Vybrané články

Kombinační léčba arteriální hypertenze jako základ moderní celoživotní kardiovaskulární prevence

01/2026 Doc. MUDr. Lukáš Zlatohlávek, Ph.D.; MUDr. Jana Beňová Becherová
Arteriální hypertenze představuje hlavní kauzální a modifikovatelný rizikový faktor aterosklerotických kardiovaskulárních onemocnění, úzce spojený s urychleným cévním stárnutím. Přes dostupnost účinné farmakoterapie zůstává dlouhodobá kontrola krevního tlaku u velké části pacientů nedostatečná, zejména v důsledku nízké adherence a potřeby kombinační léčby. Současná doporučení ESC/ESH z roku 2024 zdůrazňují časné zahájení racionální kombinační terapie založené na celkovém kardiovaskulárním riziku, nikoli pouze na hodnotách krevního tlaku. Významnou roli v této strategii hrají fixní kombinace, které umožňují rychlejší dosažení cílových hodnot, lepší adherenci a dlouhodobou udržitelnost léčby. Kombinace inhibitoru angiotenzin konvertujícího enzymu a dihydropyridinového blokátoru kalciových kanálů představuje účinnou a cévně-protektivní léčebnou strategii s prokázaným příznivým vlivem na kardiovaskulární prognózu. Integrace antihypertenzní a hypolipidemické léčby prostřednictvím fixních kombinací dále podporuje komplexní přístup k dlouhodobé antiaterosklerotické prevenci.
CELÝ ČLÁNEK

Entresto® v klinické praxi: účinnost, bezpečnost a zkušenost

01/2026 MUDr. Filip Lukáš
Srdeční selhání je jedno z nejčastějších onemocnění v rozvinutém světě. I přes výbornou léčbu, kterou dokážeme ovlivnit prognózu nemocných s tímto onemocněním, srdeční selhání je stále diagnózou s velmi vysokou úmrtností. Jeden z léků pro pacienty s redukovanou ejekční frakcí levé komory, který má ověřená data velkými randomizovanými studiemi, je právě sacubitril/valsartan. U pacientů se zlepšením ejekční frakce levé komory se pak doporučuje v této léčbě setrvat z důvodu horší prognózy v případě ukončení této terapie.
CELÝ ČLÁNEK

Membranoproliferativní glomerulonefritida se zaměřením na C3 glomerulopatii – pohled patologa

01/2026 MUDr. Marek Kollár, Ph.D.
Membranoproliferativní giomeruionefritida již není v současném pojetí považována za samostatnou nozologickou jednotku, ale představuje morfologický vzor glomerulárního poškození, který může vznikat na podkladě různých patofyziologických mechanismů.
Historická klasifikace membranoproliferativní glomerulonefritidy, která je odlišovala na základě ultrastruktury na typ I-III, byla v průběhu dekád postupně nahrazena patogeneticky orientovaným přístupem, který reflektuje odlišné imunologické mechanismy vedoucí k tomuto morfologickému vzoru. Na rozdíl od elektronové mikroskopie v minulosti má nyní zásadní roli v diagnostice imunofluorescence. Ta umožňuje rozlišení mezi komplementem-mediovanými a imunitními komplexy mediovanými či monoklonálními imunoglobuliny-mediovanými glomerulárními chorobami. Elektronová a světelná mikroskopie nadále zůstávají nepostradatelnými součástmi diagnostického algoritmu.
Tento přehled shrnuje historický vývoj konceptu membranoproliferativní glomerulonefritidy, současné patogenetické rozdělení jednotek, jejich charakteristické histopatologické, imunofluorescenční a ultrastrukturální znaky a diskutuje také základní histopatologickou diferenciální diagnostiku. Omezeně jsou zmíněny také klinické souvislosti a význam pro prognózu a terapii, včetně rizika rekurence po transplantaci ledviny.
CELÝ ČLÁNEK

Aktuální role erdosteinu v léčbě chronické obstrukční plicní nemoci

01/2026 Doc. MUDr. Kristián Brat, Ph.D.
Erdostein je léčivá látka s mukolytickým, mukomodulačním, antioxidačním, protizánětlivým a antibakteriálním účinkem. Pro řadu těchto výhodných vlastností je erdostein v medicíně užíván nejen k léčbě akutních respiračních infekcí, ale i jako dlouhodobá medikace u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Klinicky erdostein u pacientů s CHOPN snižuje výskyt exacerbací, zkracuje jejich délku trvání, zkracuje dobu hospitalizace a snižuje potřebu užívání antibiotik. V tomto článku představíme nejdůležitější prokázané účinky erdosteinu z vědeckého i klinického hlediska s fokusem na problematiku CHOPN.
CELÝ ČLÁNEK

Využiti NOAC v primární péči – v souvislostech

01/2026 MUDr. Jan Vachek, MHA
Přímá perorální antikoagulancia (novel oral anticoagulant, DOAC/NOAC) významně zjednodušila a zvýšila bezpečnost antikoagulační léčby v primární péči. Fibrilace síní a hluboká žilní trombóza jsou onemocnění, která jsou často zachycena právě v ordinaci praktického lékaře a probíhá zde i jejich dlouhodobé sledování. Moderní doporučení umožňují u stabilních pacientů zahájit antikoagulační léčbu již v primární péči při zachování návaznosti na specialisty. Z praktického hlediska mají v této souvislosti významné postavení zejména xabany, především u pacientů s kolísající renální funkcí a u těch, u nichž je žádoucí jednoduchý léčebný režim podporující adherenci. Rivaroxaban navíc umožňuje v léčbě hluboké žilní trombózy zahájit plnohodnotnou terapii bez nutnosti předléčení heparinem a díky dávkování převážně jednou denně a režimu užívání s jídlem představuje velmi praktickou volbu pro každodenní praxi praktického lékaře.
CELÝ ČLÁNEK

Inzulínové pumpy nové generace: od hybridních smyček k vyšší automatizací

01/2026 MUDr. Robert Bém, Ph.D. MHA
inzulínové pumpy nové generace založené na systémech automatizovaného podávání inzulínu (automated insulin delivery, AID) představují současný standard pumpové terapie. integrace kontinuální monitorace glukózy (continuous glucose monitor, CGM), inzulinové pumpy a řídicích algoritmů umožňuje částečnou automatizaci řízení glykemie, která se v klinické praxi nejčastěji uplatňuje ve formě hybridních uzavřených smyček (hybrid closed-loop, HCL). Klinické studie a metaanalýzy prokazují zlepšení glykemické kompenzace, zejména prodloužení času v cílovém rozmezí a snížení hypoglykémie, při zachování příznivého bezpečnostního profilu. Klinický přínos těchto technologií je v současnosti vázán na systémy AID s prokázaným účinkem v klinických studiích, přičemž další vývoj směřuje k vyšší míře automatizace a zapojení metod umělé inteligence.
CELÝ ČLÁNEK

Dokážeme vyléčit diabetes 1. typu?

01/2026 Doc. MUDr. Vít Neuman, Ph.D.
Metabolická kompenzace lidí žijících s diabetes meUitus 1. typu (DM1) se v poslední dekádě významně zlepšila, ale u většiny z nich stále nedosahuje doporučených cílů. Zlatým grálem diabetologie tak stále zůstává úplné vyléčení DM1 bud' zastavením jeho progrese v časných stadiích imunosupresivní léčbou, nebo transplantací beta buněk u dlouhotrvajícího DM1. Recentní pokroky v obou z těchto léčebných přístupů dávají lidem s DM1 naději na brzké vyléčení.
CELÝ ČLÁNEK

Úloha semaglutidu v léčbě kardio-renálně-metabolického syndromu

01/2026 MUDr. Jan Vachek, MHA; MUDr. Kateřina Oulehle, MBA, MUDr. PhDr. Oskar Zakiyanov, Ph.D.; prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc., MBA, FASN, FERA
Kardio-renálně-metabolický syndrom (KRM) představuje nový koncept propojující obezitu, inzulínovou rezistenci, diabetes 2. typu, chronické onemocnění ledvin a kardiovaskulární onemocnění do jednoho patofyziologického kontinua. Tyto jednotky již nelze vnímat izolovaně, ale jako důsledek společných patogenetických mechanismů zahrnující viscerální adipozitu, chronický zánět, endoteliální dysfunkci, aktivaci renin-angiotenzin-aldosteronového systému (renin-angiotensin-aldosterone system, RAAS), sympatiku a progresivní orgánové poškození.
Tradiční terapeutické přístupy se zaměřovaly na jednotlivé projevy tohoto syndromu (hyperglykemie, hypertenze, dyslipidemie, srdeční selhání či renální insuficience). Teprve recentní data však ukazují, že některé moderní léky zasahují samotné jádro patofyziologie KRM.
Semaglutid – agonista receptoru pro glukagonu podobný peptid 1 (glucagon-like peptide-1, GLP-1) - se původně etabloval jako antidiabetikum s výrazným účinkem na redukci hmotnosti. Výsledky velkých klinických studií však prokázaly jeho schopnost ovlivnit kardiovaskulární prognózu, progresi renálního onemocnění i systémový zánět nezávisle na glykémii. Semaglutid se tak stává modelovým příkladem léčiva, které přesahuje rámec diabetologie a vstupuje do oblasti komplexní léčby kardio-renálně-metabolického syndromu.
Cílem tohoto článku je shrnout patofyziologické souvislosti KRM a analyzovat roli semaglutidu jako potenciálního „disease-modifying” léčiva v tomto kontextu.
CELÝ ČLÁNEK

Účinek tirzepatidu na redukci hmotnosti a zlepšení kvality života pacientky s obezitou a kombinací lipedému a lymfedému dolních končetin

01/2026 Prof. MUDr. Dana Mullerová, Ph.D.
Běžně vídáme remisi kardiometabolických komplikací spojených s obezitou viscerálního typu po redukci hmotnosti navozené léčebným přípravkem tirzepatidem. Tato kazuistika ale dokládá i jeho výborný účinek u gynoidního typu obezity, komplikované lipedémem a lymfedémem dolních končetin, které jsou obtížně léčitelné a výrazným způsobem zhoršují kvalitu života pacienta. Celková 19% redukce hmotnosti dosažená léčbou tirzepatidem během devíti měsíců, podporovaná postupnou změnou životního stylu a kontrolovaným příjmem dostatečného množství bílkovin, výrazně zlepšila kvalitu života, upravila nutriční stav a podstatným způsobem zmírnila projevy lipedému a lymfedému pacientky.
CELÝ ČLÁNEK

Potřebujeme novou klasifikaci obezity?

01/2026 MUDr. Petr Sucharda, CSc.
Stále platný způsob definování obezity aktuální hodnotou indexu tělesné hmotnosti (BMI) nevystihuje závažnost ani zdravotní rizika jednotlivců a neodpovídá požadavkům kladeným na medicínu založenou na důkazech.
Definice klinické obezity podle The Lancet Diabetes & Endocrinology Commission tyto nedostatky odstraňuje a obezitu charakterizuje jako chronické systémové onemocnění charakterizované změnami ve funkci tkání, orgánů, celého jedince nebo jejich kombinací v důsledku nadměrného ukládání tuku. Stavy se zvýšeným množstvím tukové tkáně bez takových změn se označují jako preklinická obezita; poněkud problematické jsou doporučení péče o osoby s preklinickou obezitou.
CELÝ ČLÁNEK

Obezita a sexuální zdraví: podceňovaná komorbidita s praktickými implikacemi pro farmakoterapii

01/2026 MUDr. Marek Broul, Ph.D., MBA, FECSM; Mgr. Aneta Hujová; MUDr. Lucie Radovnická, Ph.D.; prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc.
Obezita (index tělesné hmotnosti [body mass index, BMI] ≥ 30 kg/m2) je chronické onemocnění s rychle rostoucí prevalencí a významným dopadem na sexuální zdraví. V praxi se nejčastěji manifestuje erektilní dysfunkcí (ED) a s obezitou asociovaným funkčním hypogonadismem u mužů, u žen zvýšeným výskytem poruch sexuálních funkcí a reprodukčních obtíží. Mechanismy zahrnují endoteiiáiní dysfunkci, zánětiivou aktivaci a hormonální změny, ale také psychosociální faktory včetně stigmatizace. Redukce hmotnosti zlepšuje erektilní funkci (metaanaiýza randomizovaných kontrolovaných studií [randomized controlled trial, RCT]) a bariatrická léčba je spojena se zlepšením skóre v dotazníku sexuálního zdraví muže / mezinárodní index erektilní funkce (International Index of Erectile Function, IIEF). Moderní antiobezitika, zejména agonisté receptoru pro glukagonu podobný peptid 1 (glucagon like peptide-1, GLP-1) a duální agonista receptorů pro na glukóze závislý inzulinotropní polypeptid (glucose-dependent insulinotropic polypeptide, GIP a GLP 1 (GIP/GLP-1) umožňují klinicky významné úbytky hmotnosti; jejich dopad na sexualitu je převážně nepřímý a vyžaduje aktivní klinický screening symptomů.
CELÝ ČLÁNEK

Farmakoterapie dětské obezity – přehled současných poznatků

01/2026 MUDr. Jan Boženský, MBA
Dětská obezita je narůstající globální problém s významnými zdravotními, psychosociálními i ekonomickými dopady. Po pandemii covidu-19 došlo v mnoha zemích k dalšímu zhoršení trendů souvisejících se snížením pohybové aktivity a zvýšením sedavého chování. Základem léčby zůstává intenzivní režimová a behaviorální intervence, avšak u části pacientů není její účinek dostatečný a přichází v úvahu farmakoterapie. V posledních letech došlo k zásadnímu posunu zejména díky agonistům receptoru agonistů glukagonu podobného peptidu 1 (glucagon-like peptide-1, GLP-1), kteří u adolescentů umožňují klinicky významnou redukci hmotnosti při přijatelném bezpečnostním profilu. Článek shrnuje současné poznatky o epidemiologii dětské obezity, mechanismech účinku antiobezitik, klíčových datech o účinnosti a bezpečnosti dostupných farmak a diskutuje také koncept prenatálního programování obezity a vliv mateřské obezity na vývoj potomků.
CELÝ ČLÁNEK

Prof. MUDr. Zdeněk Šumník, Ph.D.

01/2026 Mgr. Magda Snížková
 
CELÝ ČLÁNEK

Úvodník 01/2026

01/2026 Martin Haluzík
CELÝ ČLÁNEK

Nové přístupy k léčbě virových onemocněni přenášených invazivními druhy tropických komárů – analýza situace pro virus žluté zimnice

06/2025 Prof. RNDr. Vanda Boštíková, Ph.D
Žlutá zimnice je akutní virové hemoragické onemocnění přenášené komáry, které navzdory dostupnosti bezpečné a účinné vakcíny představuje významnou zdravotní hrozbu. Vyskytuje se zejména v tropických oblastech subsaharské Afriky, dále pak v Latinské a Jižní Americe. Onemocnění je charakteristické širokým klinickým spektrem příznaků – od nespecifických mírných až po velmi těžké formy s hepatocelulární nekrózou, možným renálním selháním a hemoragickými projevy, s vysokou mortalitou.
CELÝ ČLÁNEK

Inzulínová rezistence jako klíčový díl k pochopení a léčbě MAFLD

06/2025 Redakčně zpracováno
Na program kongresu ambulantní diabetologie Aktuality v diabetologii Poděbrady 2025 bylo zařazeno odborné sympozium společnosti Novatin zaměřené na diagnostiku a léčbu steatózy jater spojené s metabolickou dysfunkcí (metabolic dysfunction-associated fatty liver disease, MAFLD).
CELÝ ČLÁNEK

Metamizol při léčbě bolesti coxarthrosis - kazuistika

06/2025 MUDr. Marek Hakl, Ph.D.
Metamizol je neopioidní analgetikum s velmi dobrým analgetickým účinkem. Je vhodným lékem jak pro monoterapii, tak do kombinace s jinými skupinami analgetik. Kazuistika popisuje pacientku s coxartrosis před plánovanou totální endoprotézou, s vředovou chorobou gastroduodena v anamnéze. Nesteroidní antiflogistika jsou indikována, opioidní medikace je špatně tolerována. Metamizol prokázal velmi dobrý analgetický účinek a výbornou snášenlivost.
CELÝ ČLÁNEK

MASLD, MASH – staří známí v novém hávu?

06/2025 MUDr. Martin Šatný
Jaterní steatóza asociovaná s metabolickou dysfunkcí (metabolic dysfunction-associated steatotic liver disease, MASLD) představuje relativně nově definované chronické jaterní onemocnění, nahrazující dřívější termín nealkoholické ztukovatění jater (non-alcoholic fatty liver disease, NAFLD), jež je považováno za jaterní manifestaci metabolického syndromu. Charakterizuje jej přítomnost jaterní steatózy v kombinaci s kardiometabolickými rizikovými faktory, například s obezitou, diabetes mellitus 2. typu (DM2T) či s dyslipidemií (DLP). Na rozdíl od předchozí definice již není nutné vždy zcela vylučovat konzumaci alkoholu, pokud tato není hlavní příčinou steatózy. Prevalence MASLD v České republice dosahuje přibližně 25-30 % a výrazně stoupá právě u pacientů s obezitou a DM2T. Základním pilířem léčby je změna životního stylu, především redukce hmotnosti a pravidelná fyzická aktivita.
Stran farmakoterapie MASLD zatím nemáme k dispozici specifický lék, jakkoli některé přípravky, jako např. GLP-1 receptoroví agonisté či pioglitazon, vykazují příznivý účinek u vybraných skupin pacientů. Neodmyslitelnou součástí péče o pacienty s MASLD je léčba přidružených komorbidit, tj. dílčích kardiometabolických rizikových faktorů, zejména DM2T či DLP, avšak své místo má i případná bariatrická chirurgie jako další důležitá součást komplexní léčebné intervence.
V současnosti probíhá intenzivní výzkum nových léčiv s cílem ovlivnit progresi tohoto onemocnění. MASLD představuje závažný zdravotní problém spojený s epidemií metabolických chorob a vyžaduje komplexní multidisciplinární přístup – v prevenci
CELÝ ČLÁNEK

Sotatercept, nový lék na plicní arteriální hypertenzi a jeho postavení v diagnostickém algoritmu – kazuistika

06/2025 MUDr. David Ambrož
Plicní arteriální hypertenze (PAH) zůstává závažným, progresivním onemocněním s vysokou morbiditou a mortalitou navzdory pokroku ve farmakoterapii. Sotatercept, nový rekombinantní fúzní protein, představuje inovativní přístup k léčbě PAH díky svému antiremodulačnímu účinku na signalizační dráhu transformujícího růstového faktoru β (transforming growth factor β, TGF-β), zejména aktivin A. Kazuistika dokumentuje klinický průběh pacienta s idiopatickou PAH, u něhož byla po selhání standardní trojkombinační terapie zahájena léčba sotaterceptem. Po třech dávkách došlo ke zlepšení funkční třídy a poklesu koncentrace N-terminálního fragment prohormonu mozkového natriuretického peptidu (NT-proBNP), což potvrzuje potenciál sotaterceptu jako doplňku k zavedené vazodilatační terapii.
CELÝ ČLÁNEK

Atogepant – kazuistické sdělení z praxe

06/2025 MUDr. Dana Čtrnáctá
Atogepant je selektivní perorální antagonista receptoru pro peptid související s genem kaLcitoninu (calcitonine generelated peptid, CGRP) schválený pro preventivní léčbu epizodické i chronické migrény. Indikační kritéria jsou shodná s kritérii pro monoklonální protilátky. Pro krátký eliminační poločas je vhodný zejména u mladých žen v reprodukčním věku. Jeho podávání je jednoduché a pohodlné.
Účinnost a dobrý bezpečností profil byly prokázány v klinických studiích. V klinické praxi našeho centra bolestí hlavy pozorujeme jeho dobrou snášenlivost a efekt srovnatelný s klinickými studiemi.
CELÝ ČLÁNEK
1 2 3 4 46 47 48