Vybrané články

06/2023 MUDr. Radomíra Hrdličková; MUDr. Richard Kašpárek, Ph.D.; MUDr. Šárka Blahutová
Opakovaná krvácení do kloubů u osob s hemofilií vede v mnoha případech k těžkému destruktivnímu poškození kloubů. Ultrasonografie v režimu point-of-care detekuje kloubní výpotek, synoviální hypertrofii, změny chrupavky a eroze subchondrální kosti. Může tedy být cennou technikou pro screening časných kloubních změn u hemofilie a také pomocným nástrojem k určení příčiny pacientovy akutní kloubní bolesti a má vliv na plánování vhodné terapie.

02/2022 Doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D.
Všeobecný praktický lékař je klíčovým zprostředkovatelem populačních preventivních strategií pro individuálního pacienta. Ta jsou zaměřena zejména na kardiometabolická a onkologická onemocnění. Účinná prevence vychází ze stratifikace rizik, které pomáhají identifikovat prioritní skupiny pro primární, sekundární, respektive terciární prevenci. V případě kardiometabolického rizika má praktický lékař k dispozici tabulku SCORE, ale v úvahu bere také rodinnou anamnézu, psychosociální rizikové faktory, subklinická orgánová poškození a klinické stavy ovlivňující riziko kardiovaskulárního onemocnění. Míře rizika pak odpovídají příslušné preventivní strategie, zahrnující jak nefarmakologická, tak farmakologická opatření. Doporučení v rámci primární prevence nádorových onemocnění jsou prakticky shodná jako u kardiometabolické prevence. Významnou agendou nádorové prevence v primární péči se v budoucnu může stát genetické testování. Prozatím lékařům v praxi nezbývá než se soustředit na včasný záchyt a sekundární prevenci nádorů. To znamená identifikaci asymptomatických pacientů s vysokým rizikem pro sledování u specialistů, včasný záchyt nádorů a prekanceróz u symptomatických pacientů a podporu účasti ve screeningových programech pro průměrně rizikovou populaci. Specifická role pak všeobecným praktickým lékařům přísluší ve screeningu kolorektálního karcinomu a od letošního roku v programu časného záchytu karcinomu plic.

02/2022 MUDr. Milan Flekač, Ph.D.
Cílem léčby diabetů je zachovat či zlepšit kvalitu života, snížit celkovou mortalitu a morbiditu, která souvisí zejména s kardiovaskulárními komplikacemi a nádory, a udržet dlouhodobě optimální metabolickou kompenzaci a zpomalit tak vznik a rozvoj chronických mikrovaskulárních komplikací diabetu.

02/2022 MUDr. Ľubica Cibičková, Ph.D.
Článek se zabývá problematikou farmakoterapie u pacientů s diabetes mellitus 1. a 2. typu. Jsou uvedeny kategorizace kardiovaskulárního rizika s doporučenými koncentracemi LDL (lipoproteiny s nízkou hustotou, low-density lipoproteins) cholesterolu, který je primárním cílem terapie. V léčbě dyslipidemie se u diabetiků uplatňují především statiny, ale své místo mají také fibráty, ezetimib a inhibitory proproteinové konvertázy subtilisinu/kexinu typu 9 (proprotein convertase subtilisin/kexin type 9, PCSK9). Ke zlepšení compliance pacientů k hypolipidemické terapii slouží fixní kombinace.

02/2022 MUDr. Petra Vysočanová
Vysoký krevní tlak (TK) je nejčastější kardiovaskulární onemocnění a nejdůležitější rizikový faktor současnosti. Pro jeho diagnostiku a léčbu je nezbytné správné a přesné měření TK. Je obtížné vše opírat pouze o jednorázovou hodnotu krevní tlaku naměřenou v lékařské ordinaci, která může být zkreslená. Proto je v současné době doporučováno měření krevního tlaku také mimo ordinaci lékaře, a to buď ambulantní monitorování TK, nebo domácí měření TK. Krevní tlak naměřený těmito metodami lépe koreluje s prognózou pacienta. K upřesnění diagnózy v ordinaci lékaře můžeme použít i automatické měření bez přítomnosti zdravotníka. Při měření TK se setkáváme s klinickými situacemi, které hodnocení TK komplikují, jako je těžká obezita, arytmie nebo asymetrie hodnot TK na pažích.

02/2022 Doc. MUDr. Jitka Mlíková Seidlerová, Ph.D.
Cílem léčby hypertenze a dyslipidemie je snížit celkové kardiovaskulární riziko. Míra celkového rizika je určena kombinací celé řady faktorů, a je tedy logické, že ovlivněním několika rizikových faktorů současně je šance na úspěch větší. V rámci léčby chronických onemocnění je častým problémem na straně pacienta dlouhodobá neuspokojivá perzistence k léčbě a zároveň na straně lékaře klinická inercie. V tomto článku shrnujeme současná data o kontrole hlavních rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění a o vlivu použití fixních lékových kombinací (především kombinací antihypertenziva a statinu) na morbiditu a mortalitu.

01/2021 MUDr. Jana Vojtíšková
Výzkum v medicíně uhání vpřed mílovými kroky a přináší denně obrovské množství poznatků, které ovlivňují přístup k diagnostice, léčbě i prevenci nemoci. Je tomu tak i v případě chronického žilního onemocnění. Objevy v patofyziologii chronického žilního onemocnění výrazně mění nazírání na toto onemocnění. Čeští praktičtí lékaři jsou o nových poznatcích pravidelně informováni v rámci kontinuálního vzdělávání a mají podporu v aktualizovaných doporučených postupech. Výsledkem je, že se ve všeobecné praxi žilním nemocím věnuje větší pozornost, než tomu bylo dříve. A to je pro pacienty důležité, protože praktičtí lékaři znají rizikové faktory těchto onemocnění, rozpoznávají časné symptomy, jsou schopni identifikovat počínající nebo rozvíjející se žilní onemocnění, indikovat potřebnou diagnostiku a nabídnout opatření ke zlepšení. Přesto, jak se ukazuje z různých průzkumů, zůstává velká část našich pacientů bez adekvátního vyšetření a léčby.

01/2020 Doc. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D.
Dlouhodobé a pozdní následky onkologické léčby jsou obrazem zpravidla ireverzibilního poškození organismu. Mohou vést k závažnému snížení kvality života a někdy k předčasnému úmrtí pacientů vyléčených z onkologického onemocnění. Nejzávažnějšími celkovými dlouhodobými následky je akcelerovaná ateroskleróza a zvýšené riziko dalších malignit. Hlavními prvky péče o pacienty s vyléčenými nádory jsou prevence a/nebo včasná detekce recidivy a druhých nádorů, rehabilitace následků nádorového onemocnění a onkologické léčby (zdravotních a psychických) a obecná podpora zdraví (prevence komorbidit, podpora zdravé životosprávy). Cílem rehabilitace v onkologii je psychosociální podpora, zlepšení tělesných funkcí, pracovní poradenství a pomoc při sociálním začlenění.

04/2019 Doc. MUDr. Jan Jiskra, Ph.D.
Hypotyreóza je onemocnění masového výskytu s prevalencí 5-10 %, včetně subkLinických forem. Nejčastější příčinou je autoimunitní (Hashimotova) tyreoiditida. Základním diagnostickým testem je stanovení koncentrace tyreoidálního stimulačního hormonu (thyroid-stimuLating hormone, TSH) v krvi, která je u periferní hypotyreózy zvýšena. Je-Li vzestup provázený poklesem koncentrace volného tyroxinu (free thyroxine, FT4), jde o manifestní hypotyreózu. Podmínkou pro stanovení diagnózy „subklinická hypotyreóza" je trvalá elevace (přetrvává v odstupu 3-6 měsíců) koncentrace TSH tyreoidální etiologie. Podstatou léčby je hormonální substituce. U více než 95 % pacientů s hypotyreózou jde o jednoduchou substituci levotyroxinem v perorálním tabletovém přípravku. Problémy někdy může činit rozhodnutí, zda léčit pacienty se subklinickou hypotyreózou, nebo situace, kdy se perorální substituce levotyroxinem řídí odlišnými pravidly (např. u pacientů s kardiovaskulárními chorobami, s karcinomem štítné žlázy, vyššího věku a u žen v graviditě).

01/2019 MUDr. Monika Nývltová, MUDr. Karolína Drbalová, prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.
Onemocnění štítné žlázy se v populaci vyskytují s vysokou prevalencí. S širší dostupností laboratorních a zobrazovacích vyšetření je diagnostikováno více tyreopatií. Praktický lékař odesílá pacienta k endokrinologickému vyšetření při nálezu poruchy funkce štítné žlázy, strumy nebo uzlových změn ve štítné žláze. Po endokrinologickém vyšetření mohou být do jeho péče předáni nekomplikovaní a stabilizovaní pacienti s eufunkční autoimunitní tyreoiditidou, kompenzovanou hypotyreózou, v remisi po tyreotoxikóze nebo subakutní tyreoiditidě a s klinicky nevýznamnými strukturálními abnormalitami štítné žlázy.

06/2018 MUDr. Jana Vojtíšková; doc. MUDr. Bohumil Seifert, CSc.
Prevalence alergických onemocnění v posledních letech celosvětově prudce narůstá. Předpokládá se, že k nárůstu počtu postižených pacientů vedou změny v životním stylu a také je ovlivňuje celá řada faktorů životního prostředí. Praktický lékař tedy potřebuje znalosti v rozsahu doporučeného postupu a povědomí o možnostech moderní alergologie, aby mohl racionálně indikovat specializovanou péči

05/2018 Doc. MUDr. Bohumil Seifert, CSc., Prof. MUDr. Přemysl Frič, DrSc.
Nádory trávicího traktu jsou nejčastější příčinou nádorového úmrtí v Evropě a z nich největší zastoupení mají kolorektální karcinom a karcinom pankreatu. U sporadického karcinomu pankreatu se rýsují možnosti vyhledávání časných stadií v určité skupině nově zjištěných diabetiků. Význam včasné diagnostiky kolorektálního karcinomu dokazuje skutečnost, že i přes zavedený screening je stále 90 % nádorů odhaleno u symptomatických pacientů.
Prostor pro zlepšení včasné diagnostiky existuje; Česká republika je v pětiletém přežití pacientů s kolorektálním karcinomem spíše na chvostu Evropy. Přitom máme tradičně dobrý přístup ke kolonoskopii. Nicméně kapacitní problémy v souvislosti s rostoucím screeningem i snaha nevyšetřovat pacienty zbytečně nás nutí odesílání pacientů ke kolonoskopii optimalizovat.
V článku jsou identifikovány různé důvody pro zpoždění diagnózy nádoru - na straně pacienta, na straně praktického lékaře i ve specializované péči. Tradiční koncept varovných příznaků často selhává. V zahraničí jsou k dispozici speciální strategie včasné diagnostiky nádorů v primárné péči za užití nástrojů pro kalkulaci rizik vyplývajících z alarmujících příznaků a jejich kombinací. Existují důkazy pro efektivitu uvedení laboratorní diagnostiky dostupné praktickým lékařům do algoritmů včasné diagnostiky gastrointestinálních nádorů v primární péči. Negativní výsledek imunochemického testu na okultní krvácení z 96 % vylučuje, že v pozadí obtíží pacienta se vztahem k dolní části trávicího traktu je organické onemocnění.

05/2018 MUDr. Petra Praksová, Ph.D.
Cílem tohoto článku je poukázat na některé aspekty diagnostiky roztroušené sklerózy, při kterých hraje praktický lékař nezastupitelnou roli. Článek se zabývá typickými příznaky charakteristickými pro roztroušenou sklerózu a dále atypickými příznaky, při kterých je nutné zvažovat diferenciálně-diagnosticky i jiná onemocnění.

04/2018 MUDr. Jana Vojtíšková; doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D.
Kardiovaskulární nemoci jsou nejčastější příčinou úmrtí v České republice. Periferní tepenné onemocnění způsobené aterosklerotickým procesem a jeho komplikacemi je spojeno s vyšší kardiovaskulární mortalitou a vysokou morbiditou. Všeobecný praktický lékař hraje klíčovou roli při identifikaci rizikových faktorů a časných stadií onemocnění. Oscilometrické měření indexu kotník-paže pomocí automatického přístroje na všech čtyřech končetinách pomáhá identifikovat ischemickou chorobu dolních končetin nebo posoudit její tíži, a je tak významným přínosem pro všeobecnou praxi.

03/2018 Prof. MUDr. Petr Husa, CSc.
Léčba chronické hepatitidy C kombinací přímo působících perorálních virostatik (directly acting antivirals, DAA) má vysokou účinnost (až 100 %), minimum kontraindikací a mimořádně příznivý bezpečnostní profil. Současné možnosti bezinterferonové léčby představují kombinace sofosbuviru s jinými DAA (velpatasvir, velpatasvir + voxilaprevir, ledipasvir), kombinace paritaprevir potencovaný ritonavirem + ombitasvir ± dasabuvir a fixní kombinace elbasviru s grazoprevirem. Během roku 2018 bude v České republice dostupná i fixní kombinace glecapreviru s pibrentasvirem. Hlavním úkolem současnosti je aktivní vyhledávání a léčba nemocných s chronickou hepatitidou C, dříve než se u nich onemocnění dostane do pokročilých stadií, kdy je již kvalita a délka jejich života výrazně ovlivněna.