Vybrané články

Diabetická retinopatie - prevence a aktuální možnosti léčby

06/2018 Doc. MUDr. Tomáš Sosna, CSc.; MUDr. Tereza Kubová; MUDr. Kateřina Kesslerová; MUDr. Marek Haase; MUDr. Renata Ženíšková
Diabetická retinopatie je jednou z nejčastějších příčin poklesu zrakové ostrosti u obyvatel vyspělých zemí. Její zvládnutí je založeno především na prevenci a optimální kompenzaci diabetu, ale i dalších rizikových faktorů. Laserová léčba, jakkoliv je evidence based medicine, je postupem ve své podstatě empirickým a destruktivním a principy léčebných účinků jsou stále ve sférách předpokladů i dohadů. Farmakoterapie diabetické retinopatie se naproti tomu snaží vycházet ze známých dokladů o patofyziologii a histopatologii tohoto onemocnění a cíleně působit na tyto procesy.
CELÝ ČLÁNEK

Alergický pacient ve všeobecné praxi

06/2018 MUDr. Jana Vojtíšková; doc. MUDr. Bohumil Seifert, CSc.
Prevalence alergických onemocnění v posledních letech celosvětově prudce narůstá. Předpokládá se, že k nárůstu počtu postižených pacientů vedou změny v životním stylu a také je ovlivňuje celá řada faktorů životního prostředí. Praktický lékař tedy potřebuje znalosti v rozsahu doporučeného postupu a povědomí o možnostech moderní alergologie, aby mohl racionálně indikovat specializovanou péči
CELÝ ČLÁNEK

Biologická léčba v imunoalergologii

06/2018 MUDr. Irena Krčmová, CSc., MUDr. Jakub Novosad, Ph.D.
Biologická léčba cílí na imunitní pochody v organismu, mění jejich průběh a zmírňuje patologický proces. V oblasti imunoalergologie jsou dnes užívány monoklonální humanizované protilátky při diagnózách bronchiálního astmatu, atopického ekzému a chronické spontánní urtikarie, slibné jsou studie u diagnózy chronické hyperplastické rinosinusitidy s nosní polypózou. Monoklonální protilátky jsou podle svého typu zaměřeny proti jednomu antigenu. Tímto antigenem může být například receptor imunokompetentní efektorové buňky, prozánětlivý cytokin či konkrétní imunoglobulin. Nejširší využití dosáhla biologická léčba monoklonálními protilátkami v léčbě alergického a eozinofilního bronchiálního astmatu. V rámci Evropské unie jsou nyní schváleny čtyři molekuly se selektivními přístupy k alergickému a eozinofilnímu zánětu dýchacích cest. U těžkých astmatiků s častými exacerbacemi užití biologické léčby, která cílí na dráhu interleukinu 5 (mepolizumab, reslizumab, benralizumab) nebo imunoglobulinu E (omalizumab), významně zlepšuje kontrolu nad astmatem. Souběžně některé molekuly řeší i komorbidity „Th2 high“ astmatu - atopický ekzém, nosní polypózu. Pro dermatologické diagnózy je u atopického ekzému schválen dupilumab, pro chronickou spontánní urtikarii se užívá omalizumab. Biologická léčba se podává v přesně definovaných situacích, jedná se o vysoce personalizovaný typ medicíny.
CELÝ ČLÁNEK

Ixekizumab - nový lék první linie biologické terapie psoriázy

06/2018 MUDr. Filip Rob, Ph.D.; prof. MUDr. Jana Hercogová, CSc., MHA
Ixekizumab je novým biologickým lékem pro léčbu psoriázy a psoriatické artritidy. Jedná se o rekombinantní humanizovanou monoklonální protilátku neutralizující interleukin 17A. Ixekizumab má velmi rychlý nástup účinku, již po dvou týdnech terapie lze očekávat snížení skóre PASI o 50 % a více. Účinnost ixekizumabu patří k nevyšším ze v současnosti dostupných biologik pro léčbu psoriázy, a to i u pacientů, u nichž v minulosti biologická léčba selhala. V provedených klinických studiích po 12 týdnech terapie dosáhlo PASI 75 89 % a PASI 100 až 40 % pacientů. Tato vysoká účinnost léčby přetrvává u pacientů i po více než dvou letech léčby.
CELÝ ČLÁNEK

Pacient s revmatoidní artritidou - včasná diagnostika a včasné zahájení léčby, význam biomarkerů u časné revmatoidní artritidy

06/2018 MUDr. Martina Skácelová, Ph.D.; prof. MUDr. Pavel Horák, CSc.; MUDr. Eva Lokočová
Revmatoidní artritida je závažné autoimunitní zánětlivé onemocnění, které zásadním způsobem ovlivňuje funkční schopnosti nemocných, zhoršuje kvalitu života a zvyšuje riziko komorbidit, zejména kardiovaskulárních příhod. Včasné stanovení diagnózy a zahájení léčby revmatoidní artritidy má zásadní vliv na prognózu nemocných, zejména na progresi choroby, funkční schopnosti nemocných a snížení rizika vzniku komorbidit. V patogenezi revmatoidní artritidy se uplatňuje celá řada molekul, jejichž diagnostika může napomoci ke stanovení diagnózy a predikci rizika strukturální progrese choroby.
CELÝ ČLÁNEK

Diferenciální diagnóza otoků končetin a možnosti jejich léčby

06/2018 MUDr. Marika Kylarová; prof. MUDr. Petra Cetkovská, Ph.D.
Otoky dolních končetin jsou častým důvodem k návštěvě lékaře. Otok je výsledkem nerovnováhy filtrace mezi kapilárním a intersticiálním prostorem. Diferenciální diagnostika je široká, zahrnuje stavy méně závažné i život ohrožující. Adekvátní léčbě otoků musí předcházet stanovení jejich příčiny.
CELÝ ČLÁNEK

Hyperurikemie z pohledu kardiovaskulárního rizika

06/2018 Doc. MUDr. Petr Němec, Ph.D.
Dna představuje heterogenní skupinu metabolických onemocnění, pro kterou je charakteristická tvorba a ukládání depozit krystalů natrium urátů v různých tkáních. Nejvýznamnějším ovlivnitelným rizikovým faktorem pro rozvoj dny je hyperurikemie. Prevalence hyperurikemie a dny v posledních desetiletích narůstá. Mezi hlavní ovlivnitelné rizikové faktory vývoje hyperurikemie a dny patří obezita, hypertenze, diabetes mellitus a dyslipidemie, dále nadměrná konzumace červeného masa, fruktózy a alkoholu a léčba diuretiky. Dna i samotná hyperurikemie jsou spojeny se zvýšením celkové a kardiovaskulární mortality. Základním cílem dlouhodobé léčby dny je celoživotní snížení urikemie pod hodnotu 360 pmol/l. Některé práce naznačují, že dosažení tohoto cíle může být spojeno s redukcí celkové mortality pacientů s dnou. Nejčastější lékovou skupinou používanou k dlouhodobému snížení urikemie jsou inhibitory xanthinoxidázy alopurinol a febuxostat. Některé preklinické a klinické studie prokazují, že kromě účinku obou léků na snížení sérové koncentrace kyseliny močové, redukci počtu dnavých záchvatů a redukci velikosti a počtu dnavých tofů mohou mít tyto léky rovněž vazoprotektivní účinek. V rozporu s těmito daty jsou výsledky studie CARES, která prokázala mírný nárůst celkové a kardiovaskulární mortality u pacientů s dnou léčených febuxostatem ve srovnání s alopurinolem. Je zřejmé, že pacienti s dnou představují z pohledu rizika kardiovaskulární morbidity a mortality značně rizikovou skupinu nemocných. U každého pacienta s hyperurikemií a dnou by měla být pravidelně monitorována přítomnost komorbidit, konzumace alkoholu a používání diuretik. Léčba přidružených onemocnění a režimová opatření by měla být integrální součástí léčby dny.
CELÝ ČLÁNEK

Místo warfarinu v éře nových antitrombotik

06/2018 MUDr. Petr Kessler
Přímá perorální antikoagulancia byla vyvinuta jako alternativa k warfarinu kvůli těžkostem spojeným s léčbou warfarinem, zahrnujícím vysokou interindividuální a intraindividuální variabilitu účinku, mnohočetné interakce s potravinami a léky a nutnost laboratorních kontrol. V současné době jsou v České republice k dispozici přímý inhibitor trombinu dabigatran a přímé inhibitory faktoru Xa rivaroxaban, apixaban a edoxaban. Warfarin je jediné perorální antikoagulans indikované u všech pacientů s umělými chlopněmi a u pacientů s fibrilací síní nebo tromboembolickou nemocí, kteří mají renální insuficienci znemožňující použití přímých perorálních antikoagulancií. Přímá perorální antikoagulancia jsou oproti warfarinu preferována u pacientů s fibrilací síní nebo tromboembolickou nemocí, u nichž není možná kvalitní laboratorní kontrola, stejně tak jako u pacientů, kteří mají nestabilní antikoagulaci pro komorbidity nebo časté změny ostatní medikace. Naproti tomu benefit přímých perorálních antikoagulancií je nejistý u pacientů s nestabilní antikoagulací způsobenou jejich špatnou compliance.
CELÝ ČLÁNEK

Nefroprotektivita a antidiabetika

06/2018 MUDr. Milan Flekač, Ph.D.
V dnešní době existuje řada léčebných postupů, které mohou být v primární i sekundární prevenci diabetického onemocnění ledvin efektivní, přesto v některých případech nemusí být dostatečně účinné či dokonce selhávají. Antidiabetika mohou zasáhnout mechanismem nezávislým na ovlivnění glykemie či přímým renoprotektivním vlivem. Víme, že prevence vzniku nebo zpomalení progrese renálního postižení znamená i redukci kardiovaskulárního rizika u osob s diabetem. Je zřejmé, že je nutné volit léky, které nezhoršují parametry renálních funkcí. Není jasně stanoveno, zda se terapeutické přístupy ve volbě antidiabetik mají lišit v závislosti na době trvání diabetu, přítomnosti cévních komplikací diabetu či přítomnosti a tíže postižení ledvin. Při volbě antidiabetik je třeba mít také na paměti, že funkce ledvin u pacientů s diabetem je méně stabilní oproti osobám bez diabetu. Je nutno počítat s rizikem akutního zhoršení, např. při interkurentním onemocnění či různých terapeutických intervencích. Proto je vhodné přednostně volit léky, jejichž dávkování není na funkci ledvin závislé. Podle nových doporučených postupů Evropské asociace pro studium diabetu a Americké diabetické asociace z roku 2018 by si měl diabetolog při selhání monoterapie metforminem položit v druhém kroku otázku, zda je přítomna klinicky manifestní ateroskleróza, resp. onemocnění ledvin, a volit výhradně léky s prokázanou kardiovaskulární, resp. renální protektivitou.
CELÝ ČLÁNEK

Význam včasného zahájení léčby inzulinem u diabetes mellitus 2. typu

06/2018 MUDr. Tomáš Edelsberger
Článek přináší přehled o aktuálních možnostech a doporučeních týkajících se léčby inzulínem u osob s diabetes mellitus 2. typu. Inzulín je ze své podstaty nejúčinnějším a klíčovým lékem v léčbě diabetu. V případě jeho uplatnění u diabetu 2. typu je však předmětem diskusí, kdy je ta pravá chvíle k zahájení inzulinoterapie. Přirozený průběh diabetu 2. typu je charakteristický progresí selhání beta-buněk a prohloubením dysregulace metabolismu glukózy. Inzulin stále zůstává jediným antidiabetikem, které je účinné v jakékoliv fázi onemocnění. Optimální načasování zahájení této léčby a volba inzulinového režimu závisí vzhledem k heterogenitě populace pacientů s diabetem 2. typu na celé řadě faktorů, ale především na domluvě mezi lékařem a pacientem.
CELÝ ČLÁNEK

Primární a sekundární prevence cévních mozkových příhod

06/2018 MUDr. Jan Fiksa
Prevence cévních mozkových příhod je soubor opatření, která omezují či zcela eliminují výskyt cévně rizikových faktorů. Primární prevence předchází vzniku cévních mozkových příhod u osob, u kterých se doposud toto onemocnění nevyskytlo. Sekundární prevence snižuje rizika recidivy. Primární i sekundární prevence se zaměřují na rizikové faktory, které lze léčebně ovlivnit. V prvé řadě jde o nemoci srdce, hypertenzi, diabetes mellitus a hyperlipidemii. Nedílnou součástí je úprava životního stylu, zákaz kouření, pravidelná fyzická aktivita a redukce nadměrné hmotnosti i úprava stravovacích návyků. U pacientů po kardioembolické ischemické cévní mozkové příhodě jsou indikovány antikoagulační léky při individuálním posouzení benefitu a rizika léčby. Protidestičková terapie je indikována u nekardioembolických cévních mozkových příhod (výjimkou jsou především trombózy mozkových splavů). V rámci prevence po proběhlé hemoragické cévní mozkové příhodě jsou vyžadovány důsledné kontroly krevního tlaku a v případě antikoagulační terapie pečlivé monitorování koagulačních testů, případně orgánových funkcí.
CELÝ ČLÁNEK

Prof. RNDr. Pavel Anzenbacher, DrSc.

06/2018
Prof. RNDr. Pavel Anzenbacher, DrSc., je významným českých farmakologem, jehož vědecko-výzkumná činnost výrazně přesahuje hranice naší republiky.
V letech 2004-2014 zastával funkci přednosty Ústavu farmakologie Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. V letech 2014-2018 byl předsedou výboru České společnosti pro experimentální a klinickou farmakologii a toxikologii České lékařské společnosti J. E. Purkyně, nyní je stále aktivním členem výboru.
CELÝ ČLÁNEK

Konopí pro léčebné použití - současná situace v České republice

05/2018 Ing. Nikola Jantosova
Konopí pro léčebné použití (KLP) je zařazeno mezi návykové látky s vysokou mírou zneužití a rizika při užívání. Pro jeho využívání v České republice má zásadní význam zákon č. 50/2013, měnící zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a zákon č. 167/4998 Sb., o návykových látkách, a dále vyhláška č. 236/2015 Sb. Dostupnost KLP je v souladu s naší legislativou zajištěna ze dvou zdrojů - pěstováním v ČR nebo dovozem ze zahraničí. K zajištění dostupnosti českého KLP je v ČR kompetentním orgánem Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Česká republika realizovala pěstování vlastního KLP v Evropské unii mezi prvními zeměmi. V roce 2018 SÚKL udělil již druhou licenci k jeho pěstování. Tím zajistil dostupnost 40 kg KLP z tuzemských zásob na dobu 4 let formou postupně realizovaných dodávek od českého dodavatele, společnosti Elkoplast Slušovice s.r.o.
CELÝ ČLÁNEK

Jak zlepšit diagnostiku nádorů trávicího traktu

05/2018 Doc. MUDr. Bohumil Seifert, CSc., Prof. MUDr. Přemysl Frič, DrSc.
Nádory trávicího traktu jsou nejčastější příčinou nádorového úmrtí v Evropě a z nich největší zastoupení mají kolorektální karcinom a karcinom pankreatu. U sporadického karcinomu pankreatu se rýsují možnosti vyhledávání časných stadií v určité skupině nově zjištěných diabetiků. Význam včasné diagnostiky kolorektálního karcinomu dokazuje skutečnost, že i přes zavedený screening je stále 90 % nádorů odhaleno u symptomatických pacientů.
Prostor pro zlepšení včasné diagnostiky existuje; Česká republika je v pětiletém přežití pacientů s kolorektálním karcinomem spíše na chvostu Evropy. Přitom máme tradičně dobrý přístup ke kolonoskopii. Nicméně kapacitní problémy v souvislosti s rostoucím screeningem i snaha nevyšetřovat pacienty zbytečně nás nutí odesílání pacientů ke kolonoskopii optimalizovat.
V článku jsou identifikovány různé důvody pro zpoždění diagnózy nádoru - na straně pacienta, na straně praktického lékaře i ve specializované péči. Tradiční koncept varovných příznaků často selhává. V zahraničí jsou k dispozici speciální strategie včasné diagnostiky nádorů v primárné péči za užití nástrojů pro kalkulaci rizik vyplývajících z alarmujících příznaků a jejich kombinací. Existují důkazy pro efektivitu uvedení laboratorní diagnostiky dostupné praktickým lékařům do algoritmů včasné diagnostiky gastrointestinálních nádorů v primární péči. Negativní výsledek imunochemického testu na okultní krvácení z 96 % vylučuje, že v pozadí obtíží pacienta se vztahem k dolní části trávicího traktu je organické onemocnění.
CELÝ ČLÁNEK

Kritický pohled na využití zánětlivých biomarkerů akutní fáze v klinické praxi

05/2018 MUDr. Luboš Kotík, CSc.
Na základě rekapitulace biologických vlastností, sekrečních stimulů, biologického poločasu eliminace a dalších vlastností C-reaktivního proteinu je upozorněno na možnosti nespecifického navýšení tohoto biomarkeru zánětu, a tak vymezen jeho význam pro rozhodnutí o nasazení antibiotické terapie. Úskalí interpretace navýšení hodnot C-reaktivního proteinu je možno dobře vyjasnit vyšetřením dalšího, specifičtějšího, biomarkeru bakteriálního zánětu, a to prokalcitoninu.
CELÝ ČLÁNEK

Péče o pacienty s lékovou alergií

05/2018 MUDr. Lenka Sedláčková
Článek je zaměřen na přístup k lékové alergii v primární péči a současné možnosti alergologického vyšetření. Přestože se alergologická diagnostika v posledních letech slibně rozvíjí, neobejde se bez přesné a velmi podrobné anamnézy odebrané lékařem prvního kontaktu, který provádí akutní léčbu. Následné vyšetření alergologem upřesňuje diagnózu a dlouhodobá opatření. Je nezastupitelné u anafylaxe vzniklé při souběžném podání několika léků, např. během celkové anestezie, je velmi užitečné k vyloučení falešné diagnózy alergie na penicilinová antibiotika nebo lokální anestetika, jeho význam stoupá u reakcí na kontrastní látky. Může být nápomocné v péči o pacienty s hypersenzitivitou k nesteroidním antirevmatikům, v hledání příčiny závažných forem lékové alergie (anafylaxe, těžké kožní formy jako Stevensův-Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekrolýza, syndrom lékové hypersenzitivity s eozinofilií a systémovými symptomy), nebo při podezření na hypersenzitivitu k lékům, které jsou pro pacienta nenahraditelné.
CELÝ ČLÁNEK

Problematika fertility a rodičovství u revmatických onemocnění

05/2018 MUDr. Leona Procházková, Ph.D.
Většina zánětlivých revmatických onemocnění častěji postihuje ženy. Významná část těchto pacientek onemocní v mladém věku, a jsou tedy konfrontovány s problematikou vlivu nemoci a její léčby na fertilitu a průběh gravidity. Vzhledem k evidenci nepříznivého vlivu aktivity nemoci na plodnost, průběh těhotenství a vývoj plodu je cílem terapie dosažení co nejnižší možné aktivity revmatického onemocnění v prekoncepčním období i v průběhu gravidity. Podmínkou je samozřejmě bezpečná terapie neohrožující zdárný vývoj plodu. Management této problematiky se tak neobejde bez úzké spolupráce revmatologa, gynekologa, porodníka a samotné pacientky. S rozrůstajícími se terapeutickými možnostmi se dnes významně zvýšila šance pacientek s revmatickým onemocněním na účinnou léčbu jak v období před početím, tak i v průběhu gravidity, a v důsledku toho i šance na úspěšné mateřství. Vzhledem k chybějící evidenci medicíny založené na důkazech vycházíme při terapeutickém rozhodování v graviditě a laktaci z kazuistických souborů, dat z registrů a informací o nepřítomnosti nežádoucích účinků dané medikace. V následující kasuistice je prezentován průběh aktivní axiální spondyloartritidy v graviditě a možnost terapeutického využití inhibitorů tumor nekrotizujícího faktoru u gravidní pacientky.
CELÝ ČLÁNEK

Využití moderních technologií v terapii diabetes mellitus 1. typu u dětí

05/2018 MUDr. Barbora Obermannová, Ph.D.
Velký převrat v možnostech léčby diabetes mellitus 1. typu u dětí představují moderní technologie, jejichž zásadní rozvoj započal v devadesátých letech minulého století využíváním inzulínových pump, na který navázalo v posledních patnácti letech využití kontinuálních monitorů glykemie. Spojením těchto dvou léčebných modalit do uzavřeného okruhu „umělé slinivky“ představuje zásadní revoluci v možnostech léčby dětského diabetu, která pro pacienty přináší zlepšení kvality života. Nejdůležitějším nástrojem moderních technologií v léčbě diabetes mellitus je používání kontinuálních monitorů glykemie, a proto se budeme v článku věnovat převážně této problematice.
 
CELÝ ČLÁNEK

Ezetimib - jeho účinek a role v léčbě dyslipidemií a kardiovaskulární prevenci

05/2018 MUDr. Luděk Táborský
Přístup k hypolipidemické terapii zahrnuje vedle dietních opatření a využití již známých a ověřených hypolipidemik vývoj nových léčiv, zasahujících na různé úrovni do metabolismu cholesterolu, a také vývoj možných léčebných kombinací s cílem zvýšit účinek stávající léčby. Jednou z často využívaných možností v současnosti je přidání ezetimibu ke stávající použité léčbě. Ezetimib je první zástupce skupiny selektivních inhibitorů absorpce ovlivnění absorpce vitaminů rozpustných v tucích, triglyceridů a žlučových kyselin. Místem jeho farmakologického účinku je kartáčový lem tenkého střeva, kde snižuje vstřebávání cholesterolu do enterocytu. Existuje celá řada preklinických i klinických studií demonstrujících příznivý vliv ezetimibu na koncentraci cholesterolu při monoterapii, ale také jeho synergický účinek při současném podávání inhibitoru HMG-CoA reduktázy (statinu). Ezetimib, podávaný samostatně nebo v kombinaci se statinem, signifikantně snižuje koncentraci LDL cholesterolu a zvyšuje koncentraci HDL cholesterolu. Tento efekt v současnosti prokázala studie IMPROVE-IT a z této studie také rezultují některé subanalýzy, zaměřené na léčbu hyperlipoproteinemie u diabetiků a na účinek kombinované léčby na zánětlivé markery (vysoce senzitivní C-reaktivní protein, hs-CRP). Léčivo je pacienty poměrně dobře tolerováno a incidence nežádoucích účinků se blíží placebu. V klinické praxi je ezetimib v monoterapii určen pacientům, u nichž jsou kontraindikována hypolipidemika jiných skupin. Kombinovaná terapie se statinem je indikována pacientům, kteří hůře tolerují vysokou dávku statinu nebo u nichž nelze cílových hodnot LDL cholesterolu dosáhnout maximální dávkou statinu.
CELÝ ČLÁNEK

Současné možnosti prevence tromboembolické nemoci

05/2018 MUDr. Alena Broulíková, CSc.
Žilní trombóza a plicní embolie jsou klinické projevy žilního tromboembolismu, který představuje závažné kardiovaskulární onemocnění. Obvykle se uvádí jako třetí nejčastější kardiovaskulární nemoc. Potřeba prevence žilní trombózy vyplývá ze závažnosti komplikací (v akutním stadiu je riziko plicní embolie, v pozdějším období jsou to projevy posttrombotického syndromu s rozvojem pokročilých stadií chronické žilní insuficience na dolních končetinách nebo rozvoj chronické tromboembolické plicní hypertenze). Strategie vhodných profylaktických opatření se odvíjí od stupně rizika vzniku žilní trombózy v přítomnosti rizikových faktorů. Nefarmakologické postupy (cvičení, časná rehabilitace, elastická komprese) jsou dostačující u osob s nízkým rizikem. Farmakologická profylaxe je na místě u pacientů se středním a vysokým rizikem. Účinek kombinování obou způsobů prevence se násobí, a je tudíž vhodný u osob se zvláště vysokým rizikem žilní trombózy.
CELÝ ČLÁNEK
1 2 3 4 9 10 11