05/2020

05/2020 doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.

05/2020 Prof. MUDr. Radek Špíšek, Ph.D.
Profesorka MUDr. Jiřina Bartůňková, DrSc., MBA, pochází z rodiny pražských intelektuálů. Tatínek, PhDr. Josef Zumr, CSc., je dodnes ve svých 92 letech činným vědeckým pracovníkem Filosofického ústavu AV ČR. Maminka, PhDr. Jiřina Zumrová, spojila svůj profesní život redaktorky se Státním nakladatelstvím krásné literatury, hudby a umění, pozdějším Odeonem. Jiřina se sestrou Hanou (nyní docentkou ČVUT) vyrůstala v Libni obklopena řadou zajímavých osobností. Rodinným přítelem byl například Bohumil Hrabal. Za normálních okolností by se asi vydala také tímto směrem. Již během studia na střední škole složila státní zkoušky z ruštiny a francouzštiny, mluví také anglicky a italsky. V 70. letech minulého století ale rodinná ani společenská situace nenahrávaly studiu humanitních oborů. Po krátkém rozhodování, a s podporou rodičů tedy nastoupila na Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze (dnešní 1. lékařská fakulta UK).

05/2020 MUDr. Barbora Novotná, MUDr. Jindřiška Martínková
Chronická obstrukční plicní nemoc je heterogenní onemocnění, které je spojeno s vysokým zatížením zdravotního systému. Přestože této nemoci lze předcházet a léčit ji, způsobuje globálně více než tři miliony úmrtí ročně. Je nemocí mnoha tváří, a proto individualizovaný přístup k pacientům je nejenom nezbytný, ale hlavně přispívá ke zlepšení výsledků léčby.

05/2020 Doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.
V současné době jsme svědky celé řady významných změn ve strategii léčby astmatu. Novinky se netýkají pouze oblasti těžkého astmatu, kde přibývají nová biologická léčiva, která přesně cílí určený fenotyp, ale zásadní změny nastaly i v přístupu k nově navržené léčbě lehkého astmatu. Nyní máme k dispozici nový aktualizovaný dokument společnosti Global Initiative for Asthma (GINA) z roku 2020, který víceméně zohledňuje celou řadu závěrů GINA z roku 2019, které pokládáme za revoluční za posledních 30 let. Nutné je třeba zmínit i potřebu důsledné léčby astmatu v době pandemie infekce covid-19 v roce 2020.

05/2020 MUDr. Jiří Votruba
V bronchologii se zabýváme nějakým typem zúžení dýchacích cest enormně často. Za posledních 40 let bylo také vyvinuto množství technik, které nám se zvládáním bronchiální obstrukce endoskopickou cestou mohou výrazně pomoci. V tomto článku se je pokusíme popsat a uvést jejich základní indikace a výsledky léčby s jejich využitím. Obstrukce dýchacích cest je z principu velmi nebezpečnou a potenciálně fatální situací. Může být zapříčiněna řadou zhoubných i nezhoubných chorob. Vzhledem k nebezpečnosti stavu je nutno na možnost zejména centrální obstrukce myslet vždy i při nepříliš jasných symptomech, neboť diagnostika i léčba většinou bývá možná, rychlá a efektivní, kdežto odklad správné diagnózy může mít naopak pro pacienta rychlé letální konsekvence. Proto je nutné se zvláště v případech atypických pískotů či bronchitických fenomenů soustředit vždy na možnost, že se může jednat o stridor. Každý zkušený broncholog již viděl řadu případů, kdy pacient se stridorem prodělal dlouhodobou neúspěšnou léčbu bronchiálního astmatu.

05/2020 Prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc.; MUDr. Vendula Martinů; MUDr. Petra Dvořáková; MUDr. Žofia Varényiová; RNDr. Lucie Bořek-Dohalská, Ph.D.; MUDr. Jiří Uhlík, Ph.D.
Primární ciliámí dyskineze (PCD) je vzácné vrozené, geneticky podmíněné onemocnění s různorodými příznaky. Podezření na PCD vzniká u dětí i dospělých s opakovanou nebo chronickou nemocností v oblasti horních a dolních dýchacích cest, časté jsou progredující poruchy sluchu. První projevy bývají již těsně po narození, kdy se objevuje dechová tíseň novorozence nebo novorozenecká rýma. Pacienti pak po celý život trpí chronickým vlhkým kašlem a opakovanými záněty dýchacích cest a plic, jež mohou vyústit až v bronchiektázie. Onemocnění PCD je často spojeno se situs viscerum inversus. Častější jsou také poruchy plodnosti. Mnozí nemocní dosud nejsou včas diagnostikováni a skrývají se pod různými jinými diagnózami. Nedostává se jim tak komplexní péče, která je důležitá pro prognózu a zbrzdění regrese funkce a poškození plic.

05/2020 Prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D.
Exogenní alergická aiveoiitida (EAA) je nemoc vyvolaná opakovanou expozicí různým vyvolavatelům u vnímavého jedince. Nemoc má heterogenní klinickou manifestaci s ohledem na individuální faktory hostitele a typ a složení inhalované směsi. Genetické faktory, stárnutí a biochemické vlastnosti vyvolavatele a další faktory, jako je kouření nebo znečištění ovzduší, mohou přispívat k nepříznivému fibroproliferativnímu průběhu EAA. Kromě vyloučení expozice a podávání kortikosteroidů u akutní EAA se v léčbě tohoto onemocnění nově objevuje antifibrotická léčba pro chronickou EAA s progresivní fibrózou.

05/2020 MUDr. Daniel Krejčí
Úhrada pembrolizumabu v kombinaci s chemoterapií do první linie léčby plicního karcinomu k 1. 8. 2020¹ opět přiblížila terapii plicního karcinomu v České republice směrem k mezinárodním standardům. Také využití paralelního sekvenování přispělo ke schválení celé řady nových kinázových inhibitorů u nemalobuněčného plicního karcinomu. Pneumoonkologie je progresivní obor zabývající se komplexní onkologickou, podpůrnou i paliativní terapií nemocných s karcinomem plic a mediastina.

05/2020 MUDr. Bc. Petr Zůna
Plicní rehabilitace je komplexní nefarmakologický přístup k pacientům s chronickou respirační dysfunkcí na podkladě plicních i mimoplicních onemocnění. Její podstatou je individualizovaná péče založená na specifických charakteristikách pacienta. Základním kamenem je respirační fyzioterapie doplněná o vytrvalostní a silový trénink. Součástí programů plicní rehabilitace je i nutriční intervence, psychosociální poradenství a odvykání kouření. Všeobecným cílem je edukace pacienta s cílem dlouhotrvající adherence k léčbě a ke změně životního stylu.

05/2020 MUDr. Ladislav Lacina
Sarkoidóza je multisystémové granulomatózní onemocnění neznámé etiologie mající některé rysy autoimunitních chorob. Napadá nejčastěji plíce a nitrohrudní uzliny, méně často kůži a oči a nervový systém, ale v zásadě může postihnout většinu orgánů v lidském těle. Při diagnostice posuzujeme klinické projevy, radiologický nález a důležitý je histologický nález nekaseifikujících granulomů. Co se týče léčby, je namístě zdrženlivost, neboť v řadě případů, zejména v časnějších radiologických stadiích, jde o onemocnění samoúzdravné. Pokud je však rozhodnuto o zahájení léčby, jsou v první linii většinou indikovány systémové kortikosteroidy. Léčba se zahajuje prednisonem 0,5 mg/kg/den, postupně se redukuje na 10 mg/den a má trvat alespoň šest měsíců. Pokud nemoc na této terapii progreduje, nasazuje se léčba druhé linie, kdy se k prednisonu přidává imunosupresivum. Není závazný konsensus, které imunosupresivum preferovat, ale nejčastěji se doporučuje methotrexát. Pokud selžou i dva přípravky druhé linie, je na místě biologická léčba. V současnosti je dobře zavedena protilátka proti tumor nekrotizujícímu faktoru alfa (tumor necrosis factor alpha, TNF-α) infliximab, ale dobrá léčebná odpověď byla pozorována i u jiných blokátorů TNF-α a jiných léčiv zasazující do cytokinové sítě.

05/2020 MUDr. Ladislav Lacina
Idiopatická plicní fibróza je nevyléčitelné a smrtelné onemocnění projevující se fibrotickou přestavbou plicního intersticia. Pokroky v pochopení patogeneze nemoci vedly ke zpochybnění terapie kortikosteroidy a imunosupresivy. Výstupy ze studie PANTHER dokonce ukázaly nárůst mortality při kombinované imunosupresi oproti placebu. Proto byly vyvinuty zcela nové léky s antifibrotickým působením. Aktuálně jsou dostupné dva - pirfenidon a nintedanib. Oba mají srovnatelný efekt na redukci poklesu plicních funkcí a na prodloužení doby přežití. Kromě toho lze u vhodně indikovaných nemocných nasadit N-acetylcystein. Závažným terapeutickým problémem je zvládání exacerbací idiopatické plicní fibrózy, kdy se většinou uplatňují pulsy methylprednisolonu.

05/2020 Doc. MUDr. Pavel Jansa, Ph.D.
Plicní hypertenze zahrnuje stavy charakterizované zvýšením středního tlaku v plicnici ≥ 25 mm Hg. Nejčastěji se vyskytuje u onemocnění srdce nebo plic. Vzácněji se plicní hypertenze objevuje v důsledku primárního postižení plicních cév (zejména plicní arteriální hypertenze při postižení plicních arteriol a chronická tromboembolická plicní hypertenze související s nedostatečnou reperfuzí po akutní plicní embolii). V léčbě plicní hypertenze u srdečních onemocnění je klíčová především léčba základního srdečního onemocnění. Specifická vazodilatační léčba není u plicní hypertenze u srdečních a plicních onemocnění indikována. V léčbě plicní arteriální hypertenze dominuje farmakoterapie. Nemocní s pozitivním vazodilatačním testem jsou indikováni k léčbě vysokými dávkami blokátorů kalciových kanálů. V případě negativního testu (většina nemocných) je indikována farmakoterapie prostanoidy a agonisty prostacyklinových receptorů, antagonisty endotelinových receptorů, inhibitory fosfodiesterázy 5 a stimulátory solubilní guanylátcyklázy. U chronické tromboembolické plicní hypertenze rozhoduje o způsobu léčby operabilita nálezu. U operabilních pacientů je indikována plicní endarterektomie. U inoperabilních pacientů a u nemocných s reziduální plicní hypertenzí po plicní endarterektomii je indikována balonková plicní angioplastika a/nebo farmakoterapie.

05/2020 MUDr. Katarína Sedláková; MUDr. Jaroslav Lněnička; doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.
Asthma bronchiale je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest spojené s bronchiální hyrerreaktivitou a variabilní, často reverzibilní bronchiální obstrukcí. V současné době je astma zpravidla dobře léčitelným onemocněním, základním pilířem léčby je kombinace protizánětlivé a bronchodilatační terapie. Z hlediska odpovědi na farmakoterapii se na jednom pólu nachází snadno léčitelné astma a na druhém pólu problematické těžké astma. Právě pro nejtěžší formy astmatu, které jsou rezistentní vůči maximální obvyklé léčbě, je vyhrazena biologická terapie, která má podle aktuálních mezinárodních doporučení přednost před dlouhodobou terapií systémovými kortikoidy.

05/2020 MUDr. Michaela Cimrová
Plicní mykobakterióza je onemocnění způsobené podmíněně patogenními druhy netuberkulózních mykobakterií. Jedná se o relativně vzácné onemocnění, častěji se vyskytující u imunokompromitovaných pacientů. V naší kazuistice uvádíme netypický případ plicní mykobakteriózy u mladé, doposud zcela zdravé pacientky. Zaměřujeme se na diagnostiku, diferenciální diagnostiku a léčebné možnosti.

05/2020 MUDr. Aneta Opravilová
Hrudní empyém je definován jako přítomnost hnisu, případně výpotku s pozitivním mikroskopickým a/nebo kultivačním mikrobiologickým vyšetřením, v pohrudniční dutině. Vzniká nejčastěji přímým šířením infekce z okolních, zánětem postižených tkání, méně častěji pak přímou infekcí pleurální dutiny. Za zlatý standard léčby je považováno provedení hrudní drenáže v kombinaci s podáváním antibiotické terapie. Méně invazivní metody, jako je např. evakuační pleurální punkce, jsou spojeny s horšími výsledky a se zvýšenou morbiditou a mortalitou. Naopak chirurgické řešení indikujeme až při neúspěchu hrudní drenáže. V případě multilokulárního empyému bez přítomnosti bronchopulmonální píštěle je pak výhodné využití intrapleurální aplikace alteplázy.

05/2020 MUDr. David Homola; MUDr. Jaroslav Lněnička; MUDr. Alexander Kreze, CSc.; doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.
Asthma bronchiale je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Těžké refrakterní astma pak definujeme jako astma, u kterého je potřeba k dosažení úplné kontroly takové množství léků, které činí pacientovi obtíže nežádoucími účinky, anebo jako astma, u kterého není ani přes maximální léčbu dosaženo kontroly nemoci. Pacienti s tímto těžkým refrakterním astmatem tak velmi často vyžadují podávání perorálních kortikosteroidů, které jsou klíčové k dosažení stabilizace onemocnění. Dlouhodobé užívání kortikosteroidní terapie ovšem může vést k závažným nežádoucím účinkům. Tam, kde není možné dosáhnout kontroly astmatu pomocí inhalačních kortikosteroidů a přídatné léčby, lze v další volbě užít biologickou léčbu a tím předejít dlouhodobé terapii systémovými kortikosteroidy.¹ Jednou z těchto látek v rámci biologické léčby je omalizumab. Jedná se o protilátku proti IgE (imunoglobulin E), kterou lze aplikovat u pacientů s alergickým IgE mediovaným těžkým perzistujícím astmatem. Naše ambulance pro těžké astma úzce spolupracuje s endokrinologickou ambulancí Interního oddělení Nemocnice Na Bulovce v Praze. Cílem naší spolupráce je úspěšné vysazení dlouhodobé kortikosteroidní terapie u pacientů s nově zavedenou biologickou léčbou. Tímto způsobem lze minimalizovat možné nežádoucí účinky dané jak samotnou terapií kortikosteroidy, tak i nežádoucími účinky při jejím vysazení, jako je například adrenokortikální insuficience.

05/2020 MUDr. Alena Vlachová; MUDr. Simona Tazbirková; PharmDr. Martina Vetchá; MUDr. Libor Fila, Ph.D.
Výběr vhodných kandidátů pro domácí aplikace protilátek proti interLeukinu 5 a receptoru proti interleukinu 5 (IL-5/IL-5R) byl významně urychlen epidemií infekce covid-19. V tomto období je nutno nemocné s obtížně léčitelným astmatem před onemocněním novým koronavirem chránit. Sledování nemocných v tomto období ukazuje účinnost a bezpečnost terapie, současně poukazuje na možná rizika dlouhých intervalů mezi kontrolami.

05/2020 MUDr. Ján Dindoš
Léčba kašle představuje závažný problém z hlediska jeho prevalence v populaci a z toho rezuLtujících dopadů socioekonomických. V úvodu je uvedená analýza etiologie a patogeneze vzniku kašle a následně i jeho léčba, kde se uplatňuje hlavně konzervativní přístup. Z široké palety léků používaných při léčbě kašle, ale také rýmy, kde dochází k produkci hlenu, se v posledních letech stále více užívají mukolytika, a to ve snaze snížit viskozitu hlenu. Moderní mukolytika mají navíc imunomodulační i antioxidační účinek, a také napomáhají zvýšení efektu antibiotik. Dá se skutečně říct, že mukolytika ani ve 21. století zdaleka neřekla své poslední slovo, což chceme prezentovat v tomto článku.

05/2020 Doc. PharmDr. Jan Juřica, Ph.D.
Lékové interakce jsou zejména u seniorů četnější a rizikovější, a to hned z několika důvodů - senioři často užívají vyšší počet léčiv současně, dochází u nich k fyziologickým změnám, které ovlivní farmakokinetiku celé řady léčiv, a navíc jsou k účinkům některých léčiv citlivější - ke změnám tedy dochází i na úrovni farmakodynamiky. Doplňky stravy jsou pak také častěji užívány seniory než jinými věkovými skupinami. Tento článek podává přehled lékových interakcí a interakcí léčiv a doplňků stravy se zaměřením na seniory. V úvodu je sumarizována typologie interakcí a následně obecné principy interakcí v jednotlivých farmakokinetických fázích s uvedením příkladů. Další část je pak věnována interakcím doplňků stravy a léčiv na úrovni farmakokinetiky.