02/2021

Úvodník 02/2021

02/2021 Prof. MUDr. Zuzana Moťovská, Ph.D., FESC
CELÝ ČLÁNEK

Doc. MUDr. Debora Karetová, CSc.

02/2021 Jaroslav Hořejší
V letošních volbách do výboru České angiologické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně byla do funkce jeho předsedkyně na další funkční období již podruhé zvolena doc. MUDr. Debora Karetová, CSc., z II. interní kliniky - kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze, internistka, specialistka v oboru angiologie, členka České internistické společnost ČLS JEP, České angiologické společnosti ČLS JEP, České kardiologické společnosti, České společnosti pro aterosklerózu a European Society of Vascular Medicine, členka prezidia ČLS JEP, čestná členka České kardiologické společnosti, České angiologické společnosti ČLS JEP a Slovenské angiologické společnosti SLS. Při této příležitosti jsme požádali o medailon nově zvolené předsedkyně Mgr. Jaroslava Hořejšího.
CELÝ ČLÁNEK

Hypertenze, cévní mozkové příhody, kognitivní funkce

02/2021 Prof MUDr. Jiří Widimský, CSc.
Text článku stručně sumarizuje rizikové faktory cévních mozkových příhod. Podává přehled terapeutických přístupů v primární i sekundární prevenci a všímá si rovněž i možnosti ovlivnění deteriorace kognitivních funkcí antihypertenzní léčbou. Závěrem jsou uvedeny stručné léčebné přístupy u emergentních situací spojených s ischemickou či hemoragickou cévní mozkovou příhodou.
CELÝ ČLÁNEK

Pokroky v léčbě srdečního selhání

02/2021 Prof. MUDr. Filip Málek, Ph.D., MBA
Terapie srdečního selhání zaznamenala v posledních třiceti letech významné pokroky, a to jak v léčbě farmakologické, tak v léčbě nefarmakologické (přístrojové a chirurgické). Největších úspěchů bylo dosaženo na poli farmakoterapie srdečního selhání se sníženou ejekční frakcí levé komory. Farmaka, která zasahují do nadměrně zvýšené neurohumorální aktivace sympatoadrenálního systému a aktivace renin-angiotenzin-aldosteronového systému, byla obohacena o další lékové skupiny, které ovlivňují další patofyziologické cesty. Jsou to především inhibitory sodíko-glukózového kontransportéru typu 2, původně určené pro léčbu diabetes mellitus 2. typu, které snižují mortalitu a morbiditu pacientů se srdečním selháním a sníženou ejekční frakcí bez ohledu na přítomnost diabetu. Ovlivnění dalších patofyziologických cílů dále modifikuje průběh srdečního selhání, sem můžeme zařadit aktivátor guanylátcyklázy vericiguat a selektivní aktivátor myosinu omecamtiv mecarbil. Tento článek se zaměřuje na pokroky ve farmakoterapii srdečního selhání.
CELÝ ČLÁNEK

Novinky v doporučení pro farmakoterapii akutních koronárních syndromů bez elevací úseku ST

02/2021 Doc. MUDr. Milan Hromádka, Ph.D.
Rutinní předLéčení inhibitorem receptoru P2Y12 u pacientů s akutním koronárním syndromem bez eLevací úseku ST (NSTEMI), u nichž není známá koronární anatomie a je plánována časná invazivní léčba, se nedoporučuje. Duální protidestičková léčba (DAPT) tvořená potentním inhibitorem receptoru P2Y12 spolu s kyselinou acetyLsaLicyLovou (ASA) se u pacientů s nízkým krvácivým rizikem doporučuje po dobu 12 měsíců bez ohledu na typ stentu, nejsou-Li přítomny kontraindikace. DeeskaLace či úprava doby podávání DAPT může být provedena s ohLedem na ischemické a krvácivé riziko. Při nutnosti trojité antitrombotické Léčby (TAT) jsou z hLediska bezpečnosti před inhibitorem vitaminu K preferována non-vitamin K dependentní antikoaguLancia (NOAK) v dávce doporučené pro prevenci cévní mozkové příhody. Po úvodní týdenní Léčbě TAT tvořené kombinací ASA + cLopidogreL + NOAK se doporučuje pokračovat pouze v Léčbě kombinací cLopidogreLu + NOAK po dobu 12 měsíců. Pokud ischemické riziko převáží nad rizikem krvácení, Lze TAT prodLoužit až na jeden měsíc.
CELÝ ČLÁNEK

Potřebujeme intravenózní inhibitor destičkového receptoru P2Y12?

02/2021 MUDr. Ivo Varvařovský, Ph.D.
Cangrelor je jediným nitrožilním inhibitorem destičkového receptoru pro adenosindifosfát typu P2Y12 s klinicky prokázanou účinností pro snížení ischemických komplikací koronární angioplastiky (percutaneous coronary intervention, PCI). Přestože doporučenou indikací pro jeho použití je každá PCI u pacientů neléčených perorálními inhibitory P2Y12, v klinické praxi je používán dominantně pro rizikové výkony při akutním koronárním syndromu. Hlavní výhodou jeho podání při léčbě infarktu myokardu PCI je jeho rychlý a dobře předvídatelný protidestičkový účinek, nicméně experimentální studie ukazují navíc významný vliv cangreloru na ochranu myokardu před reperfuzním poškozením. Slibné teoretické výhody cangreloru pro použití při léčbě infarktu myokardu čekají na potvrzení v klinických studiích.
CELÝ ČLÁNEK

Novinky v léčbě transthyretinové amyloidózy srdce

02/2021 Doc. MUDr. Petr Kuchyňka, Ph.D.
Transthyretinová amyloidóza představuje nejčastější typ amyloidózy srdce. Projevuje se zejména srdečním selháním a arytmiemi. U většiny nemocných lze diagnózu stanovit neinvazivními metodami bez nutnosti provádění endomyokardiální biopsie. V konvenční léčbě srdečního selhání se uplatňují především kličková diuretika a inhibitory mineralokortikoidních receptorů. Specifická léčba transthyretinové amyloidózy srdce zahrnuje léky snižující syntézu transthyretinu, stabilizující transthyretin a farmaka ovlivňující degradaci již existujícího amyloidu. Za nejnadějnější je v současnosti považován tafamidis, který by měl být v brzké budoucnosti dostupný v běžné klinické praxi.
CELÝ ČLÁNEK

Nová hypolipidemika

02/2021 Prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D.
Farmakologická léčba dyslipidemií je považována za jeden z nejúčinnějších preventivních i terapeutických postupů v oblasti kardiovaskulárních onemocnění. Po objevu statinů a jejich zavedení do praxe v devadesátých Letech se zdálo, že vývoj hypolipidemik je u konce. Jediné nové molekule - ezetimibu chyběla data z velké intervenční studie a nové léky (inhibitory cholesterol-ester transportního proteinu [CETP], agonisté receptorů aktivovaných peroxisomovým proliferátorem alfa/gama [PPAR- α/γ]) přinášely spíše potíže a do klinické praxe se nedostaly. Další možnosti ovlivnění dyslipidemie potřebujeme pro pacienty netolerující statiny či ezetimib, pro ty, kterým současné možnosti léčby nedostačují nebo je u nich přítomno zmnožení na triglyceridy bohatých částic. K dispozici máme další perorálně podávané účinné látky (lomitapid, bempedová kyselina, deriváty omega-3 mastných kyselin). Výrazně se rozšiřuje spektrum parenterálně podávaných hypolipidemických terapií. K etablovaným inhibitorům proproteinové konvertázy subtilisin-kexin 9 (PCSK9) přibývají anti-sense terapie, oligonukleotidy blokující translaci proteinu, proti apolipoproteinu B, lipoproteinu (a) a angiopoetinu podobnému protein 3. Klinickým zkoušením prošel také první zástupce nového léčebného principu, používajícího sekvence malých interferujících RNA (short interfering RNA, siRNA) namířené proti PCSK9. Všechny nové terapie by měly být využitelné v kombinacích se zavedenými hypolipidemiky.
CELÝ ČLÁNEK

Prevence a léčba tromboembolických komplikací onkologických pacientů

02/2021 Prof. MUDr. Radek Pudil, Ph.D.
U pacientů s onkologickým onemocněním se vyskytují tromboembolické komplikace významně častěji a jsou jedním z faktorů, které negativně ovlivňují morbiditu a mortalitu této skupiny pacientů. Tento přehled se věnuje patofyziologii trombózy u onkologicky nemocných, možnostem její predikce, profylaxe a léčby. V oblasti léčby se soustředí na současné možnosti terapie, které zahrnují použití nízkomolekulárního heparinu a přímých perorálních antikoagulancií.
CELÝ ČLÁNEK

Léčba spánkové apnoe

02/2021 Prof. MUDr. Ondřej Ludka, Ph.D.
Kardiovaskulární onemocnění (KVO) patří v České republice stále mezi nejčastější příčiny úmrtí. I přes fakt, že naše republika má jeden z nejlépe propracovaných systémů kardiovaskulární péče na světě, na KVO stále umírá více než 40 % pacientů ročně, tedy více než 100 000 nemocných. Pro optimalizaci péče o nemocné s KVO je důležitá nejen identifikace a léčba klasických rizikových faktorů, tak jak se to již děje, ale i identifikace a léčba nových rizikových faktorů, které mohou ovlivnit nejen morbiditu a mortalitu, ale i kvalitu života těchto pacientů. Mezi tyto nové faktory patří poruchy spánku, zejména poruchy dýchání ve spánku, ale i insomnie, spánková deprivace a narušená cirkadiánní rytmicita. Jedná se většinou o ovlivnitelné rizikové faktory, které se mohou podílet na vzniku a progresi většiny KVO. Výzkum, ale i klinická praxe ukazují, že kvalitní spánek je pro dlouhodobé zdraví stejně tak důležitý jako dieta či pohybová aktivita. Diagnostika a léčba poruch spánku se tak stává důležitou a rychle se rozvíjející oblastí kardiologie. Vzniká tak nový multidisciplinární obor označovaný jako „spánková kardiologie".
CELÝ ČLÁNEK

Léčba hypercholesterolemie u asymptomatických osob

02/2021 MUDr. Ľubica Cibičková, Ph.D.
Kontrola hypercholesterolemie jako rizikového faktoru kardiovaskulárních onemocnění není v České republice uspokojivá. Jako základní nástroj ke snižování koncentrace cholesterolu, a tím také snížení kardiovaskulární morbidity a mortality, používáme statiny a ezetimib. Podání hypolipidemické léčby vyplývá z určení kardiovaskulárního rizika podle současných platných doporučení Evropské kardiologické společnosti (European Society of Cardiology, ESC) a Evropské společnosti pro aterosklerózu (European Atherosclerosis Society, EAS) z roku 2019 a v nich obsažených tabulek SCORE (Systematic COronary Risk Evaluation). V praxi bychom se měli zaměřit zejména na rizikové asymptomatické pacienty. V článku zdůrazňuji nutnost léčby dyslipidemie u pacientů s diabetem a familiární hypercholesterolemií.
CELÝ ČLÁNEK

Fakta a mýty kolem léčby covidu-19 - pohled farmakologa

02/2021 Prof. MUDr. Jan Bultas, CSc.
V léčbě pandemie covidu-19 platí stejná pravidla jako u ostatních onemocnění - užívat jen ověřené léčebné postupy. Doložen je příznivý efekt stimulace imunity aktivní vakcinací či pasivně aplikací monoklonálních protilátek, v určité fázi onemocnění je přínosná virostatická léčba, v jiné inhibice příliš aktivované reparačně-zánětlivé reakce (tzv. cytokinové bouře). V různých fázích již rozvinuté choroby je přínosná též léčba antikoagulační. Naopak řada dalších strategií se ukázala být zcela neúčinná či pro jejich užití nemáme dostatek dat. Článek je přehledem současných možností farmakoterapie, její účinnosti i bezpečnosti.
CELÝ ČLÁNEK

Itoprid v léčbě funkčních dyspepsií

02/2021 MUDr. Jiří Slíva, Ph.D.
Prokinetika patří v gastroenterologii k poměrně bohatě využívaným léčivým přípravkům. Terapeuticky se uplatňují u řady patologických stavů, mezi nimiž dominuje funkční dyspepsie. V této indikaci nalézá své uplatnění itoprid. Následující text stručně pojednává o jeho současném postavení v paletě prokinetik vycházejícím z jeho obecně známých farmakologických vlastností.
CELÝ ČLÁNEK

Inhibitory Janusových kináz u imunopatologických chorob a jejich aktuální místo v terapii ulcerózní kolitidy

02/2021 MUDr. Karin Malíčková
Inhibitory Janusových kináz (JAK) jsou v léčbě imunopatologických stavů cíleny na dysregulovanou buněčnou signalizaci. Tyto tzv. malé molekuly mají velký potenciál širokého imunomodulačního účinku, a představují tak významnou skupinu inovativních léčiv k léčbě poruch imunity. Prvním schváleným inhibitorem JAK pro léčbu ulcerózní kolitidy je tofacitinib, který inhibuje především JAK1 a JAK3. Klinické studie OCTAVE Induction, OCTAVE Sustain a OCTAVE Open prokázaly signifikantně vyšší pravděpodobnost dosažení remise ulcerózní kolitidy u nemocných léčených tofacitinibem ve srovnání s placebem. Lék je indikován jako účinná možnost léčby u dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou formou nemoci v případě, že nelze použít konvenční a/nebo biologickou terapii, anebo v případě neodpovídavosti nebo ztráty odpovědi na tuto léčbu. Aktuální práce přináší stručný souhrn informací o použití tofacitinibu v klinické praxi léčby ulcerózní kolitidy.
CELÝ ČLÁNEK

Ravulizumab v léčbě paroxysmální noční hemoglobinurie

02/2021 MUDr. Jan Válka, PhD.; MUDr. Petr Soukup, MHA; prof. MUDr. Jaroslav Čermák, CSc.
Paroxysmální noční hemoglobinurie (PNH), raritní onemocnění hematopoetické kmenové buňky, je způsobeno geneticky podmíněným deficitem inhibitorů komplementu na povrchu krevních buněk. Tento deficit vede k chronické a nekontrolované aktivaci komplementu na buněčných površích, jehož následkem je intravaskulární hemolýza, protrombotický stav a orgánové postižení zejména ledvin a plic. V dlouhodobém důsledku vede onemocnění k vyčerpání hematopoézy s rozvojem selhání kostní dřeně. Neléčená PNH je spojena se značnou mortalitou a morbiditou pacientů. Terapeuticky lze pouze v ojedinělých případech, spojených se selháním krvetvorby, využít alogenní transplantaci krvetvorby. Pacienti s opakovanými atakami hemolýzy mohou být se značným úspěchem léčeni inhibitory komplementu, z nichž je u nás již dlouho dostupný eculizumab. Ravulizumab je nový dlouhodobě působící inhibitor složky C5 komplementu navržený tak, aby překonal základní nevýhody terapie eculizumabem, tedy nutnost častých aplikací infuze a relativně vysokou incidenci takzvané průlomové (breakthrough) hemolýzy. Výsledky klinických studií ukazují, že ravulizumab je stejně účinný a bezpečný v terapii dospělých pacientů s PNH jako eculizumab a vede ke snížení četnosti epizod hemolýzy. Výhoda nižší frekvence aplikací léku navíc umožňuje pacientům lépe plánovat své aktivity a celkově dále zlepšuje jejich kvalitu života.
CELÝ ČLÁNEK

Antibiotika v primární péči

02/2021 MUDr. Václava Adámková
Antibiotika jako součást nenahraditelného přírodního dědictví jsou často nadužívána a zneužívána v primární péči. Narůstá podíl kmenů rezistentních na antibiotika, které vyvolávají infekce i v komunitě. Mezi nejčastější infekce v ordinaci praktického lékaře patří infekce dýchacích cest. Článek shrnuje etiologii, diagnostické a terapeutické možnosti těchto infekcí v ordinaci praktického lékaře a přináší přehled vývoje rezistence u nejčastějších bakteriálních původců respiračních infekcí v České republice.
CELÝ ČLÁNEK

Miniinvazivní chirurgie hallux valgus

02/2021 MUDr. Pavel Novák
Chirurgická terapie vbočeného paice je široce probádanou disciplínou. Typů operačních výkonů lze v literatuře nalézt více než 150.1 Z tohoto širokého spektra se do obliby ortopedů dostala především distáiní klínovitá osteotomie I. metatarsu (také nazývána V osteotomie). Po provedení osteotomie se posouvá periferní fragment I. metatarsu, čímž se dosahuje korekce deformity. Tento intraartikulární výkon vyžaduje otevření kloubního pouzdra pro vizualizaci I. metatarsofalangeálního skloubení. Dříve se tento výkon prováděl bez fixace osteosyntetickým materiálem, což občasně vedlo k avaskulární nekróze periferního fragmentu či ke zhojení v neuspokojivém postavení. Posun techniky představovala fixace šroubem. Miniinvazivní operace vbočeného palce posouvá operativu ještě dále tím, že kostní výkon je proveden mimokloubně a periferní fragment je stabilně fixován šrouby.
CELÝ ČLÁNEK

Pomáháme: Dobrovolnictví na onkologii?

02/2021
Teď to není lehké, ale má to smysl
CELÝ ČLÁNEK