Vybrané články

Septická sakroiliitida - kazuistika

01/2021 MUDr. Martina Bělobrádková; MUDr. Pavla Paterová; MUDr. Zdeněk Bělobrádek, Ph.D.; doc. MUDr. Tomáš Soukup, Ph.D.
Sakroiliitida neboli zánětlivé postižení sakroiliakálního kloubu bývá primární manifestací ankylozující spondylitidy, což je jedno z nejčastějších revmatických autoimunitních onemocnění. Mezi laickou veřejností je spíše známé jako Bechtěrevova nemoc. Vzácně se může v sakroiliakálním kloubu rozvinout infekce, pak se jedná o tzv. sakroiliitidu septickou. Mezi odbornou veřejností je malé povědomí o této jednotce, iniciálně může být zaměněna za jiné onemocnění. Podle literatury trvá diagnostika průměrně 1,5-2 měsíce. Na případu 25letého pacienta s unilaterální septickou sakroiliitidou demonstrujeme vyšetřovací proces se všemi úskalími, které vedly i v našem případě k mírnému zpoždění správné diagnózy.
CELÝ ČLÁNEK

Myasthenia gravis - včasná diagnóza a současné možnosti léčby

01/2021 MUDr. Jiří Piťha
Myasthenia gravis je autoimunitní onemocnění s produkcí protilátek na postsynaptické membráně nervosvaíové pLoténky, nejčastěji proti acetyíchoíinovému receptoru. Projevuje se svalovou slabostí a unavitelností. Diagnostika spočívá v důkladném neurologickém vyšetření se zaměřením na latentní nebo zjevnou slabost predilekčně postiženích svalů, elektrofyziologickém vyšetření, vyšetření mediastina výpočetní tomografií (computed tomography, CT) a stanovením autoprotilátek. Léčba je symptomatická či kauzální, spočívající v podávání imunosupresiv, a bud' dlouhodobá, či akutní k ovlivnění urgentních stavů. Některé léky mohou průběh onemocnění zhoršit. V posledních letech se u refrakterních forem onemocnění zavádí podávání biologické léčby.
CELÝ ČLÁNEK

Chronické žilní onemocnění: možnosti praktického lékaře v diagnostice, léčbě a prevenci

01/2021 MUDr. Jana Vojtíšková
Výzkum v medicíně uhání vpřed mílovými kroky a přináší denně obrovské množství poznatků, které ovlivňují přístup k diagnostice, léčbě i prevenci nemoci. Je tomu tak i v případě chronického žilního onemocnění. Objevy v patofyziologii chronického žilního onemocnění výrazně mění nazírání na toto onemocnění. Čeští praktičtí lékaři jsou o nových poznatcích pravidelně informováni v rámci kontinuálního vzdělávání a mají podporu v aktualizovaných doporučených postupech. Výsledkem je, že se ve všeobecné praxi žilním nemocím věnuje větší pozornost, než tomu bylo dříve. A to je pro pacienty důležité, protože praktičtí lékaři znají rizikové faktory těchto onemocnění, rozpoznávají časné symptomy, jsou schopni identifikovat počínající nebo rozvíjející se žilní onemocnění, indikovat potřebnou diagnostiku a nabídnout opatření ke zlepšení. Přesto, jak se ukazuje z různých průzkumů, zůstává velká část našich pacientů bez adekvátního vyšetření a léčby.
CELÝ ČLÁNEK

Pokroky v léčbě uveitidy asociované s juvenilní idiopatickou artritidou

01/2021 MUDr. Hana Malcová, Ph.D.
Chronická přední uveitida je nejčastější komplikací juvenilní idiopatické artritidy (JIA). Jedná se o závažné oční onemocnění, které pokud není adekvátně léčeno, potenciálně ohrožuje pacienta nevratným poškozením až ztrátou zraku. V současné době se spektrum terapeutických možností uveitidy asociované s JIA rozšiřuje, a kromě lokální léčby, systémových kortikoidů a konvenčních syntetických chorobu modifikujících léků se stále častěji používají také léky biologické, především inhibitory tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNF-α). Časné zahájení steroidy šetřící léčby se stalo klíčovým bodem moderního přístupu k léčbě uveitidy asociované s JIA. Bezpečnostní profil a výskyt nežádoucích účinků u chronické nesteroidní imunosupresivní léčby je přijatelný i při dlouhodobém podávání. Adekvátně tomu, jak potvrzují recentní publikace, dochází ke snížení výskytu závažných očních komplikací u pacientů s JIA, které byly následkem nedostatečné kontroly očního zánětu a dlouhodobé kortikoterapie. Zavedení moderních léčebných možností především ze spektra biologik významně zlepšilo kvalitu života i prognózu pacientů s chronickou nebo relabující uveitidou asociovanou s JIA. Cílem této publikace je poskytnout aktuální přehled možností léčby chronické přední uveitidy asociované s JIA, doplněný o schéma léčebného algoritmu vycházejícího ze zahraničních doporučení a adaptovaného pro ČR.
CELÝ ČLÁNEK

Burosumab - nová naděje pro léčbu X-vázané hypofosfatemie u dětí i dospělých

01/2021 Prof. MUDr. Zdeněk Šumník, Ph.D.
Rachitis (křivice) je definována jako porucha mineralizace rostoucí kosti. Jejím histomorfometrickým korelátem je nedostatečná tvorba hydroxyapatitu s následnou apoptózou hypertrofických chondrocytů. Patogeneticky rozlišujeme dvě základní skupiny rachitid: kalcipenické, které vznikají v důsledku nedostatku vápníku a/nebo působení vitaminu D, a fosfopenické (hypofosfatemické), které vznikají snížením zpětné resorpce fosfátů v proximálních tubulech ledvin z různých příčin. Nejčastější fosfopenickou rachitidou je X-vázaná hypofosfatemie (X-linked hypophosphatemia, XLH). Onemocnění je způsobeno patogenní variantou genu pro fosfát regulující neutrální endopeptidázu na chromosomu X (phosphate-regulating neutral endopeptidase, X-linked, PHEX), který kóduje stejnojmenný protein. Deficit této endopeptidázy narušuje degradaci fibroblastového růstového faktoru 23 (fibroblast growth factor 23, FGF23), který má výrazné fosfaturické účinky. Standardní terapie spočívá v celoživotním podávání fosfátů ve formě roztoku podávaného perorálně společně s kalcitriolem, který potencuje resorpci fosfátů ze střeva. Tato léčba je však nedostatečně účinná pro významnou část pacientů, navíc vykazuje nepříjemné nežádoucí účinky. Zásadní změnu pro pacienty s XLH přináší monoklonální protilátka proti FGF23 s generickým názvem burosumab schválená pro užití v indikaci XLH v roce 2018. Klinické studie ukazují vynikající výsledky stran hojení rachitických změn, zvýšení fosfatemie a snížení koncentrace alkalické fosfatázy (alkaline phosphatase, ALP). Zásadní je též významný terapeutický vliv na deformity dolních končetin. Tato publikace poskytuje souhrnnou informaci o patofyziologii XLH a možnostech aktuální terapie.
CELÝ ČLÁNEK

Mukoaktivní léčiva jako podpůrná terapie zánětlivých onemocnění dýchacích cest

01/2021 Doc. PharmDr. Jan Juřica, Ph.D.
Článek přináší farmakologický přehled mukoaktivních léčiv v souvislosti s jejich použitím u akutních i chronických zánětů dýchacích cest. Použití mukolytik u chronických zánětlivých onemocnění dýchacího systému se jeví jako bezpečné a přináší jednoznačný, i když mírný benefit. V souvislosti s aktuální epidemickou situací je více akcentováno použití mukolytik u akutních respiračních onemocnění, především u covidu-19. Některé látky prokázaly in vitro, popř. in silico, potenciál bránit vstupu a množení viru SARS-CoV-2, nicméně spolehlivá klinická data prozatím nemáme k dispozici.
CELÝ ČLÁNEK

Očkování proti onemocnění covid-19 mRNA vakcínami

01/2021 RNDr. Marek Petráš, Ph.D.
Nová pandemie způsobená virem SARS-CoV-2, rozšířeným po celém světě, od počátku loňského roku 2020 vyvolala potřebu rychle vyvinout odpovídající vakcínu, která by byla dostupná pro celosvětovou populaci. Od počátku bylo zřejmé, že jedna vakcína stačit nebude. Tohoto pomyslného úkolu se zhostilo mnoho vývojových laboratoří po celém světě a navrhly různé typy vakcín, tj. inaktivované celovirionové, subjednotkové, živé nebo vektorové a genetické. Právě ten posledně uvedený typ získal pomyslné prvenství v rychlosti vývoje, výroby a klinického hodnocení a stal se na počátku ledna 2021 dostupným v zemích Evropské unie. Genetické mRNA vakcíny nebyly dosud používány v rámci běžného očkování používány, a proto si zaslouží zvýšenou pozornost. Tato práce předkládá souhrn stávajících poznatků o mechanismu, účinnosti a bezpečnosti očkování genetickými mRNA vakcínami.
CELÝ ČLÁNEK

Nové možnosti terapie dyslipidemie u pacientů s familiární hypercholesterolemií v sekundární prevenci - změna úhradových podmínek pro inhibitory PCSK9

01/2021 Doc. MUDr. Lukáš Zlatohlávek, Ph.D.
Kardiovaskulární onemocnění (i přes pokles počtu příhod za posledních 30 let) představují stále nejčastější příčinu mortality a morbidity ve vyspělých zemích. Na tomto faktu se podílí několik faktorů. Populace stále hojně kouří, narůstá počet obézních, a tím i počet velmi rizikových diabetiků, a v neposlední řadě nedosahujeme při intervenci doporučených cílových hodnot, které se ve světle posledních evropských doporučení pro diagnostiku a léčbu dyslipidemie posunuly opět do nižších hodnot (cílová hodnota LDL cholesterolu u pacienta v sekundární prevenci je 1,4 mmol/l). Léky volby při terapii hypercholesterolemie jsou statiny, eventuálně potencované ezetimibem. Pokud nedosáhneme doporučených cílových hodnot, máme k dispozici novou moderní terapii inhibitory proprotein konvertázy subtilisin/kexin typu 9. Od 1. 2. 2021 jsou na trhu hrazené přípravky (alirocumab a evolocumab) pro pacienty na maximálně tolerované terapii statinem (eventuálně v kombinaci s ezetimibem) s familiární hypercholesterolemií a koncentrací LDL cholesterolu > 3,1 mmol/l a pro pacienty v sekundární prevenci s hodnotou LDL cholesterolu > 2,5 mmol/l.
CELÝ ČLÁNEK

Diabetická retinopatie - využití nonmydriatické funduskamery

01/2021 Prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA
Probíhající pilotní projekt časného záchytu diabetické retinopatie a makulárního edému je zaměřen na populaci dospělých diabetiků v péči dispenzarizujících lékařů s cílem zvýšit procento realizovaných oftalmologických vyšetření rozšířením diagnostického pokrytí zavedením vyšetření prostřednictvím non-mydriatické fundus kamery. Pilotní projekt oproti stávající praxi zavádí inovaci v provedení vyšetření sítnice pacienta přímo v ambulanci lékaře odpovědného za dispenzarizaci diabetiků a odeslání snímků k centrálnímu hodnocení oftalmologem.
CELÝ ČLÁNEK

Bariatrická chirurgie v léčbě diabetes mellitus 2. typu

01/2021 MUDr. Viktorie Hrádková; prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc.
Prevalence diabetes mellitus 2. typu celosvětově stále narůstá a souvisí především se světovou epidemií obezity. Obezita je kromě diabetu rizikovým faktorem řady dalších onemocnění. Bariatrická chirurgie představuje velmi účinnou metodu nejen snižující hmotnost, ale také metodu k ovlivnění přidružených komorbidit. Velká část pacientů s diabetes mellitus 2. typu není uspokojivě kompenzována ani přes léčbu moderními antidiabetiky a pro takové pacienty představuje bariatrická chirurgie efektivní prostředek zlepšující jejich kompenzaci případně vedoucí až v jeho remisi. Cílem článku je přiblížit metody bariatrické chirurgie a jejich metabolické účinky.
CELÝ ČLÁNEK

Nefroprotektivní účinky vybraných antidiabetik

01/2021 MUDr. Karolína Krátká, Ph.D.; MUDr. Mayara Elisa Knížek Bonatto; prof. MUDr. Ivan Rychlík, CSc.
Zabránění rozvoji a progresi diabetického poškození ledvin patří mezi klíčový faktor ovlivnění prognózy pacientů s diabetes mellitus 2. typu. Inkretinová léčba, a zejména pak léčba glifloziny, představuje zásadní průlom v ovlivnění mechanismů uplatňujících se v patogenezi a progresi diabetického poškození ledvin. Výsledky recentních studií poukazují na význam neglykemických účinků v ovlivnění kardiovaskulárního rizika a současného zpomalení progrese snížení funkce ledvin také u pacientů bez anamnézy diabetes mellitus.
CELÝ ČLÁNEK

Antidiabetika a srdeční selhání

01/2021 Prof. MUDr. David Karásek, Ph.D.
Srdeční selhání je častou komplikací diabetu. Ovlivňuje nejen morbiditu, ale také mortalitu diabetiků. V poslední době je kladen velký důraz na výběr antidiabetické léčby, která může prognózu nemocných zásadně změnit. Sdělení je věnováno vlivu jednotlivých antidiabetik na srdeční selhání. Zvláštní pozornost je zaměřena na glifloziny, které se stávají základním pilířem léčby srdečního selhání, a to bez ohledu na přítomnost diabetu.
CELÝ ČLÁNEK

Fixní kombinace dlouhodobě působícího inzulinu a agonistů receptoru pro GLP-1

01/2021 MUDr. Eva Račická
Fixní kombinace dlouhodobě působících bazálních inzuLinových analog a agonistů receptoru pro gLukagonu podobný peptid 1 (glucagon-like peptide-1 receptor, GLP-1R) přináší nové možnosti do léčby diabetes mellitus 2. typu. Jsou určené pacientům, kteří jsou neuspokojivě kompenzováni nefarmakologickou léčbou a perorálními antidiabetiky či bazálním inzulínem. Randomizované studie potvrdily jejich účinnost a bezpečnost. V klinické praxi je možnost využívat fixní kombinaci inzulin glargin / lixisenatid a fixní kombinaci inzulin degludek / liraglutid. V článku je uvedený přehled výsledků studií s těmito přípravky, výsledky studie s fixní kombinací inzulin degludek / liraglutid popsaly srovnatelnost účinku s léčbou v režimu bazál-bolus a také možnost využití této kombinace v procesu deintenzifikace inzulinové léčby diabetiků 2.typu.
CELÝ ČLÁNEK

Real‑time a intermitentně skenovaná (flash) monitorace glykemie: výběr pacienta a praktické poznámky

01/2021 MUDr. Michal Krčma, Ph.D.
Kontinuální monitorace glykemie se stala standardem léčby pacientů s diabetes mellitus 1. typu. Obě podoby - monitorace v reálném čase se svými alarmy nebo intermitentně skenovaná monitorace podobná spíše klasickému glukometru - si našly své pacienty. Článek popisuje principy fungování a rozdíly mezi oběma metodami a nabízí návod pro výběr pacienta.
CELÝ ČLÁNEK

Novinky v inzulinoterapii

01/2021 MUDr. Alena Adamíková, Ph.D.
Terapie inzulinem stále zůstává pro část pacientů s diabetem nezbytným léčebným postupem. Vývoj nových inzulínových analog směřuje jednak k prodlužování jejich účinků, jednak naopak ke zrychlení akce k pokrytí postprandiální glykemie. A také k řešení dalších problémů, které jsou s terapií inzulinem spojeny, tj. především obtížně předvídatelné kolísání glykemie (mezidenní variabilita), nesnadná titrace k dosažení normoglykemie, obtížné úpravy dávek podle změn v inzulinové senzitivitě (fyzická aktivita, stres, onemocnění, snížení energetického příjmu, příjem alkoholu), injekční aplikace jako bariéra zahájení léčby oproti perorální nebo vnitřní sekreci apod. Mezi nové inzuliny, které se v letošním roce zařadily do běžné praxe, patří ultrarychlý inzulin lispro (URLi). Zajímavé jsou výsledky studií s jednou týdně podávanými inzuliny (inzulin icodec, BIF, AB101, HM12470).1
CELÝ ČLÁNEK

Prekoncepční příprava a léčba pregestačního diabetu

01/2021 MUDr. Kateřina Anderlová, Ph.D.
Pregestační diabetes mellitus přináší pro matku a její plod riziko rozvoje řady komplikací, a to v závislosti na kompenzaci diabetů, chronických komplikacích diabetů a přidružených komorbiditách. Riziko vzniku těchto komplikací lze snížit co nejlepší kompenzací diabetu nejen během těhotenství, ale zejména během početí a v prvních týdnech těhotenství, kdy dochází k organogenezi a vývoji placenty. Těhotenství diabetiček by tedy mělo být plánované, ideálně v době co nejlepší kompenzace diabetu. Péče o těhotné ženy s pregestačním diabetem by měla být koncentrována do perinatologických center, která zajistí komplexní diabetologickou, gynekologicko-porodnickou a neonatologickou péči.
CELÝ ČLÁNEK

Léčba gestačního diabetes mellitus

01/2021 MUDr. Hana Krejčí, Ph.D.
Léčba gestačního diabetes mellitus prokazatelně snižuje rizika těhotenských a perinatálních komplikací. Základem je úprava životosprávy (strava, pohyb, spánek, eliminace stresu), která ve většině případů vede k dosažení uspokojivé kompenzace gestačního diabetes mellitus. Při nutnosti farmakoterapie může být lékem první volby metformin, který má dobrý účinek při zvýšených hodnotách glykemie nalačno, zejména u žen s nadváhou či obezitou. Přidání bazálního inzulínu je nutné u části žen, u kterých monoterapie metforminem nestačí. Díky kombinaci s metforminem však zpravidla stačí mnohem menší dávky inzulinu než při monoterapii inzulinem, a nedochází tak k eskalaci inzulinové rezistence. Adekvátní úprava stravy, která v případě nutnosti zahrnuje i snížení porcí sacharidů, vede k úpravě postprandiálních glykemií bez nutnosti aplikace prandiálního inzulinu. Ženy, které si zachovají zdravou životosprávu i po porodu, a navíc kojí, mají výrazně nižší riziko následného rozvoje diabetes mellitus 2. typu.
CELÝ ČLÁNEK

Prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA

01/2021 Prof. MUDr. Zdeněk Rušavý, Ph.D.
CELÝ ČLÁNEK

Jak vybrat molekuly pro triple terapii CHOPN

06/2020
Podle doporučení České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP jsou základem farmakologické paušální léčby stabilní chronické obstrukční plicní nemoci dlouhodobě působící inhalační bronchodilatancia - anticholinergika a beta-2 agonisté. Nejvíce symptomatičtí pacienti s fenotypem častých exacerbací, současnou diagnózou astmatu či přítomnou eozinofilií pak profitují z triple terapie s přidáním inhalačních kortikosteroidů. Důležité je však léčbu u každého pacienta individualizovat, protože jednotlivé léky, které patří do trojkombinace, se liší nejen nástupem účinku a délkou působení, ale i dostupností inhalačních systémů, afinitou, potencí či selektivitou k receptoru.
CELÝ ČLÁNEK

Geriatrický pacient s polyfarmakoterapií - kazuistiky z praxe

06/2020 MUDr. Martina Nováková
Polyfarmakoterapie a polypragmazie patří k základním problémům soudobé geriatrie. Jde nesporně o velice rizikový faktor, který může vést k poškození pacienta až k jeho úmrtí, jelikož s počtem užívaných léků stoupá i počet jejich nežádoucích účinků. Uvedené kazuistiky by měly ukázat některá úskalí nadužívání léků u geriatrických pacientů a zejména benefit plynoucí z racionalizace jejich farmakoterapie.
CELÝ ČLÁNEK
1 2 3 4 22 23 24