Vybrané články

Zobrazují se články pro štítek endokrinologie. Zobrazit všechny články

Jaké tyreopatie by měl léčit a dispenzarizovat praktický lékař pro dospělé

01/2019 MUDr. Monika Nývltová, MUDr. Karolína Drbalová, prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.
Onemocnění štítné žlázy se v populaci vyskytují s vysokou prevalencí. S širší dostupností laboratorních a zobrazovacích vyšetření je diagnostikováno více tyreopatií. Praktický lékař odesílá pacienta k endokrinologickému vyšetření při nálezu poruchy funkce štítné žlázy, strumy nebo uzlových změn ve štítné žláze. Po endokrinologickém vyšetření mohou být do jeho péče předáni nekomplikovaní a stabilizovaní pacienti s eufunkční autoimunitní tyreoiditidou, kompenzovanou hypotyreózou, v remisi po tyreotoxikóze nebo subakutní tyreoiditidě a s klinicky nevýznamnými strukturálními abnormalitami štítné žlázy.
CELÝ ČLÁNEK

Vápník a vitamin D v prevenci osteoporózy

01/2019 Prof. MUDr. Jan Štěpán, DrSc.
Kalcium a vitamin D jsou pro zdraví nezbytné. Těžká nedostatečnost vitaminu D je asociována s muskuloskeletálními onemocněními, jako jsou osteomalacie nebo křivice. Nedostatkem vitaminu D nebo nízkým příjmem vápníku navozená sekundární hyperparatyreóza urychluje úbytek kostní hmoty s věkem a zvyšuje riziko nízkotraumatických zlomenin. U osob se sérovými koncentracemi 25-hydroxyvitaminu D pod doporučenými hodnotami (50-75 nmol/l) lze denním příjmem 20 µg (800 mezinárodních jednotek) vitaminu D a 800-1 000 mg vápníku (preferenčně potravou) snížit riziko kostních i některých extraskeletálních onemocnění. Užívání přípravků vitaminu D je limitováno adherencí a možným rizikem předávkování. Pro populaci může být účinnějším opatřením k zajištění potřebného příjmu vitaminu D fortifikace mléka.
CELÝ ČLÁNEK

Gliptiny v léčbě diabetu 2. typu v roce 2019

01/2019 MUDr. Michal Krčma, Ph.D.
Nekonečné je hledání ideálního antidiabetika, které snižuje glykemii, je prosté nežádoucích účinků a nabízí další pozitivní vlivy na organismus. Práce mapuje deset let zkušeností s gliptiny, inhibitory DPP-4, zamýšlí se nad jejich silnými a slabými stránkami a nad výběrem správného pacienta pro tento typ léku.
CELÝ ČLÁNEK

Současné možnosti léčby diabetes mellitus 2. typu pomocí agonistů GLP-1

01/2019 MUDr. Eva Račická
Inkretinový systém se stal důležitým cílem v léčbě diabetes mellitus 2. typu v nedávných letech a glukagonu podobný peptid-1 (GLP-1) je předmětem zájmu pro jeho účinek na snížení glykemie. Inkretinový efekt je u některých pacientů s diabetem 2. typu snížený, ale může být zvýšen podáním agonistů receptorů GLP-1. Agonisté receptoru GLP-1 jsou důležitou skupinou léků s prokázaným účinkem a bezpečnostním profilem, jsou odvozeny buď od exendinu 4, nebo jsou modifikací lidského GLP-1. Do této skupiny patří krátkodobě působící prandiální agonisté exenatid, podávaný dvakrát denně, lixisenatid, podávaný jedenkrát denně, a dlouhodobě působící liraglutid, podávaný rovněž jedenkrát denně, a jedenkrát týdně podávané léky albiglutid, dulaglutid, exenatid LAR a semaglutid. Článek popisuje jejich účinnost, kombinace s ostatními antidiabetickými léky a zařazení do posledních léčebných doporučení.
CELÝ ČLÁNEK

Léčba dyslipidemie u diabetes mellitus 1. a 2. typu

01/2019 Doc. MUDr. David Karásek, Ph.D.
Diabetická dyslipidemie se významnou měrou podílí na kardiovaskulárním riziku diabetiků. Kromě vlastní léčby diabetu a nefarmakologických opatření je u převážné většiny nemocných indikována farmakoterapie včetně využití kombinace hypolipidemik. Z hlediska redukce kardiovaskulárního rizika je důležité, aby byl nemocný léčen co nejvyšší tolerovanou dávkou statinu. V dalším kroku se pak rozhodujeme o podání ezetimibu a/nebo fibrátu. U vysoce rizikových nemocných v sekundární prevenci je nutné zvážit také léčbu inhibitory proprotein-konvertázy subtilisin-kexin 9.
CELÝ ČLÁNEK

Transplantace inzulín produkující tkáně

01/2019 MUDr. Peter Girman, Ph.D.
Cílem inzulínové léčby diabetů je dosáhnout dlouhodobé normalizace glukózového metabolismu nebo se jí alespoň co nejvíce přiblížit. V současné době jsou transplantace pankreatu a nověji také transplantace izolovaných Langerhansových ostrůvků jedinými efektivními metodami, které dokáží u pacientů s diabetem 1. typu normalizovat nebo téměř normalizovat glykemie, a to bez rizika hypoglykemií a bez každodenního úsilí spojeného s monitorováním glykemií a podáváním inzulinu. Obě metody jsou ovšem limitované počtem vhodných dárců s mozkovou smrtí a obě vyžadují celoživotní imunosupresivní léčbu. U vhodně zvolených příjemců jsou dlouhodobé výsledky orgánové transplantace pankreatu velmi dobré. Za pět let od transplantace nepotřebuje inzulinovou léčbu až 80 % pacientů. Transplantace Langerhansových ostrůvků je sice pro pacienta jako zákrok jednodušší, ale procento pacientů, u kterých může být inzulinová léčba zcela přerušena, je zatím menší.
CELÝ ČLÁNEK

Praktický přístup k léčbě diabetes mellitus inzulinovou pumpou

01/2019 MUDr. Radomíra Kožnarová, CSc.
Léčba inzulinovou pumpou je dnes už běžnou možností podávání inzulínu pro pacienty s diabetes mellitus. Převážně jsou takto léčeni pacienti s diabetem 1. typu. Práce shrnuje praktický postup při indikaci a zahájení léčby. Podává přehled dostupných přístrojů. Současně ukazuje i možnosti využití kontinuální monitorace při léčbě pumpou.
CELÝ ČLÁNEK

Léčba diabetu v dětském věku - aktuální stav a perspektivy

01/2019 Prof. MUDr. Zdeněk Šumník, Ph.D.
Diabetes mellitus patří mezi nejčastější chronická onemocnění dětského věku v naší populaci, postihuje přibližně každé pětisté dítě. V posledních 30 letech pozorujeme významný nárůst incidence, která stoupla více než trojnásobně na aktuálních 25 případů na 100 000 dětí mladších 15 let. Nejčastějším typem diabetu je v této věkové kategorii diabetes mellitus 1. typu, který tvoří přibližně 95 % případů dětského diabetu. Monogenní formy diabetu tvoří necelá 4 % diabetu u dětí, výskyt diabetu 2. typu je u dětí na rozdíl od dospělých marginální (1 %). Etiologická diagnostika představuje nezbytný předpoklad efektivní terapie dětského diabetu. Data z národního registru ČENDA ukazují, že kompenzace diabetu 1. typu se v posledních letech rychle zlepšuje, nejspíše v důsledku zavádění moderních technologií do každodenní praxe a zlepšení edukace. Článek shrnuje současné poznatky o etiologii a léčbě diabetu manifestovaného do 18 let věku.
CELÝ ČLÁNEK

Novinky v léčbě inzulínem

01/2019 MUDr. Alena Adamíková, Ph.D.
Terapie inzulínem v současnosti zaznamenává rychlý rozvoj. Do praxe se dostávají nová krátkodobě i dlouhodobě účinkující inzulínová analoga a také fixní kombinace inzulínu a agonistů receptorů pro glukagonu podobný peptid 1 (GLP-1 RA). Inzulinoterapie dokáže rychle snížit glykemii, avšak je limitována rizikem vzniku hypoglykemie a také zvýšením hmotnosti. Nové inzuliny jsou vyvíjeny tak, aby se riziko vzniku hypoglykemických příhod snižovalo a rovněž nedocházelo ke zbytečnému zvyšování hmotnosti pacienta s diabetem. Fixní injekční přípravky kombinující dlouhodobě působící inzulinová analoga s GLP-1 RA ovlivňují jak glykemii nalačno, tak postprandiálně, a to bez zvýšení hmotnosti a rizika hypoglykemií. Efektivita terapie inzulinem závisí na dobré spolupráci s pacientem, opakované edukaci, správné titraci a úpravě dávek podle selfmonitoringu. K složitějšímu, ale velmi sofistikovanému typu inzulinoterapie se řadí léčba inzulinovou pumpou doplněnou o kontinuální monitorování glykemie. Inzulinoterapie patří k náročným způsobům antidiabetické léčby, ale při dodržení správných postupů též k nejúčinnějším.
CELÝ ČLÁNEK

Diagnostika a léčba diabetické neuropatie

01/2019 MUDr. Šárka Malá; MUDr. Pavlína Krollová; MUDr. Lucie Hoskovcová; prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA
Přesná prevalence diabetické neuropatie není známa, udává se rozmezí 25-90 %. EtioLogie je muLtifaktoriáLní, dominantní vliv má hypergLykemie, resp. délka expozice hypergLykemii. Základním příznakem diabetické periferní senzitivní neuropatie jsou parestezie, termináLně anestezie. Klinické příznaky kardiální autonomní neuropatie jsou nevýrazné - ortostatická hypotenze, snížená tolerance námahy. Základním příznakem je klidová tachykardie, závažnou komplikací jsou maligní arytmie. Diagnosticky pomáhá vyšetření variability intervalu RR. Základem terapie a zároveň prevence rozvoje diabetické neuropatie je intenzifikace léčby diabetu s co nejlepší kompenzací. Většina současné medikamentózní terapie je pouze symptomatická, se zaměřením na zmírnění subjektivních obtíží. Jedinou současně dostupnou léčivou látkou s prokazatelným vlivem na patofyziologické procesy, které vedou k diabetické neuropatii, je kyselina thioktová. Specifická prevence není známa.
CELÝ ČLÁNEK

Aktuality v léčbě diabetu v těhotenství

01/2019 MUDr. Kateřina Anderlová, Ph.D.
Diabetes mellitus v těhotenství rozlišujeme na gestační a pregestační diabetes. Gestační diabetes mellitus je porucha metabolismu glukózy, která se objeví v těhotenství a spontánně odezní během šestinedělí. Postihuje až 15 % těhotných žen. Jako pregestační diabetes mellitus označujeme diabetes vzniklý již před otěhotněním. Zahrnuje především diabetes mellitus 1. a 2. typu. Základem léčby diabetu jsou režimová opatření - diabetická dieta s omezeným příjmem sacharidů, fyzická aktivita a pravidelně prováděný selfmonitoring. Z farmakoterapie lze v těhotenství použít inzulin a metformin. V posledních letech přibývají data o bezpečnosti použití metforminu v prvním trimestru těhotenství. V léčbě diabetu během těhotenství se stále častěji využívá kontinuální monitorace glukózy. Pro dosažení optimální kompenzace diabetu a snížení vzniku rizika těhotenských a perinatálních komplikací je nutná mezioborová spolupráce diabetologa, gynekologa a neonatologa.
CELÝ ČLÁNEK

Současné možnosti monitorace glykemie

01/2019 MUDr. Robert Bém, Ph.D.
Stanovení hodnoty glykemie je zásadní pro diagnostiku a léčbu diabetů. Kromě laboratorního stanovení glykemie máme v současné době celou řadu možností, jak monitorovat glykemii zejména v domácím prostředí pacienta. Mezi tyto možnosti patří použití glukometrů, flash glucose monitoring a kontinuální monitorace pomocí senzorů. Pacienti tak mají možnost provádět velmi efektivně selfmonitoring a aktivně se podílet na kompenzaci diabetu. Budoucností je propojení spolehlivé a přesné monitorace glykemie s aplikací inzulínu, a tedy vytvoření uzavřeného systému.
CELÝ ČLÁNEK

Kardiovaskulární účinky inhibitorů SGLT2 - novinky a perspektivy

01/2019 Doc. MUDr. Alena Šmahelová, Ph.D.
Inhibitory sodíko-glukózového kotransportéru 2 (SGLT2) jsou novou skupinou antidiabetik, jejichž účinek není závislý na inzulínu. Velké randomizované klinické studie s dapagliflozinem, empa- gliflozinem a kanagliflozinem nejen potvrdily jejich kardiovaskulární bezpečnost, ale prokázaly i řadu významných benefitů. U diabetiků 2. typu, kteří mají častěji problém s kardiorenálním syndromem, aterosklerotickým kardiovaskulárním onemocněním, renálním postižením a zvýšeným rizikem srdečního selhání, působí tyto léky protektivně. V současnosti je zdůrazňován jejich význam i v primární prevenci kardiorenálního postižení a změna jejich pozice v současných doporučeních pro léčbu diabetu 2. typu.
CELÝ ČLÁNEK

Antidiabetika a kardiovaskulární riziko

04/2018 MUDr. Jan Škrha jr., Ph.D.
Diabetes mellitus je onemocnění se zvýšenou kardiovaskulární morbiditou i mortalitou. V minulosti se ukázalo, že některá antidiabetika mohou kardiovaskulární riziko ještě zvyšovat. Proto musí nyní nově registrovaná antidiabetika nejen účinně snižovat glykemii, ale také prokázat svoji kardiovaskulární bezpečnost či dokonce protektivitu. Článek ukazuje kardiovaskulární rizika, popřípadě přínosy jednotlivých antidiabetik.
CELÝ ČLÁNEK

Novinky v metabolickém syndromu

04/2018 Prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc.
Metabolický syndrom je teorií, která je letos stará již 30 let. Několik různých definic se pokouší vysvětlit častý společný výskyt rizikových faktorů aterosklerózy. Až později byl popsán vztah metabolického syndromu k tzv. systémovému zánětu vznikajícímu v tukové tkáni a k zánětlivým onemocněním typu chronické bronchitidy či psoriáz či k onemocněním degenerativním, jako je Alzheimerova choroba. I poslední léta ukazují, že o metabolickém syndromu je stále publikována mnoho a že se zdaleka nejedná o problematiku uzavřenou.
CELÝ ČLÁNEK

Optimální léčba onemocnění štítné žlázy v graviditě

04/2017 Doc. MUDr. Zdeňka Límanová, CSc.
Léčba onemocnění štítné žlázy, především poruchy funkce, je důležitá jak pro klidný průběh gravidity, tak pro správný vývoj plodu. Nesprávná léčba, tj. nedostatečná nebo nadměrná substituce hormonů u žen se sníženou funkcí může mít negativní dopad na řadu okolností ve vztahu ke graviditě. Obdobně i léčba zvýšené funkce musí být přesně dávkována, protože thyreostatika placentou procházejí. Navíc zvyšující se věk těhotných žen a negativní vlivy životního prostředí zhoršují zdraví žen a vývoj dětí, proto je nutné usilovat o včasnou diagnostiku funkčních poruch štítné žlázy a jejich optimální léčbu. Diagnostické a terapeutické postupy mají vycházet z moderních doporučení vypracovaných odborníky.
CELÝ ČLÁNEK

Léčba růstovým hormonem - historie, současnost a budoucnost

04/2017 Prof. MUDr. Jan Lebl, CSc., MUDr. Stanislava Koloušková, CSc., MUDr. Štěpánka Průhová, Ph.D., doc. MUDr. Jiřina Zapletalová, Ph.D., et al.
Růstový hormon byl v klinické praxi poprvé použit před 60 lety. Tehdy šlo o extrakt z kadaverózních lidských hypofýz. Před 30 lety byl poprvé uveden na trh autentický rekombinantní růstový hormon, který bylo možné produkovat v potenciálně neomezených množstvích, což umožnilo zkoumat nové oblasti jeho využití. V současné době je léčba růstovým hormonem schválena v Evropě pro sedm indikačních oblastí, šest pediatrických a jednu v dospělosti. V roce 2016 bylo v České republice léčeno růstovým hormonem 2 058 dětí a dospívajících. Růstový hormon se podává formou každodenní subkutánní injekce, což může být pro některé rodiny obtížné. Vývoj proto směřuje ke vzniku depotní molekuly s optimálně zachovanou účinností při aplikaci nanejvýš jednou týdně. Přes řadu překážek je již několik molekul ve fázi klinického zkoušení. Současně genetické poznatky posledního desetiletí otevřely nový pohled na řízení růstu. Do centra pozornosti při zkoumání regulace růstu se dostává chondrocyt růstové ploténky, konečný efektor tělesného růstu. Výzkum regulace růstu postupně otevírá nový pohled na klasifikaci růstových poruch, což zřejmě v příštích letech povede k přehodnocení indikací pro léčbu růstovým hormonem podle etiologické diagnózy.
CELÝ ČLÁNEK

Substituční a supresní léčba se zaměřením na osoby po operaci štítné žlázy

02/2017 Doc. MUDr. Zdeňka Límanová, CSc.
Levotyroxin patří mezi nejčastěji předepisované léky. Je využíván k náhradě chybějícího hormonu, který je fyziologicky produkován štítnou žlázou. Metabolicky účinný je trijodtyronin, který vzniká působením dejodáz na prohormon tyroxin. Vzhledem k biologickému poločasu eliminace tyroxinu, který je sedm dní, je nástup jeho účinku pozvolný. Tyroxin je vstřebáván sliznicí žaludku, duodena a části tenkého střeva. Jeho horší resorpce, a tím snížená účinnost léku může být ovlivněna řadou okolností, např. onemocněním sliznice gastrointestinálního traktu, současně užívanou medikací, určitými látkami v prostředí včetně hormonálních disruptorů. Karcinom štítné žlázy patří mezi nejčastější solidní nádory a jeho incidence má vzestupný trend, zvláště u žen. Použití levotyroxinu zůstává základním postupem při substituční i supresní léčbě. Při supresní terapii u karcinomů štítné žlázy je cílem léčby potlačení produkce tyreoidálního stimulačního hormonu. V tomto případě podáváme suprafyziologické dávky hormonů štítné žlázy. Nové diagnostické postupy genové molekulární diagnostiky i nové zobrazovací metody mohou pomoci při určování míry rizika supresní léčby a ve výběru pacientů, u kterých může být léčba méně agresivní.
CELÝ ČLÁNEK