Vybrané články

03/2025 MUDr. Radek Litvik
Aktinická keratóza (AK) je neoplazie in situ, která může přecházet do invazivního spinocelulárního (skvamózního, dlaždicobuněčného) karcinomu (squamous cell carcinoma, SCC). Před léčbou bychom měli rozlišit mezi léčbou solitární AK a mezi léčbou nádorového pole. Mezi léčebné možnosti solitárních projevů patří kyretáž, laserová ablace a kryoterapie, zatímco k léčbě nádorového pole se používá 5-fluorouracil, imiquimod, diclofenac, tirbanibulin a fotodynamická léčba. Kazuistické sdělení chce upozornit na zvláštní skupinu imunosuprimovaných pacientů s projevy aktinických keratóz.

03/2025 MUDr. Barbora Šochmanová, MUDr. PharmDr. Stefanis Athanasios
Kazuistika prezentuje případ SOletého pacienta se závažnou formou alopecia areata, alopecia universalis, nereagující na dosavadní terapii lokálními ani celkovými preparáty. U pacienta proto byla zahájena terapie inhibitorem Janusových kináz (JAK) 1 a 2 - baricitinibem. Je zde stručně popsáno zahájení terapie u pacienta indikovaného k terapii inhibitory JAK, monitorace pacienta v průběhu terapie i před jejím zahájením.
 

03/2025 MUDr. Hana Ciferská, Ph.D.; MUDr. Markéta Hušáková, Ph.D.
Inhibitory Janusových kináz (JAK) patří k novějším terapeutickým modalitám v léčbě zánětlivých revmatických onemocnění. Našly si své místo v terapii u nemocných s refrakterním onemocněním, u kterých došlo k selhání nejen konvenčních chorobu modifikujících léků, ale i biologik. Nitrobuněčná signalizace prostřednictvím JAK je aktivována navázáním celé řady cytokinů na odpovídající buněčné receptory a dochází k aktivaci transkripčních proteinů (signal transducer and activator of transcription protein, STAT) a v konečné fázi dochází k transkripci genů zapojených do imunitní odpovědi. Filgotinib je inhibitor JAK s pětinásobně vyšší selektivitu pro JAK1 než pro JAK2, JAK3 a TYK2. V současné době je schválen v České republice pro terapii revmatoidní artritidy a ulcerózní kolitidy.

03/2025 MUDr. Johana Šidáková; doc. MUDr. Petr Bradna, CSc.; MUDr. Jan Tomš, Ph.D.
Spondyloartritidy jsou heterogenní skupina chronických zánětlivých onemocnění s pestrou škálou projevů, z nichž dominuje postižení axiálního skeletu, periferních kloubů, entezitida a daktylitida, časté jsou též projevy extraskeletální. Lze je dělit podle dominantního postižení na axiální či periferní spondyloartritidy, axiální pak dále podle radiograficky prokazatelných strukturálních změn na sakroiliakálních skloubeních na radiografickou a nonradiografickou formu. Základem léčby nadále zůstávají nesteroidní antirevmatika, významný pokrok však nastal zejména se zavedením biologické léčby, kterou je v současnosti dle mezinárodních doporučení možno nasadit již v druhé linii léčby. Jednou ze základních skupin biologických léčiv jsou inhibitory tumor nekrotizujícího faktoru a, jejichž zástupcem je i certolizumab pegol, humanizovaná monoklonální protilátka, která na rozdíl od ostatních zástupců této skupiny obsahuje pouze Fab fragment molekuly s dvěma navázanými molekulami polyethylenglykolu. Tato struktura minimalizuje transplacentární přestup, a proto je certolizumab pegol s výhodou užíván po celou dobu těhotenství u těhotných pacientek s revmatickým onemocněním. V následujícím textu demonstrujeme účinnost i bezpečnost užití certolizumab pegolu u dvou těhotných pacientek s axiální spondyloartritidou.

03/2025 MUDr. Jana Fráňova
Systémová forma juvenilní idiopatické artritidy (sJIA) je charakterizována systémovým zánětem, který se projevuje rekurentní horečkou, kožní vyrážkou, hepatosplenomegalií, lymfadenopatií, serozitidou, artritidou a elevací laboratorních zánětlivých parametrů. Život ohrožující komplikací může být syndrom aktivace makrofágů (macrophage activation syndrome, MAS). Zejména na začátku nemoci se v patogenezi sJIA uplatňuje dysregulace vrozené imunitní odpovědi s nadprodukcí interleukinu 1 (IL-1). Při léčbě blokátory IL-1 je prokázáno významné zlepšení průběhu i prognózy sJIA, a to zejména v případě včasného zahájení léčby. Anakinra, antagonista receptoru pro interleukin 1, je účinným lékem u pacientů se sJIA, což ukazuje i naše kazuistika.

03/2025 MUDr. Terézia Thomová
Kazuistika popisuje případ 22letého muže s atopickou dermatitidou, u kterého v průběhu času došlo k progresi onemocnění a nutnosti systémové léčby. Nejprve byla zahájena terapie cyklosporinem A, která neměla účinek, a následně dupliumabem, která musela být ukončena z důvodu recidivujících konjunktivitid. Po zahájení terapie abrocitinibem došlo k rychlému zlepšení kožních projevů i oftalmologických obtíží. Pacient dosáhl kompletního vymizení symptomů již po měsíci léčby, s minimálním svěděním a plně obnovenou kvalitou života. Tento případ ukazuje, že abrocitinib je účinnou alternativou pro pacienty s atopickou dermatitidou, kteří neodpovídají na dupliumab nebo mají jeho nežádoucí účinky. Abrocitinib lze použít i u pacientů s benigní hyperbilirubinemií, jako je Glibertův syndrom, kde tento stav není překážkou pro tuto léčbu.

03/2025 Jan Kulhavý

Speciál 02/2025 MUDr. Filip Černý; MUDr. Jana Ullrychová
Imunitní trombocytopenie je autoimunitní onemocnění, kdy tělo tvoří protilátky proti trombocytům, rovněž dochází k útlumu tvorby zárodečných buněk pro krevní destičky v kostní dřeni. Dále byla prokázána nepřiměřeně snížená koncentrace růstového faktoru trombopoetinu. Etiologie je v řadě případů neznámá, nicméně jako u jiných autoimunitních onemocnění byly i v případě imunitní trombocytopenie identifikovány jako potencionální spouštěče některé viry (jako v případě infekce covidu-19). Léčba imunitní trombocytopenie v první linii se stále opírá o kortikoterapii. Ve druhé linii jsou v současné době podávány agonisté trombopoetinového receptoru, ev. kombinace s další imunosupresí.

Speciál 02/2025 MUDr. Eva Konířová
Agonisté trombopoetinového receptoru jsou v běžné klinické praxi dostupné déle než 15 let. Za tuto dobu se měnilo jejich postavení v léčbě imunitní trombocytopenie a v současné době jsou podle mezinárodních i českých doporučení standardem léčby druhé linie po selhání kortikosteroidů. Tato kazuistika i následná diskuse ukazují jasný benefit této terapie pro pacienty v dosažení stabilní odpovědi a vyvarování se dlouhodobé a s řadou nežádoucích účinků spojené kortikoterapie. U přibližně třetiny pacientů je navíc šance dosažení setrvalé remise.

Speciál 02/2025 MUDr. Libor Červinek
Léčba pacientů s imunitní trombocytopenií, kteří nereagují na první linii léčby, je mnohdy komplikovaná. Z léčebných možností připadá a je nyní preferováno podání agonistů trombopoetinového receptoru. Dříve hojně používaná imunosupresivní terapie je indikována spíše pacientům i s jiným autoimunitním onemocněním. Splenektomie je prováděna pouze při nedostatečném účinku agonistů trombopoetinového receptoru či v ojedinělých speciálních situacích.

02/2025 MUDr. Martina Skácelová, Ph.D.
StiUova choroba je vzácné onemocnění dětí a dospělých projevující se celou řadou klinických příznaků, zahrnujících zejména horečku, vyrážku, artralgie/artritidy a celou řadu orgánových projevů. Diagnostika je často složitá, před definitivním stanovením diagnózy by mělo být vyloučeno systémové onemocnění pojiva, infekční a nádorové onemocnění. V léčbě se uplatňují zejména biologické léky (blokátory interleukinu 1 a 6 [IL-1 a IL-6]), v menší míře pak glukokortikoidy.

02/2025 MUDr. Ester Zápotocká
Hemofilie A je vrozené krvácivé onemocnění, které bývá často komplikované krvácením do kloubů a rozvojem různě závažných kloubních změn. V případě hypetrofické synovitidy je důraz kladen na konzervativní možnosti jejího vstřebání. K tomu je zapotřebí dlouhodobě navýšit minimální hladinu koagulačního faktoru VIII (FVIII) tak, aby se zabránilo i možným mikrokrvácením, které k rozvoji synovitidy zásadně přispívají. Nový rekombinantní koaguiační faktor VIII, efanesoctocog α, umožňuje zcela revolučním způsobem navýšit hladinu tak, že šance na vstřebání synovitidy bez invazivního výkonu jsou velmi vysoké.

02/2025 MUDr. Lucie Prokopová, Ph.D.; doc. MUDr. Vladimír Zbořil, CSc.;
MUDr. Vlastimil Válek jr.; MUDr. Daniel Bartušek, Ph.D.
Idiopatické střevní záněty, ulcerózní koLitida a Crohnova nemoc jsou celoživotní zánětlivá onemocnění s genetickým podkladem. Při kontaktu imunitního systému trávicí trubice s antigeny zevního prostředí a za spoluúčasti vlastní přirozené mikroflóry dochází ke ztrátě imunitní tolerance, selhání bariérové funkce střeva a k rozvoji poškozujícího zánětu s manifestací idiopatických střevních zánětů. Optimálních výsledků léčby dosahuje i přes pokroky ve vývoji biologické a cílené terapie cca třetina pacientů. Mirikizumab je první monoklonální protilátka proti p19 podjednotce IL-23, schválená pro léčbu UC v ČR. V naší kazuistice přinášíme zkušenosti s mirikizumabem v léčbě pacienta s refrakterní ulcerózní kolitidou.

02/2025 MUDr. Barbora Šochmanová
Kazuistika prezentuje případ 56Leté pacientky se závažnou formou aLopecia areata nereagující na terapii lokálními ani celkovými kortikosteroidy. U pacientky byla proto zahájena terapie inhibitorem Janusovy kinázy 3 a tyrosinové proteinkinázy (tyrosine proteinkinase) (inhibitor JAK3/TEC) ritLecitinibem. Je zde stručně popsána monitorace pacientky v průběhu terapie i před jejím zahájením. Pacientka pro výborný účinek této terapie nadále ritlecitinib užívá.

02/2025 Prof. MUDr. Jan Mareš, Ph.D., MBA
Kazuistika představuje pacienta s roztroušenou sklerózou, který byl nejprve léčen pro izolovanou monokulární poruchou visu, a to kortikosteroidy s dobrým účinkem, následně žádné potíže neměl a dostavil se v důsledku nových klinických příznaků po 15 letech k neurologickému vyšetření, které na základě klinických a laboratorních vyšetření prokázalo definitivní diagnózu relabující formy roztroušené sklerózy. Na základě zahájení adekvátní imunomodulační léčby se podařilo onemocnění stabilizovat.

02/2025 Prof. RNDr. Vanda Boštíková, Ph.D.
Zoonózy se každoročně v České republice významně podílejí na počtu hlášených infekčních onemocnění. Stoupající tendence výskytu zoonotických virů, jako je virus zika virus, virus horečky dengue, virus chikungunyi a virus západonilské horečky, přenášených invazivními tropickými druhy komárů, je v první řadě důsledkem dlouhodobého, postupného a prakticky nezastavitelného šíření tohoto hmyzu po evropském kontinentu, včetně severských států. Evropa nyní již pravidelně zažívá opakované každoroční vlny veder, stejně jako časté záplavy. Navyšuje se nejen počet letních dnů s tropickými teplotami, ale období léta jako takového se významně prodlužuje. Stírají se jarní a podzimní období, rychlost nástupu letních teplot po období zim je často až drastická. Tento proces navozuje příznivé životní podmínky pro etablování tropických druhů komárů na našem území. Například ještě v roce 2013 se invazivní druh komára Aedes albopictus, původem z Asie, vyskytoval „pouze" v osmi evropských zemích a zasaženo bylo 114 regionů. O pouhých deset let později byl jeho výskyt potvrzen již ve třinácti zemích a 337 oblastech, včetně České republiky. Tento trend bude pokračovat, je proto nutné očekávat nárůsty autochtonních infekcí, včetně komplikovaných průběhů infekcí a úmrtí, obzvláště v rizikových skupinách rychle stárnoucí evropské populace. Kromě nutnosti hledat nové způsoby kontroly populací komárů, vývoje nových desinsekčních a larvicidních chemikálií je třeba zásadně posilovat programy surveillance napříč spolupracující Evropou, prosazovat používání osobních ochranných pomůcek a jednoznačně posílit výzkum a vývoj specifických antivirotik a nových očkovacích látek.

02/2025 MUDr. Vojtěch Petr; MUDr. Ivan Zahrádka
Biopsie ledviny zůstává zlatým standardem diagnostiky řady onemocnění ledvin. S rozvojem nových laboratorních metod a terapeutických možností se indikace biopsií postupně mění. Přestože je biopsie ledviny invazivní metodou, má nízké riziko závažných komplikací.

02/2025 MUDr. Jan Mizera
Toto krátké sdělení shrnuje dostupné poznatky o účinnosti inhalačních kortikosteroidů (IKS) v léčbě akutního covidu-19 a postcovidového syndromu (long covid). Zatímco účinnost systémových kortikoidů při těžkém průběhu covidu-19 a v terapii respirační formy long covidu je poměrně dobře prozkoumaná, dat o IKS je méně. Z dostupných dat vyplývá možná účinnost IKS v úvodu lehkého covidu-19, kdy mohou zkracovat symptomatické období a snižovat potřebu urgentní lékařské péče a hospitalizace. Účinnost IKS při long covidu je spíše spekulativní, podpořená odborným konsenzem a kazuistikami u pacientů s onemocněním malých dýchacích cest.

02/2025 Doc. MUDr. Jiří Slíva, Ph.D.
Předložený text pojednává o antagonistech mineraiokortikoidních receptorů, jejich mechanismu účinku, terapeutickém využití v současné medicíně a možných perspektivách budoucího výzkumu. Cílem je poskytnout komplexní pohled na tuto důležitou skupinu léčiv a blíže se zaměřit na jejího nového zástupce finerenon.

02/2025 Prof. MUDr. Pavel Horák, CSc.
Systémový lupus erythematodes (SLE) je závažné autoimunitní onemocnění s heterogenním klinickým průběhem a prognózou. V současné době se významným způsobem mění pohled na strategii jeho léčby. Důležitou roli v managementu SLE hraje mezioborová spolupráce, včasná diagnostika, hodnocení aktivity choroby a nefarmakologická léčba. Hlavním cílem terapie je navození klinické remise choroby, alternativním cílem pak dosažení nízké aktivity choroby při současné minimalizaci rizik spojených s farmakoterapií. Základním lékem SLE je hydroxychlorochin, který má místo v léčbě jak nezávažných, tak těžkých forem choroby s orgánovými manifestacemi. Užití glukokortikoidů umožňuje rychlou kontrolu aktivity choroby, jejich dlouhodobé užívání je však spojeno s rizikem nežádoucích účinků. Glukokortikoidy jsou dnes vnímány jako určitá přemosťující terapie užívaná optimálně po určitou dobu a jsou doporučeny strategie k jejich snižování, včetně včasného zahájení terapie imunosupresivy a/nebo biologickými léky (belimumab, anifrolumab). Cílová dávka prednisonu či jeho ekvivalentu se posunuje níže a měla by být ≤ 5 mg denně. Pozice biologik v léčbě SLE výrazně posiluje a je možno je v určitých situacích zvažovat jako léky 1. linie léčby po selhání hydroxychlorochinu. Nová doporučení pro léčbu nastiňují efektivní a důkazy podložený přístup k léčbě této závažné choroby.