Vybrané články

Terapie dyslipidemie kombinací rosuvastatinu a ezetimibu v klinické praxi

04/2020 MUDr. Lubica Cibičková, Ph.D.
Statiny jsou základním pilířem farmakoterapie dyslipidemie, mají potvrzenou účinnost v redukci kardiovaskulární i celkové mortality. Rosuvastatin je dnes v závislosti na velikosti podané dávky nejúčinnějším statinem. Ezetimib jako lék druhé volby nachází své uplatnění především v případech, kdy nelze dosáhnout cílových hodnot LDL cholesterolu maximální či maximálně tolerovanou dávkou statinů. Kombinace rosuvastatinu s ezetimibem působí synergicky, a kromě zlepšení lipidogramu přispívá rovněž k regresi ateromových plátů a snižuje mortalitu z kardiovaskulárních příčin v primární i sekundární prevenci. Kromě toho se tato kombinace vyznačuje příznivým bezpečnostním profilem a nízkým rizikem lékových interakci.
CELÝ ČLÁNEK

Metabolické účinky antihypertenziv

04/2020 Doc. MUDr. Ondřej Petrák, Ph.D.
Metaboiicky negativní působení antihypertenziv je zmiňováno v souvislosti s terapií beta-biokátory a/nebo diuretiky. Obě tyto hlavní třídy antihypertenziv mají nezastupitelné místo v terapii arteriáiní hypertenze a prokazatelně snižují kardiovaskulární morbiditu a mortalitu hypertoniků. Na druhou stranu mohou ve srovnání s terapií založenou na inhibitorech systému renin-angiotenzin a/nebo biokátorech kaiciového kanálu u predisponovaných jedinců navodit či spíše urychlit rozvoj diabetes meiiitus a dysiipidemie. Nadále panují rozpory, zda je negativní metaboiický efekt natolik významný, že zasáhne do prognózy nemocných. Navíc každá třída obsahuje značně heterogenní skupinu iéků s rozdílnými vlastnostmi, a tak neize jejich negativní metabolické působení paušalizovat. Tento článek sumarizuje některé současné poznatky o viivu diuretik a beta-biokátorů na metabolismus glukózy a piazmatických lipidů.
CELÝ ČLÁNEK

Léčba dyslipidemie - kde jsme a kam směřujeme?

04/2020 Prof. MUDr. Jan Bultas, CSc.
V profylaxi aterotrombotických příhod má léčba dyslipidemie, zejména vysoké koncentrace aterogenního lipoproteinu o nízké hustotě (low density lipoprotein, LDL), klíčové postavení. Se stále se snižujícími cílovými hodnotami LDL cholesterolu je potřeba zavádět nové inovativní postupy. Ne vždy vystačíme se statiny a ezetimibem. Inhibitory proproteinové konvertázy subtilisin-kexinového typu 9 (PCSK9) na bázi monoklonálních protilátek jsou nákladné a rezervujeme je pro zvláště rizikové nemocné. Vývoj spěje k perorálně účinným inhibitorům konvertázy PCSK9 či k mikro-řetězcům kyseliny ribonukleové (ribonucleic acid, RNA) - inclisiranu, které brzdí transkripci genu a snižují nabídku vlastního izoenzymu PCSK9. Podobně se prověřuje efekt účinnější a bezpečnější inhibice syntézy cholesterolu. K užití, zpravidla v kombinaci se statiny, je schválena kyselina bempedová. Vedle vlastního lipoproteinu LDL je významný lipoprotein Lp(a). Ten akceleruje jak aterogenezi, tak inhibicí fibrinolýzy zvyšuje riziko trombotické okluze. V intervenci vysokých koncentrací Lp(a) se prověřuje účinnost oligonukleotidu inhibujícího syntézu apolipoproteinu (a) - pelacarsenu. Nálezy z prvých fází klinického hodnocení jsou slibné. Poslední strategií, kde je vidět výrazný pokrok, je léčba zaměřená na snížení hypertriglyceridemie. Dosavadní léčba fibráty sice snížila koncentraci triglyceridů, vliv na pokles vaskulárních příhod však nebyl přesvědčivě doložen. Prověřuje se účinnost a bezpečnost nových postupů. Ty jsou zaměřeny zejména na zvýšení aktivity lipoproteinové lipázy. Je však otázkou, zda snížení hypertriglyceridemie povede též ke zlepšení prognózy, přesvědčivý důkaz zatím podán nebyl.
CELÝ ČLÁNEK

Léčba diabetu během hospitalizace

04/2020 MUDr. Jan Škrha jr., Ph.D.
Až čtvrtina hospitalizovaných pacientů v nemocnici má diabetes mellitus. Přitom léčba diabetika je v mnoha ohledech komplikovanější a vyžaduje více pozornosti. Úprava stávající, popřípadě nasazení nové antidiabetické terapie bývá v průběhu hospitalizace častým problémem. Článek poskytuje základní návod, jak léčit diabetiky hospitalizované pro jiné onemocnění na standardním lůžkovém oddělení, resp. jak minimalizovat riziko rozvoje hypoglykemií.
CELÝ ČLÁNEK

Současná léčba diabetické nefropatie

04/2020 Doc. MUDr. Vladimíra Bednářová, CSc.; MUDr. Hana Šafránková, Ph.D.
Diabetes mellitus 1. a 2. typu vede téměř u poloviny pacientů k onemocnění ledvin. Zhoršení renální funkce zvyšuje kardiovaskulární riziko, a tím i mortalitu pacientů s diabetem. Onemocnění ledvin musí být včas diagnostikováno a léčeno. Prevencí vzniku a progrese renálního postižení je léčba hypertenze, kompenzace diabetu a ovlivnění rizikových faktorů. Cílový glykovaný hemoglobin je od 45 do 60 mmol/mol, cílový krevní tlak pod 130/80 mm Hg. Základem léčby hypertenze jsou inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu nebo blokátory receptoru pro angiotenzin. Léčba diabetiků 2. typu zaznamenala v poslední době významnou změnu - kromě již užívaných léků snižujících inzulínovou rezistenci (metformin, thiazolidindiony) a léků zvyšujících inzulinovou sekreci (deriváty sulfonylurey, inkretiny) je k dispozici nová skupina léků - glifloziny. Glifloziny jsou blokátory sodíko-glukózového kotransportéru snižující zpětné vychytávání glukózy v proximálním tubulu. Glifloziny a agonisté glukagonu podobného peptidu 1 mají nefroprotektivní efekt a významně snižují kardiovaskulární riziko. Nefroprotekce a kardiovaskulární účinek je staví na přední místo mezi perorálními antidiabetiky.
CELÝ ČLÁNEK

Léčba diabetes mellitus 2. typu inhibitory sodíko-glukózového kotransportéru 2

04/2020 MUDr. Michal Krčma, Ph.D.
Gliftoziny jsou nadějné léky, které inhibicí sodíko-glukózového kotransportéru 2 zasahují metabolismus glukózy na jiných místech než jejich konkurenti. Do popředí se dostávají v poslední době i mimoglykemické efekty léčby. Článek shrnuje dosud publikované studie a rozdíly mezi jednotlivými molekulami. V závěru se dotýká léčby diabetu 1. typu pomocí gliflozinů.
CELÝ ČLÁNEK

Možnosti ovlivnění koncentrace lipoproteinu (a)

04/2020 Doc. MUDr. Lukáš Zlatohlávek, Ph.D.
Lipoprotein (a) [Lp(a)] je považován za nezávislý rizikový faktor aterosklerózy. Po objevu v minulém století se vzhledem k novým možnostem farmakologického ovlivnění vrací opět na obzor vědeckého zájmu. Za rizikové hodnoty byly považovány koncentrace přes 80. percentil, tj. 50 mg/dl. Nicméně jak se zdá, riziko kardiovaskulárního onemocnění roste lineárně s rostoucí koncentrací Lp(a) a tuto mez nelze brát arbitrárně. Dosud publikované studie neměly ohledně kauzality koncentrací Lp(a) a kardiovaskulárního rizika konsenzuální výsledky. Studie s niacinem a inhibitory cholesterol-ester transportního proteinu i přes pokles Lp(a) neprokázaly pokles kardiovaskulárního rizika. Novou nadějí v terapii jsou inhibitory proproteinové konvertázy subtilisin-kexinového typu 9 a nově antisense terapie, které mají jistě efekt na koncentraci Lp(a), ale je nutno prokázat i účinek na pokles kardiovaskulárního rizika.
CELÝ ČLÁNEK

Současné možnosti léčby plicní arteriální hypertenze ve světle nových guidelines ESC/ERS

04/2020 Prof. MUDr. Martin Hutyra, Ph.D.
Plicní arteriální hypertenze (PAH) je primární onemocnění plicních arteriol, které je charakterizováno vaskulární proliferací a remodelací. Následně dochází vlivem progredujícího onemocnění ke zvýšení plicní cévní rezistence, selhání pravé komory a v krajním případě úmrtí. I přes konvenční a symptomatickou léčbu PAH se jedná o dosud nevyLéčiteLné onemocnění. Nicméně všechny pokroky dosažené ve farmakologické a nefarmakologické léčbě v posledních dekádách umožňují u nemocných s PAH významné zlepšení kvality života a jeho prodloužení.
CELÝ ČLÁNEK

Terapie osteoporózy

04/2020 MUDr. Eva Lokočová
Osteoporóza je nejčastější onemocnění skeletu, které je charakterizované snížením kostní hmoty s porušením mikroarchitektury a následným zvýšeným rizikem zlomenin. Se stárnutím populace narůstá léčba osteoporózy a prevence fraktur na důležitosti. Základem terapie je kromě prevence pádů a pravidelné pohybové aktivity zejména dostatečný příjem vápníku a vitaminu D. Vlastní farmakologickou léčbu dělíme na antiresorpční (bisfosfonáty, denosumab, hormonální léčba) a osteoanabolickou (teriparatid). Jsou zmíněny i novinky z biologické léčby osteoporózy. Neméně důležitá je však i compliance pacientů s dlouhodobou adherencí k léčbě.
CELÝ ČLÁNEK

Novinky v léčbě revmatoidní artritidy

04/2020 MUDr. Martina Skácelová, Ph.D.
Revmatoidní artritida je závažné autoimunitní zánětlivé onemocnění, které zásadním způsobem ovlivňuje funkční schopnosti nemocných, zhoršuje kvalitu života a zvyšuje riziko komorbidit, zejména kardiovaskulárních příhod. Včasné stanovení diagnózy a zahájení léčby revmatoidní artritidy má zásadní vliv na prognózu nemocných, zejména na progresi choroby, funkční schopnosti nemocných a snížení rizika vzniku komorbidit. V léčbě revmatoidní artritidy se využívá celá řada chorobu modifikujících léků, poměrně novými léky jsou inhibitory Janusových kináz, které jsou v algoritmu léčby revmatoidní artritidy postaveny na stejnou úroveň jako léky biologické.
CELÝ ČLÁNEK

Léčba idiopatických střevních zánětů

04/2020 Doc. MUDr. Přemysl Falt, Ph.D.
Idiopatické střevní záněty, zahrnující Crohnovu chorobu a ulcerózní kolitidu, jsou chronická zánětlivá onemocnění trávicí trubice s častými mimostřevními příznaky a komplikacemi, potřebou chirurgických zákroků a významně negativním vlivem na kvalitu života nemocných. Nejčastěji postihují osoby produktivního věku. V současné době sice není k dispozici kauzální léčba, ale aktivitu choroby lze ve většině případů dobře kontrolovat správně nastavenou farmakoterapií, která je volena dle rizikového profilu a aktuální aktivity choroby. V indukční a udržovací léčbě jsou užívány aminosalicyláty, topické a systémové kortikoidy, imunosupresiva, antibiotika, probiotika a různé třídy biologických léků.
CELÝ ČLÁNEK

Současná léčba refluxní choroby jícnu

04/2020 MUDr. Vít Navrátil; doc. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D.; MUDr. Jan Gregar, Ph.D.
Refluxní choroba jícnu je civilizační onemocnění s velmi častým výskytem zejména v „západním světě". Je příčinou nepříjemných příznaků negativně ovlivňujících kvalitu života, může ale dospět až do vážných komplikací. V terapii je k dispozici široké spektrum možností: úpravy životního stylu, fyzioterapie, chirurgické a endoskopické metody, ale zejména farmakoterapie. Z léků jsou nejpoužívanější blokátory protonové pumpy, dále jsou k dispozici antagonisté H2 receptorů, prokinetika, antacida i fytofarmaka. Vzhledem k riziku komplikací by měl být pacient s výraznějšími či déle trvajícími příznaky adekvátně vyšetřen.
CELÝ ČLÁNEK

Prof. MUDr. Ondřej Viklický, csc.

04/2020 Prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D.
 
CELÝ ČLÁNEK

Hereditární angioedém a aktuální možnosti jeho léčby v České republice

03/2020 MUDr. Marta Sobotková
Hereditární angioedém je vzácné dědičné onemocnění, které se projevuje otoky v různých lokalitách. Nejčastější formou je hereditární angioedém způsobený deficitem C1 inhibitoru. Pro léčbu otoků u pacientů s touto diagnózou máme v současnosti k dispozici koncentráty lidského plazmatického a rekombinantního C1 inhibitoru a icatibant, který funguje jako antagonista receptorů pro bradykinin. U pacientů s častými a závažnými atakami používáme terapii profylaktickou. Až donedávna byly k dispozici pouze kyselina tranexamová a danazol, ale nově se na našem trhu objevil lanadelumab, monoklonální protilátka proti kalikreinu.
CELÝ ČLÁNEK

Methotrexát v léčbě idiopatických střevních zánětů

03/2020 Doc. MUDr. Vladimír Zbořil, CSc.
Methotrexát je v terapii idiopatických střevních zánětů lékem s relativně dlouhou tradicí, u něhož v posledních letech dochází k renesanci. Objevujeme možnosti tohoto imunosupresiva, které patří v oborech revmatologie a imunologie mezi chorobu modifikující léky. Skončil čas pohlížet na methotrexát jako na alternativu thiopurinové imunosuprese; je na místě hledat jeho vlastní specifické možnosti v oblasti léčby luminální a perianální Crohnovy nemoci a ulcerózní kolitidy, ale také v mimostřevních manifestacích.
CELÝ ČLÁNEK

Neuromyelitis optica a onemocnění jejího širšího spektra - nové léčebné možnosti

03/2020 MUDr. Petra Nytrová, Ph.D.
Neuromyelitis optica a onemocnění jejího širšího spektra jsou vzácná autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému typicky postihující zrakové nervy, míchu a méně často mozkový kmen nebo supratentoriální oblasti mozku. Objev protilátek proti akvaporinu 4 (AQP4-IgG) výrazně zlepšil diagnostiku tohoto onemocnění, rozšířil spektrum klinického postižení a zlepšil poznatky o patogenezi této nemoci. Typický průběh nemoci je relaps-remitentní, přičemž invalidita pacientů je způsobena atakami nemoci. Nedávno publikované výsledky klinických studií potvrdily účinek několika monoklonálních protilátek (eculizumab, inebilizumab a satralizumab) na snížení rizika relapsů této nemoci.
CELÝ ČLÁNEK

Aktuální možnosti v léčbě paroxysmální noční hemoglobinurie

03/2020 MUDr. Jan Válka, Ph.D.; prof. MUDr. Jaroslav Čermák, CSc.
Paroxysmální noční hemoglobinurie (PNH) je vzácným onemocněním hematopoetické kmenové buňky. Deficit inhibitorů komplementu má za následek rozvoj intravaskulární hemolýzy způsobené komplementem aktivovaným na povrchu buněk s následným rozvojem příznaků anemického syndromu. V důsledku řady patogenetických mechanismů dochází u PNH k rozvoji závažného protrombotického stavu s vysokým rizikem tromboembolických komplikací spojených se značnou mortalitou pacientů.
Léčba nemocných s PNH může spočívat pouze v podpůrné či antikoagulační terapii. Transplantaci krvetvorby je možné zvážit u pacientů se selháváním kostní dřeně nebo u mladších pacientů. Terapie eculizumabem je určena pro pacienty s vysokou aktivitou choroby, vede k útlumu příznaků PNH a redukci rizika tromboembolických komplikací, nedochází však k vyléčení onemocnění. V poslední době se na trh dostávají přípravky s prolongovanou účinností, jejichž příkladem je ravulizumab.
CELÝ ČLÁNEK

Současné postavení ezetimibu v léčbě dyslipidemie

03/2020 MUDr. Lubica Cibičková, Ph.D.
Statiny jsou základním pilířem farmakoterapie dyslipidemie, mají potvrzenou účinnost v redukci kardiovaskulární i celkové mortality a jsou velmi dobře tolerovány (prospěch z léčby u rizikových nemocných jednoznačně převažuje nad možnými nežádoucími účinky). Ezetimib nachází své uplatnění především tehdy, pokud nelze dosáhnout cílových hodnot LDL cholesterolu maximální či maximálně tolerovanou dávkou statinů. Relativně nově je uvolněna jeho preskripce všem specializacím včetně praktických lékařů. Lze tedy předpokládat postupný nárůst jeho využívání, jelikož do současnosti byl stále často opomíjeným hypolipidemikem. Lze jej využít jak v kombinační hypolipidemické terapii, tak v monoterapii u pacientů netolerujících statiny vůbec. Dalším krokem v léčbě dyslipidemie je pak léčba ve vybraných centrech inhibitory proprotein konvertázy subtilisin/kexin typu 9 (PCSK9).
CELÝ ČLÁNEK

Bilastin v léčbě u dětí

03/2020 MUDr. Magdalena Herknerová, Ph.D.
Bilastin je moderní nesedativní antihistaminikum druhé generace. V klinické praxi byl v tabletové formě po 20 mg užíván nejprve u dětí nad 12 let a dospělých. Nyní je k dispozici i disperzní tableta 10 mg, určená pro nižší věkové skupiny. Hlavním obsahem tohoto sdělení je popis cesty bilastinu k pacientům věkové skupiny 6-11 let. Pediatrický výzkumný plán (Pediatric Investigation Plan) byl schválen Evropskou lékovou agenturou (EMA) v roce 2012 pro bilastin 10 mg ve studiích populace ve věku 2-11 let. Nejprve byl vytvořen pediatrický ontogenetický model, jehož predikce dávky 10mg rozpustné tablety jednou denně byla konfirmována na malé skupině pacientů. Studie fáze III potvrdila non-inferioritu bilastinu ve srovnání s placebem v profilu bezpečnosti a snášenlivosti, bilastin byl non-inferiorní proti placebu rovněž ve výsledcích dotazníků somnolence/sedace pacientů. V závěru textu je zdůrazněno postavení bilastinu rozpustné tablety 10 mg v léčbě alergické rinokonjunktivitidy a chronické kopřivky u dětí ve věku 6-11 let s minimální hmotností 20 kg. Toto moderní antihistaminikum s příznivým bezpečnostním i účinnostním profilem významně rozšiřuje „portfolio" antihistaminik dostupných pro tuto věkovou skupinu, a přispívá tak ke zkvalitnění symptomatické léčby těchto pacientů. Kazuistika dokumentuje účinnost léčby bilastinem 10 mg u sedmileté pacientky s polinózou.
CELÝ ČLÁNEK

První klinické zkušenosti s biosimilárním adalimumabem FKB327 u nemocných s idiopatickými střevními záněty

03/2020 MUDr. Veronika Hrubá; MUDr. Karin Matičková; MUDr. Dana Ďuricová, Ph.D.; doc. MUDr. Martin Bortlík, Ph.D.; MUDr. Naděžda Machková; MUDr. Katarína Mitrová, Ph.D.; MUDr. Martin Lukáš; MUDr. Martin Vašátko; prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.
Naše práce se věnuje porovnání klinické účinnosti a bezpečnosti biosimilárního adalimumabu FKB327 (Hulio®) s originálním adalimumabem (Humira®). Celkem 62 nemocných (35 léčených FKB327 a 27 léčených originálním adalimumabem) bylo sledováno po dobu 14 týdnů. U nemocných v obou skupinách došlo k poklesu zánětlivých parametrů (C-reaktivní protein, fekální kalprotektin) a klinické aktivity nemoci (Harveyův-Bradshawův index) bez statisticky významného rozdílu mezi biosimilárním a originálním adalimumabem. Počet významných infekcí, které vedly k předčasnému ukončení léčby, byl nízký a srovnatelný v obou skupinách pacientů (kohorta FKB327 - 5,7 %, kontrolní skupina - 3,7 %).
CELÝ ČLÁNEK
1 2 3 4 5 6 7 22 23 24