Vybrané články

Zobrazují se články pro štítek pneumologie a ftizeologie . Zobrazit všechny články

Komplexní účinek erdosteinu a jeho použití v pneumologii

02/2022 Doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.
Erdostein je léčivo schválené pro léčbu akutních a chronických plicních onemocnění. Původně bylo vyvinuté jako mukolytikum. Patří do rodiny léčiv na bázi thiolu, o kterých je známo, že mají potenciálně důležité antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky. Erdostein je derivát homocysteinu. Jedná se o proléčivo, které je metabolizováno na metabolit M1 (MET 1). Experimentální studie prokázaly, že erdostein zabraňuje nebo snižuje poškození plicní tkáně vyvolané oxidačním stresem. Studie RESTORE zkoumala jeho účinky u častých exacerbátorů chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). Prokázala, že erdostein významně snižuje riziko akutních exacerbací CHOPN, zkracuje jejich průběh a snižuje riziko hospitalizací. Preventivní účinek erdosteinu na exacerbace nebyl ovlivněn léčbou inhalačními kortikosteroidy ani počtem eozinofilů v krvi. Erdostein je indikován k léčbě CHOPN hlavně u bronchitického fenotypu a překryvu s fenotypem bronchiektazií, hlavně u akutních infekčních exacerbací i s preventivním záměrem, dále pak u rinitid, sinusitid, laryngofaryngitid. Užívá se i k prevenci opakovaných infekčních epizod a komplikací po chirurgické zákroku. Nově se ukazuje se, že erdostein může mít přínos i v léčbě postcovidových pacientů.
CELÝ ČLÁNEK

Covid-19 a játra

05/2021 MUDr. Klára Chmelová; doc. MUDr. Jan Šperl, CSc.; prof. MUDr. Julius Špičák, CSc.
Infekce virem SARS-CoV-2 způsobila celosvětově nevídanou zdravotní krizi. Infekce může mít závažný dopad prakticky na všechny orgánové systémy, gastrointestinální trakt a játra nevyjímaje. Virus se velmi snadno dokáže množit v enterocytech a cholangiocytech. Navzdory přítomnosti menšího množství receptorů angiotenzin konvertujícího enzymu 2 (angiotensin-converting enzyme 2, ACE2) v hepatocytech však není replikace viru v jaterním parenchymu bezpečně prokázána. Na jaterní postižení mají vliv systémová imunitní reakce, hepatotoxická medikace, ischemie s tvorbou mikrotrombů a preexistující chronické jaterní onemocnění, zejména dekompenzovaná cirhóza jater, při které mají pacienti s covidem-19 velmi vysokou mortalitu. Následky pandemie mají ale v hepatologii zásadní dopad i na omezení screeningu hepatocelulárního karcinomu, vyhledávání pacientů s chronickou hepatitidou C, nárůst alkoholismu a zvýšení incidence nealkoholické tukové choroby jater, jejichž následky teprve v budoucnu pocítíme.
CELÝ ČLÁNEK

Imunoterapie karcinomu plic

05/2021 MUDr. Vladan Polášek
Imunoterapie patří k moderním léčebným modalitám u pokročilého karcinomu plic. U části pacientů vede imunoterapie k prodloužení mediánu celkového přežití s menší mírou závažných nežádoucích účinků. Imunoterapie se prosazuje u generalizovaného nemalobuněčného i malobuněčného karcinomu plic, ale také v případě konsolidační léčby po konkomitantní chemoradioterapii. Úkolem zůstává stanovení optimálních prediktorů účinnosti i toxicity léčby.
CELÝ ČLÁNEK

Glukokortikoidy v terapii pacientů s postcovidovým syndromem

05/2021 MUDr. Samuel Genzor, Ph.D; doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D.; MUDr. Jan Mizera; doc. Ing. Radim Burget, Ph.D.
U části pacientů po těžkém průběhu onemocnění covidem-19 nedochází ke spontánní resorpci (po) zánětlivých změn a je zde riziko rozvoje organizující se pneumonie a fibrotizace plicního parenchymu. Přes nedostatek důkazů o jejich efektivitě v této indikaci je použití glukokortikoidů v léčbě plicního postižení v rámci post-covidového syndromu běžnou praxí. Studií zabývajících se jejich použitím v pozdní fázi onemocnění je bohužel málo. Na základě dostupných prací se zdá, že v případě neregredujících infiltrátů s větším rozsahem než 15 % plicního parenchymu a za současné nepřítomnosti kontraindikace kortikoterapie je jejich použití opodstatněné. Článek shrnuje význam kortikoterapie v léčbě a prevenci plicního post-covidového postižení.
CELÝ ČLÁNEK

Elexakaftor: modulátor proteinu CFTR nové generace

05/2021 Doc. MUDr. Libor Fila, Ph.D.
Kauzální léčba cystické fibrózy se v roce 2012 stala klinickou realitou díky modulátorům proteinu CFTR (cystic fibrosis transmembrane conductance regulator). V letošním roce se paleta těchto léků v ČR rozšířila o kombinaci elexakaftor, tezakaftor a ivakaftor pro nosiče alespoň jedné mutace F508del genu CFTR ve věku alespoň 12 let. V případě rozšíření použití i do mladších věkových kategorií bude kauzální léčba dostupná pro 90 % nemocných cystickou fibrózou v ČR.
CELÝ ČLÁNEK

Aktuální indikace a dostupnost moderní terapie cystické fibrózy

05/2021 MUDr. Petr Jakubec, Ph.D.
Cystická fibróza je nejčastější letální autosomálně recesivní onemocnění indoevropské populace. Podstatou onemocnění jsou mutace genu CFTR, který kóduje tvorbu proteinu označeného jako transmembránový regulátor vodivosti cystické fibrózy (cystic fibrosis transmembrane conductance regulator, CFTR). Tento protein CFTR je uložen v buněčné membráně, kde slouží jako transportní iontový kanál. Absence nebo porucha funkce tohoto proteinu vede k patologickému složení sekretů v organismu a je hlavní, i když ne jedinou příčinou orgánového poškození u cystické fibrózy. Ještě v nedávné době byla léčba cystické fibrózy pouze symptomatická, zaměřená na hygienu dýchacích cest, zlepšení nutričního stavu a léčbu opakovaných infekcí. Revolučním skokem v terapii cystické fibrózy bylo zavedení tzv. kauzální léčby pomocí modulátorů proteinu CFTR. Jde o látky, které pozitivně ovlivňují množství nebo funkci proteinu CFTR. V současnosti je k dispozici již několik modulátorů CFTR, které působí na různé typy poškození proteinu CFTR, respektive na řadu různých mutací genu CFTR.
CELÝ ČLÁNEK

Nintedanib u systémových onemocnění pojiva

05/2021 MUDr. Ondřej Zela
Systémová onemocnění pojiva tvoří širokou skupinu nemocí s poměrně pestrým klinickým obrazem a různou mírou orgánového postižení. Respirační systém představuje klíčovou oblast, může dojít k afekci nejen plicního intersticia, ale rovněž pleury, plicní vaskulatury i dýchacích cest jako takových. Dechové potíže mohou být prvním symptomem revmatického onemocnění, případně se mohou objevit kdykoliv v průběhu onemocnění. Cesta od prvního příznaku k definitivní diagnóze bývá u nemocných často dlouhá a v jejím průběhu bývají v kontaktu nejen s praktickým lékařem, ale i s řadou specialistů. Je proto smysluplné, aby každý lékař interních oborů a zejména pneumolog v rámci diferenciálně diagnostických úvah možnost této diagnózy neopomněl, současně každý revmatolog by měl po případném plicním postižení u svých pacientů aktivně pátrat. U konkrétních diagnóz (systémová sklerodermie, revmatoidní artritida) jsou plicní postižení a z něho plynoucí důsledky hlavní příčinou morbidity a mortality nemocných. K dispozici máme dnes nejen tradiční imunosupresiva, ale i nové léčebné možnosti, kam patří také nintedanib, lék s antifibrotickým účinkem prokázaným zprvu u idiopatické plicní fibrózy (IPF). Jeho účinnost byla recentně prokázána u vybraných nemocných s non-IPF intersticiálním plicním procesem s progredujícím fenotypem. Klíčovou se stává spolupráce pneumologa a revmatologa ve společné identifikaci těchto nemocných a zvážení časného nasazení léčby.
CELÝ ČLÁNEK

Současná diagnostika a léčba sarkoidózy

05/2021 MUDr. Monika Žurková, Ph.D.; MUDr. Petr Jakubec, Ph.D.
Sarkoidóza je systémové onemocnění neznámé etiologie, které je charakterizováno přítomností granulomatózního zánětu v postižených tkáních. Projevuje se nejčastěji nitrohrudním postižením s bilaterální hilovou lymfadenopatií a/nebo plicními infiltráty. Diagnózu sarkoidózy lze postavit na typickém klinickém a radiologickém obrazu, histologickém průkazu epiteloidních nekaseifikujících granulomů a současném vyloučení jiných onemocnění s obdobnými klinickými projevy a histologickými nálezy. Za jednoznačnou indikaci k léčbě se považují symptomatické formy (dušnost, kašel, bolesti na hrudníku) stadií II, III a IV. Z dalších indikací jsou to plicní hypertenze, perzistující hyperkalcemie a hyperkalciurie, postižení oka, srdce, neurosarkoidóza, deformující sarkoidóza kůže a jiné vážné orgánové změny. V mnoha případech se doporučuje s nasazením léčby vyčkat a sledovat aktivitu onemocnění a ovlivnění kvality života.
CELÝ ČLÁNEK

Non-adherence k inhalační léčbě CHOPN - dosud přehlížený problém

05/2021 PharmDr. Věra Josková Zdanovcová, Ph.D.; doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.
Dlouhodobá léčba pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí je podle současných doporučení založena zejména na inhalačně podávaných bronchodilatačních léčivech. Tato terapie je však spojena s vysokou mírou non-adherence. Až 85 % takových pacientů neinhaluje svoji léčbu efektivně. Jedním ze základních problémů dnešní praxe je nedostatečná edukace a monitorace správné inhalační techniky. Tento článek shrnuje aktuální možnosti výběru inhalačních léčiv a jejich dostupnost v různých typech inhalačních systémů. Navrhuje možný algoritmus volby takové medikace a doporučuje využití jednoduché metody Five Steps Assessment, která pomocí pěti kroků pomůže pacientovi řádně užívat inhalační léky. Článek zdůrazňuje nutnost opakované demonstrace inhalačního manévru, zejména provedení řádného hlubokého výdechu před inhalací léčiva, a dále pak adekvátní inhalaci léčiva, která je zceLa odlišná pro práškové inhalátory vyžadující rychlý hluboký nádech a aerosolové dávkovače, kde je vhodný naopak dlouhý, plynulý a pomalý nádech.
CELÝ ČLÁNEK

Nadužívání krátkodobě působících β2-mimetik v terapii asthma bronchiale

05/2021 MUDr. Silvie Dvořáková
Asthma bronchiale je komplexní onemocnění, jehož podkladem je chronický zánět dýchacích cest. Cílem terapie je dosažení kontroly a prevence exacerbací. Zvládnutí edukace, správné inhalační techniky a porozumění onemocnění pacientem je v terapii zásadní. Nadužívání krátkodobě působících β2-mimetik (short-acting β2-agonists, SABA) často ukazuje na nekontrolované astma, pojí se s vyšším rizikem exacerbací a vyšší mortalitou. Protože SABA nejsou kauzální terapií zánětu v dýchacích cestách, Global Initiative for Asthma (GINA) dále nedoporučuje jejich použití podle potřeby jako léky úlevové.
CELÝ ČLÁNEK

Asthma bronchiale - které biologikum kterému pacientovi

05/2021 MUDr. Olga Kirchnerová, Ph.D.; MUDr. Jakub Novosad, Ph.D.
Podle statistických odhadů trpí v ČR cca 5 % astmatiků těžkou formou nemoci, která představuje vyšší riziko morbidity a mortality a značnou socioekonomickou zátěž. Donedávna používané léčebné strategie pro terapii těžkého astmatu opírající se o neselektivní protizánětlivý účinek kortikosteroidů nebyly dostatečně úspěšné. Z klinické praxe víme, že tyto molekuly působí do určité míry u většiny nemocných, ale léčba je provázena řadou nežádoucích systémových účinků a nedokáže zabránit progresivní ztrátě plicních funkcí u refrakterního astmatu. V posledních několika desetiletích byly vyvinuty nové biologické léky, která zasahují cíleně přímo do patogeneze nemoci na molekulárně buněčné úrovni, a tato léčba tak přinesla zásadní obrat v terapii těžkého astmatu. Jejich indikační kritéria však nejsou vzájemně se vylučující, a v klinické praxi proto často čelíme situacím, v nichž musíme volit mezi více alternativami. Dalším praktickým problémem je řešení případného selhání jedné terapeutické modality. V následujícím textu jsou shrnuta některá doporučení, jak v dané situaci můžeme postupovat.
CELÝ ČLÁNEK

Postavení anticholinergik v léčbě asthma bronchiale

05/2021 MUDr. Ondřej Sobotík
Vazba acetylcholinu na muskarinové receptory dýchacích cest hraje důležitou roli v patofyziologii nemocí charakterizovaných bronchiální obstrukcí. V bronších vede aktivace těchto receptorů ke kaskádě biochemických pochodů, které navozují bronchokonstrikci, zvýšenou sekreci hlenu, zánět a v konečném důsledku i remodelaci průdušek. Anticholinergika jsou antagonisté muskarinových receptorů. Jejich účinku při inhalačním podání využíváme v současnosti k léčbě chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), anticholinergika jsou užívána i jako přídatná léčba asthma bronchiale. Krátkodobě působící anticholinergika v roli úlevové bronchodilatační léčby jsou preferována u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním, u kterých by mohlo být podávání β2-mimetik rizikové.
CELÝ ČLÁNEK

Bronchiální termoplastika

05/2021 MUDr. Zuzana Šestáková; MUDr. Jiří Votruba, Ph.D.
Bronchiální termoplastika (BT) je bronchoskopická léčba pacientů s těžkým astmatem, kteří zůstávají symptomatičtí i při optimální terapii. Randomizované kontrolované klinické studie ukázaly, že BT je bezpečná a účinná léčba na snižování závažných exacerbací, zlepšování kvality života a omezení frekvence návštěv akutních zařízeních. V doporučeních Global Initiative for Asthma (GINA) se uvádí, že BT lze zvažovat u dospělých pacientů s astmatem v rámci terapeutického kroku 5 podle GINA. Pětileté studie poskytly důkaz funkční stability pacientů léčených BT s přetrvávajícím klinickým účinkem. Výběr pacientů pro BT vyžaduje úzkou spolupráci mezi intervenčními bronchology a centry pro léčbu těžkého astmatu. Bronchiální termoplastika využívá teplotně řízenou radiofrekvenční (radiofrequency, RF) energii k ovlivnění remodelace dýchacích cest, zejména redukce hypertrofie hladkého svalstva dýchacích cest ve stěně bronchů, což je zřejmě dominantní známka astmatického zánětu. Dlouhodobá bezpečnost BT je vynikající. Optimalizace profilu BT respondérů - tj. který konkrétní fenotyp astmatu má největší prospěch - je intenzivně zkoumána.
CELÝ ČLÁNEK

Biologická léčba těžkého bronchiálního astmatu cílená na dráhu interleukinu 5

04/2021 MUDr. Irena Krčmová, CSc.; MUDr. Jakub Novosad, Ph.D.; MUDr. Vratislav Sedlák, Ph.D.
Biologická léčba cílí na imunitní pochody v organismu a mění jejich průběh s omezením patologického procesu. Nejširšího využití dosáhla biologická léčba monoklonálními protilátkami v terapii alergického eosinofilního a nealergického eosinofilního bronchiálního astmatu (tzv. charakter zánětu „type-2 high“). Schválené v rámci Evropské unie jsou nyní tři molekuly, které směřují k interleukinu 5 (mepolizumab, reslizumab, benralizumab). Interleukin 5 je klíčovým cytokinem pro růst, diferenciaci a vycestování eosinofilů z kostní dřeně a taktéž pro nábor a aktivaci eosinofilů ve tkáních. Eosinofily infiltrují plicní tkáň a podílejí se na jejím poškození jak prostřednictvím svých cytokinů, tak tvorbou lipidových mediátorů a cytotoxických proteinů. Souběžně uvedené „antieosinofilní" molekuly řeší i komorbiditu „type-2 high“ astmatu - chronickou hyperplastickou rinosinusitidu s nosní polypózou a neklonální hypereosinofilní syndrom. U těžkých astmatiků s častými exacerbacemi je užití biologické léčby často léčbou život zachraňující v dlouhodobém horizontu.
CELÝ ČLÁNEK

Přínos antifibrotik v léčbě pacientů s non-IPF fibrotizujicími intersticiálními plicními procesy

04/2021 MUDr. Martina Šterclova, Ph.D.
V léčbě idiopatické plicní fibrózy mají antifibrotika nezastupitelnou úlohu již desátým rokem. Postupem času se ukazuje, že účinek této skupiny léčiv není omezen jen na idiopatickou plicní fibrózu, ale vztahuje se i na jiná onemocnění charakterizovaná v čase progredující fibrotickou přestavbou plicní tkáně. Nintedanib je v České republice registrován pro léčbu dospělých se systémovou sklerodermií a intersticiálním plicním postižením a pro léčbu dospělých s chronickými fibrotickými intersticiálními plicními procesy s progresivním fenotypem. Pirfenidon je testován v rámci klinických studií v podobných indikacích, včetně neklasifikovatelné plicní fibrózy. Předmětem klinických studií je také možné využití obou antifibrotik v léčbě plicního postižení vzniklého v souvislosti s nemocí covid-19. Sdělení shrnuje informace o probíhajících výzkumech a možném dalším využití antifibrotik.
CELÝ ČLÁNEK

Poziční dokumenty České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP - Hospitalizační léčba COVID-19

04/2021 Brat K, Venclíček O, Herout V, Ruta J, Blažek M, Stehlík L, Havel D, Casas-Mendez F, Dostál P, Černý V
CELÝ ČLÁNEK

Poziční dokumenty České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP - Ambulantní péče o nemocné s covid-19

04/2021 Kudela O, Skácel Z, Pekárek Z, Bártů V, Čiemá-Peterová I - pracovní skupina ČPFS ČLS JEP
Tento poziční dokument navazuje na dokumenty České pneumologické a ftizeologické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně týkající se COVID-19. Jedná se konsenzuální dokument panelu expertů k ambulanční léčbě COVID-19. Tento poziční dokument vychází z dostupné literatury a zkušeností s léčbou COVID-19. Poziční dokument bude průběžně aktualizován.
CELÝ ČLÁNEK

Fakta a mýty kolem léčby covidu-19 - pohled farmakologa

02/2021 Prof. MUDr. Jan Bultas, CSc.
V léčbě pandemie covidu-19 platí stejná pravidla jako u ostatních onemocnění - užívat jen ověřené léčebné postupy. Doložen je příznivý efekt stimulace imunity aktivní vakcinací či pasivně aplikací monoklonálních protilátek, v určité fázi onemocnění je přínosná virostatická léčba, v jiné inhibice příliš aktivované reparačně-zánětlivé reakce (tzv. cytokinové bouře). V různých fázích již rozvinuté choroby je přínosná též léčba antikoagulační. Naopak řada dalších strategií se ukázala být zcela neúčinná či pro jejich užití nemáme dostatek dat. Článek je přehledem současných možností farmakoterapie, její účinnosti i bezpečnosti.
CELÝ ČLÁNEK
1 2 3 4