Vybrané články

03/2024 Prof. MUDr. Petr Němec, Ph.D.
Revmatoidní artritida je závažné chronické zánětLivé revmatické onemocnění spojené se strukturálním a funkčním poškozením kloubů, s poklesem kvality života a s nárůstem morbidity a mortality. Včasná Léčebná intervence je spojena s lepší odpovědí na léčbu, vyšší šancí na dosažení remise, lepším funkčním stavem a s menší strukturální progresí. Onemocnění odpovídá lépe na léčbu, která je zahájena během velmi časné fáze jeho vývoje, které obvykle trvá přibližně 12 týdnů (okno příležitosti). Tento přístup zdůrazňují i aktuální doporučení k léčbě RA. K jejich uplatnění je nezbytné, aby byl pacientům s rizikem rozvoje chronické a destruktivní artritidy zajištěn optimální přístup k revmatologické péči. Cesta od vzniku prvních příznaků onemocnění až po zahájení účinné léčby představuje vícestupňový proces zahrnující rozhodnutí pacienta navštívit lékaře, zhodnocení rizika vývoje chronického zánětlivého revmatického onemocnění lékařem prvního kontaktu, odeslání pacienta k revmatologickému vyšetření, potvrzení diagnózy revmatologem a zahájení účinné léčby. K tomu, aby se minimalizovaly překážky včasné diagnózy a léčby chronického zánětlivého revmatického onemocnění, je nutné uplatňovat strategie zahrnující větší informovanost veřejnosti o revmatických chorobách, dostupnost screeningových dotazníků, programy průběžného vzdělávání praktických lékařů, doporučení pro včasné odesílání pacientů k revmatologickému vyšetření, podporu komunikace mezi praktickým lékařem a revmatologem nebo vytváření cest rychlého odeslání pacientů se zánětlivou artritidou k revmatologovi. Významným nástrojem, který může zásadním způsobem zkrátit čas od prvních symptomů onemocnění do stanovení diagnózy a zahájení účinné léčby, mohou být ambulance časné artritidy. V České republice je jejich dostupnost zatím stále omezená. Pro jejich efektivní fungování je zcela zásadní správné nastavení systému triáže pacientů, kteří mají chronické revmatické onemocnění vyžadující včasnou agresivní léčbu, a pacientů, které takové onemocnění nemají. Naopak jeho nevhodné nastavení může vést k prodlevě časné diagnostiky a léčby zánětlivého revmatického onemocnění nebo k rychlému zahlcení kapacity pracoviště.

03/2024 Prof. MUDr. Ladislav Šenolt, Ph.D.
Revmatoidní artritida (RA) zaznamenala díky včasné diagnostice, novým lékům a strategii léčby k cíli významný posun. Část pacientů však zůstává symptomatická navzdory léčbě podle současných doporučených postupů i vyzkoušení několika biologických a cílených syntetických léčiv. Pracovní skupina European AUiance of Associations for Rheumatology (EULAR) nedávno vypracovala novou definici obtížně léčitelné RA. Tato definice zahrnuje příznaky aktivního nebo progresivního onemocnění po selhání methotrexátu a alespoň dvou biologických nebo cílených syntetických léků s různým mechanismem účinku. Diskutovány budou také body ke zvážení pro terapeutický přístup k léčbě obtížně léčitelné RA. Před zahájením nebo změnou léčby je třeba posoudit mnoho faktorů, například možnost chybné diagnózy, přítomnost komorbidit, nežádoucích účinků a compliance pacienta. Pro optimální výběr léčby je nutné zhodnotit příznaky zánětlivé aktivity a odlišit refrakterní průběh RA s perzistentní klinickou aktivitou od perzistentního nezánětlivého onemocnění.

03/2024 Doc. MUDr. Petr Peichl, Ph.D.

02/2024 MUDr. Ludmila Bezdíčková
Očkování představuje jedno z nejúčinnějších opatření proti vzniku, šíření a komplikacím infekčních onemocnění. Riziko komplikací a úmrtí v důsledku infekčních onemocnění stoupá úměrně s věkem a komorbiditami. Většina očkování v dospělém věku je administrována v ordinacích všeobecných praktických lékařů, kontrola stavu očkování patří mezi základní součásti preventivní prohlídky. Česká republika v porovnání s vyspělými zeměmi EU i oproti cílům WHO zaostává v proočkovanosti dospělých s výjimkou povinného očkování proti tetanu. Článek se soustředí na přehled doporučených očkování s ohledem na rizikové skupiny dospělých pacientů a seniory.

02/2024 MUDr. Michaela Chmelíková
Hidradenitis suppurativa (HS) je chronické zánětLivé a neinfekční onemocnění projevující se zánětovými noduLy, abscesy a píštěLemi v intertriginózních Lokalitách. Hidradenitis suppurativa má významný negativní dopad na kvalitu života pacientů i jejich rodin. Roky byLa hidradenitis suppurativa považována za onemocnění dospělé populace, dnes však již víme, že někteří pacienti mají projevy již v pubertálním či prepubertáLním věku. Kazuistika popisuje případ 15Letého chlapce s hidradenitis suppurativa úspěšně Léčeného přípravkem adaLimumab, který užívá nyní sedm měsíců. Tímto čLánkem poukazujeme na důLežitost včasné diagnostiky a zahájení vhodné terapie, abychom předeš-li nevratným změnám a negativnímu psychosociáLnímu dopadu.

02/2024 Doc. MUDr. Sylva Skálová, Ph.D.; PharmDr. Petra Rozsívalová
Křivice je onemocnění rostoucího organismu, které vzniká v důsledku poruchy homeostázy vápníku a fosfátů, což má za následek narušení apoptózy hypertrofických chondrocytů v růstové ploténce. Hypofosfatemie vázaná na chromosom X (X-linked hypophosphatemia, XLH) je vzácná dědičná porucha skeletu charakterizovaná nadměrnou produkcí fibroblastového růstového faktoru 23 (fibroblast growth factor 23, FGF23), což vede k renálním ztrátám fosfátů, hypofosfatemii a defektní mineralizaci kostí, která způsobuje křivici, osteomalacii, deformity skeletu, nízký vzrůst, bolest, snížený lineární růst a sníženou fyzickou funkčnost. Konvenční léčba XLH spočívá v podávání fosfátových solí a aktivního vitaminu D a může být spojena se špatnou tolerancí a vznikem komplikací. Burosumab je plně humánní monoklonální protilátka typu imunoglobulinu podtřídy 1 (IgG1) anti-FGF23, která inhibuje nadměrnou aktivitu intaktního FGF23 (iFGF23), čímž zvyšuje renální reabsorpci fosfátů, sérových koncentrací fosfátů a vede ke zlepšení známek křivice. Uvádíme kazuistiku chlapce s XLH, který byl po nedostatečně účinné konvenční terapii fosfáty a kalcitriolem převeden na léčbu burosumabem s dobrým účinkem na ústup známek křivice a zlepšení kvality života.

02/2024 MUDr. Radomíra Hrdličková; MUDr. Richard Kašpárek, Ph.D.; MUDr. Šárka Blahutová; doc. MUDr. Zuzana Čermáková, Ph.D., MHA
Krvácení do kloubů je nejčastější projev hemofilie. Zejména v již poškozených kloubech po opakovaných krvácivých epizodách může být obtížné odlišit akutní bolest způsobenou krvácením jiné etiologie, vyžadující i jinou léčbu než aplikaci koagulačních faktorů. V těchto situacích může pomoci použití ultrasonongrafie a úzká spolupráce s ortopedy.

02/2024 MUDr. David Suchý, Ph.D.
Certolizumab pegol je rekombinantní humanizovaný antigen vázající fragment imunoglobulinu vážící antigen (fragment antigen-binding, Fab) specifický pro lidský tumor nekrotizující faktor α. Fragment je konjugovaný na dvě molekuly poiyethyiengiykoiu. To je podkladem delšího biologického poločasu eliminace certolizumab pegolu (až 14 dní) a zvýšené penetrace do zanícené tkáně. Nepřítomnost oblasti Fc (fragment crystaiiizabie) naopak snižuje riziko vzniku na komplement dependentní cytotoxicity a protilátkově dependentní buněčně zprostředkované cytotoxicity, vyvolané právě přítomností fragmentů Fc. Jako součást registrační procedury byly předloženy tři základní klinické studie - RAPID 1 a 2 a FAST4WARD. V prvních dvou byla hodnocena účinnost a bezpečnost certolizumabu v léčbě revmatoidní artritidy v kombinaci s methotrexátem, ve studii FAST4WARD se hodnotila monoterapie ve srovnání s placebem. K dispozici jsou i výsledky klinických hodnocení provedených u časné revmatoidní artritidy (C-EARLY, C-OPERA). Pozitivní výsledky studie C-EARLY potvrdily důležitost velmi časné intervence co nejdříve po stanovení diagnózy revmatoidní artritidy, aby bylo možno dosáhnout remise (tu udržet) a zabránit progresi onemocnění.

02/2024 MUDr. Simona Halúsková; MUDr. David Matyáš; prof. MUDr. Martin Vališ, Ph.D., FEAN
Sekundárně progresivní roztroušená skleróza (SP-RS) představuje druhou nejčastější formu roztroušené sklerózy. Je pro ni charakteristické plynulé zhoršování neurologických obtíží s přítomností pouze ojedinělých relapsů nebo jejich úplnou absencí. Účinný lék pro pacienty se SP-RS na evropském trhu dlouho chyběl. Siponimod, selektivní modulátor sfingosin-1-fosfátových receptorů, je prvním přípravkem, u kterého bylo prokázáno zpomalení klinicky potvrzené progrese. Kazuistika popisuje téměř 19leté období ženy léčené pro roztroušenou sklerózu.

02/2024 Doc. MUDr. Pavlína Králíčková, Ph.D.; MUDr. Dita Záveská
Hereditární angioedém je autosomálně dominantně děděné onemocnění, které je charakterizováno opakujícími se atakami potenciálně život ohrožujících nesvědivých otoků v dermis a v submukóze. Recidivující zvracení s rizikem dehydratace a minerálního rozvratu může být prvním projevem v dětském věku. Léčbu lze rozdělit na léčbu akutních atak a na profylaxi: krátkodobou (před invazivním výkonem) či dlouhodobou (s cílem dosažení plné kontroly nad onemocněním s normalizací kvality života nemocných). K dlouhodobé profylaxi lze v České republice použít přípravky lanadelumab, berotralstat a plazmatický koncentrát Cl-inhibitoru.

02/2024 Doc. MUDr. Libor Fila, Ph.D.
Pilíře léčby cystické fibrózy byly dlouhá léta tvořeny péčí o průchodnost dýchacích cest, agresivní antibiotickou léčbou plicní infekce a vysokokalorickou stravou spolu se suplementací pankreatickými enzymy. V posledních deseti letech je však dostupná modulátorová léčba cílená na jednotlivé patogenní varianty genu pro transmembránový regulátor vodivosti (cystic fibrosis transmembrane conductance regulator, CFTR). Jako vysoce účinnou modulátorovou léčbu pak označujeme terapii ivakaftorem u nosičů tzv. gating mutací (např G551D) a užití kombinace elexakaftor-tezakaftor-ivakaftor u nosičů alespoň jedné mutace F508deL.

02/2024 MUDr. Viktor Palla; MUDr. Jan Šternberský
Uvedená kazuistika popisuje polymorbidního pacienta s těžkou formou psoriázy, u kterého musely být v průběhu let využity různé typy konvenční i biologické léčby. Až terapie inhibitorem interleukinu 17 - bimekizumabem, dokázala dostat onemocnění pod kontrolu.

02/2024 Prof. MUDr. Petra Lišková, M.D., Ph.D.; MUDr. Ing. Marie Vajter
Dědičná onemocnění sítnice představují jednu z nejčastějších příčin ztráty zraku ve vyspělých zemích u dětí a mladších dospělých. Donedávna byla všechna tato onemocnění neléčitelná, pacientům byla poskytována jen symptomatická péče. Přelomový okamžik nastal v roce 2018, kdy byla Evropskou lékovou agenturou schválena první oční genová terapie voretigen neparvovekem u pacientů s dědičným onemocněním sítnice způsobeným bialelickými mutacemi v genu RPE65 kódujícím protein specifický pro retinální pigmentový epitel. Práce podává přehled o tomto léku a způsobu jeho aplikace.

02/2024 MUDr. Robert Šáhó; doc. MUDr. Martin Magner, Ph.D.
Lysosomální střádavá onemocnění (iysosomai storage diseases, LSD) jsou skupinou více než 70 onemocnění, jejichž nejčastější příčinou je nedostatečná aktivita některého z hydrolytických enzymů. Tento přehledový článek ilustruje aktuální terapeutické možnosti LSD. Jedná se o enzymovou substituční terapii, substrát redukující terapii, terapii chaperony a transplantaci hematopoetických kmenových buněk. Mezi další slibné strategie vyvinuté v posledních letech patří genová terapie nebo genová terapie hematopoetických kmenových buněk. U všech z uvedených terapií platí zlaté pravidlo, že k dosažení dobrého účinku léčby je zásadní časná diagnostika onemocnění a zahájení léčby.

02/2024 Doc. MUDr. Markéta Vlčková, Ph.D.; MUDr. Jana Zárubová; MUDr. Petra Laššuthová, Ph.D.; MUDr. Katalin Štěrbová
Epilepsie jsou heterogenní skupinou onemocnění s významným etiologickým podílem patogenních variant v genech exprimovaných v centrálním nervovém systému. Monogenní epilepsie jsou jednotlivě vzácné, prevalence většiny z nich je neznámá, ale pravděpodobně je u většiny menší než 1 : 10 000. Prognózu mají různou v závislosti na postiženém genu a typu patogenní varianty. Ozřejmění genetické příčiny epilepsie může vést nejen ke stanovení rizika opakování epilepsie v rodině, ale v některých případech také k optimalizaci protizáchvatové medikace. V přehledovém článku přinášíme informace o vzácných geneticky podmíněných epilepsiích, u nichž může znalost patogenní varianty přispět k optimalizaci léčby.

02/2024 MUDr. Renata Gaillyová, Ph.D.; MUDr. Hana Bůčková, Ph.D.; Ing. MUDr. Jana Kýrová, Ph.D.; doc. RNDr. Lenka Fajkusová, CSc.; Mgr. Lenka Kopečková, Ph.D.; Ing. Pavel Melichárek; Anita Gaillyová; Bc. Magda Hrudková
EpidermoLysis buLLosa congenita (EB) je vzácné vrozené dědičné onemocnění s projevy na kůži a sLiznicích, s postiženími vnitřních orgánů. Klinické obrazy čtyř základních typů EB jsou velmi pestré, závislé na patogenních sekvenčních variantách 20 genů. MuLtioborový tým specialistů EB Centra FN Brno pečuje o děti i dospělé pacienty s EB z ČR i zahraničí. Úzká je spolupráce EB Centra s pacientskou organizací Debra ČR. EB Centrum FN Brno je členem mezinárodního týmu klinických expertů EB CLinet a ERN-Skin.

02/2024 Ing. Ivana Haunerová; Mgr. Kristýna Řehořová Hradilková, Ph.D.
Procesem centralizované registrace v Evropské unii, která je pro léčivé přípravky pro moderní terapii povinná, prošlo k březnu 2024 úspěšně 18 přípravků genové terapie. V současnosti má platnou registraci 15 přípravků genové terapie, z nichž 13 je určeno pro léčbu vzácných onemocnění. Z pohledu výroby lze tyto přípravky rozčlenit do tří kategorií: přípravky založené na adenovirovém vektoru a určené k in vivo modifikaci buněk pacienta, přípravky obsahující ex vivo modifikované autologní buňky CD34+ a lymfocyty exprimující chimérický antigenní receptor (CAR-T lymfocyty). Potenciál genové terapie u vzácných onemocnění je obrovský. K zajištění dostupnosti léčby pro pacienty je stále ale potřeba ještě další technologický vývoj, sběr dlouhodobých dat o jejich bezpečnosti a účinnosti léčby a také vytvoření podmínek vedoucích k reálnému uvedení již schválených přípravků na trh v jednotlivých členských státech.

02/2024 MUDr. Marek Turnovec
Onemocnění, která postihují méně než pět jedinců na 10 000 osob, jsou nazývána vzácná onemocnění. Diagnostika i péče u takových pacientů má svá specifika a úskalí. Orphanet je portál shromažďující informace o vzácných onemocněních s cílem prostřednictvím poskytování kvalitních informací zlepšit diagnostiku, léčbu a další péči o pacienty s těmito onemocněními. Zároveň v angličtině a dalších jazycích včetně češtiny udržuje nomenklaturu, v níž má každé onemocnění přidělený unikátní orphakód, který je možné používat pro kódování ve zdravotnických informačních systémech.

02/2024 Bc. Anna Arellanesová, MUDr. Markéta Havlovicová
Na celém světě žije asi 300 milionů lidí se vzácnými onemocněními, v ČR téměř půl milionu. Přesto, že pacientů jednotlivých diagnóz bývá málo, nemocí samotných existuje přibližně 6 000. Velká většina z nich je genetického původu a neexistuje na ně kauzální léčba, pouze léčba symptomatická. Stanovení správné diagnózy trvá v průměru pět let, často však déle.

01/2024 MUDr. Hana Ciferská, Ph.D.
Terapie v těhotenství a laktaci má u pacientek s revmatoidní artritidou svá specifická úskalí. Vysoká aktivita revmatoidní artritidy v průběhu těhotenství přináší rizika nejen pro matku, ale i pro dítě (ztráta plodu, předčasný porod, nízká porodní hmotnost a další). Léčba revmatoidní artritidy se opírá o celou řadu léků od nesteroidních antirevmatik, glukokortikoidů, konvenčních chorobu modifikujících léků, biologik až po cílené syntetické léky. Podávání celé řady těchto léčiv je v těhotenství a laktaci, bud' úplně kontraindikováno, nebo je výrazně omezeno. Certolizumab pegol byl prvním biologickým lékem, který se etabloval v terapii obtížně kontrolovatelné revmatoidní artritidy v těhotenství.