Vybrané články

Zobrazují se články pro štítek vnitřní lékařství - interna . Zobrazit všechny články

Fixní dvoj/trojkombinace v léčbě arteriální hypertenze - jsou vhodné při zahájení léčby?

02/2020 MUDr. Milan Plíva
Arteriální hypertenze je nejčastějším rizikovým faktorem kardiovaskulárních chorob, které zůstávají hlavní příčinou mortality v průmyslově vyspělých zemích. Cílových hodnot krevního tlaku dosahuje stále pouze menšina léčených pacientů, a to i přes relativně snadnou diagnostiku a široké spektrum možností farmakologické léčby. Jako hlavní příčiny této skutečnosti jsou vnímány především špatná adherence a perzistence pacientů k léčbě. Poslední verze doporučení pro diagnostiku a léčbu arteriální hypertenze Evropské kardiologické společnosti / Evropské společnosti pro hypertenzi z roku 2018 klade mimo jiné důraz na včasné zahájení farmakologické léčby - optimálně s použitím fixní kombinace antihypertenziv (inhibitor systému renin-angiotenzin-aldosteron + blokátor vápníkových kanálů / diuretikum) u většiny pacientů s důrazem na co nejrychlejší dosažení cílových hodnot krevního tlaku.
CELÝ ČLÁNEK

Vývoj v oblasti farmakoterapie arteriální hypertenze

02/2020 Doc. MUDr. Ondřej Petrák, Ph.D.
Článek je věnován novým antihypertenzním lékům testovaným v klinických studiích s nadějí časného použití v běžné klinické praxi. Jedná se o souhrn několika skupin léků se zaměřením na jejich mechanismus působení, efektivitu a nežádoucí účinky. Nejblíže uvedení do klinické praxe má nesteroidní inhibitor aldosteronových receptorů finerenon.
CELÝ ČLÁNEK

Antiarytmická farmakoterapie dneška: jaká je její úloha

02/2020 Doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D.
Farmakologická léčba arytmií je, i přes významný rozvoj nefarmakologických metod, stále platnou a potřebnou součástí terapie pacientů s poruchami srdečního rytmu. Farmakologické a nefarmakologické přístupy je nutné chápat komplementárně, nikoliv jen jako konkurenční přístupy v léčbě. V řadě případů antiarytmická léčba předchází indikaci ke katetrizační ablaci nebo zlepšuje její výsledek. Antiarytmika jsou důležitou léčbou i u nemocných se zavedenou přístrojovou terapií. U nemocných s implantovanými kardiostimulátory, které zabezpečí léčbu bradykardií, je antiarytmická léčba často nezbytnou součástí ovlivňující současně přítomné tachykardické epizody. Indikace k arytmické léčbě jsou rozdílné podle přítomné poruchy srdečního rytmu. Volba konkrétního antiarytmika je odvislá od individuálního profilu nemocného. U antiarytmické léčby nelze pominout nemalé riziko nežádoucích účinků, stejně jako její možný proarytmický efekt. Pro antiarytmickou léčbu je příznačná praktická absence mortalitních dat.
CELÝ ČLÁNEK

Speciální situace v diagnostice a managementu arteriální hypertenze: hypertenze bílého pláště a maskovaná hypertenze

02/2020 Prof. MUDr. Jan Filipovský, CSc.
Hypertenze bílého pláště je velmi častý jev. Vyskytuje se asi u třetiny osob s patologickým krevním tlakem (TK) měřeným v ordinaci, a to typicky u žen, ve vyšším věku a u nekuřáků. Prognostická data nejsou zcela spolehlivá, protože velká část jedinců s tímto typem TK je léčena na podkladě vysokého TK v ordinaci; existují práce s dlouhodobým sledováním, ukazující, že kardiovaskulární riziko je zvýšené oproti jedincům s normálním TK. Opačný jev je maskovaná hypertenze. V populačních studiích byl zjištěn její výskyt ve 13 %. Je častá u mužů, zejména ve věku 30-50 let, u kuřáků s nepříznivým rizikovým profilem a také u diabetiků. Riziko budoucího výskytu kardiovaskulárních příhod se blíží trvalé hypertenzi. Důležité je její vyhledávání, a proto bychom měli doporučovat domácí měření TK i těm jedincům, kteří mají normální TK v ordinaci. Neexistují prospektivní studie léčby hypertenze bílého pláště ani maskované hypertenze. U obou typů hypertenze lze zvolit jen nefarmakologická opatření, pokud je kardiovaskulární riziko nízké; u těch jedinců, kteří mají zároveň další kardiovaskulární rizikové faktory nebo orgánové komplikace hypertenze, je nutno zvážit léčbu, kdy však můžeme postupovat pouze empiricky.
CELÝ ČLÁNEK

Antitrombotická léčba u pacientů s kardiovaskulárními projevy antifosfolipidového syndromu

02/2020 Doc. MUDr. Jana Hirmerová, Ph.D.
Antifosfolipidový syndrom (antiphospholipid syndrome, APS) je systémové autoimunitní onemocnění, vyznačující se přítomností antifosfolipidových protilátek a různorodými klinickými projevy, z nichž dominují trombóza a/nebo komplikace gravidity. Nejčastější manifestací je žilní tromboembolie, následovaná ischemickou cévní mozkovou příhodou. Léčba akutní příhody se neliší od pacientů bez APS. Vzhledem k vysokému riziku recidivy trombózy je velmi důležité dbát na sekundární antitrombotickou prevenci. Pilířem léčby jsou antikoagulancia, a to i ve většině případů arteriálních trombóz (i intervenčně řešených). Nová (přímá) antikoagulancia se podle dosavadních dat u pacientů s APS nedoporučují. Lékem první volby zůstává warfarin, obvykle ve zvyklé intenzitě (mezinárodní normalizovaný poměr [international normalized ratio, INR] 2-3), v některých velmi rizikových případech či při recidivě trombózy i přes zavedenou léčbu je nutno zvýšit cílový INR na 3-4 či warfarin kombinovat s kyselinou acetylsalicylovou. Přerušení plné antikoagulační léčby (např. z důvodu operace) je nutno minimalizovat a dbát na důslednou tromboprofylaxi nízkomolekulárním heparinem. Problematika APS je velmi složitá a vyžaduje interdisciplinární spolupráci.
CELÝ ČLÁNEK

Strategie hypolipidemické léčby u akutního koronárního syndromu

02/2020 Doc. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., FESC
Nedávno publikovaná nová doporučení pro léčbu dyslipidemií Evropské kardiologické společnosti a Evropské společnosti pro aterosklerózu zásadně mění pravidla pro léčbu nemocných s akutním koronárním syndromem (AKS). Cílová hodnota LDL (low density lipoprotein) cholesterolu se snížila na < 1,4 mmol/l a kromě dlouho doporučované intenzivní statinové léčby jsou dnes k dispozici další hypolipidemika, především inhibitory proprotein konvertázy subtilisin/kexin typu 9 (PCSK9). Správně vedená hypolipidemická léčba může výrazně zlepšit prognózu po AKS.
CELÝ ČLÁNEK

Agonizace GLP-1 v kardiologii

02/2020 Prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc.
Agonisté receptoru peptidu 1 podobného glukagonu (glucagon-like peptide-1, GLP-1) napodobují inkretin, který potencuje sekreci inzulínu v závislosti na glykemii a tlumí produkci glukagonu. Kromě působení na glukózový metabolismus má protektivní přímé i nepřímé účinky na kardiovaskulární systém. Jsou představeny studie s jednotlivými přípravky i poslední metaanalýza studií s agonisty GLP-1 ve srovnání s inhibitory sodíko-glukózového kotransportéru typu 2 (sodium-glucose cotransporter 2, SGLT2). Je uvedena indikace agonistů GLP-1 v léčbě diabetu podle současného stanoviska expertů z roku 2019.
CELÝ ČLÁNEK

Inhibitory SGLT2 - glifloziny a kardiovaskulární onemocnění

02/2020 Prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC; prof. MUDr. Lenka Špinarová, CSc., FESC; prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc.
Diabetes mellitus 2. typu (DM2T) a kardiovaskulární onemocnění jsou velmi častá společná onemocnění a jejich výskyt roste s věkem. Z kardiovaskulárních onemocnění u diabetiků je zájem soustředěn především na srdeční selhání. Inhibitory receptoru sodíko-glukózového kotransportéru typu 2 (sodium-glucose cotransporter 2, SGLT2) - glifloziny - znamenají nový přístup k léčbě DM2T a srdečního selhání, začínají však pronikat i do sekundární prevence ischemické choroby srdeční a částečně i do prevence primární, především do léčby hypertenze. Zásadního průlomu v tomto směru dosáhly studie s dapagliflozinem, především studie DECLARE u nemocných s DM2T a kardiovaskulárním onemocněním a studie DAPA-HF u nemocných se srdečním onemocněním s DM2T i bez něj, které tak navázaly na studie s empagliflozinem u DM2T a srdečního selhání (EMPA-REG OUTCOME), ale i na studie s canagliflozinem, které zkoumaly např. i nefroprotektivitu (CANVAS, CREDENCE). Je velmi pravděpodobné, že výsledky studie DECLARE povedou ke změně guidelines, kdy inhibitory SGLT2 mohou získat pro léčbu srdečního selhání a diabetes mellitus indikaci IA, neboť jsou již minimálně dvě velké ukončené mortalitní studie - kromě DECLARE také EMPA-REG OUTCOME.
CELÝ ČLÁNEK

Nové benefity léčby warfarinem v 21. století

01/2020 Doc. MUDr. Petr Dulíček, Ph.D.; MUDr. Zuzana Thibaud
Užívání warfarinu může mít protinádorový účinek, tak jak ukázaly studie na zvířatech a některé epidemiologické studie. Například studie na modelu karcinomu u myší ukázala, že warfarin blokuje AXL receptorovou tyrosinkinázu inhibicí proteinu závislého na vitaminu K, který se nazývá GAS6, a tím se může zastavit šíření nádorových buněk. Sekundárním účinkem je blokáda GAS6-AXL signalizace, která zvyšuje protinádorovou imunitu. Observační studie také prokázala snížení výskytu nádorů při užívání warfarinu. Nicméně jsme si plně vědomi, že je potřeba dalších studií k potvrzení tohoto potencionálního benefitu při léčbě warfarinem.
CELÝ ČLÁNEK

Metformin

01/2020 MUDr. Karel Kubát
Metformin je v současnosti základním lékem v terapii diabetes mellitus 2. typu spojeného s obezitou. Tento lék snižuje účinnost metabolismu buněk. Umožňuje tak buňkám přijmout větší množství energeticky bohatých látek (především glukózy) k tvorbě určitého konstantního množství základního energetického substrátu - adenosintrifosfátu (ATP). Tím je omezeno hromadění glukózy v krvi a jsou sníženy následky chronické hyperglykemie. Metformin omezuje aerobní metabolismus, kdy z glukózy vzniká oxid uhličitý a voda. Lék způsobuje zvýšenou produkci kyseliny mléčné - laktátu, který je opět metabolizován na glukózu za cenu velkých energetických ztrát. Snížení efektivity metabolismu v rámci cyklu Coriových (teoreticky z 92 % na 33 %) dovoluje přijmout trojnásobek energetické hodnoty stravy nebo snížit fyzickou aktivitu na třetinu, aniž by došlo k hromadění glukózy v krvi. Metformin je využíván v léčbě diabetes mellitus, jeho vlastnosti však mohou být přínosné v rámci dalších závažných chorob - kromě obezity dokonce i u infekčních či nádorových onemocnění.
CELÝ ČLÁNEK

Technologie v terapii syndromu diabetické nohy

01/2020 MUDr. Robert Bém, Ph.D., MHA; MUDr. Michal Dubský, Ph.D.; MUDr. Vladimíra Fejfarová, Ph.D.; MUDr. Jitka Husáková; MUDr. Veronika Wosková
Syndrom diabetické nohy je závažnou pozdní komplikací diabetů, která je spojena s vysokou morbiditou a mortalitou pacientů, ale také s vysokými náklady na léčbu. Technologický pokrok přináší nové možnosti léčby i v oblasti syndromu diabetické nohy. Práce podává přehled o současných technologických možnostech léčby syndromu diabetické nohy.
CELÝ ČLÁNEK

Současné možnosti pokročilé monitorace glykemie

01/2020 MUDr. Radomíra Kožnarová, CSc.
Technologické novinky umožňují pacientům s diabetem, aby co nejvíce přiblížili své glykemie fyziologickým hodnotám. Využití kontinuální monitorace glykemie vede ke zlepšení kompenzace diabetů a snížení rizika hypoglykemie, která je limitujícím faktorem léčby. Metoda měření glykemie „flash glucose monitoring“ přináší podobnou alternativu pro všechny pacienty včetně těch, kteří aplikují inzulin pery.
CELÝ ČLÁNEK

Jak správně léčit diabetika bez komplikací

01/2020 MUDr. Jiří Hradec
Léčba nekomplikovaného diabetika je založena na důsledně zpracované a správné diagnóze. Problematika této léčby je v článku probrána z pohledu praktického diabetologa. Stále považujeme za základní lék metformin, avšak účinek medikamentózní léčby je bez režimových a dietních opatření výrazně snížený. Postupně probereme další způsoby medikamentózní léčby, jejich výhody i kontroverze, včetně léčby inzulínem. Stručně uvedena je léčba inzulínem u diabetika 1. typu či geneticky podmíněných forem diabetu.
CELÝ ČLÁNEK

Léčba diabetu u pacienta s vysokým kardiovaskulárním rizikem

01/2020 MUDr. Ondřej Krystyník; MUDr. Dominika Goldmannová; doc. MUDr. David Karásek, Ph.D.
Kardiovaskulární onemocnění se u osob s diabetem vyskytuje významně častěji, než je tomu u obecné populace. Zároveň představuje nejčastější příčinu jejich úmrtí. Komplexní léčba diabetu tak nezahrnuje pouze kontrolu glykemie, ale měla by vést k ovlivnění všech rizikových faktorů zodpovědných za rozvoj a progresi aterosklerózy. Při zvažování léčby hyperglykemie je žádoucí zhodnotit kardiovaskulární profil jednotlivých léčiv a jejich potenciální přínos v redukci kardiovaskulárních příhod a v léčbě srdečního selhání. U diabetiků s kardiovaskulárním onemocněním jsou v současné době preferovány agonisté GLP-1 receptorů nebo inhibitory SGLT2.
CELÝ ČLÁNEK

Novinky v léčbě GLP-1 agonisty

01/2020 MUDr. Eva Račická
Diabetes mellitus 2. typu (DM2T) je nemocí, která je závažnou příčinou morbidity a mortality obyvatel v mnoha vyspělých zemích. V současné době je preferována léčba DM2T, která má dobrou účinnost, nezpůsobuje nárůst tělesné hmotnosti a snižuje riziko hypoglykemie. Agonisté receptoru pro peptid 1 podobný glukagonu (glucagon-like peptide-1, GLP-1) jsou důležitou skupinou pro léčbu DM2T, neboť splňují výše uvedená kritéria. Článek pojednává o semaglutidu, což je agonista receptoru GLP-1, podávaný jednou týdně subkutánně, který byl v roce 2019 schválen pro léčbu DM2T v České republice, a o výsledcích kardiovaskulárních studií, jež ovlivnily v roce 2019 aktualizaci společných doporučení pro léčbu hyperglykemie u DM2T, vydanou Americkou diabetologickou asociací a Evropskou asociací pro studium diabetu v roce 2018.
CELÝ ČLÁNEK

Novinky v léčbě SGLT2 inhibitory

01/2020 Doc. MUDr. David Karásek, Ph.D.
Inhibitory SGLT2 patří mezi účinná a relativně bezpečná antidiabetika s prokázaným příznivým ovlivněním hlavních kardiovaskulárních příhod, srdečního selhání a chronického onemocnění ledvin. Původně byly určeny pro léčbu diabetů 2. typu, nyní se jejich indikace rozšířila i na jedince s diabetem 1. typu a některá data svědčí o možné prospěšnosti jejich podávání i u nediabetické populace. Sdělení obsahuje aktuální informace o současném postavení gliflozinů v léčbě diabetu, jeho komplikací i dalších potenciálních indikací.
CELÝ ČLÁNEK

Nová doporučení v léčbě diabetu aneb jak se nám líbí nová doporučení ESC pro léčbu diabetu

01/2020 MUDr. Barbora Doležalová
Doporučený postup Evropské kardiologické společnosti pro léčbu diabetu, prediabetu a kardiovaskulárních onemocnění z roku 2019 formuluje zásady multifaktoriální intervence, jejichž cílem je odstranit nepříznivý zdravotní dopad diabetu na průběh kardiovaskulárního onemocnění. Novinkou je nové pojetí stratifikace kardiovaskulárního rizika u osob s diabetem, nové cílové hodnoty krevního tlaku a LDL cholesterolu. Dokument podtrhuje komplexní zdravotní benefity některých moderních antidiabetik a preferuje jejich použití zejména u pacientů se srdečním selháním a onemocněním ledvin.
CELÝ ČLÁNEK

Dlouhodobě působící inzulíny: co je nového?

01/2020 MUDr. Alena Adamíková, Ph.D.
Dlouhodobě působící bazální inzulíny mají mít prolongovaný, bezvrcholový účinek, s nízkou variabilitou účinku. Nízká variabilita je spojena s nižším rizikem hypoglykemií při titraci, lepším dosažením cílových hodnot kompenzace a snížením rizika vývoje pozdních komplikací. Nízká variabilita mezi dny znamená reprodukovatelný účinek na snížení glykemie mezi jednotlivými každodenními injekcemi, zatímco nízká variabilita během dne představuje konzistentní účinek na snížení glykemie během 24hodinového dávkovacího intervalu. Bazální inzulinová analoga druhé generace inzulin glargin U300 a inzulin degludek mají lepší farmakodynamické účinky, které se potvrdily v řadě studií. Inzuliny se liší v principu uvolňování z podkoží. Nově jsou k dispozici výsledky studií porovnávající oba inzuliny. V klinické praxi poskytují oba inzuliny pro diabetické pacienty novou kvalitu léčby.
CELÝ ČLÁNEK

Doporučení omezení příjmu soli: máme v tom jasno?

06/2019 Prof. MUDr. Jan Malík, CSc.
Vysoká konzumace soli se podílí na rozvoji různých onemocnění. Z tohoto důvodu Světová zdravotnická organizace i další odborné společnosti vydaly doporučení snížit příjem kuchyňské soli na méně než 5 g/24 hodin. Bohužel jsou tato doporučení postavena na studiích s nekvalitní metodikou a rozporuplnými výsledky. Zatímco potřeba redukce příjmu soli u obézních hypertoniků, pacientů se srdečním selháním nebo renální insuficiencí je mimo diskusi, uvedené doporučení Světové zdravotnické organizace zachází příliš daleko a takováto redukce příjmu soli v populaci může mít i nežádoucí účinky.
CELÝ ČLÁNEK

Duální antitrombotická léčba pro nemocné s chronickými formami aterosklerotického postižení - nová indikace na základě výsledků studie COMPASS

06/2019 Doc. MUDr. Debora Karetová, CSc.
Pacienti s polyvaskulárním postižením (chronickými koronárními syndromy, stavy po iktech a s periferním aterosklerotickým postižením) mají vysoké riziko kardiovaskulárních příhod a jsou ohroženi i rizikem amputace končetiny. Základem jejich antitrombotické léčby dosud byla protidestičková léčba - v monoterapii nebo duální. Na základě pozitivních výsledků studie COMPASS má být u tohoto typu pacientů nově zvážena také kombinace acetylsalicylové kyseliny s perorálním antikoagulanciem rivaroxabanem v redukované dávce - tzv. duální antitrombotická léčba (dual antithrombotic therapy, DAT).
CELÝ ČLÁNEK
1 2 3 4 5 6