Vybrané články

Zobrazují se články pro štítek endokrinologie . Zobrazit všechny články

Současné možnosti pokročilé monitorace glykemie

01/2020 MUDr. Radomíra Kožnarová, CSc.
Technologické novinky umožňují pacientům s diabetem, aby co nejvíce přiblížili své glykemie fyziologickým hodnotám. Využití kontinuální monitorace glykemie vede ke zlepšení kompenzace diabetů a snížení rizika hypoglykemie, která je limitujícím faktorem léčby. Metoda měření glykemie „flash glucose monitoring“ přináší podobnou alternativu pro všechny pacienty včetně těch, kteří aplikují inzulin pery.
CELÝ ČLÁNEK

Jak správně léčit diabetika bez komplikací

01/2020 MUDr. Jiří Hradec
Léčba nekomplikovaného diabetika je založena na důsledně zpracované a správné diagnóze. Problematika této léčby je v článku probrána z pohledu praktického diabetologa. Stále považujeme za základní lék metformin, avšak účinek medikamentózní léčby je bez režimových a dietních opatření výrazně snížený. Postupně probereme další způsoby medikamentózní léčby, jejich výhody i kontroverze, včetně léčby inzulínem. Stručně uvedena je léčba inzulínem u diabetika 1. typu či geneticky podmíněných forem diabetu.
CELÝ ČLÁNEK

Léčba diabetu u pacienta s vysokým kardiovaskulárním rizikem

01/2020 MUDr. Ondřej Krystyník; MUDr. Dominika Goldmannová; doc. MUDr. David Karásek, Ph.D.
Kardiovaskulární onemocnění se u osob s diabetem vyskytuje významně častěji, než je tomu u obecné populace. Zároveň představuje nejčastější příčinu jejich úmrtí. Komplexní léčba diabetu tak nezahrnuje pouze kontrolu glykemie, ale měla by vést k ovlivnění všech rizikových faktorů zodpovědných za rozvoj a progresi aterosklerózy. Při zvažování léčby hyperglykemie je žádoucí zhodnotit kardiovaskulární profil jednotlivých léčiv a jejich potenciální přínos v redukci kardiovaskulárních příhod a v léčbě srdečního selhání. U diabetiků s kardiovaskulárním onemocněním jsou v současné době preferovány agonisté GLP-1 receptorů nebo inhibitory SGLT2.
CELÝ ČLÁNEK

Novinky v léčbě GLP-1 agonisty

01/2020 MUDr. Eva Račická
Diabetes mellitus 2. typu (DM2T) je nemocí, která je závažnou příčinou morbidity a mortality obyvatel v mnoha vyspělých zemích. V současné době je preferována léčba DM2T, která má dobrou účinnost, nezpůsobuje nárůst tělesné hmotnosti a snižuje riziko hypoglykemie. Agonisté receptoru pro peptid 1 podobný glukagonu (glucagon-like peptide-1, GLP-1) jsou důležitou skupinou pro léčbu DM2T, neboť splňují výše uvedená kritéria. Článek pojednává o semaglutidu, což je agonista receptoru GLP-1, podávaný jednou týdně subkutánně, který byl v roce 2019 schválen pro léčbu DM2T v České republice, a o výsledcích kardiovaskulárních studií, jež ovlivnily v roce 2019 aktualizaci společných doporučení pro léčbu hyperglykemie u DM2T, vydanou Americkou diabetologickou asociací a Evropskou asociací pro studium diabetu v roce 2018.
CELÝ ČLÁNEK

Novinky v léčbě SGLT2 inhibitory

01/2020 Doc. MUDr. David Karásek, Ph.D.
Inhibitory SGLT2 patří mezi účinná a relativně bezpečná antidiabetika s prokázaným příznivým ovlivněním hlavních kardiovaskulárních příhod, srdečního selhání a chronického onemocnění ledvin. Původně byly určeny pro léčbu diabetů 2. typu, nyní se jejich indikace rozšířila i na jedince s diabetem 1. typu a některá data svědčí o možné prospěšnosti jejich podávání i u nediabetické populace. Sdělení obsahuje aktuální informace o současném postavení gliflozinů v léčbě diabetu, jeho komplikací i dalších potenciálních indikací.
CELÝ ČLÁNEK

Nová doporučení v léčbě diabetu aneb jak se nám líbí nová doporučení ESC pro léčbu diabetu

01/2020 MUDr. Barbora Doležalová
Doporučený postup Evropské kardiologické společnosti pro léčbu diabetu, prediabetu a kardiovaskulárních onemocnění z roku 2019 formuluje zásady multifaktoriální intervence, jejichž cílem je odstranit nepříznivý zdravotní dopad diabetu na průběh kardiovaskulárního onemocnění. Novinkou je nové pojetí stratifikace kardiovaskulárního rizika u osob s diabetem, nové cílové hodnoty krevního tlaku a LDL cholesterolu. Dokument podtrhuje komplexní zdravotní benefity některých moderních antidiabetik a preferuje jejich použití zejména u pacientů se srdečním selháním a onemocněním ledvin.
CELÝ ČLÁNEK

Dlouhodobě působící inzulíny: co je nového?

01/2020 MUDr. Alena Adamíková, Ph.D.
Dlouhodobě působící bazální inzulíny mají mít prolongovaný, bezvrcholový účinek, s nízkou variabilitou účinku. Nízká variabilita je spojena s nižším rizikem hypoglykemií při titraci, lepším dosažením cílových hodnot kompenzace a snížením rizika vývoje pozdních komplikací. Nízká variabilita mezi dny znamená reprodukovatelný účinek na snížení glykemie mezi jednotlivými každodenními injekcemi, zatímco nízká variabilita během dne představuje konzistentní účinek na snížení glykemie během 24hodinového dávkovacího intervalu. Bazální inzulinová analoga druhé generace inzulin glargin U300 a inzulin degludek mají lepší farmakodynamické účinky, které se potvrdily v řadě studií. Inzuliny se liší v principu uvolňování z podkoží. Nově jsou k dispozici výsledky studií porovnávající oba inzuliny. V klinické praxi poskytují oba inzuliny pro diabetické pacienty novou kvalitu léčby.
CELÝ ČLÁNEK

Nová možnost léčby glukokortikoidy indukované osteoporózy

06/2019 MUDr. Olga Růžičková
Glukokortikoidy indukovaná osteoporóza (GIOP) je chronické metabolické onemocnění skeletu, které vede k vysoké morbiditě a mortalitě. U dospělých pacientů dlouhodobě léčených glukokortikoidy dochází k osteoporotické fraktuře až v 30-50 %. Zdá se, že z hlediska kosti neexistuje bezpečná dávka kortikosteroidu. Útlum kostní novotvorby je klíčovým mechanismem vzniku GIOP, a zároveň hlavním rozdílem oproti postmenopauzální osteoporóze. Významným rizikovým faktorem u GIOP je denní dávka kortikosteroidu, celková kumulativní dávka a délka podávání. Suplementace kalciem a vitaminem D je naprosto základní podmínkou prevence a léčby GIOP. Bisfosfonáty jsou v současné době u GIOP lékem první volby. Teriparatid by měl být lékem volby pro pacienty s nejvyšším rizikem zlomeniny, a to i vzhledem k jeho mechanismu účinku. Objevení Wnt signální cesty je velkou nadějí v léčbě GIOP. Zcela nový přístup ke GIOP by znamenal vývoj selektivních modulátorů glukokortikoidních receptorů. Takové látky by měly protizánětlivý účinek bez negativního vlivu na osteoblasty. Slibným přípravkem v léčbě GIOP snad již v blízké budoucnosti je denosumab.
CELÝ ČLÁNEK

Péče o pacienty s hypotyreózou a kardiovaskulárním onemocněním

06/2019 Prof. MUDr. Michal Kršek, CSc., MBA
Hypotyreóza je v populaci běžné onemocnění. Její klinický obraz je komplexní, zahrnuje i postižení kardiovaskulárního systému a je spojena se zvýšením kardiovaskulární morbidity a mortality. Tento přehledový článek shrnuje vzájemný vztah hypotyreózy a kardiovaskulárního systému z různých aspektů včetně některých aspektů substituční léčby levotyroxinem.
CELÝ ČLÁNEK

Zpráva z kongresu Americké diabetologické asociace 2019 v San Franciscu

04/2019 Prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc.
Kongres Americké diabetologické asociace (American Diabetes Association, ADA) se v letošním roce uskutečnil v kalifornském San Franciscu. Tradičně na něm byly prezentovány výsledky řady důležitých studií a nutno konstatovat, že ani o překvapivé výsledky v letošním roce nebyla nouze.
CELÝ ČLÁNEK

Management hypotyreózy v ordinaci všeobecného praktického lékaře

04/2019 Doc. MUDr. Jan Jiskra, Ph.D.
Hypotyreóza je onemocnění masového výskytu s prevalencí 5-10 %, včetně subkLinických forem. Nejčastější příčinou je autoimunitní (Hashimotova) tyreoiditida. Základním diagnostickým testem je stanovení koncentrace tyreoidálního stimulačního hormonu (thyroid-stimuLating hormone, TSH) v krvi, která je u periferní hypotyreózy zvýšena. Je-Li vzestup provázený poklesem koncentrace volného tyroxinu (free thyroxine, FT4), jde o manifestní hypotyreózu. Podmínkou pro stanovení diagnózy „subklinická hypotyreóza" je trvalá elevace (přetrvává v odstupu 3-6 měsíců) koncentrace TSH tyreoidální etiologie. Podstatou léčby je hormonální substituce. U více než 95 % pacientů s hypotyreózou jde o jednoduchou substituci levotyroxinem v perorálním tabletovém přípravku. Problémy někdy může činit rozhodnutí, zda léčit pacienty se subklinickou hypotyreózou, nebo situace, kdy se perorální substituce levotyroxinem řídí odlišnými pravidly (např. u pacientů s kardiovaskulárními chorobami, s karcinomem štítné žlázy, vyššího věku a u žen v graviditě).
CELÝ ČLÁNEK

Endokrinní orbitopatie

04/2019 MUDr. Otmar Stránský
Endokrinní orbitopatie je závažná progresivní oční komplikace asociovaná s autoimunitním onemocněním štítné žlázy; nejčastěji se vyskytuje u Gravesovy-Basedowovy tyreotoxikózy. V závažných případech může vést k trvalému poškození zrakových funkcí, exoftalmu, diplopii, periorbitálnímu edému s rizikem poklesu vizu až úplné ztráty zraku. Vzhledem k autoimunitní povaze onemocnění jsou v léčbě využívána především imunosupresiva a protizánětlivě působící látky, jakými jsou zejména kortikosteroidy, v ojedinělých případech pak cyklosporin A a analoga somatostatinu. Prakticky bez účinku, s převahou nežádoucích účinků jsou výsledky léčby cyclophosphamidem a azathioprinem; specifická biologická anticytokinová léčba je zatím pouze v experimentálním testování. Léčba endokrinní orbitopatie vyžaduje multidisciplinární přístup, který individuálně optimalizuje léčebnou strategii podle závažnosti a aktivity onemocnění.
CELÝ ČLÁNEK

Canagliflozin snižuje u pacientů s diabetem 2. typu a nefropatií riziko progrese chronické renální insuficience - hlavní výsledky studie CREDENCE

04/2019 Prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc., MBA, FASN; MUDr. Jan Vachek
Diabetické onemocnění ledvin na podkladě diabetů 2. typu je nejčastější příčinou chronického selhání ledvin vyžadujícího léčbu náhradou funkce ledvin. Inhibice systému renin-angiotenzin u pacientů s diabetem 2. typu zpomaluje, ale nezastavuje progresi chronického onemocnění ledvin. Canagliflozin, inhibitor kontransportu sodíku a glukózy (SGLT2) v proximálním tubulu ledviny, ve studii CREDENCE významně snížil riziko primární složený cílový parametr (zdvojnásobení sérové koncentrace kreatininu, vývoj terminálního selhání ledvin a kardiovaskulární mortalitu) i renální specifický cílový parametr (zdvojnásobení sérové koncentrace kreatininu a vývoj terminálního selhání ledvin). Inhibitory SGLT2 s prokázaným renoprotektivním účinkem by měly být u pacientů s diabetem 2. typu a chronickým onemocněním ledvin lékem volby.
CELÝ ČLÁNEK

Diabetes mellitus, poruchy kognitivních funkcí a demence

04/2019 MUDr. Martina Lášticová; doc. MUDr. Alena Šmahelová, Ph.D.
Se stárnutím populace a souvisejícím nárůstem počtu pacientů s chronickým onemocněním se výrazně zvyšuje jak výskyt diabetu, tak i demence. Pacienti s diabetes mellitus 2., ale i 1. typu mají vyšší riziko kognitivních poruch včetně demence. Potenciálním mechanismem, kterým může diabetes mellitus 2. typu zvyšovat riziko kognitivních dysfunkcí, je inzulinová rezistence. Možnosti léčby demence jsou v současné době omezené, důležitá je proto prevence, úprava životosprávy a dobrá kompenzace diabetu.
CELÝ ČLÁNEK

Vitamin D a vitamin K a jejich souvislost s osteoporózou

03/2019 MUDr. Jana Čepová, Ph.D., MBA; Ing. Kateřina Dunovská; Ing. Eva Klapková, Ph.D.
Osteoporóza se stává celosvětovým problémem veřejného zdraví. Včasný záchyt osteoporózy je minimální, jelikož je dlouhou dobu bezpříznaková. To většinou vede k rozpoznání osteoporózy až po vzniku zlomeniny, nejčastěji v oblasti kyčle či obratlů. Zlomenina většinou vznikne neadekvátní silou. Stanovování obsahu vitaminu D zažívá v posledních letech „boom“. Někteří výrobci základních potravin již provádějí fortifikaci vitaminem D. To by mohlo mít pozitivní vliv na snížení počtu zlomenin, jelikož z průzkumů vyplývá, že celá populace má nedostatečné koncentrace vitaminu D. Stanovení koncentrace vitaminu K u pacientů probíhá prozatím pouze pro výzkumné účely z důvodu časové náročnosti tohoto stanovení.
CELÝ ČLÁNEK

Hypotyreóza a kardiovaskulární onemocnění

02/2019 MUDr. Hana Grégrová
Hypotyreóza je stav nedostatečného zásobení organismu hormony štítné žlázy. Nejde jen o změny koncentrace hormonů, ale také o metabolické důsledky nedostatečného působení hormonů v periferních tkáních. Hormony štítné žlázy jsou metabolicky aktivní hormony, které zvyšují energetické nároky organismu. V poslední době dochází k nárůstu počtu nemocných s hypotyreózou, v současné době předpokládáme přibližně 3-5 % populace, subklinická hypotyreóza postihuje okolo 3-7 %. Vzhledem k tomu, že dochází také k nárůstu nemocných s kardiovaskulárním onemocněním, stále častěji řešíme otázku, jak se postavit k léčbě hypotyreózy u nemocných s akutními nebo chronickými nemocemi srdce.
CELÝ ČLÁNEK

Jaké tyreopatie by měl léčit a dispenzarizovat praktický lékař pro dospělé

01/2019 MUDr. Monika Nývltová, MUDr. Karolína Drbalová, prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.
Onemocnění štítné žlázy se v populaci vyskytují s vysokou prevalencí. S širší dostupností laboratorních a zobrazovacích vyšetření je diagnostikováno více tyreopatií. Praktický lékař odesílá pacienta k endokrinologickému vyšetření při nálezu poruchy funkce štítné žlázy, strumy nebo uzlových změn ve štítné žláze. Po endokrinologickém vyšetření mohou být do jeho péče předáni nekomplikovaní a stabilizovaní pacienti s eufunkční autoimunitní tyreoiditidou, kompenzovanou hypotyreózou, v remisi po tyreotoxikóze nebo subakutní tyreoiditidě a s klinicky nevýznamnými strukturálními abnormalitami štítné žlázy.
CELÝ ČLÁNEK

Vápník a vitamin D v prevenci osteoporózy

01/2019 Prof. MUDr. Jan Štěpán, DrSc.
Kalcium a vitamin D jsou pro zdraví nezbytné. Těžká nedostatečnost vitaminu D je asociována s muskuloskeletálními onemocněními, jako jsou osteomalacie nebo křivice. Nedostatkem vitaminu D nebo nízkým příjmem vápníku navozená sekundární hyperparatyreóza urychluje úbytek kostní hmoty s věkem a zvyšuje riziko nízkotraumatických zlomenin. U osob se sérovými koncentracemi 25-hydroxyvitaminu D pod doporučenými hodnotami (50-75 nmol/l) lze denním příjmem 20 µg (800 mezinárodních jednotek) vitaminu D a 800-1 000 mg vápníku (preferenčně potravou) snížit riziko kostních i některých extraskeletálních onemocnění. Užívání přípravků vitaminu D je limitováno adherencí a možným rizikem předávkování. Pro populaci může být účinnějším opatřením k zajištění potřebného příjmu vitaminu D fortifikace mléka.
CELÝ ČLÁNEK

Gliptiny v léčbě diabetu 2. typu v roce 2019

01/2019 MUDr. Michal Krčma, Ph.D.
Nekonečné je hledání ideálního antidiabetika, které snižuje glykemii, je prosté nežádoucích účinků a nabízí další pozitivní vlivy na organismus. Práce mapuje deset let zkušeností s gliptiny, inhibitory DPP-4, zamýšlí se nad jejich silnými a slabými stránkami a nad výběrem správného pacienta pro tento typ léku.
CELÝ ČLÁNEK

Současné možnosti léčby diabetes mellitus 2. typu pomocí agonistů GLP-1

01/2019 MUDr. Eva Račická
Inkretinový systém se stal důležitým cílem v léčbě diabetes mellitus 2. typu v nedávných letech a glukagonu podobný peptid-1 (GLP-1) je předmětem zájmu pro jeho účinek na snížení glykemie. Inkretinový efekt je u některých pacientů s diabetem 2. typu snížený, ale může být zvýšen podáním agonistů receptorů GLP-1. Agonisté receptoru GLP-1 jsou důležitou skupinou léků s prokázaným účinkem a bezpečnostním profilem, jsou odvozeny buď od exendinu 4, nebo jsou modifikací lidského GLP-1. Do této skupiny patří krátkodobě působící prandiální agonisté exenatid, podávaný dvakrát denně, lixisenatid, podávaný jedenkrát denně, a dlouhodobě působící liraglutid, podávaný rovněž jedenkrát denně, a jedenkrát týdně podávané léky albiglutid, dulaglutid, exenatid LAR a semaglutid. Článek popisuje jejich účinnost, kombinace s ostatními antidiabetickými léky a zařazení do posledních léčebných doporučení.
CELÝ ČLÁNEK
1 2 3 4