01/2023

01/2023 Martin Haluzík

01/2023 Mgr. Kristýna Čillíková

01/2023 MUDr. Martina Müllerová; MUDr. Klára Sochorová; prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc.
Hybridní uzavřené okruhy jsou v současné době nejúčinnější léčebnou technologickou metodou u pacientů s diabetes mellitus 1. typu. Okruh sestává ze senzoru ke kontinuální monitoraci glukózy, inzulínové pumpy a chytrého algoritmu vydávajícího inzulin částečně samostatně s úpravou podle aktuální koncentrace glukózy. Hybridní okruhy vyžadují spolupráci pacienta v podobě oznamování jídel pro aplikaci prandiálního bolusu a udržování funkčního místa vpichu senzoru/kanyly. Podle klinických studií je užívání certifikovaných hybridních okruhů jednoznačně bezpečné a účinné. V současnosti poskytují uzavřené okruhy jejich uživatelům komfortní způsob každodenní péče o svůj diabetes. Do budoucna lze očekávat příchod plně automatizovaných, na pacientovi nezávislých technologií či bihormonálních okruhů.

01/2023 MUDr. Ivan Zahrádka; prof. MUDr. Ondřej Viklický, CSc.
Přestože byly inhibitory kotransportéru pro sodík a glukózu 2 (sodium-glucose co-transporter 2, SGLT2) původně vyvinuty jako nová třída antidiabetik, jejich výrazné kardioprotektivní a nefroprotektivní účinky výrazně rozšířily spektrum jejich využití. Zde shrnujeme farmakologické vlastnosti inhibitorů SGLT2, výsledky hlavních klinických studií s nefrologickými cíli, novinky v indikačních kritériích a budoucí perspektivy jejich využití. Inhibitory SGLT2 se tak stávají základními prostředky renoprotekce a kardioprotekce u většiny nemocných s chronickým onemocnění ledvin či chronickým srdečním selháním nehledě na přítomnost diabetu.

01/2023 Doc. MUDr. Denisa Janíčková Žďárská, Ph.D.
Finerenon (Kerendia®), první perorální selektivní nesteroidní mineralokortikoidní receptorový antagonista (mineralocorticoid receptor antagonist, MRA), je vyroben společností Bayer Healthcare Pharmaceuticals pro léčbu diabetického onemocnění ledvin (diabetic kidney disease, DKD) a srdečního selhání (heart failure, HF). Finerenon byl příslušnými institucemi schválen v červenci 2021 v USA, v únoru 2022 pak v Evropě. Je indikován ke zpomalení tempa poklesu odhadované glomerulární filtrace (estimated glomerular filtration rate, eGFR), k redukci terminálního selhání ledvin (end-stage renal disease, ESRD) u dospělých s chronickým onemocněním ledvin (chronic kidney disease, CKD) spojeným s diabetes mellitus 2. typu.

01/2023 Prof. MUDr. David Karásek, Ph.D.
Inclisiran představuje novou možnost léčby dyslipidemie. Jeho účinkem dochází k redukci lipoproteinů s nízkou hustotou (low-density lipoproteins, LDL) v krevní plazmě v důsledku vysoce specifické inhibice syntézy proproteinové konvertázy subtilisinu/kexinu typu 9 (proprotein convertase subtilisin/kexin type 9, PCSK9) přímo v cytoplazmě hepatocytů prostřednictvím interakce s ribonukleovou kyselinou (RNA) sloužící k translaci genetické informace pro tvorbu tohoto proteinu. Sdělení se věnuje mechanismu působení inclisiranu, jeho klinickému účinku a zamýšlí se i nad jeho postavením v současném spektru hypolipidemických přípravků.

01/2023 MUDr. Eva Račická
Léčba bazálním inzulínem je velmi důležitá pro léčbu diabetes mellitus 1. typu a často se stane nezbytnou během průběhu diabetes mellitus 2. typu při jeho progresi, která je spojená s postupným poklesem funkce a počtu β-buněk pankreatu, které produkují inzulin. Nicméně zahájení léčby a optimalizace léčby bazálním inzulinem u diabetes mellitus 2. typu může být náročná z důvodu mnoha faktorů, jako je například riziko hypoglykemie a potřeba každodenních injekcí. V tomto článku shrnujeme dosavadní poznatky o účinnosti a bezpečnosti nových dlouhodobě působících inzulinových analog podávaných 1* týdně. V současné době jsou testovány bazální inzulin Fc (BIF, LY3209590) a inzulin icodec (LAI 287), které prošly a procházejí klinickými studiemi fáze II a III. Dosavadní výsledky jsou nadějné pro jejich časné uvedení do klinické praxe a další rozšíření možností účinné a bezpečné léčby, která zvýší kvalitu života pacientů s diabetes mellitus.

01/2023 MUDr. Alena Adamíková, Ph.D.
Řada pacientů s diabetes mellitus 2. typu stále nedosahuje požadovaných cílů kompenzace svého onemocnění, a tak se hledají další postupy a upravují se algoritmy terapie. Agonisté receptoru pro glukagonu podobný peptid 1 (glucagon-like peptide-1 receptor agonists, GLP-1 RA) se dostávají do přední linie antidiabetické léčby pro své komplexní účinky jak na zlepšení parametrů dlouhodobé kompenzace a lipidového spektra, tak na významné snížení hmotnosti. Agonisté receptoru pro GLP-1 také redukují riziko závažných nežádoucích kardiovaskulárních příhod (major adverse cardiovascular events, MACE) u dospělých diabetiků 2. typu s již diagnostikovaným kardiovaskulárním onemocněním nebo vícečetnými kardiovaskulárními rizikovými faktory. Nový duální receptorový agonista pro GLP-1 a na glukóze závislý inzulinotropní polypeptid (glucose-dependent insulinotropic polypeptide, GIP) tirzepatid potvrdil účinnost a bezpečnost v klinické programu studií fáze III SURPASS s velmi významným účinkem na redukci hmotnosti a kontrolu glykemie bez zvýšení rizika hypoglykemií. Nově se objevují studie s multireceptorovými inkretinovými agonisty, např. s trojitým účinkem na receptory pro GIP, GLP-1 a glukagon.

01/2023 MUDr. Eva Račická
Od doby uvedení prvního agonisty receptoru pro glukagonu podobný peptid 1 (glucagon-like peptide-1 receptor agonists, GLP-1 RA), který byl schválen v roce 2005 (exenatid 2* denně) pro léčbu diabetes mellitus 2. typu, byly v této lékové skupině vyvinuty nové léky, které mají významný účinek na úpravu glykemie a tělesné hmotnosti. Vývoj podání těchto léků pak vedl k subkutánní aplikaci injekcí 1* denně a 1* týdně. V roce 2021 byl v České republice uveden na trh první perorálně podávaný GLP-1 RA, a to semaglutid. Tento článek poskytuje výsledky z klinického programu PIONEER, které svědčí o účinnosti a dobré toleranci perorálního semaglutidu v léčbě diabetu 2. typu. Článek se také zabývá postavením perorálního semaglutidu v kontextu algoritmu léčby diabetes mellitus 2. typu.

01/2023 Prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA; MUDr. Lucie Břízová; MUDr. Martina Nováková
Věkově specifická prevalence diabetu v České republice se výrazně zvyšuje s věkem. U mužů starších 70 let je prevalence diabetu 35-40 %. U žen starších 75 let je prevalence diabetu 30-35 %. V roce 2021 bylo v ČR 680 000 diabetiků starších 65 let. V témže roce byla nejvyšší incidence diabetu u osob mezi 65. a 70. rokem života, inzulínem bylo léčeno 130 000 seniorů starších 65 let. Aktuálně jsou k dispozici data z různých sekundárních analýz klinických studií fáze II-IV, která potvrzují bezpečnost a účinnost nových tříd antidiabetik u seniorů. Znalost geriatrických syndromů a jejich včasné rozpoznání snižuje pravděpodobnost manifestace nežádoucích účinků antidiabetik, která mohou poškodit závažným způsobem senilního diabetika. Mezioborová spolupráce se jeví být zásadním předpokladem pro zlepšení péče o diabetiky starší 65 let.

01/2023 MUDr. Robert Bém, Ph.D., MHA
Syndrom diabetické nohy je závažnou pozdní komplikací diabetů, která je příčinou vysoké morbidity a mortality pacientů s diabetem. Komplexní terapie zahrnuje maximální odlehčení postižené končetiny, léčbu infekce a ischemie, kompenzaci diabetů a v neposlední řadě i terapii lokální. I přes tuto komplexní léčbu je však hojení defektů v rámci syndromu diabetické nohy stále neuspokojivé, proto se hledají nové způsoby léčby. V posledních letech došlo k významnému pokroku v oblasti použití kožních náhrad, přičemž využití amniové membrány v léčbě chronických ran u pacientů s diabetem se ukázalo jako účinné a je v současnosti také hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.

01/2023 Doc. MUDr. Ľubica Cibičková, Ph.D.
Statiny patří mezi léky zásadně ovlivňující kardiovaskulární prognózu diabetiků. Fibráty jakožto léky snižující především koncentraci triglyceridů zprvu nepřinesly data potvrzující snížení kardiovaskulárního rizika. Až studie s fenofibrátem (FIELD, ACCORD a její extenze ACCORDION) ukázaly na přínos této léčby u diabetické dyslipidemie ve smyslu poklesu kardiovaskulárních příhod. V tomto směru také současná doporučení European Society of Cardiology uvádějí, že u pacientů užívajících statiny, kteří mají koncentraci LDL (lipoproteiny s nízkou hustotou, low-density lipoproteins) cholesterolu v cílovém rozmezí a koncentraci triglyceridů> 2,3 mmol/l, by měla být zvážena léčba fenofibrátem.

01/2023 Prof. MUDr. Jan Bultas, CSc.; doc. MUDr. Debora Karetová, CSc.
Společným nedostatkem dosud užívaných antikoagulancií inhibitorů trombinu, inhibitorů faktoru Xa či antivitaminů K je zvýšené riziko klinicky významného krvácení. To se napříč lékovými skupinami, napříč indikacemi pohybuje mezi 1 a 3 % ročně. Nepřekvapuje tedy snaha o snížení rizika krvácení při zachování antitrombotického účinku. V posledních letech se objevuje výrazný pokrok v oblasti inhibitorů vnitřní cesty koagulační kaskády. Tato strategie je slibná, neboť k nejčastějším indikacím antikoagulancií patří aktivace hemostázy kontaktem (navozená např. polyfosfáty na povrchu aktivovaných trombocytů či kontaktem s umělým povrchem) či reparačně zánětlivými pochody (zejm. vlákny extracelulárně uvolněné deoxyribonukleové kyseliny [DNA] z neutrofilních leukocytů [neutrofilní extracelulární pasti, neutrophil extracellular trap, NET] či řadou cytokinů). Podmínkou aktivace této vnitřní cesty koagulace je stagnace krve umožňující dosažení účinné lokální koncentrace enzymů koagulační kaskády. Těmto podmínkám odpovídají dvě nejčastější indikace antikoagulační léčby fibrilace síní či tromboembolická nemoc. Zachování aktivní vnější cesty koagulace pak umožní účinnou hemostázu při poškození cévní stěny. V inhibici této vnitřní cesty koagulace je v pokročilé fázi klinického hodnocení řada inhibitorů faktoru XI/XIa na bázi klasických malomolekulárních léčiv (např. asundexian, milvexian), monoklonálních protilátek (např. abelacimab, osocimab) či oligonukleotidů inhibujících syntézu faktoru XI (např. fesomersen). Klinické hodnocení probíhá v rámci profylaxe tromboembolické nemoci, v rámci prevence tromboembolických příhod při fibrilaci síní či v indikaci sekundární prevence po infarktu myokardu či cévní mozkové příhodě.

01/2023 MUDr. Martin Žurek, Ph.D.
Denosumab je plně humanizovaná monoklonální protilátka proti ligandu pro receptor aktivující jaderný faktor κβ (receptor activator of nuclear factor-κβ ligand, RANKL), který je klíčovým mediátorem tvorby, funkce a přežití osteoklastů. Denosumab tímto mechanismem potlačuje kostní resorpci a brání tak úbytku kostní hmoty. Studie FREEDOM (Fracture Reduction Evaluation of Denosumab in Osteoporosis Every 6 Months) prokázala, že denosumab snižuje riziko vzniku vertebrálních a nevertebrálních zlomenin a její extenze doložila, že dlouhodobá léčba po dobu až deseti let je účinná a bezpečná. Účinek denosumabu je reverzibilní, proto přerušení jeho podávání vede ke zvýšení kostní remodelace, ztrátě denzity kostního minerálu (bone mineral density, BMD) a zvýšenému riziku vzniku mnohočetných vertebrálních zlomenin. Sekvenční podávání bisfosfonátů navazující na léčbu denosumabem je způsobem, který do značné míry dokáže výše uvedenému zabránit.

01/2023 Doc. MUDr. Jana Hirmerová, Ph.D.
Preferovaným antikoagulačním lékem u gravidních pacientek s akutní tromboembolickou příhodou je nízkomolekulární heparin. Nežádoucí účinky jsou poměrně vzácné, někdy si však vynutí změnu terapie. Kazuistiky či soubory kazuistik dokumentují možnost náhrady fondaparinuxem. Uvedená kazuistika prezentuje úspěšné použití fondaparinuxu u pacientky s akutní ileofemorální žilní trombózou ve třetím trimestru gravidity a s lokální kožní alergií na nízkomolekulární heparin.

01/2023 MUDr. Milan Plíva
ArteriáLní hypertenze a dyslipidemie patří k nejvýznamnějším rizikovým faktorům kardiovaskulárních chorob. Jejich současná přítomnost násobí individuální kardiovaskulární riziko. Proto je nezbytné ovlivňovat oba rizikové faktory současně. Dlouhodobé výsledky Léčby arteriální hypertenze a dyslipidemie nejsou v České republice optimální. Předkládaná kazuistika prezentuje pohled autora na současné možnosti farmakoLogické Léčby nekomplikované arteriální hypertenze a dyslipidemie s využitím moderní fixní kombinační Léčby. CíLem Léčby má být co nejrychLejší dosažení optimální korekce rizikových faktorů vedoucí k redukci ceLkového kardiovaskuLárního rizika.

01/2023 MUDr. Jorga Fialová; MUDr. Martina Kojanová, Ph.D.; MUDr. Liliana Šedová
Psoriáza je chronické imunitně zprostředkované zánětlivé onemocnění spojené s vysokou expresí prozánětlivých cytokinů. Pacienti často trpí psoriatickou artritidou. Akné je časté multifaktoriální zánětlivé kožní onemocnění adolescentů, u kterého podle nových poznatků hraje klíčovou roli imunitní systém. Prezentujeme případ pacienta, u kterého vzplanutí psoriázy bylo doprovázeno těžkým průběhem akné a následně sakroiliitidou. Léčba adalimumabem vedla k potlačení projevů všech tří onemocnění a remise trvá již 56 měsíců.

01/2023 MUDr. Petra Fialová
Psoriáza je chronické, systémové zánětlivé onemocnění, které se vyskytuje asi u 2-3 % pacientů. Risankizumab je humanizovaná monoklonální protilátka typu imunoglobulinu G1 (IgG1), která se selektivně váže s vysokou afinitou na podjednotku p19 humánního cytokinu interleukinu 23 (IL-23). Je indikován k léčbě středně těžké až těžké ložiskové psoriázy u dospělých, kteří jsou kandidáty systémové léčby. Také je samotný nebo v kombinaci s methotrexátem indikován k léčbě aktivní psoriatické artritidy u dospělých pacientů s nedostatečnou odpovědí nebo intolerancí na jedno nebo více chorobu modifikujících antirevmatik (disease modifying antirheumatic drugs, DMARD). Jako nejnovější indikaci má risankizumab, zatím jako první a jediný inhibitor IL-23, schválenou European Medicines Agency (EMA) od listopadu 2022 i léčbu středně těžké až těžké aktivní Crohnovy nemoci. Risankizumab je přípravek s vysokou a dlouhodobou účinností, která je konzistentní u všech typů pacientů bez ohledu na jakoukoliv předchozí léčbu či komorbidity a současně vykazující příznivý bezpečnostní profil.