Vybrané články

Právní aspekty a důsledky elektronické preskripce

02/2020 JUDr. Jana Konečná, Ph.D.
Předepisování léčivých přípravků má od 1. 1. 2020 nová pravidla, která přináší pro poskytovatele zdravotních služeb nová vyhláška upravující používání receptů v elektronické a listinné podobě. Změny se týkají především údajů uváděných na receptu. Novinkou je i lékový záznam, který umožňuje pacientovi, lékaři, farmaceutovi a klinickému farmaceutovi nahlížení na údaje o léčivých přípravcích předepsaných a vydaných konkrétnímu pacientovi.
CELÝ ČLÁNEK

Dupilumab v léčbě atopického ekzému

02/2020 MUDr. Iva Karlová
Atopická dermatitida je chronická zánětlivá dermatóza. V patogenezi tohoto onemocnění hraje hlavní roli genetická dispozice k imunologické dysbalanci a dysfunkci kožní bariéry. V terapii mírných a středních forem atopické dermatitidy je dostačující zevní léčba. V těžkých případech atopické dermatitidy je u dospělých pacientů indikována celková terapie cyklosporinem A. Novou terapeutickou možnost představuje dupilumab, humánní monoklonální protilátka proti α podjednotce receptoru pro interleukin 4. Terapie dupilumabem je indikována u pacientů s těžkou formou atopické dermatitidy při nedostatečné účinnosti konvenční systémové imunosupresivní terapie nebo u pacientů, kteří touto léčbou nemohou být léčeni z důvodu intolerance nebo kontraindikace.
CELÝ ČLÁNEK

Aktuální farmakoterapeutické přístupy u pacientů s ulcerózní kolitidou

02/2020 MUDr. Ivana Mikoviny Kajzrlíková, Ph.D.
Uicerózní koLitida je chronické zánětLivé onemocnění, které postihuje tlusté střevo. Rozsah onemocnění je variabilní, kontinuálně od rekta orálně. Jedná se o celoživotní nemoc, na jejímž vzniku se podílejí faktory genetické i vlivy vnějšího prostředí. Charakteristické je střídání období klidu a vzplanutí nemoci. Vzhledem k nejasné etioLogii kauzální Léčba není známa, dostupné přípravky působí útlumem zánětu. Konvenční Léčba zahrnuje aminosaLicyLáty, kortikosteroidy a imunosupresiva. V současné době jsou k dispozici četné přípravky bioLogické Léčby působící na různých místech zánětLivé kaskády, do skupiny monokLonáLních protiLátek patří infliximab, adaLimumab, goLimumab, vedoLizumab a ustekinumab. Novější přípravky, takzvané maLé moLekuLy, představuje tofacitinib.
CELÝ ČLÁNEK

Blokáda IL-1 v léčbě autoinflamatorních onemocnění u dětí

02/2020 MUDr. Hana Malcová, Ph.D.; MUDr. Dita Cebecauerová, Ph.D.; MUDr. Tomáš Milota; doc. MUDr. Rudolf Horváth, Ph.D.
Interleukin 1 (IL-1) je jeden z hlavních cytokinů, které se uplatňují v regulaci systémového zánětu. Zavedením léků umožňujících jeho specifickou inhibici se dramaticky zlepšila prognóza řady onemocnění, u nichž systémový zánět patří mezi dominantní projevy. Jedná se o celou definovanou skupinu, kterou souhrnně nazýváme autoinflamatorní nemoci (autoinflammatory diseases, AID), vyznačující se dysregulací zánětlivé reakce s excesivní a nekontrolovanou nadprodukcí především IL-1β. Mezi tyto choroby bývá v poslední době řazena i jedna z forem juvenilní idiopatické artritidy (juvenile idiopathic arthritis, JIA), tzv. systémová JIA (sJIA). Důvodem je mimo jiné i významná odlišnost od jiných typů JIA a také dobrá reakce na inhibitory IL-1.
V současné době jsou k dispozici dva inhibitory IL-1 s prokázanou účinností v léčbě AID včetně sJIA, pro které Evropská léková agentura (EMA) schválila indikaci k jejich podávání. Jsou to anakinra a canakinumab. Studie s inhibitory IL-1 publikované v posledních letech potvrzují trvalé snížení aktivity onemocnění u většiny AID s přijatelným bezpečnostním profilem a uspokojivou snášenlivostí. Výsledky studií u pacientů se sJIA navíc naznačují, že časné zahájení blokády IL-1, jako terapie první linie, může využít „okna příležitosti“, ve kterém lze patofyziologii nemoci změnit, aby nedošlo k rozvoji chronické artritidy. Tento přehled podává aktuální informaci o použití inhibitorů IL-1, jejich účinnosti, bezpečnosti a snášenlivosti v léčbě AID a diskutuje důvody použití těchto léků.
CELÝ ČLÁNEK

Biosimilární adalimumab v klinické praxi

02/2020 MUDr. Karin Malíčková; MUDr. Veronika Hrubá; prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.
Biologické léčivé přípravky (biologika, biologická léčiva) jsou nepostradatelnými léky při terapii chronických imunopatologických chorob s těžkým průběhem, a to zejména při neúčinnosti či intoleranci konvenčních léčebných postupů. Představují však velkou ekonomickou zátěž pro zdravotnický systém. Biosimilární léčiva, jako léky strukturálně velmi podobné a zároveň cenově mnohem dostupnější než originální léčiva, přispívají k udržitelnosti nákladů na zdravotní péči a zároveň omezují nerovnost v přístupu pacientů k této vysoce účinné léčbě. Článek shrnuje význam biosimilárních léčivých přípravků s důrazem na nově dostupný biosimilární adalimumab a na jeho využití u idiopatických střevních zánětů.
CELÝ ČLÁNEK

Fixní dvoj/trojkombinace v léčbě arteriální hypertenze - jsou vhodné při zahájení léčby?

02/2020 MUDr. Milan Plíva
Arteriální hypertenze je nejčastějším rizikovým faktorem kardiovaskulárních chorob, které zůstávají hlavní příčinou mortality v průmyslově vyspělých zemích. Cílových hodnot krevního tlaku dosahuje stále pouze menšina léčených pacientů, a to i přes relativně snadnou diagnostiku a široké spektrum možností farmakologické léčby. Jako hlavní příčiny této skutečnosti jsou vnímány především špatná adherence a perzistence pacientů k léčbě. Poslední verze doporučení pro diagnostiku a léčbu arteriální hypertenze Evropské kardiologické společnosti / Evropské společnosti pro hypertenzi z roku 2018 klade mimo jiné důraz na včasné zahájení farmakologické léčby - optimálně s použitím fixní kombinace antihypertenziv (inhibitor systému renin-angiotenzin-aldosteron + blokátor vápníkových kanálů / diuretikum) u většiny pacientů s důrazem na co nejrychlejší dosažení cílových hodnot krevního tlaku.
CELÝ ČLÁNEK

Vývoj v oblasti farmakoterapie arteriální hypertenze

02/2020 Doc. MUDr. Ondřej Petrák, Ph.D.
Článek je věnován novým antihypertenzním lékům testovaným v klinických studiích s nadějí časného použití v běžné klinické praxi. Jedná se o souhrn několika skupin léků se zaměřením na jejich mechanismus působení, efektivitu a nežádoucí účinky. Nejblíže uvedení do klinické praxe má nesteroidní inhibitor aldosteronových receptorů finerenon.
CELÝ ČLÁNEK

Antiarytmická farmakoterapie dneška: jaká je její úloha

02/2020 Doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D.
Farmakologická léčba arytmií je, i přes významný rozvoj nefarmakologických metod, stále platnou a potřebnou součástí terapie pacientů s poruchami srdečního rytmu. Farmakologické a nefarmakologické přístupy je nutné chápat komplementárně, nikoliv jen jako konkurenční přístupy v léčbě. V řadě případů antiarytmická léčba předchází indikaci ke katetrizační ablaci nebo zlepšuje její výsledek. Antiarytmika jsou důležitou léčbou i u nemocných se zavedenou přístrojovou terapií. U nemocných s implantovanými kardiostimulátory, které zabezpečí léčbu bradykardií, je antiarytmická léčba často nezbytnou součástí ovlivňující současně přítomné tachykardické epizody. Indikace k arytmické léčbě jsou rozdílné podle přítomné poruchy srdečního rytmu. Volba konkrétního antiarytmika je odvislá od individuálního profilu nemocného. U antiarytmické léčby nelze pominout nemalé riziko nežádoucích účinků, stejně jako její možný proarytmický efekt. Pro antiarytmickou léčbu je příznačná praktická absence mortalitních dat.
CELÝ ČLÁNEK

Speciální situace v diagnostice a managementu arteriální hypertenze: hypertenze bílého pláště a maskovaná hypertenze

02/2020 Prof. MUDr. Jan Filipovský, CSc.
Hypertenze bílého pláště je velmi častý jev. Vyskytuje se asi u třetiny osob s patologickým krevním tlakem (TK) měřeným v ordinaci, a to typicky u žen, ve vyšším věku a u nekuřáků. Prognostická data nejsou zcela spolehlivá, protože velká část jedinců s tímto typem TK je léčena na podkladě vysokého TK v ordinaci; existují práce s dlouhodobým sledováním, ukazující, že kardiovaskulární riziko je zvýšené oproti jedincům s normálním TK. Opačný jev je maskovaná hypertenze. V populačních studiích byl zjištěn její výskyt ve 13 %. Je častá u mužů, zejména ve věku 30-50 let, u kuřáků s nepříznivým rizikovým profilem a také u diabetiků. Riziko budoucího výskytu kardiovaskulárních příhod se blíží trvalé hypertenzi. Důležité je její vyhledávání, a proto bychom měli doporučovat domácí měření TK i těm jedincům, kteří mají normální TK v ordinaci. Neexistují prospektivní studie léčby hypertenze bílého pláště ani maskované hypertenze. U obou typů hypertenze lze zvolit jen nefarmakologická opatření, pokud je kardiovaskulární riziko nízké; u těch jedinců, kteří mají zároveň další kardiovaskulární rizikové faktory nebo orgánové komplikace hypertenze, je nutno zvážit léčbu, kdy však můžeme postupovat pouze empiricky.
CELÝ ČLÁNEK

Antitrombotická léčba u pacientů s kardiovaskulárními projevy antifosfolipidového syndromu

02/2020 Doc. MUDr. Jana Hirmerová, Ph.D.
Antifosfolipidový syndrom (antiphospholipid syndrome, APS) je systémové autoimunitní onemocnění, vyznačující se přítomností antifosfolipidových protilátek a různorodými klinickými projevy, z nichž dominují trombóza a/nebo komplikace gravidity. Nejčastější manifestací je žilní tromboembolie, následovaná ischemickou cévní mozkovou příhodou. Léčba akutní příhody se neliší od pacientů bez APS. Vzhledem k vysokému riziku recidivy trombózy je velmi důležité dbát na sekundární antitrombotickou prevenci. Pilířem léčby jsou antikoagulancia, a to i ve většině případů arteriálních trombóz (i intervenčně řešených). Nová (přímá) antikoagulancia se podle dosavadních dat u pacientů s APS nedoporučují. Lékem první volby zůstává warfarin, obvykle ve zvyklé intenzitě (mezinárodní normalizovaný poměr [international normalized ratio, INR] 2-3), v některých velmi rizikových případech či při recidivě trombózy i přes zavedenou léčbu je nutno zvýšit cílový INR na 3-4 či warfarin kombinovat s kyselinou acetylsalicylovou. Přerušení plné antikoagulační léčby (např. z důvodu operace) je nutno minimalizovat a dbát na důslednou tromboprofylaxi nízkomolekulárním heparinem. Problematika APS je velmi složitá a vyžaduje interdisciplinární spolupráci.
CELÝ ČLÁNEK

Strategie hypolipidemické léčby u akutního koronárního syndromu

02/2020 Doc. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., FESC
Nedávno publikovaná nová doporučení pro léčbu dyslipidemií Evropské kardiologické společnosti a Evropské společnosti pro aterosklerózu zásadně mění pravidla pro léčbu nemocných s akutním koronárním syndromem (AKS). Cílová hodnota LDL (low density lipoprotein) cholesterolu se snížila na < 1,4 mmol/l a kromě dlouho doporučované intenzivní statinové léčby jsou dnes k dispozici další hypolipidemika, především inhibitory proprotein konvertázy subtilisin/kexin typu 9 (PCSK9). Správně vedená hypolipidemická léčba může výrazně zlepšit prognózu po AKS.
CELÝ ČLÁNEK

Agonizace GLP-1 v kardiologii

02/2020 Prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc.
Agonisté receptoru peptidu 1 podobného glukagonu (glucagon-like peptide-1, GLP-1) napodobují inkretin, který potencuje sekreci inzulínu v závislosti na glykemii a tlumí produkci glukagonu. Kromě působení na glukózový metabolismus má protektivní přímé i nepřímé účinky na kardiovaskulární systém. Jsou představeny studie s jednotlivými přípravky i poslední metaanalýza studií s agonisty GLP-1 ve srovnání s inhibitory sodíko-glukózového kotransportéru typu 2 (sodium-glucose cotransporter 2, SGLT2). Je uvedena indikace agonistů GLP-1 v léčbě diabetu podle současného stanoviska expertů z roku 2019.
CELÝ ČLÁNEK

Inhibitory SGLT2 - glifloziny a kardiovaskulární onemocnění

02/2020 Prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC; prof. MUDr. Lenka Špinarová, CSc., FESC; prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc.
Diabetes mellitus 2. typu (DM2T) a kardiovaskulární onemocnění jsou velmi častá společná onemocnění a jejich výskyt roste s věkem. Z kardiovaskulárních onemocnění u diabetiků je zájem soustředěn především na srdeční selhání. Inhibitory receptoru sodíko-glukózového kotransportéru typu 2 (sodium-glucose cotransporter 2, SGLT2) - glifloziny - znamenají nový přístup k léčbě DM2T a srdečního selhání, začínají však pronikat i do sekundární prevence ischemické choroby srdeční a částečně i do prevence primární, především do léčby hypertenze. Zásadního průlomu v tomto směru dosáhly studie s dapagliflozinem, především studie DECLARE u nemocných s DM2T a kardiovaskulárním onemocněním a studie DAPA-HF u nemocných se srdečním onemocněním s DM2T i bez něj, které tak navázaly na studie s empagliflozinem u DM2T a srdečního selhání (EMPA-REG OUTCOME), ale i na studie s canagliflozinem, které zkoumaly např. i nefroprotektivitu (CANVAS, CREDENCE). Je velmi pravděpodobné, že výsledky studie DECLARE povedou ke změně guidelines, kdy inhibitory SGLT2 mohou získat pro léčbu srdečního selhání a diabetes mellitus indikaci IA, neboť jsou již minimálně dvě velké ukončené mortalitní studie - kromě DECLARE také EMPA-REG OUTCOME.
CELÝ ČLÁNEK

Prof. MUDr. Jiří Widimský jr., CSc.

02/2020
Arteriální hypertenze není samostatným atestačním oborem, jedná se však o nejčastější onemocnění kardiovaskulárního systému s prevalencí v dospělé populaci 35-40 %. Znamená to, že jen v České republice máme kolem 2 milionů osob trpících vysokým krevním tlakem. Arteriální hypertenze je typickým multidisciplinárním oborem vnitřního lékařství a kardiologie, zasahujícím navíc do řady dalších oblastí, jako je pediatrie, endokrinologie, diabetologie, nefrologie, neurologie, farmakologie či psychiatrie. V České republice má výzkum a léčba hypertenze mnohaletou tradici díky osobnostem typu prof. Vančury, prof. Broda, prof. Horkého či prof. Widimského seniora. A mohli bychom jmenovat řadu dalších významných lékařů, to však není záměrem tohoto textu.
CELÝ ČLÁNEK

Jak sledovat pacienty po onkologické léčbě

01/2020 Doc. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D.
Dlouhodobé a pozdní následky onkologické léčby jsou obrazem zpravidla ireverzibilního poškození organismu. Mohou vést k závažnému snížení kvality života a někdy k předčasnému úmrtí pacientů vyléčených z onkologického onemocnění. Nejzávažnějšími celkovými dlouhodobými následky je akcelerovaná ateroskleróza a zvýšené riziko dalších malignit. Hlavními prvky péče o pacienty s vyléčenými nádory jsou prevence a/nebo včasná detekce recidivy a druhých nádorů, rehabilitace následků nádorového onemocnění a onkologické léčby (zdravotních a psychických) a obecná podpora zdraví (prevence komorbidit, podpora zdravé životosprávy). Cílem rehabilitace v onkologii je psychosociální podpora, zlepšení tělesných funkcí, pracovní poradenství a pomoc při sociálním začlenění.
CELÝ ČLÁNEK

Farmakoterapie bolestí zad

01/2020 MUDr. Marek Hakl, Ph.D.
Bolesti zad jsou závažným socioekonomickým problémem. Patří mezi jednu z nejčastějších příčin pracovní neschopnosti. Jejich léčba musí být multidisciplinámí, vedle účinné farmakoterapie je vhodná rehabilitace, případně psychoterapie. Základem farmakoterapie jsou analgetika všech skupin včetně silných opioidů v případě silných bolestí při těžkém postižení páteře. Opioidní medikaci je vhodné doplnit analgetiky neopioidními. Jako doplňkový lék je v řadě případů účinné i konopí, které je nově pro pacienty k dispozici.
CELÝ ČLÁNEK

Možnosti léčby atypického hemolyticko-uremického syndromu

01/2020 MUDr. Silvie Rajnochová Bloudíčková, Ph.D.
Atypický hemolyticko-uremický syndrom (aHUS) je vzácným, potencionálně život ohrožujícím onemocněním charakterizovaným chronickou nekontrolovanou aktivací komplementu, klinicky se manifestující trombotickou mikroangiopatií, jež vede k závažnému, mnohdy multiorgánovému poškození. Nejčastěji bývají postiženy ledviny, nervový systém a gastrointestinální trakt. Podkladem onemocnění jsou mutace v genech regulujících aktivitu komplementu či přítomnost protilátek proti složkám komplementu, jejichž důsledkem je jeho trvalá aktivace, resp. aktivace jeho alternativní cesty. Vzhledem k vysokému riziku rekurence onemocnění a následné ztráty funkce štěpu byla transplantace ledviny u pacientů s renálním selháním z důvodu aHUS kontraindikována. Prognózu významně změnila cílená antikomplementová léčba (eculizumab), která normalizuje laboratorní parametry, klinické projevy a umožňuje bezpečně provést transplantaci u pacientů s nezvratným selháním ledvin.
CELÝ ČLÁNEK

Management závažného krvácení a koagulopatie při traumatu

01/2020 MUDr. David Astapenko, Ph.D.; prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.
Život ohrožující krvácení (ŽOK) je urgentní situace na multioborové úrovni. Zásadní pro správnou léčbu je zahájení masivního transfuzního protokolu a identifikace zdroje krvácení s případnou urgentní chirurgickou intervencí. Cílem podání krevních derivátů je zamezit tkáňové hypoxii, rozvoji hypovolemického šoku a orgánovému poškození. Léčba se též zaměřuje na rozvoj koagulopatie (nejčastěji traumatem indukované). Optimálním nástrojem pro její včasnou diagnostiku jsou tromboelastické metody (např. rotační tromboelastografie), které lze využít i pro sledování účinnosti léčby a snížení množství podané plazmy. Přehledový článek shrnuje recentní evropská doporučení pro léčbu ŽOK a v neposlední řadě diskutuje i význam mikrocirkulace.
CELÝ ČLÁNEK

Získaná hemofilie A - současné možnosti léčby

01/2020 Doc. MUDr. Zuzana Čermáková; Mgr. Linda Bystrická
Získaná hemofilie A je vzácné autoimunitní onemocnění. Vzniká na podkladě tvorby neutralizujících protilátek (inhibitorů) proti koagulačnímu faktoru VIII (FVIII). Po vazbě FVIII a protilátky je aktivita FVIII v koagulačním procesu nedostatečná. U nemocných dochází ke spontánnímu, nezřídka rozsáhlému krvácení. Vzhledem ke svému ojedinělému výskytu nebývá získaná hemofilie správně a včas diagnostikována. Tento přehledový článek shrnuje patofyziologii onemocnění, základní diagnostiku a podrobněji rozebírá problematiku léčby.
CELÝ ČLÁNEK

Nové benefity léčby warfarinem v 21. století

01/2020 Doc. MUDr. Petr Dulíček, Ph.D.; MUDr. Zuzana Thibaud
Užívání warfarinu může mít protinádorový účinek, tak jak ukázaly studie na zvířatech a některé epidemiologické studie. Například studie na modelu karcinomu u myší ukázala, že warfarin blokuje AXL receptorovou tyrosinkinázu inhibicí proteinu závislého na vitaminu K, který se nazývá GAS6, a tím se může zastavit šíření nádorových buněk. Sekundárním účinkem je blokáda GAS6-AXL signalizace, která zvyšuje protinádorovou imunitu. Observační studie také prokázala snížení výskytu nádorů při užívání warfarinu. Nicméně jsme si plně vědomi, že je potřeba dalších studií k potvrzení tohoto potencionálního benefitu při léčbě warfarinem.
CELÝ ČLÁNEK
1 2 3 4 18 19 20