Vybrané články

05/2023 MUDr. Hana Roháčová, Ph.D.
Chřipka je onemocnění, která se objevuje prakticky každoročně formou chřipkové epidemie, která přichází do České republiky většinou v prosinci až lednu a trvá několik měsíců. Nejedná se o banální onemocnění, ale naopak. Chřipka může mít velmi těžký průběh, a především v mezních věkových skupinách může vést k prudkému zhoršení zdravotního stavu nebo dokonce k úmrtí, ať již na chřipku samotnou nebo její primárně virové nebo bakteriální komplikace či na zhoršení základního onemocnění. Lidé často zaměňují běžné respirační infekce za chřipku, a i to je jeden z důvodů, proč odmítají očkování. Přitom právě očkování je jedinou spolehlivou ochranou proti tomuto závažnému onemocnění.

05/2023 MUDr. Ondřej Zela; doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D.
Erdostein je standardně používané mukolytikum, u kterého je také často diskutována jeho antibakteriální aktivita. Objevují se také první zmínky o jeho potencionálním antivirovém působení. Cílem tohoto přehledného sdělení je shrnout aktuální poznatky o antimikrobiální aktivitě erdosteinu.

05/2023 MUDr. Hana Roháčová, Ph.D.
Onemocnění vyvolaná pneumokoky jsou častými infekcemi, které postihují jak malé děti, tak dospělé jedince. Především v mezních věkových skupinách jde o onemocnění s vysokým rizikem závažného průběhu. Přestože existuje celá škála antibiotik, na která jsou pneumokoky citlivé, pro rychlost a závažnost průběhu je lépe těmto onemocněním předcházet. K dispozici je v současné době několik očkovacích látek, které mohou zabránit onemocněním vyvolaným nejčastěji se vyskytujícími sérotypy. Škálu těchto očkovacích látek doplnila 15va1entní očkovací látka Vaxneuvance, kterou je možno podat u dětí od šesti týdnů i v dospělém věku.

02/2023 Doc. MUDr. Jiří Slíva, Ph.D.
Erdostein je mukoaktivní látka schopná modifikovat chemické složení hlenu, zlepšovat reologické vlastnosti sputa, a dokonce i snižovat jeho celkovou denní produkci. Své využití nachází především u nemocných s chronickou obstrukční nemocí plic, a to jak u formy stabilní, tak u nemocných s rozvinutou exacerbací. Následující text pojednává o jeho farmakologických vlastnostech s přesahem do využití v běžné klinické praxi u nemocí dýchacích cest.

02/2023 MUDr. Martina Kulířová; MUDr. Vratislav Sedlák, Ph.D.
Těžkým asthma bronchiale trpí až 10 % dospělých a 2,5 % dětských astmatiků. V posledních letech můžeme pacientům s těžkým eosinofilním astmatem (tzv. type 2 high astma) nabídnout biologickou terapii cílenou proti cytokinům uplatňujícím se v patogenezi zánětu typu 2, která má potenciál snížit počet exacerbací astmatu, zlepšit kvalitu života a kontrolu astmatu. Od roku 2015 je v Evropské unii registrována v této indikaci monoklonální protilátka zaměřená proti interleukinu 5 - mepolizumab. V kazuistice popisujeme případ pacienta s těžkým eosinofilním astmatem, u kterého terapie mepolizumabem vedla k výraznému klinickému zlepšení s absencí exacerbací astmatu a možnosti redukce úlevové medikace a dávky chronické systémové kortikoterapie.

02/2023 MUDr. Ing. Jindřiška Martínková
Článek je věnován zajímavému případu pacienta s infiltrativním plicním procesem a neobvyklým endobronchiálním nálezem. K problematice je přistupováno z pohledu bronchologa. Primárně zvažovaná diagnóza plicní tuberkulózy příliš nekorelovala s rozsáhlým deformujícím, fistulujícím endobronchiálním nálezem, který není pro diagnózu tuberkulózy typický. Ani opakovaná mikrobiologická vyšetření neprokázala mykobakteriální infekci. V rámci diagnostického procesu byla tedy zvažována široká diferenciální diagnostika, včetně karcinomu jícnu a jiných maligních procesů postihujících mediastinum, dále nespecifické střevní záněty, systémová onemocnění pojiva a také infekční etiologie. Bioptická verifikace se opakovaně nedařila a stav pacienta se nadále zhoršoval. Konečná diagnóza lymfomu byla překvapením, ale pro pacienta znamenala určitou naději.

02/2023 MUDr. Lýdia Slušná; MUDr. David Homola; MUDr. Aneta Opravilová
Těžké astma postihuje pouze velmi malou část (jednotky procent) všech astmatiků. V průběhu několika posledních let se pro tuto skupinu pacientů stala i u nás dobře dostupnou biologická léčba, která již má v současnosti přednost před podáváním systémových kortikosteroidů a postupně se s vývojem doporučení stává preferovanou dokonce i před vysokými dávkami kortikosteroidů inhalačních (po využití kombinace s další přídatnou léčbou).¹ Na případu mladé pacientky s těžkým refrakterním asthma bronchiale ukazujeme, že možnost volit mezi vícero přípravky biologické léčby a případně změnit již zvolenou podanou léčbu na základě dalšího vývoje nám umožňuje nastavit a vést léčbu cílenou podle individuálních charakteristik konkrétního pacienta.

02/2023 MUDr. Věra Bártová
Těžkou formou asthma bronchiale trpí zhruba 5-10 % populace astmatiků. V kazuistice je popsán případ pacientky s těžkým perzistujícím eosinofilním nealergickým asthma bronchiale, u které po zahájení biologické léčby benralizumabem došlo k úplnému vymizení akutních exacerbací a celkovému zlepšení kvality života.

02/2023 MUDr. Jana Krejčí; MUDr. Petr Opálka, CSc., MBA; doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.
Bronchogenní karcinom co do výskytu a mortality zaujímá nepěkné přední příčky v České republice, ale i ve světě. Jedná se o agresivní neuroendokrinní nádor charakterizovaný časnými a mnohačetnými metastázami, které vyžadují rychlou léčbu, jinak přežití nemocných je v řádu týdnů až měsíců. Přestože v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic za posledních 20 let došlo až k explozivnímu rozvoji farmakoterapie, v případě malobuněčného karcinomu jsme neměli žádný nový léčebný arzenál. Cílená léčba pro tento typ nádoru není v dohlednu. V posledních letech nám dali jistou naději probíhající studie s imunoterapií a rok 2022 se stal zlomovým i po stránce úhrady imunoterapie. Stále však je třeba mít na paměti, že malobuněčný karcinom plic zůstává chorobou se špatnou prognózou.

02/2023 MUDr. Daniel Krejčí
Mezoteliom pleury představuje relativně vzácný maligní tumor s obecně přetrvávající špatnou prognózou. Recentní aktualizace klasifikace tumorů pleury a perikardu podle World Health Organization (WHO) z roku 2021 upřesnila nomenklaturu a přijala nové molekulárně-genetické markery (tumor supresorový gen [breast cancer 1-associated protein 1, BAP1], gen pro inhibitor cyklin-dependentní kinázy 2A [cyclin-dependent kinase inhibitor 2A, CDKN2] atd.), které mají diagnostický i prognostický význam. Operační léčba mezoteliomu pleury je striktně individuálně posuzována a je preferován plíci šetřící výkon. K možnostem systémové léčby v první linii máme nově k dispozici kromě platinového dubletu s pemetrexedem také duální imunoterapii (nivolumab, ipilimumab). Širší využití imunoterapie a dalších zatím experimentálních léčebných variant je aktuálně předmětem klinických studií.

02/2023 MUDr. Alexander Golubov
Pro Pickwickův syndrom bylo několik posledních dekád obdobím výrazného zájmu. Z nic nevypovídajícího popisného názvu je dnes logicky pojmenovaná klinicko-patologická jednotka – hypoventilační syndrom obézních. Je definován souběhem obezity (index tělesné hmotnosti [body mass index, BMI] ≥30 kg/m²), chronické denní hyperkapnie (parciální tlak oxidu uhličitého v arteriální krvi [paCO₂] ≥45 mm Hg, tj. 6,0 kPa) a porušeným dýcháním během spánku ve smyslu hypoventilace. U 90 % pacientů se na porušeném dýchání ve spánku podílí syndrom obstrukční spánkové apnoe, u zbytku se jedná o prostou hypoventilaci. Změny v mechanice dýchání, porušené dýchání během spánku a alterace centrálního řízení dechu s leptinovou rezistencí jsou základními patofyziologickými mechanismy hypoventilačního syndromu obézních. Onemocnění má dosti příznačnou klinickou manifestaci. Dominuje chrápání, buzení se během noci s ranním pocitem únavy a nadměrnou celodenní spavostí. Nejdůležitějším krokem v diagnostice je na toto onemocnění vůbec pomyslet. Další vyšetřovací algoritmus není komplikovaný. Diagnóza de facto stojí na nativním odběru arteriálních krevních plynů s průkazem hyperkapnie a spánkové monitoraci, která doloží obstrukční spánkovou apnoi či hypoventilaci. Pokroků v oblasti terapie bylo bezpochyby učiněno nejvíce. Jedinou kauzální léčbou zůstává kontrolovaná redukce tělesné hmotnosti. Nejúčinnější je léčba přetlakem v dýchacích cestách. Zásadní rozdíly mezi léčbou trvalým přetlakem v dýchacích cestách a dvojúrovňovým přetlakem v dýchacích cestách při dlouhodobém užití a dobrá compliance nebyly prokázány. Výběr komfortní a dobře těsnící masky jsou základním kamenem pro dobrou adherenci k přetlakové terapii. Titrace je proces, kterým zjišťujeme optimální nastavení ventilátoru. Cílem je stanovit jednoúrovňový nebo dvouúrovňový přetlak, který eliminuje apnoi či hypopnoi a zajistí dostatečnou ventilaci i okysličení během spánku.

02/2023 MUDr. Michaela Cimrová
Intersticiální plicní procesy jsou heterogenní skupinou nemocí s různou etiopatogenezí. Progredující plicní fibrózy (PPF) zahrnují různorodé nosologické jednotky, jejichž společným rysem je progresivní fenotyp. Fenotyp progresivní plicní fibrózy je spojen se špatnou prognózou, vyšším rizikem akutních exacerbací a zvýšenou mortalitou. Idiopatická plicní fibróza (IPF) je typickým prototypem PPF se špatnou prognózou a vysokou mortalitou. Z léčebných možností máme k dispozici pro pacienty s IPF i PPF antifibrotickou terapii, která zpomaluje progresi nemoci. Nicméně i přes veškerou léčbu je mortalita těchto pacientů vysoká. Je nutný komplexní přístup k pacientům, včasné referování do center pro intersticiální plicní procesy, precizní diagnostika a konzultace v multidisciplinárních týmech.

02/2023 MUDr. Ondřej Balík; doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.
Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je léčitelná, ale nevyléčitelná choroba, charakterizovaná mimo jiné ireverzibilními změnami dýchacích cest a plicního parenchymu. Poškození dýchacích cest kouřením je zjistitelné roky předtím, než dojde k rozvoji klinicky manifestní CHOPN. Pro detekci těchto časných změn lze využít řadu metod, pro plošné vyšetřování rizikové populace je však řada z nich nevyužitelná kvůli své invazivitě, radiační zátěži či vysoké ceně. Článek je přehledem metod funkčního vyšetření využitelných k záchytu časné CHOPN v rizikové populaci.

02/2023 MUDr. Bc. Petr Zuna
Inhalační podávání léčiv je jedním ze základních kamenů léčby bronchiálního astmatu. Zvládnutí správné inhalační techniky a dobrá adherence k léčbě jsou klíčovými faktory efektivní léčby. Velká část pacientů se při inhalačním manévru dopouští významných chyb, které vedou ke ztrátě kontroly nad onemocněním se zhoršením denních a nočních příznaků, nadužíváním úlevové medikace a akutním exacerbacím vyžadující léčbu systémovými kortikosteroidy. Inhalační techniku je nutné pravidelně edukovat a kontrolovat.

02/2023 Doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.
Je nesporné, že se léčba astmatu v posledních letech dále zlepšila. Změnil se přístup v léčbě lehkého astmatu a současně máme řadu nových účinných biologických léčiv pro těžké astma, která přesně cílí na určený fenotyp. Základem léčby astmatu je protizánětlivá terapie inhalačními kortikosteroidy. Předpokladem úspěchu léčby je zvládnutí správné inhalační techniky a komplexní režimová opatření. V článku se ale budeme zabývat hlavně farmakoterapií.

05/2022 MUDr. Šárka Klimešová, Ph.D.
Fyziologické denní rytmy jsou regulovány cirkadiánními hodinami a molekulární hodiny jsou důležité také v patogenezi dvou nejčastějších nemocí dýchacích cest. Astma vykazuje v průběhu dne výrazné změny, pokud jde o symptomy, fyziologii dýchacích cest a zánět dýchacích cest. Pokud je důležitá denní doba, pak z toho vyplývá, že i podání léků na astma by mělo být přizpůsobeno nejúčinnější denní době v konceptu známém jako „chronoterapie“.

05/2022 Doc. MUDr. Václava Bártů, Ph.D.
V léčbě chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) mají klíčové postavení přípravky s bronchodilatačním a protizánětlivým účinkem. Cílem léčby je zlepšit ne zcela reverzibilní bronchiální obstrukci, zabránit exacerbacím a zpomalit progresi choroby. Terapii je vhodné individualizovat podle konkrétních nálezů. Pokud se symptomy onemocnění a jejich frekvence nepodaří ovlivnit monokomponentním přípravkem, je indikována duální obvykle fixní kombinace. Kombinační bronchodilatační léčba na základě rozdílných mechanismů zvyšuje stupeň dilatace bronchiálního stromu. Nyní lze do léčby zakombinovat i fixní trojkombinaci aplikovanou v jednom inhalačním systému. Jedná se o kombinaci dlouhodobě působícího p₂ agonisty (long-acting |3₂-agonist, LABA), dlouhodobě působícího antagonisty muskarinových receptorů (long-acting muscarinic antagonist, LAMA) a inhalačního kortikosteroidu (IKS). Zařazení IKS má za cíl snížit počet exacerbací CHOPN. Trojkombinace je určena pro pacienty ve středně těžkém a těžkém stadiu onemocnění, kde dosavadní léčba nepřivodila stabilizaci stavu, redukci častých exacerbací a zlepšení symptomů onemocnění.

05/2022 MUDr. Ondřej Fibigr
Přehledový článek pojednává o současných možnostech terapie těžkého refrakterního astmatu přípravky ovlivňujícími aktivitu interleukinu 5 (IL-5) jakožto jednoho z hlavních mediátorů buňkami Th2 (helper) zprostředkovaného Th2-high typ zánětu ve stěně dýchacích cest. Dále je popsáno postavení terapie anti-IL-5 v komplexní léčbě tohoto onemocnění, především u těžkého refrakterního astmatu, v porovnání s fenotypy astmatu a ve výběru mezi ostatními přípravky z kategorie takzvané biologické léčby. Závěrem je v článku zmíněn rozvoj indikací pro jiná onemocnění, než je asthma bronchiale, na jejichž patogenezi se podílí právě IL-5.

05/2022 Doc. MUDr. Martina Šterclová, Ph.D.
Antifibrotická léčba dramaticky zlepšila životní perspektivu nemocných s idiopatickou plicní fibrózou (IPF), ale i pacientů s plicním postižením při systémové sklerodermii a pacientů s progredujícím fenotypem fibrotizujících intersticiálních plicních procesů. S novou léčbou ale přicházejí i nové výzvy, zejména ve vztahu k léčbě mladších nemocných, u nichž nepředpokládáme, že by antifibrotika byla potenciálně jediným řešením. Je otázkou, zda by například známý výsledek genetického vyšetření pomohl při rozhodování, jaká léčebná metoda by byla pro pacienta ta optimální. Interpretace takovýchto nálezů není jednoduchá a vzhledem k velmi časté neúplné penetranci nelze predikovat, co konkrétnímu nemocnému geneticky podmíněná abnormalita v čase přinese. Důsledné sledování vývoje onemocnění a monitorace léčebné odpovědi u nemocných s progredujícími fibrotizujícími intersticiálními plicními procesy (PF-IPP) velmi pravděpodobně přinese odpovědi na tyto zásadní otázky.

05/2022 MUDr. Lenka Návratová; doc. MUDr. Jiří Votruba, Ph.D.; doc. MUDr. Andrea Burgetová, Ph.D., prof. MUDr. Ing. Lukáš Lambert, Ph.D.; MUDr. Matěj Novák
Karcinom plic patří mezi nejčastější zhoubný nádor v české populaci a v příčině úmrtí mezi zhoubnými nádory zaujímá prvenství.¹ Většinou je diagnostikován v pozdním stadiu, z čehož vyplývá nepříznivá prognóza. Proto by měla být snaha vyhledat nemocné v bezpříznakovém období, kdy je onemocnění poměrně dobře léčitelné. K tomuto účelu slouží tzv. systematický onkologický screening, který ve studii National Lung Cancer Screening (2002-2010) snížil mortalitu o 20 % u participantů, kteří podstupovali vyšetření nízkodávkovou výpočetní tomografií.² Na základě pozitivních výsledků probíhá mnoho pilotních projektů screeningu karcinomu plic v zemích napříč celým světem. Nicméně kromě pozitivních výsledků screening přináší i mnoho nejistot a rizik. Aby byl prospěšný a efektivní, je důležité propracovat a pečlivě naplánovat implementaci screeningového programu.