Vybrané články

Zobrazují se články pro štítek pneumologie a ftizeologie . Zobrazit všechny články

Současné možnosti léčby plicní arteriální hypertenze ve světle nových guidelines ESC/ERS

04/2020 Prof. MUDr. Martin Hutyra, Ph.D.
Plicní arteriální hypertenze (PAH) je primární onemocnění plicních arteriol, které je charakterizováno vaskulární proliferací a remodelací. Následně dochází vlivem progredujícího onemocnění ke zvýšení plicní cévní rezistence, selhání pravé komory a v krajním případě úmrtí. I přes konvenční a symptomatickou léčbu PAH se jedná o dosud nevyLéčiteLné onemocnění. Nicméně všechny pokroky dosažené ve farmakologické a nefarmakologické léčbě v posledních dekádách umožňují u nemocných s PAH významné zlepšení kvality života a jeho prodloužení.
CELÝ ČLÁNEK

Trojkombinační léčba (fluticason furoát/ umeclidinium/vilanterol) u pacientů s CHOPN

06/2019
V rámci letošního XXI. kongresu České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP a Slovenskej pneumologickej a ftizeologickej spoločnosti SLS v Olomouci se uskutečnilo odborné sympozium věnující se léčbě trojkombinací fluticason furoát/umeclidinium/vilanterol u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). V rámci tohoto sympozia zazněla sdělení prof. MUDr. Martiny Vašákové, Ph.D. (Pneumologická klinika 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice, Praha), prof. MUDr. Vítězslava Kolka, DrSc. (Klinika plicních nemocí a tuberkulózy LF UP a FN Olomouc) a doc. MUDr. Vladimíra Koblížka, Ph.D. (Plicní klinika LF UK a FN Hradec Králové).
CELÝ ČLÁNEK

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o eosinofilech (ale báli jste se zeptat)

06/2019
„Eosinofily jsou bezpochyby naprosto fascinující buněčná populace. Ještě více fascinující je to, že o nich mluvíme a víme relativně málo, i přesto, že byly objeveny před více než sto lety. Máme totiž jen omezené informace o tom, jakou roli v organismu skutečně sehrávají.“ Těmito slovy zahájil MUDr. Jakub Novosad, Ph.D., z Ústavu klinické imunologie a alergologie ve Fakultní nemocnici Hradec Králové sponzorovanou přednášku společnosti Novartis na téma „Všechno, co jste kdy chtěli vědět o eosinofilech (ale báli jste se zeptat)“, které proběhlo v rámci XXI. Kongresu České pneumologické a ftizeologické společnosti v Olomouci.
CELÝ ČLÁNEK

Dýcháme s vámi

06/2019
Ofev, Giotrif i Spiriva Respimat. Všechny tyto léky byly diskutovány v rámci XXI. kongresu České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP a Slovenské pneumologické a ftizeologické společnosti SLS, který proběhl koncem října v Olomouci.
CELÝ ČLÁNEK

Maligní mezoteliom pleury - současné a budoucí léčebné možnosti

06/2019 MUDr. Jana Krejčí; MUDr. Daniel Krejčí; MUDr. et Bc. Petr Zůna; MUDr. Petr Opálka, CSc.; doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.
Maligní mezoteiiom je agresivním nádorem serózních bían s velmi omezenými možnostmi léčby a špatnou prognózou bez ohledu na stadium onemocnění v době diagnózy. Současné české standardy léčby zahrnují chirurgické výkony, chemoterapii a radioterapii. Mezinárodní doporučení uvádějí také imunoterapii a cílenou léčbu jako možnou modalitu s odvoláním na výsledky proběhlých klinických studií.
CELÝ ČLÁNEK

Chronická obstrukční plicní nemoc - každodenní problém (kazuistika)

06/2019 Doc. MUDr. Václava Bártů, Ph.D.
Chronická obstrukční plicní nemoc postihuje především kuřáky. Probíhá plíživě a projevuje se pozvolna se zhoršující námahovou dušností, kašlem, únavou a omezením životních aktivit pacienta. Včasná diagnostika choroby je velmi důležitá. Spočívá v provedení funkčního plicního vyšetření a vyloučení jiné etiologie typických symptomů. Chronickou obstrukční plicní nemoc doprovází obstrukční ventilační porucha, která je trvalá a nevratná. Onemocnění může ovlivnit bronchodilatační léčba, která zpomaluje progresi obstrukce a preventivně snižuje rizika exacerbace. Uvedená kazuistika popisuje typický průběh onemocnění u pacienta, bývalého kuřáka, během několika let.
CELÝ ČLÁNEK

Když chybí vůle změnit změnitelné - kazuistika CHOPN

06/2019 MUDr. Šárka Klimešová, PhD.; Michaela Jankovská, DiS.
Na příkladu kazuistiky nemocné s chronickou obstrukční plicní nemocí autorka demonstruje úlohu spolupráce pacientů a poukazuje na nutnost vyšetření hodnot respirační svalové pumpy.
CELÝ ČLÁNEK

Alergenová imunoterapie s vazbou na inhalační alergeny v léčbě alergického astmatu

06/2019 MUDr. Irena Krčmová, CSc.; MUDr. Jakub Novosad, Ph.D.
Imunomodulace alergického onemocnění včetně alergického bronchiálního astmatu pomocí alergenové imunoterapie (AIT) vede ke snížení závažnosti onemocnění, snížení užívání farmakoterapie, omezuje následné senzibilizace a má dlouhodobý preventivní účinek. Podstata AIT zahrnuje velmi časnou imunomodulaci odpovědí T a B lymfocytů, změnu v tvorbě příbuzných izotypů protilátek, jakož i inhibici migrace eosinofilů, bazofilů a žírných buněk do tkání a uvolňování jejich mediátorů. Imunologické změny postupně navozují toleranci vůči spouštěcímu alergenu. V indikaci alergické rinokonjunktivitidy se v současné době AIT aplikuje subkutánně nebo sublinguálně a je vhodná jak pro děti od pěti let, tak pro dospívající a dospělé s alergií na pylové skupiny, roztoče domácího prachu, popř. na živočišné alergeny. Dnes již jsou dokladovány krátkodobé a dlouhodobé účinky k omezení rozvoje astmatu. Podle Globální iniciativy pro astma 2017 je zařazena sublinguální AIT do léčebných modalit alergického bronchiálního astmatu s vazbou na roztoče a při FEV1 > 70 % náležité hodnoty.
CELÝ ČLÁNEK

Biologická léčba idiopatické plicní fibrózy - možnosti a naděje

06/2019 MUDr. Martina Šterclová, Ph.D.
Idiopatická plicní fibróza je nevyléčitelné onemocnění, které výrazně zkracuje délku života svého nositele a od své manifestace také zhoršuje jeho kvalitu. V současné době jsou v léčbě využívána antifibrotika nintedanib a pirfenidon, které svým působením ovlivňují řadu cytokinů a růstových faktorů, chemicky se ale jedná o malé syntetické molekuly. Biologická léčba využívá složky nebo produkty živých organismů; mezi biologika jsou nejčastěji řazeny monoklonální protilátky, oligonukleotidy, rekombinantní peptidy a proteiny, nativní biologické přípravky a genová terapie. Monoklonální protilátky ve valné většině případů vkládané očekávání nesplnily, velmi slibné je podání rekombinantních proteinů, konkrétně pentraxinu 2, což je aktuálně jediné biologikum, které vstoupilo do 3. fáze klinického zkoušení.
CELÝ ČLÁNEK

Aktuální přehled možností imunoterapie a antiangiogenní léčby plicního karcinomu

06/2019 MUDr. Martin Svatoň, Ph.D.
Prvním přípravkem biologické léčby užívaným v léčbě plicního karcinomu byl bevacizumab. Jeho podávání spolu s platinovým dubletem u pokročilého plicního adenokarcinomu přineslo mírné zlepšení přežití nemocných. Nyní k této kombinaci může být s výhodou přidáván atezolizumab. Rovněž je zkoumáno podávání bevacizumabu spolu s tyrosinkinázovými inhibitory. Mohutně nastupující imunoterapie nejprve prokázala superioritu nad chemoterapií druhé linie u pokročilého nemalobuněčného plicního karcinomu (non-small cell lung cancer, NSCLC). Postupně pak našla své uplatnění i v první linii léčby; u selektovaných pacientů na základě vybraných prediktivních markerů i v monoterapii, ale u většiny nemocných v kombinaci s chemoterapií. Rovněž je již indikována u stadia III NSCLC po chemoradioterapii. Své místo nově našla u malobuněčného plicního karcinomu. Její další potenciální využití (například jako součást adjuvantní pooperační léčby) je intenzivně zkoumáno.
CELÝ ČLÁNEK

Modulátory CFTR proteinu

06/2019 MUDr. Libor Fila, Ph.D.
Modulátory transmembránového regulátoru vodivosti cystické fibrózy (cystic fibrosis transmembrane conductance regulátor, CFTR) jsou od roku 2012 dostupné ke kauzální léčbě cystické fibrózy. Jde o látky působící na konkrétní mutace či skupiny mutací genu CFTR. Obecně je lze dělit na korektory a potenciátory CFTR proteinu, kde korektory zvyšují množství CFTR proteinu v buněčné membráně, kdežto potenciátory zlepšují jeho funkci. V klinické praxi je v současnosti využíván potenciátor ivakaftor a korektory lumakaftor a tezakaftor. U dalšího korektoru, elexakaftoru, se v nejbližší době předpokládá schválení ke klinickému použití.
CELÝ ČLÁNEK

Aktuální pohled na farmakoterapii nemocí s chronickou bronchiální obstrukcí

06/2019 MUDr. Viktor Kašák
Farmakoterapie je jeden ze základních kamenů léčby nemocí s chronickou bronchiální obstrukcí (CHBO) - asthma bronchiale, chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) a přesahu astmatu a CHOPN (ACOS). V článku je tato problematika probírána z pohledu národních, resp. českých doporučení, či recentně uveřejněných mezinárodních doporučení, která vydala Globální iniciativa pro astma a Globální iniciativa pro chronickou obstrukční plicní nemoc.
CELÝ ČLÁNEK

Biologická léčba těžkého eosinofilního astmatu

06/2019 MUDr. Lucie Heribanová
Asthma bronchiale je jedním z nejčastějších chronických onemocnění, které ve většině případů dobře reaguje na léčbu. U cca 5 % pacientů je ale přes maximální snahu pacienta i lékaře dosažení kontroly astmatu problematické. Podle doporučení Globální iniciativy pro astma by u pacientů, jejichž astma není pod dostatečnou kontrolou přes léčbu vysokými dávkami inhalačních kortikosteroidů v kombinaci s dlouhodobě působícími β2-agonisty (long-acting β2-agonist, LABA), měla být dána přednost cílené biologické léčbě před dlouhodobou systémovou kortikoterapií. U pacientů s těžkým eosinofilním astmatem - tedy těch, kde je přítomný těžký eosinofilní zánět dýchacích cest spojený obvykle se zvýšeným počtem eosinofilů v krvi - máme možnost indikovat terapii zaměřenou na ovlivnění signální dráhy interleukinu 5 (IL-5), v indikovaných případech i anti-IgE terapii nebo biologika blokující účinek interleukinu 4 (IL-4) a interleukinu 13 (IL-13). Výběr potenciálních respondérů biologické léčby astmatu obecně i z hlediska jednotlivých biologik je ale nadále poměrně komplikovaný.
CELÝ ČLÁNEK

Biologická léčba těžkého alergického astmatu

06/2019 MUDr. Petr Vaník
Článek se zaměřuje na biologickou léčbu těžkého alergického astmatu, především na léčbu anti-lgE protilátkou omalizumabem, se kterou je celosvětově nejvíce zkušeností. Jsou shrnuty dosavadní poznatky o výsledcích léčby i s využitím dat z národního registru CAR (Czech Anti-lgE Registry).
CELÝ ČLÁNEK

Odvrácená tvář biologik z pohledu pneumologa

06/2019 Prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D.
Léčiva označovaná jako biologická velmi výrazně zasáhla v posledních letech do léčby řady nemocí a často z neléčitelných chronických mutilujících onemocnění učinila nemoci léčbou ovlivnitelné, a dokonce někdy vyléčitelné, a tím změnila osud milionů nemocných. Nicméně biologické léky svými mechanismy účinku dokáží zasáhnout i do imunitních dějů podílejících se na obraně proti infekcím a mohou způsobit nerovnováhu imunitního systému, která sama vede ke spuštění nových imunopatologických stavů. Na to je vždy třeba myslet při indikaci a vedení této léčby.
CELÝ ČLÁNEK

Klinicko-farmakologické aspekty biologické a cílené léčby

06/2019 PharmDr. Jan Hartinger, Ph.D.; PharmDr. Václav Vaněček, Ph.D.; doc. MUDr. Milan Teřl, Ph.D.
Cílená léčba je charakterizována vysokou afinitou a specifitou k cílovým strukturám; přináší však i specifika v oblasti farmakokinetiky a farmakodynamiky, která mohou mít důsledky pro klinickou praxi. V tomto článku budou nastíněny základní rozdíly mezi malými a velkými molekulami a detailněji pak diskutována problematika monoklonálních protilátek. Přestože monoklonální protilátky zaujímají stále větší prostor v moderní farmakoterapii, jejich farmakologickým vlastnostem je věnována dosud poměrně malá pozornost. Pohyb těchto velkých proteinů v organismu vykazuje významné odlišnosti od malých molekul chemických léčiv. Diskutovány jsou faktory, které mohou potenciálně ovlivnit účinek protilátek, jako je například tělesná hmotnost (obezita), tvorba protilátek proti léčivu, interakce, některé patologické stavy, a to s uvedením dokumentovaných příkladů a se zaměřením zejména na protilátky cílené k IgE, interleukinu 5 (IL-5) či jeho receptoru.
CELÝ ČLÁNEK

Farmakoterapie idiopatické plicní fibrózy - aktuální možnosti a výhledy v léčbě

04/2019 MUDr. Martina Šterclová, Ph.D.
Idiopatická pLicní fibróza (IPF) významně zhoršuje kvalitu života nemocných a zkracuje jej. Vyléčit ji sice neumíme, průběh nemoci aLe ovlivnit můžeme. Léčba by měla být vždy komplexní a zahrnovat nejen farmakologické, ale i nefarmakologické postupy. Antifibrotická Léčba (nintedanib, pirfenidon) v porovnání s nejlepší podpůrnou léčbou signifikantně prodlužuje přežití nemocných, i když prediktory léčebné odpovědi, které by mohly vést volbu antifibrotika u konkrétního pacienta, zatím neznáme. Delší přežívání nemocných léčených pro idiopatickou plicní fibrózu s sebou nese i nové výzvy - například vyšší výskyt bronchogenního karcinomu se specifickými diagnostickými a léčebnými úskalími. S problematikou idiopatické plicní fibrózy by měli být obeznámeni nejen pneumologové, ale i lékaři jiných specializací, protože základní podmínkou úspěšné léčby tohoto onemocnění je správně a včas stanovená diagnóza.
CELÝ ČLÁNEK

Distribuce klinických fenotypů závažné chronické obstrukční plicní nemoci v populaci a fenotypově orientovaná léčba

04/2019 Doc. MUDr. Václava Bártů, Ph.D.
Chronická obstrukční pLícní nemoc (CHOPN) je celosvětově rozšířené onemocnění s vysokou prevalencí a vzrůstající mortalitou. V České republice touto chorobou trpí přibLižně 7-8 % osob, obdobná situace je i v jiných zemích. Jedná se o onemocnění Léčitelné, ale nevyléčitelné, s chronickým a pozvolna progredujícím průběhem. Charakteristickým znakem je ventilační obstrukční porucha, která není po aplikaci rychle působícího bronchodilatancia plně reverzibilní. Přesná diagnostika a konkrétní určení fenotypu u jednotlivého nemocného jsou nezbytné k nastavení optimální terapie. Velký význam má zhodnocení symptomů pacienta, klinického a ventilačního vyšetření, zvážení rizik exacerbací. Závěrem je pak určení stupně CHOPN, fenotypu a prognózy onemocnění. Tím lze optimálně upravit léčebný plán konkrétně zaměřený na zjištěný fenotyp CHOPN.
CELÝ ČLÁNEK

Protilátky proti interleukinu 5 v léčbě těžkého astmatu v letech 2017-2019 v Centru pro obtížně léčitelné astma ve FN v Motole

04/2019 MUDr. Alena Vlachová; MUDr. Simona Tazbirková; MUDr. Libor Fila, Ph.D.; PharmDr. Václav Vaněček, Ph.D.
Zkušenosti s podáváním anti-IL-5 protilátek jako přídatné léčby těžkého eosinofilního primárně neatopického astmatu prokazují bezpečnost a účinnost terapie. Léčba vede ke kontrole nemoci, redukci až vysazení systémových kortikosteroidů, zlepšení dechových funkcí, a tím ke zlepšení kvality života.
CELÝ ČLÁNEK

Asthma bronchiale – léčíme je správně a včas?

04/2019 MUDr. Jiří Nevrlka
Asthma bronchiale je heterogenní onemocnění charakterizované chronickým zánětem a remodelací průdušek, spojenými s jejich hyperreaktivitou a variabilní, často reverzibilní obstrukcí. Projevuje se opakovanými stavy hvízdavého dýchání, kašlem, dušností a svíráním na hrudi.1 Bez léčby má obvykle výrazný dopad na kvalitu života pacientů a nedobrou prognózu. Už delší dobu máme k dispozici účinnou, a přitom šetrnou léčbu (zejména inhalační kortikosteroidy), která toto paradigma obrací. Lze říci, že pacient včas a adekvátně léčený a dodržující léčebný režim má naopak v drtivé většině případů všechny předpoklady k nenarušení kvality života a dobrou prognózu. Ze strany lékařů je podmínkou pro dosažení plné kontroly nad astmatem znalost aktuálních diagnostických a léčebných postupů. Základní přehled o nich, se zaměřením na platná doporučení v České republice, ale i na recentní vývoj ve světě (Globální iniciativa pro astma, 2019) se snaží podat tento článek.
CELÝ ČLÁNEK
1 2