Vybrané články

Zobrazují se články pro štítek gastroenterologie . Zobrazit všechny články

Nový pohled na inhibitory protonové pumpy. Budeme se skutečně „kyselině solné" omlouvat?

04/2021 Prof. MUDr. Jan Bultas, CSc.
Inhibitory protonové pumpy (IPP) jsou jednou z nejčastěji užívaných lékových skupin. V dospělé populaci je jimi chronicky léčeno více než 10 % nemocných, často starších a s vysokým kardiovaskulárním rizikem. V klinické praxi je skupina IPP považována za bezpečnou. V posledních letech se však stále častěji objevují práce dokládající, že IPP zhoršují prognózu nemocných. Zvyšují nejen riziko kardiovaskulární, ale i riziko onemocnění ledvin či vyšší nervové soustavy. Příčina není zcela jasná. Zřejmě se podílí jak vlastní farmakodynamické působení, tak i lékové interakce. Farmakodynamický účinek IPP není omezen pouze na protonovou pumpu (H+/K+ ATPázy) v parietálních buňkách žaludku, ale IPP blokují aktivitu též obdobné vakuolární protonové pumpy (vakuolární H+ ATPázy) v řadě dalších orgánů, resp. organel, konkrétně lysosomů všech somatických buněk. Podobně IPP inhibují transportér bivalentních kationtů kontrolující výměnu magnezia a kalcia. Z pohledu lékových interakcí je významná skutečnost, že IPP blokují aktivitu řady transportérů a metabolických enzymů (zejména izoenzym CYP2C19) a ovlivňují tak absorpci a eliminaci celé řady látek, včetně léčiv. Desítky prací dokládají, že dlouhodobá léčba IPP vede k vyššímu výskytu aterotrombotických příhod, renálního selhání, osteoporózy, infekčních onemocnění i nervového a smyslového postižení. Toto riziko je doloženo nejen při srovnání skupiny nemocných s aplikací IPP oproti skupině bez jejich podávání, ale i srovnáním pacientů léčených IPP oproti nemocným s užitím blokátorů H2 receptorů, a to i v situaci, kdy obě srovnávané skupiny mají podobné postižení trávicího traktu. Na základě těchto analýz lze jednoznačně konstatovat, že IPP by měly být indikovány uvážlivě a zejména při dlouhodobé aplikaci je třeba zvážit případná rizika.
CELÝ ČLÁNEK

Inhibitory TNF-α v terapii idiopatických střevních zánětů

04/2021 Prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., AGAF
Monoklonální protilátky inhibující aktivitu tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNF-α) představují první generaci biologické léčby, která je nejúčinnější léčbou idiopatických střevních zánětů - Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy. U střevních zánětů má nejširší uplatnění infliximab, zatímco jiné anti-TNF-α protilátky (certolizumab, etanercept), které se široce užívají u pacientů s revmatickým onemocněním, se v terapii střevních zánětů vůbec neuplatnily. Zkušenosti s léčbou infliximabem u 916 nemocných s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou v Klinickém a výzkumném centru pro idiopatické střevní záněty ISCARE, a.s., ukázaly, že účinnost této terapie je významně lepší u pacientů s Crohnovou nemocí v porovnání s ulcerózní kolitidou. Téměř u dvou třetin pacientů je potřeba intenzifikovat dávky v průběhu léčby, aby se udržel počáteční a příznivý účinek terapie. Nežádoucí účinky léčby byly relativně časté a byly zaznamenány u jedné třetiny léčených pacientů, ale jen výjimečně byly tak závažné, že vedly k ukončení terapie.
CELÝ ČLÁNEK

Neobvyklý typ překryvného syndromu u pacientky s Crohnovou chorobou

04/2021 MUDr. Kristýna Kubíčková, Ph.D.; MUDr. Michal Koula; MUDr. Martin Lukáš; prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.; prof. MUDr. Petr Urbánek, CSc.
Včasná diagnostika jaterního onemocnění je důležitou součástí komplexní péče o pacienty s idiopatickými střevními záněty. Tito pacienti patří do rizikové skupiny stran rozvoje autoimunitních jaterních chorob, a to samostatně či v rámci tzv. překryvných syndromů. Nejčastějším typem onemocnění u těchto pacientů je pak primární sklerózující cholangitida a autoimunitní hepatitida. Přesto může docházet k manifestaci i jiných, vzácných typů překryvných syndromů, jak dokumentuje následující kazuistika.
CELÝ ČLÁNEK

Klinická zkušenost s použitím biosimilárního adalimumabu v léčbě pacienta s komplikovaným průběhem Crohnovy nemoci

03/2021 MUDr. Martin Vašátko
Kazuistické sdělení popisuje případ pacienta s komplikovaným průběhem idiopatického střevního zánětu, konkrétně Crohnovy nemoci. Vysoká aktivita nemoci a agresivní průběh si u pacienta i přes intenzivní medikamentózní terapii vyžádaly chirurgické řešení. Vzhledem k brzké endoskopické rekurenci a mnoha rizikovým faktorům byla u pacienta zahájena biologická léčba v rámci prevence pooperační rekurence. Na základě potvrzené účinnosti a bezpečnosti biosimilárních přípravků byla u pacienta zahájena léčba biosimilárním adalimumabem s dobrý klinickým účinkem bez nežádoucích účinků.
 
CELÝ ČLÁNEK

Prevence a screening kolorektálního karcinomu v České republice

03/2021 Doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D.; MUDr. Norbert Král; RNDr. Ondřej Májek, Ph.D.; Mgr. Ondřej Ngo; PhDr. Karel Hejduk; doc. MUDr. Štěpán Suchánek, Ph.D.
Česká republika zahájila třetí dekádu screeningu kolorektálního karcinomu. Byli jsme druhou zemí na světě, která tento screening zavedla na národní úrovni, hrazený z veřejných prostředků. Nastavili jsme v Evropě zcela jedinečnou spolupráci mezi všeobecnými praktickými lékaři a gastroenterology. Jako jedna z prvních zemí na světě jsme uvedli v roce 2009 do národního programu screeningu hrazenou screningovou kolonoskopii jako volbu, aktuálně od 50. let věku. Od roku 2007 se u nás rozvíjí mezinárodně srovnatelný datový audit screeningu. V roce 2014 jsme zavedli adresné zvaní, i díky kterému se podařilo zvýšit účast ve screeningu nad hranici 35 % u cílové populace. Jako jedna z prvních zemí jsme přešli na imunochemické testy na okultní krvácení do stolice (iTOKS), byť kvalitativní, a později, také na čele pomyslného pelotonu zemí rozvíjejících screening jsme zavedli kvantitativní iTOKS na národní úrovni. O přínosu screeningu kolorektálního karcinomu nikdo (u nás ani ve světě) nepochybuje. Má ze všech screeningových programů (spolu se screeningem děložního hrdla) nejsilnější důkazní základnu, je nejméně kontraverzní a má nejlepší výsledky. Screening, ve kterém u nás hrají klíčovou roli praktičtí lékaři, zásadně přispěl k pozitivním změnám v epidemiologii kolorektálního karcinomu v posledních 20 letech.
CELÝ ČLÁNEK

Inhibitory Janusových kináz u imunopatologických chorob a jejich aktuální místo v terapii ulcerózní kolitidy

02/2021 MUDr. Karin Malíčková
Inhibitory Janusových kináz (JAK) jsou v léčbě imunopatologických stavů cíleny na dysregulovanou buněčnou signalizaci. Tyto tzv. malé molekuly mají velký potenciál širokého imunomodulačního účinku, a představují tak významnou skupinu inovativních léčiv k léčbě poruch imunity. Prvním schváleným inhibitorem JAK pro léčbu ulcerózní kolitidy je tofacitinib, který inhibuje především JAK1 a JAK3. Klinické studie OCTAVE Induction, OCTAVE Sustain a OCTAVE Open prokázaly signifikantně vyšší pravděpodobnost dosažení remise ulcerózní kolitidy u nemocných léčených tofacitinibem ve srovnání s placebem. Lék je indikován jako účinná možnost léčby u dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou formou nemoci v případě, že nelze použít konvenční a/nebo biologickou terapii, anebo v případě neodpovídavosti nebo ztráty odpovědi na tuto léčbu. Aktuální práce přináší stručný souhrn informací o použití tofacitinibu v klinické praxi léčby ulcerózní kolitidy.
CELÝ ČLÁNEK

Itoprid v léčbě funkčních dyspepsií

02/2021 MUDr. Jiří Slíva, Ph.D.
Prokinetika patří v gastroenterologii k poměrně bohatě využívaným léčivým přípravkům. Terapeuticky se uplatňují u řady patologických stavů, mezi nimiž dominuje funkční dyspepsie. V této indikaci nalézá své uplatnění itoprid. Následující text stručně pojednává o jeho současném postavení v paletě prokinetik vycházejícím z jeho obecně známých farmakologických vlastností.
CELÝ ČLÁNEK

Aktuální diagnostika a terapie chronické pankreatitidy

04/2020 Prof. MUDr. Petr Dítě, DrSc.; MUDr. Lumír Kunovský, Ph.D.; MUDr. Martina Bojková; MUDr. Martin Blaho; doc. MUDr. Bohuslav Kianička, Ph.D; MUDr. Jiří Dolina, Ph.D.; MUDr. Radoslav Pruška; MUDr. Vladimír Kojecký, Ph.D.
Diagnostika chronické pankreatitidy je v současnosti založena především na využití škály zobrazovacích metod a posouzení exokrinní funkce pankreatu funkčními testy, které jsou buď přímé, nebo hodnotí funkce pankreatu nepřímo. Neinvazivní dechový test s mixovanými triglyceridy, stanovení tukové absorpce a jednoduchý test stanovení fekální elastázy 1, užívaný v klinické praxi nejčastěji, jsou testy zásadními. V terapii exokrinní nedostatečnosti jsou doporučeny tzv. enteric-coated mikročástice o velikosti < 2 mm, které jsou podávány v kapsli s pH senzitivním obalem. Tím je zaručena synchronizace mezi uvolněním mikročástic z kapsle a jejich promícháním se žaludečním chymem, takže chymus v horní části duodena a jeho trávení jsou časově ovlivněny působením pankreatických enzymů, především lipázy, která je uvolňována z mikročástic. Zásadou terapie je podání dostatečné dávky enzymů, a to s každým jídlem ve formě kapslí s mikročásticemi. Efekt léčby lze posoudit na základě změn klinických symptomů, snížení množství tuku ve stolici nebo některých testů, jako je test dechový nebo tukový absorpční test. U osob s hyperaciditou je součástí léčby podání léků blokujících produkci žaludeční kyseliny, nejčastěji jsou podávány blokátory protonové pumpy. U mukoviscidózy je třeba podat vyšší dávky enzymů, ale zvláště vysoké dávky mohou pak vést ke vzniku fibrotizujících kolonopatií.
CELÝ ČLÁNEK

Léčba idiopatických střevních zánětů

04/2020 Doc. MUDr. Přemysl Falt, Ph.D.
Idiopatické střevní záněty, zahrnující Crohnovu chorobu a ulcerózní kolitidu, jsou chronická zánětlivá onemocnění trávicí trubice s častými mimostřevními příznaky a komplikacemi, potřebou chirurgických zákroků a významně negativním vlivem na kvalitu života nemocných. Nejčastěji postihují osoby produktivního věku. V současné době sice není k dispozici kauzální léčba, ale aktivitu choroby lze ve většině případů dobře kontrolovat správně nastavenou farmakoterapií, která je volena dle rizikového profilu a aktuální aktivity choroby. V indukční a udržovací léčbě jsou užívány aminosalicyláty, topické a systémové kortikoidy, imunosupresiva, antibiotika, probiotika a různé třídy biologických léků.
CELÝ ČLÁNEK

Současná léčba refluxní choroby jícnu

04/2020 MUDr. Vít Navrátil; doc. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D.; MUDr. Jan Gregar, Ph.D.
Refluxní choroba jícnu je civilizační onemocnění s velmi častým výskytem zejména v „západním světě". Je příčinou nepříjemných příznaků negativně ovlivňujících kvalitu života, může ale dospět až do vážných komplikací. V terapii je k dispozici široké spektrum možností: úpravy životního stylu, fyzioterapie, chirurgické a endoskopické metody, ale zejména farmakoterapie. Z léků jsou nejpoužívanější blokátory protonové pumpy, dále jsou k dispozici antagonisté H2 receptorů, prokinetika, antacida i fytofarmaka. Vzhledem k riziku komplikací by měl být pacient s výraznějšími či déle trvajícími příznaky adekvátně vyšetřen.
CELÝ ČLÁNEK

Methotrexát v léčbě idiopatických střevních zánětů

03/2020 Doc. MUDr. Vladimír Zbořil, CSc.
Methotrexát je v terapii idiopatických střevních zánětů lékem s relativně dlouhou tradicí, u něhož v posledních letech dochází k renesanci. Objevujeme možnosti tohoto imunosupresiva, které patří v oborech revmatologie a imunologie mezi chorobu modifikující léky. Skončil čas pohlížet na methotrexát jako na alternativu thiopurinové imunosuprese; je na místě hledat jeho vlastní specifické možnosti v oblasti léčby luminální a perianální Crohnovy nemoci a ulcerózní kolitidy, ale také v mimostřevních manifestacích.
CELÝ ČLÁNEK

První klinické zkušenosti s biosimilárním adalimumabem FKB327 u nemocných s idiopatickými střevními záněty

03/2020 MUDr. Veronika Hrubá; MUDr. Karin Matičková; MUDr. Dana Ďuricová, Ph.D.; doc. MUDr. Martin Bortlík, Ph.D.; MUDr. Naděžda Machková; MUDr. Katarína Mitrová, Ph.D.; MUDr. Martin Lukáš; MUDr. Martin Vašátko; prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.
Naše práce se věnuje porovnání klinické účinnosti a bezpečnosti biosimilárního adalimumabu FKB327 (Hulio®) s originálním adalimumabem (Humira®). Celkem 62 nemocných (35 léčených FKB327 a 27 léčených originálním adalimumabem) bylo sledováno po dobu 14 týdnů. U nemocných v obou skupinách došlo k poklesu zánětlivých parametrů (C-reaktivní protein, fekální kalprotektin) a klinické aktivity nemoci (Harveyův-Bradshawův index) bez statisticky významného rozdílu mezi biosimilárním a originálním adalimumabem. Počet významných infekcí, které vedly k předčasnému ukončení léčby, byl nízký a srovnatelný v obou skupinách pacientů (kohorta FKB327 - 5,7 %, kontrolní skupina - 3,7 %).
CELÝ ČLÁNEK

Aktuální farmakoterapeutické přístupy u pacientů s ulcerózní kolitidou

02/2020 MUDr. Ivana Mikoviny Kajzrlíková, Ph.D.
Uicerózní koLitida je chronické zánětLivé onemocnění, které postihuje tlusté střevo. Rozsah onemocnění je variabilní, kontinuálně od rekta orálně. Jedná se o celoživotní nemoc, na jejímž vzniku se podílejí faktory genetické i vlivy vnějšího prostředí. Charakteristické je střídání období klidu a vzplanutí nemoci. Vzhledem k nejasné etioLogii kauzální Léčba není známa, dostupné přípravky působí útlumem zánětu. Konvenční Léčba zahrnuje aminosaLicyLáty, kortikosteroidy a imunosupresiva. V současné době jsou k dispozici četné přípravky bioLogické Léčby působící na různých místech zánětLivé kaskády, do skupiny monokLonáLních protiLátek patří infliximab, adaLimumab, goLimumab, vedoLizumab a ustekinumab. Novější přípravky, takzvané maLé moLekuLy, představuje tofacitinib.
CELÝ ČLÁNEK

Biosimilární adalimumab v klinické praxi

02/2020 MUDr. Karin Malíčková; MUDr. Veronika Hrubá; prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.
Biologické léčivé přípravky (biologika, biologická léčiva) jsou nepostradatelnými léky při terapii chronických imunopatologických chorob s těžkým průběhem, a to zejména při neúčinnosti či intoleranci konvenčních léčebných postupů. Představují však velkou ekonomickou zátěž pro zdravotnický systém. Biosimilární léčiva, jako léky strukturálně velmi podobné a zároveň cenově mnohem dostupnější než originální léčiva, přispívají k udržitelnosti nákladů na zdravotní péči a zároveň omezují nerovnost v přístupu pacientů k této vysoce účinné léčbě. Článek shrnuje význam biosimilárních léčivých přípravků s důrazem na nově dostupný biosimilární adalimumab a na jeho využití u idiopatických střevních zánětů.
CELÝ ČLÁNEK

Léčba hemoroidální nemoci

05/2019 MUDr. Július Orhalmi; MUDr. Markéta Lengálová; MUDr. Zuzana Smoleňová; MUDr. Zuzana Paprčková; MUDr. Štěpánka Jelínková; MUDr. Daniela Čadilová; MUDr. Zuzana Šerclová
Hemoroidální uzly jsou fyziologickou součástí anu. O hemoroidální nemoc se jedná v případě přítomnosti hemoroidální symptomatologie. Hemoroidální nemocí trpí třetina až polovina populace nad 50 let. Pro stanovení účinné terapie je důležité určit správně stadium hemoroidální nemoci. V současnosti převládá konzervativní, ambulantní a miniinvazivní terapie. Zejména v případě akutní hemoroidální ataky je velmi účinná léčba vysokými dávkami mikronizované purifikované flavonoidní frakce (MPFF). Z miniinvazivních metod je nejúčinnější dearterializace a anopexe. V práci jsou doporučené indikace pro terapii s ohledem na jednotlivá stadia hemoroidální nemoci.
CELÝ ČLÁNEK

Pangenotypové režimy léčby u pacientů s hepatitidou C

04/2019 Prof. MUDr. Petr Husa, CSc.
Léčba chronické hepatitidy C kombinací přímo působících perorálních virostatik má vysokou účinnost (až 100 %), minimum kontraindikací a mimořádně příznivý bezpečnostní profil. Podle platných evropských i českých doporučení jsou pro léčbu chronické infekce virem hepatitidy C (HCV) preferovány terapeutické režimy účinné proti všem genotypům HCV (pangenotypové režimy). Celosvětově i v České republice jsou dostupné tři pangenotypové režimy pro léčbu chronické infekce HCV. Ve všech případech jde o fixní kombinace, tedy dva nebo tři účinné léky jsou obsaženy v jedné tabletě: 1. kombinace sofosbuviru s velpatasvirem, 2. kombinace sofosbuviru, velpatasviru a voxilapreviru a 3. kombinace glekapreviru s pibrentasvirem.
CELÝ ČLÁNEK

Současné možnosti léčby primární biliární cholangitidy

03/2019 MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D.; MUDr. Tomáš Vaňásek, Ph.D.; prof. MUDr. Petr Hůlek, CSc.
Primární biliární cholangitida je chronické progresivní cholestatické onemocnění jater. Diagnóza je založena na nálezu cholestázy, průkazu specifických antimitochondriálních protilátek nebo typickém histologickém nálezu. Velká část nemocných je v době diagnózy asymptomatických; pokud jsou symptomy přítomny, nejčastěji se objevuje pruritus a únava. Základní léčbou je v současné době kyselina ursodeoxycholová. U nemocných, kteří na léčbu kyselinou ursodeoxycholovou neodpoví adekvátním ústupem cholestázy, zůstává prognóza nepříznivá. V tomto případě je třeba zvážit možnosti léčby druhé linie kyselinou obeticholovou nebo off-label podání bezafibrátu. Léčba druhé linie vyžaduje pravidelnou monitoraci možných nežádoucích účinků. Léčbu vyžadují i často přidružené symptomy nebo komplikace, jako je pruritus a kostní choroba. V pokročilých stadiích vyžadují léčbu komplikace asociované portální hypertenze. Ve stadiu jaterní cirhózy je nutno zvážit jaterní transplantaci.
CELÝ ČLÁNEK

Pokrok v léčbě hepatitidy C

04/2018
Hepatitida C představuje vážnýzdravotní problém u nás i ve světě. Podle dokumentu Evropské asociace pro studium jater (EASL) z dubna 2018 trpí chronickou nákazou tímto virem celosvětově na 71 milionů lidí.
CELÝ ČLÁNEK

Transplantace stolice v terapii idiopatických střevních zánětů

04/2018 Prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.
Fekální transplantace se stala preferovanou léčebnou modalitou u nemocných s recidivujícími infekcemi bakterií Clostridium difficile. Postavení této léčebné metody u jiných poruch trávicího ústrojí, jako jsou idiopatické střevní záněty nebo syndrom dráždivého tračníku, je stále předmětem klinického výzkumu. V přehledném článku je zmíněn potenciální význam fekální transplantace u pacientů s mírně až středně aktivní ulcerózní kolitidou. Na rozdíl od výsledků zjištěných u klostridiové infekce, je nutné v případě pacientů s ulcerózní kolitidou k dosažení klinického účinku transplantaci opakovat a užívat transplantát získaný od více nepříbuzenských dárců. Jednoznačné místo v terapii ulcerózní kolitidy musí určit až výsledky probíhajících kontrolovaných klinických studií.
CELÝ ČLÁNEK

Postavení enterální výživy v léčbě Crohnovy nemoci

04/2018 MUDr. Marta Kostrejová; prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.
Exkluzivní enterální výživa je efektivní metodou k navození remise u nemocných s aktivní Crohnovou nemocí. V porovnání s glukokortikoidy je celková účinnost enterální výživy u dospělých pacientů nižší a pozitivní odpovědi je dosahováno v 60-65 % případů. U dětí a mladistvých je efektivita enterální výživy srovnatelná s účinkem glukokortikoidů a indukuje remisi až v 85 % případů. Její přidanou hodnotou je pak zlepšení výživy a usnadnění růstu dětí. Enterální výživa je indikována k dlouhodobé několikatýdenní léčbě především u nemocných s malnutricí (BMI < 18,5), a to ve formě sippingu nebo v podobě plné sondové výživy.
CELÝ ČLÁNEK
1 2