toho vyplývá, že jedním z hlavních cílů léčby chronické obstrukční plicní nemoci je zabránit vzniku exacerbací, respektive snížit jejich četnost a tíži, což v konečném důsledku snižuje finanční náklady na léčbu, a je tedy medicínsky i farmakoekonomicky přínosem.

02/2017 MUDr. Libor Červinek, Ph.D.
V oblasti imunitní trombocytopenie došlo v roce 2016 ke změně souhrnu údajů o přípravku agonistů receptoru pro trombopoetin. Stav po splenektomii již není obligátní součástí indikačních kritérií pro agonisty receptoru pro trombopoetin. V léčbě imunitní trombocytopenie byly zveřejněny výsledky randomizované studie s perorálním inhibitorem kinázy z rodiny Syk fostamatinibem.

02/2017 Doc. MUDr. Zdeňka Límanová, CSc.
Levotyroxin patří mezi nejčastěji předepisované léky. Je využíván k náhradě chybějícího hormonu, který je fyziologicky produkován štítnou žlázou. Metabolicky účinný je trijodtyronin, který vzniká působením dejodáz na prohormon tyroxin. Vzhledem k biologickému poločasu eliminace tyroxinu, který je sedm dní, je nástup jeho účinku pozvolný. Tyroxin je vstřebáván sliznicí žaludku, duodena a části tenkého střeva. Jeho horší resorpce, a tím snížená účinnost léku může být ovlivněna řadou okolností, např. onemocněním sliznice gastrointestinálního traktu, současně užívanou medikací, určitými látkami v prostředí včetně hormonálních disruptorů. Karcinom štítné žlázy patří mezi nejčastější solidní nádory a jeho incidence má vzestupný trend, zvláště u žen. Použití levotyroxinu zůstává základním postupem při substituční i supresní léčbě. Při supresní terapii u karcinomů štítné žlázy je cílem léčby potlačení produkce tyreoidálního stimulačního hormonu. V tomto případě podáváme suprafyziologické dávky hormonů štítné žlázy. Nové diagnostické postupy genové molekulární diagnostiky i nové zobrazovací metody mohou pomoci při určování míry rizika supresní léčby a ve výběru pacientů, u kterých může být léčba méně agresivní.

02/2017
V rámci konání únorového 11. kongresu primární péče v Top hotelu Praha byla slavnostně představena a pokřtěna nová publikace z produkce vydavatelství Current Media, s.r.o., Kazuistiky z primární pediatrické praxe. Stalo se tak díky podpoře organizátora kongresu.