Vybrané články

Zobrazují se články pro štítek vnitřní lékařství - interna. Zobrazit všechny články

Tresiba (inzulin degludek) a Xultophy (inzulin degludek + liraglutid) - šance na zlepšení kompenzace diabetes mellitus 1. i 2. typu

06/2018
Přínosem pro zlepšení kompenzace diabetiků 2. typu se i v České republice stal kombinovaný přípravek Xultophy (inzulin degludek + liraglutid) a nyní i bazální inzulínový analog Tresiba (inzulin degludek). Tyto přípravky byly představeny v listopadu 2018 v Poděbradech na sympoziu společnosti Novo Nordisk v příspěvku „Inovace inzulinů pro lepší výsledky léčby“ v rámci Kongresu ambulantní diabetologie - Aktuality v diabetologii pod předsednictvím prof. MUDr. Martina Haluzíka, DrSc., prim. MUDr. Jindřichem Olšovským, DrSc., z II. interní kliniky LF MU a FN u sv. Anny v Brně (Tresiba) a MUDr. Barborou Doležalovou z Fakulty zdravotnických studií Univerzity v Pardubicích (Xultophy).
CELÝ ČLÁNEK

Diferenciální diagnóza otoků končetin a možnosti jejich léčby

06/2018 MUDr. Marika Kylarová; prof. MUDr. Petra Cetkovská, Ph.D.
Otoky dolních končetin jsou častým důvodem k návštěvě lékaře. Otok je výsledkem nerovnováhy filtrace mezi kapilárním a intersticiálním prostorem. Diferenciální diagnostika je široká, zahrnuje stavy méně závažné i život ohrožující. Adekvátní léčbě otoků musí předcházet stanovení jejich příčiny.
CELÝ ČLÁNEK

Hyperurikemie z pohledu kardiovaskulárního rizika

06/2018 Doc. MUDr. Petr Němec, Ph.D.
Dna představuje heterogenní skupinu metabolických onemocnění, pro kterou je charakteristická tvorba a ukládání depozit krystalů natrium urátů v různých tkáních. Nejvýznamnějším ovlivnitelným rizikovým faktorem pro rozvoj dny je hyperurikemie. Prevalence hyperurikemie a dny v posledních desetiletích narůstá. Mezi hlavní ovlivnitelné rizikové faktory vývoje hyperurikemie a dny patří obezita, hypertenze, diabetes mellitus a dyslipidemie, dále nadměrná konzumace červeného masa, fruktózy a alkoholu a léčba diuretiky. Dna i samotná hyperurikemie jsou spojeny se zvýšením celkové a kardiovaskulární mortality. Základním cílem dlouhodobé léčby dny je celoživotní snížení urikemie pod hodnotu 360 pmol/l. Některé práce naznačují, že dosažení tohoto cíle může být spojeno s redukcí celkové mortality pacientů s dnou. Nejčastější lékovou skupinou používanou k dlouhodobému snížení urikemie jsou inhibitory xanthinoxidázy alopurinol a febuxostat. Některé preklinické a klinické studie prokazují, že kromě účinku obou léků na snížení sérové koncentrace kyseliny močové, redukci počtu dnavých záchvatů a redukci velikosti a počtu dnavých tofů mohou mít tyto léky rovněž vazoprotektivní účinek. V rozporu s těmito daty jsou výsledky studie CARES, která prokázala mírný nárůst celkové a kardiovaskulární mortality u pacientů s dnou léčených febuxostatem ve srovnání s alopurinolem. Je zřejmé, že pacienti s dnou představují z pohledu rizika kardiovaskulární morbidity a mortality značně rizikovou skupinu nemocných. U každého pacienta s hyperurikemií a dnou by měla být pravidelně monitorována přítomnost komorbidit, konzumace alkoholu a používání diuretik. Léčba přidružených onemocnění a režimová opatření by měla být integrální součástí léčby dny.
CELÝ ČLÁNEK

Místo warfarinu v éře nových antitrombotik

06/2018 MUDr. Petr Kessler
Přímá perorální antikoagulancia byla vyvinuta jako alternativa k warfarinu kvůli těžkostem spojeným s léčbou warfarinem, zahrnujícím vysokou interindividuální a intraindividuální variabilitu účinku, mnohočetné interakce s potravinami a léky a nutnost laboratorních kontrol. V současné době jsou v České republice k dispozici přímý inhibitor trombinu dabigatran a přímé inhibitory faktoru Xa rivaroxaban, apixaban a edoxaban. Warfarin je jediné perorální antikoagulans indikované u všech pacientů s umělými chlopněmi a u pacientů s fibrilací síní nebo tromboembolickou nemocí, kteří mají renální insuficienci znemožňující použití přímých perorálních antikoagulancií. Přímá perorální antikoagulancia jsou oproti warfarinu preferována u pacientů s fibrilací síní nebo tromboembolickou nemocí, u nichž není možná kvalitní laboratorní kontrola, stejně tak jako u pacientů, kteří mají nestabilní antikoagulaci pro komorbidity nebo časté změny ostatní medikace. Naproti tomu benefit přímých perorálních antikoagulancií je nejistý u pacientů s nestabilní antikoagulací způsobenou jejich špatnou compliance.
CELÝ ČLÁNEK

Nefroprotektivita a antidiabetika

06/2018 MUDr. Milan Flekač, Ph.D.
V dnešní době existuje řada léčebných postupů, které mohou být v primární i sekundární prevenci diabetického onemocnění ledvin efektivní, přesto v některých případech nemusí být dostatečně účinné či dokonce selhávají. Antidiabetika mohou zasáhnout mechanismem nezávislým na ovlivnění glykemie či přímým renoprotektivním vlivem. Víme, že prevence vzniku nebo zpomalení progrese renálního postižení znamená i redukci kardiovaskulárního rizika u osob s diabetem. Je zřejmé, že je nutné volit léky, které nezhoršují parametry renálních funkcí. Není jasně stanoveno, zda se terapeutické přístupy ve volbě antidiabetik mají lišit v závislosti na době trvání diabetu, přítomnosti cévních komplikací diabetu či přítomnosti a tíže postižení ledvin. Při volbě antidiabetik je třeba mít také na paměti, že funkce ledvin u pacientů s diabetem je méně stabilní oproti osobám bez diabetu. Je nutno počítat s rizikem akutního zhoršení, např. při interkurentním onemocnění či různých terapeutických intervencích. Proto je vhodné přednostně volit léky, jejichž dávkování není na funkci ledvin závislé. Podle nových doporučených postupů Evropské asociace pro studium diabetu a Americké diabetické asociace z roku 2018 by si měl diabetolog při selhání monoterapie metforminem položit v druhém kroku otázku, zda je přítomna klinicky manifestní ateroskleróza, resp. onemocnění ledvin, a volit výhradně léky s prokázanou kardiovaskulární, resp. renální protektivitou.
CELÝ ČLÁNEK

Význam včasného zahájení léčby inzulinem u diabetes mellitus 2. typu

06/2018 MUDr. Tomáš Edelsberger
Článek přináší přehled o aktuálních možnostech a doporučeních týkajících se léčby inzulínem u osob s diabetes mellitus 2. typu. Inzulín je ze své podstaty nejúčinnějším a klíčovým lékem v léčbě diabetu. V případě jeho uplatnění u diabetu 2. typu je však předmětem diskusí, kdy je ta pravá chvíle k zahájení inzulinoterapie. Přirozený průběh diabetu 2. typu je charakteristický progresí selhání beta-buněk a prohloubením dysregulace metabolismu glukózy. Inzulin stále zůstává jediným antidiabetikem, které je účinné v jakékoliv fázi onemocnění. Optimální načasování zahájení této léčby a volba inzulinového režimu závisí vzhledem k heterogenitě populace pacientů s diabetem 2. typu na celé řadě faktorů, ale především na domluvě mezi lékařem a pacientem.
CELÝ ČLÁNEK

Primární a sekundární prevence cévních mozkových příhod

06/2018 MUDr. Jan Fiksa
Prevence cévních mozkových příhod je soubor opatření, která omezují či zcela eliminují výskyt cévně rizikových faktorů. Primární prevence předchází vzniku cévních mozkových příhod u osob, u kterých se doposud toto onemocnění nevyskytlo. Sekundární prevence snižuje rizika recidivy. Primární i sekundární prevence se zaměřují na rizikové faktory, které lze léčebně ovlivnit. V prvé řadě jde o nemoci srdce, hypertenzi, diabetes mellitus a hyperlipidemii. Nedílnou součástí je úprava životního stylu, zákaz kouření, pravidelná fyzická aktivita a redukce nadměrné hmotnosti i úprava stravovacích návyků. U pacientů po kardioembolické ischemické cévní mozkové příhodě jsou indikovány antikoagulační léky při individuálním posouzení benefitu a rizika léčby. Protidestičková terapie je indikována u nekardioembolických cévních mozkových příhod (výjimkou jsou především trombózy mozkových splavů). V rámci prevence po proběhlé hemoragické cévní mozkové příhodě jsou vyžadovány důsledné kontroly krevního tlaku a v případě antikoagulační terapie pečlivé monitorování koagulačních testů, případně orgánových funkcí.
CELÝ ČLÁNEK

Kritický pohled na využití zánětlivých biomarkerů akutní fáze v klinické praxi

05/2018 MUDr. Luboš Kotík, CSc.
Na základě rekapitulace biologických vlastností, sekrečních stimulů, biologického poločasu eliminace a dalších vlastností C-reaktivního proteinu je upozorněno na možnosti nespecifického navýšení tohoto biomarkeru zánětu, a tak vymezen jeho význam pro rozhodnutí o nasazení antibiotické terapie. Úskalí interpretace navýšení hodnot C-reaktivního proteinu je možno dobře vyjasnit vyšetřením dalšího, specifičtějšího, biomarkeru bakteriálního zánětu, a to prokalcitoninu.
CELÝ ČLÁNEK

Využití moderních technologií v terapii diabetes mellitus 1. typu u dětí

05/2018 MUDr. Barbora Obermannová, Ph.D.
Velký převrat v možnostech léčby diabetes mellitus 1. typu u dětí představují moderní technologie, jejichž zásadní rozvoj započal v devadesátých letech minulého století využíváním inzulínových pump, na který navázalo v posledních patnácti letech využití kontinuálních monitorů glykemie. Spojením těchto dvou léčebných modalit do uzavřeného okruhu „umělé slinivky“ představuje zásadní revoluci v možnostech léčby dětského diabetu, která pro pacienty přináší zlepšení kvality života. Nejdůležitějším nástrojem moderních technologií v léčbě diabetes mellitus je používání kontinuálních monitorů glykemie, a proto se budeme v článku věnovat převážně této problematice.
 
CELÝ ČLÁNEK

Ezetimib - jeho účinek a role v léčbě dyslipidemií a kardiovaskulární prevenci

05/2018 MUDr. Luděk Táborský
Přístup k hypolipidemické terapii zahrnuje vedle dietních opatření a využití již známých a ověřených hypolipidemik vývoj nových léčiv, zasahujících na různé úrovni do metabolismu cholesterolu, a také vývoj možných léčebných kombinací s cílem zvýšit účinek stávající léčby. Jednou z často využívaných možností v současnosti je přidání ezetimibu ke stávající použité léčbě. Ezetimib je první zástupce skupiny selektivních inhibitorů absorpce ovlivnění absorpce vitaminů rozpustných v tucích, triglyceridů a žlučových kyselin. Místem jeho farmakologického účinku je kartáčový lem tenkého střeva, kde snižuje vstřebávání cholesterolu do enterocytu. Existuje celá řada preklinických i klinických studií demonstrujících příznivý vliv ezetimibu na koncentraci cholesterolu při monoterapii, ale také jeho synergický účinek při současném podávání inhibitoru HMG-CoA reduktázy (statinu). Ezetimib, podávaný samostatně nebo v kombinaci se statinem, signifikantně snižuje koncentraci LDL cholesterolu a zvyšuje koncentraci HDL cholesterolu. Tento efekt v současnosti prokázala studie IMPROVE-IT a z této studie také rezultují některé subanalýzy, zaměřené na léčbu hyperlipoproteinemie u diabetiků a na účinek kombinované léčby na zánětlivé markery (vysoce senzitivní C-reaktivní protein, hs-CRP). Léčivo je pacienty poměrně dobře tolerováno a incidence nežádoucích účinků se blíží placebu. V klinické praxi je ezetimib v monoterapii určen pacientům, u nichž jsou kontraindikována hypolipidemika jiných skupin. Kombinovaná terapie se statinem je indikována pacientům, kteří hůře tolerují vysokou dávku statinu nebo u nichž nelze cílových hodnot LDL cholesterolu dosáhnout maximální dávkou statinu.
CELÝ ČLÁNEK

Současné možnosti prevence tromboembolické nemoci

05/2018 MUDr. Alena Broulíková, CSc.
Žilní trombóza a plicní embolie jsou klinické projevy žilního tromboembolismu, který představuje závažné kardiovaskulární onemocnění. Obvykle se uvádí jako třetí nejčastější kardiovaskulární nemoc. Potřeba prevence žilní trombózy vyplývá ze závažnosti komplikací (v akutním stadiu je riziko plicní embolie, v pozdějším období jsou to projevy posttrombotického syndromu s rozvojem pokročilých stadií chronické žilní insuficience na dolních končetinách nebo rozvoj chronické tromboembolické plicní hypertenze). Strategie vhodných profylaktických opatření se odvíjí od stupně rizika vzniku žilní trombózy v přítomnosti rizikových faktorů. Nefarmakologické postupy (cvičení, časná rehabilitace, elastická komprese) jsou dostačující u osob s nízkým rizikem. Farmakologická profylaxe je na místě u pacientů se středním a vysokým rizikem. Účinek kombinování obou způsobů prevence se násobí, a je tudíž vhodný u osob se zvláště vysokým rizikem žilní trombózy.
CELÝ ČLÁNEK

Pokrok v léčbě hepatitidy C

04/2018
Hepatitida C představuje vážnýzdravotní problém u nás i ve světě. Podle dokumentu Evropské asociace pro studium jater (EASL) z dubna 2018 trpí chronickou nákazou tímto virem celosvětově na 71 milionů lidí.
CELÝ ČLÁNEK

Deficit alfa-1 antitrypsinu: předmět výzkumu již půl století

04/2018
Deficitalfa-1 antitrypsinu se může projevovatemfyzémem, ale také poškozením jater, ledvin či kloubů. Aby byla prognóza pacientů co nejlepší, je nutné onemocnění diagnostikovat včas. O tom, jak toho docílit a jakou roli v léčbě hraje substituční terapie, pojednávalo jedno ze symposií konající se v rámci 5. kongresu Pneumo Update Europe 2018, jenž proběhl 15.-16. června v Budapešti.
CELÝ ČLÁNEK

Primární chronické žilní onemocnění - diagnostika a léčba

04/2018 Doc. MUDr. Dalibor Musil, Ph.D.
Primárním chronickým žilním onemocněním nazýváme jakékoliv dlouhodobé morfologické a funkční změny povrchového žilního systému dolních končetin provázené bud' subjektivními potížemi, a/nebo klinickými známkami, které vyžadují vyšetření a/nebo léčbu. Subjektivními potížemi jsou žilní symptomy - žilní bolesti, neklidné končetiny a svalové křeče. Ultrazvukové vyšetření je zlatým diagnostickým standardem. Umožňuje anatomickou lokalizaci patofyziologických změn v jednotlivých segmentech žilního systému a pomáhá lékaři a pacientovi rozhodnout o další léčbě. Nejúčinnější formou konzervativní terapie jsou kompresivní punčochy, protože zlepšují žilní hemodynamiku. Venofarmaka ulevují od řady subjektivních potíží a pomáhají při zmenšování otoku. Jsou vhodným doplňkem kompresivní a režimové léčby. Chirurgická léčba varixů spočívá v odstranění kmene velké a/nebo malé safény a jejich dilatovaných přítoků. V posledních desetiletích se do popředí dostávají miniinvazivní metody - endovenózní tumescentní termální okluze velké a malé safény (laserová, radiofrekvenční nebo párou) a endovenózní netumescentní netermální okluze tkáňovým lepidlem, klasická kompresivní sklerotizace a pěnová kompresivní sklerotizace.
CELÝ ČLÁNEK

Diagnostika a léčba ischemické choroby dolních končetin ve všeobecné praxi

04/2018 MUDr. Jana Vojtíšková; doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D.
Kardiovaskulární nemoci jsou nejčastější příčinou úmrtí v České republice. Periferní tepenné onemocnění způsobené aterosklerotickým procesem a jeho komplikacemi je spojeno s vyšší kardiovaskulární mortalitou a vysokou morbiditou. Všeobecný praktický lékař hraje klíčovou roli při identifikaci rizikových faktorů a časných stadií onemocnění. Oscilometrické měření indexu kotník-paže pomocí automatického přístroje na všech čtyřech končetinách pomáhá identifikovat ischemickou chorobu dolních končetin nebo posoudit její tíži, a je tak významným přínosem pro všeobecnou praxi.
CELÝ ČLÁNEK

Perioperační péče o pacienty užívající perorální antikoagulancia

04/2018 Doc. MUDr. Tomáš Kvasnička, CSc.
V perioperačním období je u každého pacienta léčeného antikoagulancii potřeba vyhodnotit poměr mezi rizikem krvácení a rizikem tromboembolické příhody vyplývajícím ze samotného chirurgického výkonu. Výsledky z velkých randomizovaných studií, které se zabývaly optimálním perioperačním režimem, jsou omezené. Aktuální doporučení pro perioperační postup vycházejí z očekávaného rizika krvácení. U elektivních výkonů spojených s vysokým rizikem krvácení lze zvážit ukončení perorální antikoagulační léčby bez přemostění, při nízkém riziku krvácení se po vysazení perorálního antikoagulancia zahájí přemosťující terapie nefrakcionovaným nebo nízkomolekulárním heparinem. Doba vysazení warfarinu nutná před chirurgickým výkonem vychází z jeho delšího biologického poločasu eliminace. K poklesu INR pod 2,0 jsou zpravidla třeba dva až tři dny, k normalizaci INR je potřeba pět dní. U přímých perorálních antikoagulancií je vzhledem k jejich farmakokinetickému a farmakodynamickému profilu doba nezbytného přerušení antikoagulační léčby v porovnání s warfarinem kratší. U pacientů s normální funkcí ledvin je nutno přerušit podávání dabigatranu dva dny před standardním chirurgickým výkonem, u rivaroxabanu nejméně 24 hodin a u apixabanu 48 hodin předem. Nová perorální antikoagulancia nejsou určena k přemostění léčby jinými antikoagulancii nebo antiagregancii. Tento přehledový článek uvádí praktický postup optimální perioperační strategie u pacientů s perorální antikoagulační terapií.
CELÝ ČLÁNEK

Antidiabetika a kardiovaskulární riziko

04/2018 MUDr. Jan Škrha jr., Ph.D.
Diabetes mellitus je onemocnění se zvýšenou kardiovaskulární morbiditou i mortalitou. V minulosti se ukázalo, že některá antidiabetika mohou kardiovaskulární riziko ještě zvyšovat. Proto musí nyní nově registrovaná antidiabetika nejen účinně snižovat glykemii, ale také prokázat svoji kardiovaskulární bezpečnost či dokonce protektivitu. Článek ukazuje kardiovaskulární rizika, popřípadě přínosy jednotlivých antidiabetik.
CELÝ ČLÁNEK

Antihypertenziva a metabolický syndrom - nová doporučení

04/2018 Prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc.
Po pěti letech od vydání posledních doporučení České společnosti pro hypertenzi došlo k posunu názorů na některé otázky týkající se diagnostiky a léčby hypertenze, což bylo důvodem pro vydání nových doporučení.1 V tomto článku se budeme věnovat léčbě hypertenze v rámci metabolického syndromu. V České republice je 24 % pacientek a 32 % pacientů s metabolickým syndromem.2
CELÝ ČLÁNEK

Novinky v metabolickém syndromu

04/2018 Prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc.
Metabolický syndrom je teorií, která je letos stará již 30 let. Několik různých definic se pokouší vysvětlit častý společný výskyt rizikových faktorů aterosklerózy. Až později byl popsán vztah metabolického syndromu k tzv. systémovému zánětu vznikajícímu v tukové tkáni a k zánětlivým onemocněním typu chronické bronchitidy či psoriáz či k onemocněním degenerativním, jako je Alzheimerova choroba. I poslední léta ukazují, že o metabolickém syndromu je stále publikována mnoho a že se zdaleka nejedná o problematiku uzavřenou.
CELÝ ČLÁNEK

Jak a proč dosáhnout cílových hodnot LDL cholesterolu u pacientů s ischemickou chorobou dolních končetin a diabetes mellitus

03/2018 MUDr. Vladimíra Fejfarová, Ph.D.
Pacienti s ischemickou chorobou dolních končetin (ICHDK) a diabetes mellitus patří do nejohroženější skupiny nemocných s nejvyšším kardiovaskulárním rizikem. Proto je nezbytné u nemocných s diabetem po ICHDK aktivně pátrat. Diagnostika ICHDK je ale u diabetiků mnohdy ztížena modifikací jejích projevů vlivem pozdních komplikací diabetu. Proto bývá diagnóza stanovena opožděně, v některých případech až v souvislosti s manifestací syndromu diabetické nohy. Nemocné s diabetem a ICHDK je nutné vždy řádně vyšetřit a následně komplexně léčit, mimo jiné i cíleně působit na jejich lipidové spektrum se snahou o dosažení cílových hodnot lipidů, zejména LDL cholesterolu. Zlepšení lipidového profilu může pacientům s ICHDK a diabetem přinést významnou redukci kardiovaskulární morbidity a mortality a dokonce snížení počtu revaskularizačních výkonů nebo počtu amputací dolních končetin.
CELÝ ČLÁNEK
1 2 3