Vybrané články

Zobrazují se články pro štítek endokrinologie . Zobrazit všechny články

Současné možnosti monitorace glykemie

01/2019 MUDr. Robert Bém, Ph.D.
Stanovení hodnoty glykemie je zásadní pro diagnostiku a léčbu diabetů. Kromě laboratorního stanovení glykemie máme v současné době celou řadu možností, jak monitorovat glykemii zejména v domácím prostředí pacienta. Mezi tyto možnosti patří použití glukometrů, flash glucose monitoring a kontinuální monitorace pomocí senzorů. Pacienti tak mají možnost provádět velmi efektivně selfmonitoring a aktivně se podílet na kompenzaci diabetu. Budoucností je propojení spolehlivé a přesné monitorace glykemie s aplikací inzulínu, a tedy vytvoření uzavřeného systému.
CELÝ ČLÁNEK

Kardiovaskulární účinky inhibitorů SGLT2 - novinky a perspektivy

01/2019 Doc. MUDr. Alena Šmahelová, Ph.D.
Inhibitory sodíko-glukózového kotransportéru 2 (SGLT2) jsou novou skupinou antidiabetik, jejichž účinek není závislý na inzulínu. Velké randomizované klinické studie s dapagliflozinem, empa- gliflozinem a kanagliflozinem nejen potvrdily jejich kardiovaskulární bezpečnost, ale prokázaly i řadu významných benefitů. U diabetiků 2. typu, kteří mají častěji problém s kardiorenálním syndromem, aterosklerotickým kardiovaskulárním onemocněním, renálním postižením a zvýšeným rizikem srdečního selhání, působí tyto léky protektivně. V současnosti je zdůrazňován jejich význam i v primární prevenci kardiorenálního postižení a změna jejich pozice v současných doporučeních pro léčbu diabetu 2. typu.
CELÝ ČLÁNEK

Antidiabetika a kardiovaskulární riziko

04/2018 MUDr. Jan Škrha jr., Ph.D.
Diabetes mellitus je onemocnění se zvýšenou kardiovaskulární morbiditou i mortalitou. V minulosti se ukázalo, že některá antidiabetika mohou kardiovaskulární riziko ještě zvyšovat. Proto musí nyní nově registrovaná antidiabetika nejen účinně snižovat glykemii, ale také prokázat svoji kardiovaskulární bezpečnost či dokonce protektivitu. Článek ukazuje kardiovaskulární rizika, popřípadě přínosy jednotlivých antidiabetik.
CELÝ ČLÁNEK

Novinky v metabolickém syndromu

04/2018 Prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc.
Metabolický syndrom je teorií, která je letos stará již 30 let. Několik různých definic se pokouší vysvětlit častý společný výskyt rizikových faktorů aterosklerózy. Až později byl popsán vztah metabolického syndromu k tzv. systémovému zánětu vznikajícímu v tukové tkáni a k zánětlivým onemocněním typu chronické bronchitidy či psoriáz či k onemocněním degenerativním, jako je Alzheimerova choroba. I poslední léta ukazují, že o metabolickém syndromu je stále publikována mnoho a že se zdaleka nejedná o problematiku uzavřenou.
CELÝ ČLÁNEK

Optimální léčba onemocnění štítné žlázy v graviditě

04/2017 Doc. MUDr. Zdeňka Límanová, CSc.
Léčba onemocnění štítné žlázy, především poruchy funkce, je důležitá jak pro klidný průběh gravidity, tak pro správný vývoj plodu. Nesprávná léčba, tj. nedostatečná nebo nadměrná substituce hormonů u žen se sníženou funkcí může mít negativní dopad na řadu okolností ve vztahu ke graviditě. Obdobně i léčba zvýšené funkce musí být přesně dávkována, protože thyreostatika placentou procházejí. Navíc zvyšující se věk těhotných žen a negativní vlivy životního prostředí zhoršují zdraví žen a vývoj dětí, proto je nutné usilovat o včasnou diagnostiku funkčních poruch štítné žlázy a jejich optimální léčbu. Diagnostické a terapeutické postupy mají vycházet z moderních doporučení vypracovaných odborníky.
CELÝ ČLÁNEK

Léčba růstovým hormonem - historie, současnost a budoucnost

04/2017 Prof. MUDr. Jan Lebl, CSc., MUDr. Stanislava Koloušková, CSc., MUDr. Štěpánka Průhová, Ph.D., doc. MUDr. Jiřina Zapletalová, Ph.D., et al.
Růstový hormon byl v klinické praxi poprvé použit před 60 lety. Tehdy šlo o extrakt z kadaverózních lidských hypofýz. Před 30 lety byl poprvé uveden na trh autentický rekombinantní růstový hormon, který bylo možné produkovat v potenciálně neomezených množstvích, což umožnilo zkoumat nové oblasti jeho využití. V současné době je léčba růstovým hormonem schválena v Evropě pro sedm indikačních oblastí, šest pediatrických a jednu v dospělosti. V roce 2016 bylo v České republice léčeno růstovým hormonem 2 058 dětí a dospívajících. Růstový hormon se podává formou každodenní subkutánní injekce, což může být pro některé rodiny obtížné. Vývoj proto směřuje ke vzniku depotní molekuly s optimálně zachovanou účinností při aplikaci nanejvýš jednou týdně. Přes řadu překážek je již několik molekul ve fázi klinického zkoušení. Současně genetické poznatky posledního desetiletí otevřely nový pohled na řízení růstu. Do centra pozornosti při zkoumání regulace růstu se dostává chondrocyt růstové ploténky, konečný efektor tělesného růstu. Výzkum regulace růstu postupně otevírá nový pohled na klasifikaci růstových poruch, což zřejmě v příštích letech povede k přehodnocení indikací pro léčbu růstovým hormonem podle etiologické diagnózy.
CELÝ ČLÁNEK

Substituční a supresní léčba se zaměřením na osoby po operaci štítné žlázy

02/2017 Doc. MUDr. Zdeňka Límanová, CSc.
Levotyroxin patří mezi nejčastěji předepisované léky. Je využíván k náhradě chybějícího hormonu, který je fyziologicky produkován štítnou žlázou. Metabolicky účinný je trijodtyronin, který vzniká působením dejodáz na prohormon tyroxin. Vzhledem k biologickému poločasu eliminace tyroxinu, který je sedm dní, je nástup jeho účinku pozvolný. Tyroxin je vstřebáván sliznicí žaludku, duodena a části tenkého střeva. Jeho horší resorpce, a tím snížená účinnost léku může být ovlivněna řadou okolností, např. onemocněním sliznice gastrointestinálního traktu, současně užívanou medikací, určitými látkami v prostředí včetně hormonálních disruptorů. Karcinom štítné žlázy patří mezi nejčastější solidní nádory a jeho incidence má vzestupný trend, zvláště u žen. Použití levotyroxinu zůstává základním postupem při substituční i supresní léčbě. Při supresní terapii u karcinomů štítné žlázy je cílem léčby potlačení produkce tyreoidálního stimulačního hormonu. V tomto případě podáváme suprafyziologické dávky hormonů štítné žlázy. Nové diagnostické postupy genové molekulární diagnostiky i nové zobrazovací metody mohou pomoci při určování míry rizika supresní léčby a ve výběru pacientů, u kterých může být léčba méně agresivní.
CELÝ ČLÁNEK
1 2 3