Vybrané články

Spondyloartritidy - onemocnění mnoha tváří

01/2019
Součástí Třeboňských revmatologických dnů, které se konaly ve dnech 9.-11. ledna 2019, bylo několik symposií farmaceutických společností, jejichž cílem bylo představit některé nové přístupy k diagnostice a léčbě revmatických onemocnění i nové léčivé přípravky a jejich lékové formy. Jedním z nich bylo symposium společnosti AbbVie, nazvané Spondyloartritidy - onemocnění mnoha tváří. V rámci symposia byla za moderování Heřmana Manna přednesena čtyři sdělení.
CELÝ ČLÁNEK

Idiopatická necirhotická portální hypertenze - kazuistika

01/2019 MUDr. Štěpán Šembera; MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D.; MUDr. Václav Jirkovský; MUDr. Miroslav Podhola, Ph,D.; prof. MUDr. Petr Hůlek, CSc.; prof. MUDr. Marcela Kopáčová, Ph.D.
Nemocná s běžným variabilním imunodeficitem a nyní s postupně se vyvíjející splenomegalií byla hospitalizována k diagnostice. Byly vyloučeny infekce, hematologická onemocnění a střádavé choroby. Na zobrazení výpočetní tomografií a dále při gastroskopii byly přítomny známky portální hypertenze, bez postižení jaterních cév. Histologické vyšetření jater vyloučilo jaterní cirhózu. Na základě přítomnosti nodulů charakteristických pro nodulární regenerativní hyperplazii byl případ uzavřen jako idiopatická necirhotická portální hypertenze. Jedná se o neobvyklé jaterní onemocnění vedoucí k nodulovanému vzhledu jater a portální hypertenzi, které lze snadno zaměnit za jaterní cirhózu. Je spjato s některými imunopatologiemi a prokoagulačními stavy. Jeho podstatou jsou trombózy malých intrahepatických větví portální žíly. Histologicky jsou pro něj diagnostické nodulární regenerativní hyperplazie a cirhóza s nekompletními septy, dále pak stenóza portálních žil, herniace portální žíly, hypervaskularizovaná portální pole a abnormální periportální cévy. Léčebně lze části nemocných pomoci antikoagulační terapií.
CELÝ ČLÁNEK

Augmentácia klozapínu s amisulpridom - terapeutická stratégia pre pacientov s farmakorezistentnou schizofréniou

01/2019 MUDr. Matúš Virčík
Klozapín je jednou z mála účinných molekul, u ktorých sa preukázalo, že zmierňuje příznaky schizofrénie u farmakorezistentných pacientov. U jednej třetiny až dvoch tretín pacientov však pretrvávajú perzistentné príznaky, a to aj napriek adekvátnej dávke a dížke monoterapie klozapínom. Potenciálna alternatíva pre pacientov, ktorí nereagujú na klozapín v monoterapii, sa hladala prostredníctvom jeho kombinácie s inými farmakologickými látkami, najčastejšie antipsychotikami, antidepresívami, stabilizátormi nálady a glutamatergickými molekulami. Síce je polyfarmakoterapia klozapínu pomerne častou klinickou praxou, existuje však iba malé množstvo štúdií, ktoré by skúmali jeho augmentáciu amisulpridom. Antipsychotiká používané na augmentáciu sú často vybrané na základe teórie, že majú odlišné mechanizmy účinku ako klozapín. Niekolko slubných štúdií, v ktorých bol podávaný klozapín v augmentácii s amisulpridom, preukázalo v porovnaní s monoterapiou klozapínom klinické zlepšenie.
CELÝ ČLÁNEK

Jaké tyreopatie by měl léčit a dispenzarizovat praktický lékař pro dospělé

01/2019 MUDr. Monika Nývltová, MUDr. Karolína Drbalová, prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.
Onemocnění štítné žlázy se v populaci vyskytují s vysokou prevalencí. S širší dostupností laboratorních a zobrazovacích vyšetření je diagnostikováno více tyreopatií. Praktický lékař odesílá pacienta k endokrinologickému vyšetření při nálezu poruchy funkce štítné žlázy, strumy nebo uzlových změn ve štítné žláze. Po endokrinologickém vyšetření mohou být do jeho péče předáni nekomplikovaní a stabilizovaní pacienti s eufunkční autoimunitní tyreoiditidou, kompenzovanou hypotyreózou, v remisi po tyreotoxikóze nebo subakutní tyreoiditidě a s klinicky nevýznamnými strukturálními abnormalitami štítné žlázy.
CELÝ ČLÁNEK

Erektilní dysfunkce u pacientů s diabetes mellitus 2. typu a dalšími onemocněními

01/2019 MUDr. Pavel Turčan
Erektilní dysfunkce je problém postihující poměrně značnou část mužské populace. Epidemiologické studie za posledních 20 let ukazují, že přibližně 30-40 % mužů ve věku nad 40 let má zkušenost s erektilní dysfunkcí mírného stupně či závažnější formy. Příčiny erektilní dysfunkce jsou multifaktoriální. Etiopatogeneze má ale u mnoha příčin stejný podklad - endoteliální dysfunkci a aterosklerózu. Jedním z rizikových faktorů pro rozvoj erektilní dysfunkce je diabetes mellitus 2. typu, jehož frekvence v populaci stále narůstá. Diabetes mellitus 2. typu bývá navíc spojen s obezitou, metabolickým syndromem a hypertenzí. Počet diabetiků stále stoupá, zvláště v souvislosti s nezdravým životním stylem a nárůstem obezity. Muži s diabetem 2. typu trpí erektilní dysfunkcí častěji, což vede k významnému snížení kvality života. Lékem první volby zůstávají v tomto případě inhibitory fosfodiesterázy, ale nedílnou součástí léčby jsou především změny životního stylu, redukce hmotnosti a medikamentózní léčba diabetu, případně dalších onemocnění podle přidružených komplikací.
CELÝ ČLÁNEK

Vápník a vitamin D v prevenci osteoporózy

01/2019 Prof. MUDr. Jan Štěpán, DrSc.
Kalcium a vitamin D jsou pro zdraví nezbytné. Těžká nedostatečnost vitaminu D je asociována s muskuloskeletálními onemocněními, jako jsou osteomalacie nebo křivice. Nedostatkem vitaminu D nebo nízkým příjmem vápníku navozená sekundární hyperparatyreóza urychluje úbytek kostní hmoty s věkem a zvyšuje riziko nízkotraumatických zlomenin. U osob se sérovými koncentracemi 25-hydroxyvitaminu D pod doporučenými hodnotami (50-75 nmol/l) lze denním příjmem 20 µg (800 mezinárodních jednotek) vitaminu D a 800-1 000 mg vápníku (preferenčně potravou) snížit riziko kostních i některých extraskeletálních onemocnění. Užívání přípravků vitaminu D je limitováno adherencí a možným rizikem předávkování. Pro populaci může být účinnějším opatřením k zajištění potřebného příjmu vitaminu D fortifikace mléka.
CELÝ ČLÁNEK

Současné léčebné přístupy u pacientů s věkem podmíněnou makulární degenerací

01/2019 MUDr. Renata Ženíšková; MUDr. Tereza Kubová; MUDr. Kateřina Kesslerová; MUDr. Marek Haase; doc. MUDr. Tomáš Sosna, CSc.
Věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD) je nejčastější příčinou výrazného poklesu zraku ve vyspělých průmyslových zemích u lidí starších 55 let. Vyskytuje se ve dvou variantách, suché a vlhké formě. Vlhká forma se vyvine jen u 10-20 % nemocných a je v 80-90 % příčinou praktické slepoty u tohoto onemocnění. Suchá forma se vyvíjí pomalu, ale pokles zrakové ostrosti je stejně významný. Základními znaky onemocnění jsou porucha makulární oblasti sítnice, zhoršení centrálního vidění, metamorfopsie obrazu a centrální, většinou absolutní skotom. Vlhká forma VPMD je v současné době léčitelná látkami proti endotelovému růstovému faktoru se stabilizací stavu mezi 70-90 % a s možností zlepšení zraku až ve 30 %. Pro suchou formu VPMD není zatím schválena žádná léčba. V současné době však probíhá mnoho studií s cílem nalézt účinnou látku, která by zachovala dobrou zrakovou ostrost. Důležitou součástí léčby VPMD je prevence rizikových faktorů.
CELÝ ČLÁNEK

Roztroušená skleróza - včasná diagnostika a možnosti léčby

01/2019 MUDr. Petra Nytrová, Ph.D., Mgr. Jana Blahová Dušánková , doc. MUDr. Dana Horáková, Ph.D.
Roztroušená skleróza je chronické autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému, u kterého vedou zánětlivé procesy k poškozením myelinu a ke ztrátě axonů a neuronů a jehož důsledkem je trvalá invalidita. První ataka onemocnění se typicky manifestuje mezi 20. a 40. rokem života a u většiny nemocných je průběh roztroušené sklerózy relaps-remitentní. V současnosti je pro pacienty s relaps-remitentní formou roztroušené sklerózy dostupná imunomodulační léčba, která, pokud je podána včas, snižuje aktivitu nemoci a oddaluje nástup tzv. sekundární progrese. Při volbě léčebného přípravku se snažíme o nasazení účinné terapie za minimalizace možných rizik léčby, které jsou dané typem léku a do jisté míry jsou i individuální.
CELÝ ČLÁNEK

Ceftarolin v léčbě infekce meticilin rezistentní Staphylococcus aureus v klinické praxi

01/2019 MUDr. Václava Adámková
Staphylococcus aureus je jedním z nejčastějších původců bakteriálních infekcí, včetně kmenů rezistentních k meticilinu (meticilin rezistentní Staphylococcus aureus, MRSA). Léčba infekcí vyvolaných MRSA je limitována spektrem dostupných antibiotik. Novým antibiotikem s účinkem na MRSA je cefalosporin páté generace - ceftarolin. Mezi jeho indikace patří komplikované infekce kůže a měkkých tkání a komunitní pneumonie. Klinická účinnost ceftarolinu byla prokázána i v observačních studiích u pacientů s infekcemi krevního řečiště.
CELÝ ČLÁNEK

Baricitinib v léčbě revmatoidní artritidy

01/2019 MUDr. David Suchý
Baricitinib je cílený syntetický lék, perorální reverzibilní inhibitor Janusových kináz JAK1/JAK2, indikovaný k léčbě středně závažné a závažné revmatoidní artritidy, u níž nedošlo k dostatečné léčebné odpovědi na předchozí terapii konvenčními chorobu modifikujícími léky či inhibitorem tumor nekrotizujícího faktoru (TNF) alfa. Baricitinib má rychlý nástup účinku a setrvalou účinnost, která je srovnatelná s inhibitory TNF, a zpomaluje rentgenovou progresi. Přípravek v dávce 4 mg podávaný jednou denně vykazuje výbornou klinickou účinnost, má dobrý bezpečnostní profil a lze jej podávat jak v monoterapii, tak v kombinaci s metotrexátem.
CELÝ ČLÁNEK

Apremilast - malá molekula s velkým účinkem na poškozující zánět pacientů s imunopatologickými nemocemi

01/2019 Prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc.
Imunopatologická onemocnění, jakými jsou psoriáza, roztroušená skleróza, revmatoidní artritida, psoriatická artritida a další, mají ve své patofyziologii zapojen poškozující zánět. Ten je podle současných znalostí určen především abnormální funkční polarizací aktivovaných T lymfocytů, vedoucí k převaze subsetů Th1 a Th17 a ztrátě regulačních funkcí subsetu Treg. Znalost těchto mechanismů je základem pro aplikaci biologické léčby, která cílí na efektorové nebo regulační složky poškozujícího zánětu. Biologická terapie je provázena bezprostředními i dlouhodobými vedlejšími účinky. Nejnověji bylo prokázáno, že poškozující zánět lze účinně tlumit inhibitorem fosfodiesterázy 4 - apremilastem. Jeho léčebné nasazení je spojeno s minimálními vedlejšími účinky. Apremilast představuje vítané rozšíření možností, jak účinně léčebně zasáhnout u nemocných s psoriázou, psoriatickou artritidou a pravděpodobně i u dalších imunopatologických onemocnění.
CELÝ ČLÁNEK

Semaglutid v léčbě diabetes mellitus 2. typu

01/2019 Prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc.
Semaglutid je agonista receptorů pro glukagon-like peptid 1 (GLP-1), který je z více než 90 % strukturálně homologní s lidským GLP-1. Díky své struktuře a vazbě na albumin má dostatečně dlouhý biologický poločas eliminace umožňující aplikaci 1* týdně v subkutánní injekci. Ve studiích 3. fáze byl prokázán výborný efekt semaglutidu na zlepšení kompenzace diabetu a snížení hmotnosti, přičemž jeho antidiabetická účinnost i vliv na snížení hmotnosti byly významně vyšší ve srovnání s jinými GLP-1 agonisty, glifloziny, gliptiny i s inzulinem glargin. Prospektivní kardiovaskulární studie provedená u diabetiků 2. typu s anamnézou kardiovaskulární příhody nebo s vysokým kardiovaskulárním rizikem prokázala při podávání semaglutidu ve srovnání s placebem snížení výskytu kardiovaskulárních příhod. Nejčastější nežádoucí účinky semaglutidu jsou podobně jako u dalších GLP-1 agonistů gastrointestinální, přičemž jejich charakter ani četnost se neliší od dalších léků z této skupiny. Semaglutid by měl být v nejbližší době uveden na trh i v České republice. Kromě injekční formy je navíc ve velmi pokročilé fázi klinického vývoje i perorální forma semaglutidu s podáváním 1* denně.
CELÝ ČLÁNEK

Gliptiny v léčbě diabetu 2. typu v roce 2019

01/2019 MUDr. Michal Krčma, Ph.D.
Nekonečné je hledání ideálního antidiabetika, které snižuje glykemii, je prosté nežádoucích účinků a nabízí další pozitivní vlivy na organismus. Práce mapuje deset let zkušeností s gliptiny, inhibitory DPP-4, zamýšlí se nad jejich silnými a slabými stránkami a nad výběrem správného pacienta pro tento typ léku.
CELÝ ČLÁNEK

Současné možnosti léčby diabetes mellitus 2. typu pomocí agonistů GLP-1

01/2019 MUDr. Eva Račická
Inkretinový systém se stal důležitým cílem v léčbě diabetes mellitus 2. typu v nedávných letech a glukagonu podobný peptid-1 (GLP-1) je předmětem zájmu pro jeho účinek na snížení glykemie. Inkretinový efekt je u některých pacientů s diabetem 2. typu snížený, ale může být zvýšen podáním agonistů receptorů GLP-1. Agonisté receptoru GLP-1 jsou důležitou skupinou léků s prokázaným účinkem a bezpečnostním profilem, jsou odvozeny buď od exendinu 4, nebo jsou modifikací lidského GLP-1. Do této skupiny patří krátkodobě působící prandiální agonisté exenatid, podávaný dvakrát denně, lixisenatid, podávaný jedenkrát denně, a dlouhodobě působící liraglutid, podávaný rovněž jedenkrát denně, a jedenkrát týdně podávané léky albiglutid, dulaglutid, exenatid LAR a semaglutid. Článek popisuje jejich účinnost, kombinace s ostatními antidiabetickými léky a zařazení do posledních léčebných doporučení.
CELÝ ČLÁNEK

Léčba dyslipidemie u diabetes mellitus 1. a 2. typu

01/2019 Doc. MUDr. David Karásek, Ph.D.
Diabetická dyslipidemie se významnou měrou podílí na kardiovaskulárním riziku diabetiků. Kromě vlastní léčby diabetu a nefarmakologických opatření je u převážné většiny nemocných indikována farmakoterapie včetně využití kombinace hypolipidemik. Z hlediska redukce kardiovaskulárního rizika je důležité, aby byl nemocný léčen co nejvyšší tolerovanou dávkou statinu. V dalším kroku se pak rozhodujeme o podání ezetimibu a/nebo fibrátu. U vysoce rizikových nemocných v sekundární prevenci je nutné zvážit také léčbu inhibitory proprotein-konvertázy subtilisin-kexin 9.
CELÝ ČLÁNEK

Transplantace inzulín produkující tkáně

01/2019 MUDr. Peter Girman, Ph.D.
Cílem inzulínové léčby diabetů je dosáhnout dlouhodobé normalizace glukózového metabolismu nebo se jí alespoň co nejvíce přiblížit. V současné době jsou transplantace pankreatu a nověji také transplantace izolovaných Langerhansových ostrůvků jedinými efektivními metodami, které dokáží u pacientů s diabetem 1. typu normalizovat nebo téměř normalizovat glykemie, a to bez rizika hypoglykemií a bez každodenního úsilí spojeného s monitorováním glykemií a podáváním inzulinu. Obě metody jsou ovšem limitované počtem vhodných dárců s mozkovou smrtí a obě vyžadují celoživotní imunosupresivní léčbu. U vhodně zvolených příjemců jsou dlouhodobé výsledky orgánové transplantace pankreatu velmi dobré. Za pět let od transplantace nepotřebuje inzulinovou léčbu až 80 % pacientů. Transplantace Langerhansových ostrůvků je sice pro pacienta jako zákrok jednodušší, ale procento pacientů, u kterých může být inzulinová léčba zcela přerušena, je zatím menší.
CELÝ ČLÁNEK

Praktický přístup k léčbě diabetes mellitus inzulinovou pumpou

01/2019 MUDr. Radomíra Kožnarová, CSc.
Léčba inzulinovou pumpou je dnes už běžnou možností podávání inzulínu pro pacienty s diabetes mellitus. Převážně jsou takto léčeni pacienti s diabetem 1. typu. Práce shrnuje praktický postup při indikaci a zahájení léčby. Podává přehled dostupných přístrojů. Současně ukazuje i možnosti využití kontinuální monitorace při léčbě pumpou.
CELÝ ČLÁNEK

Léčba diabetu v dětském věku - aktuální stav a perspektivy

01/2019 Prof. MUDr. Zdeněk Šumník, Ph.D.
Diabetes mellitus patří mezi nejčastější chronická onemocnění dětského věku v naší populaci, postihuje přibližně každé pětisté dítě. V posledních 30 letech pozorujeme významný nárůst incidence, která stoupla více než trojnásobně na aktuálních 25 případů na 100 000 dětí mladších 15 let. Nejčastějším typem diabetu je v této věkové kategorii diabetes mellitus 1. typu, který tvoří přibližně 95 % případů dětského diabetu. Monogenní formy diabetu tvoří necelá 4 % diabetu u dětí, výskyt diabetu 2. typu je u dětí na rozdíl od dospělých marginální (1 %). Etiologická diagnostika představuje nezbytný předpoklad efektivní terapie dětského diabetu. Data z národního registru ČENDA ukazují, že kompenzace diabetu 1. typu se v posledních letech rychle zlepšuje, nejspíše v důsledku zavádění moderních technologií do každodenní praxe a zlepšení edukace. Článek shrnuje současné poznatky o etiologii a léčbě diabetu manifestovaného do 18 let věku.
CELÝ ČLÁNEK

Novinky v léčbě inzulínem

01/2019 MUDr. Alena Adamíková, Ph.D.
Terapie inzulínem v současnosti zaznamenává rychlý rozvoj. Do praxe se dostávají nová krátkodobě i dlouhodobě účinkující inzulínová analoga a také fixní kombinace inzulínu a agonistů receptorů pro glukagonu podobný peptid 1 (GLP-1 RA). Inzulinoterapie dokáže rychle snížit glykemii, avšak je limitována rizikem vzniku hypoglykemie a také zvýšením hmotnosti. Nové inzuliny jsou vyvíjeny tak, aby se riziko vzniku hypoglykemických příhod snižovalo a rovněž nedocházelo ke zbytečnému zvyšování hmotnosti pacienta s diabetem. Fixní injekční přípravky kombinující dlouhodobě působící inzulinová analoga s GLP-1 RA ovlivňují jak glykemii nalačno, tak postprandiálně, a to bez zvýšení hmotnosti a rizika hypoglykemií. Efektivita terapie inzulinem závisí na dobré spolupráci s pacientem, opakované edukaci, správné titraci a úpravě dávek podle selfmonitoringu. K složitějšímu, ale velmi sofistikovanému typu inzulinoterapie se řadí léčba inzulinovou pumpou doplněnou o kontinuální monitorování glykemie. Inzulinoterapie patří k náročným způsobům antidiabetické léčby, ale při dodržení správných postupů též k nejúčinnějším.
CELÝ ČLÁNEK

Diagnostika a léčba diabetické neuropatie

01/2019 MUDr. Šárka Malá; MUDr. Pavlína Krollová; MUDr. Lucie Hoskovcová; prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA
Přesná prevalence diabetické neuropatie není známa, udává se rozmezí 25-90 %. EtioLogie je muLtifaktoriáLní, dominantní vliv má hypergLykemie, resp. délka expozice hypergLykemii. Základním příznakem diabetické periferní senzitivní neuropatie jsou parestezie, termináLně anestezie. Klinické příznaky kardiální autonomní neuropatie jsou nevýrazné - ortostatická hypotenze, snížená tolerance námahy. Základním příznakem je klidová tachykardie, závažnou komplikací jsou maligní arytmie. Diagnosticky pomáhá vyšetření variability intervalu RR. Základem terapie a zároveň prevence rozvoje diabetické neuropatie je intenzifikace léčby diabetu s co nejlepší kompenzací. Většina současné medikamentózní terapie je pouze symptomatická, se zaměřením na zmírnění subjektivních obtíží. Jedinou současně dostupnou léčivou látkou s prokazatelným vlivem na patofyziologické procesy, které vedou k diabetické neuropatii, je kyselina thioktová. Specifická prevence není známa.
CELÝ ČLÁNEK
1 2 3 4 11 12 13