Vybrané články

Zobrazují se články pro štítek vnitřní lékařství - interna . Zobrazit všechny články

Doporučení omezení příjmu soli: máme v tom jasno?

06/2019 Prof. MUDr. Jan Malík, CSc.
Vysoká konzumace soli se podílí na rozvoji různých onemocnění. Z tohoto důvodu Světová zdravotnická organizace i další odborné společnosti vydaly doporučení snížit příjem kuchyňské soli na méně než 5 g/24 hodin. Bohužel jsou tato doporučení postavena na studiích s nekvalitní metodikou a rozporuplnými výsledky. Zatímco potřeba redukce příjmu soli u obézních hypertoniků, pacientů se srdečním selháním nebo renální insuficiencí je mimo diskusi, uvedené doporučení Světové zdravotnické organizace zachází příliš daleko a takováto redukce příjmu soli v populaci může mít i nežádoucí účinky.
CELÝ ČLÁNEK

Duální antitrombotická léčba pro nemocné s chronickými formami aterosklerotického postižení - nová indikace na základě výsledků studie COMPASS

06/2019 Doc. MUDr. Debora Karetová, CSc.
Pacienti s polyvaskulárním postižením (chronickými koronárními syndromy, stavy po iktech a s periferním aterosklerotickým postižením) mají vysoké riziko kardiovaskulárních příhod a jsou ohroženi i rizikem amputace končetiny. Základem jejich antitrombotické léčby dosud byla protidestičková léčba - v monoterapii nebo duální. Na základě pozitivních výsledků studie COMPASS má být u tohoto typu pacientů nově zvážena také kombinace acetylsalicylové kyseliny s perorálním antikoagulanciem rivaroxabanem v redukované dávce - tzv. duální antitrombotická léčba (dual antithrombotic therapy, DAT).
CELÝ ČLÁNEK

Postup při krvácení během antitrombotické léčby

06/2019 Doc. MUDr. Petr Dulíček, Ph.D.; MUDr. Eva Ivanová; MUDr. Mgr. Daniel Thibaud
Každá antikoagulační terapie je spojena s větším rizikem krvácení. Riziko krvácení stoupá s věkem a závisí na typu a intenzitě antikoagulační léčby. Léčba krvácení závisí na tíži krvácení, indikaci antikoagulační léčby a ostatních chorobách. Při těžkých až život ohrožujících krváceních máme k dispozici antidota, a to protamin u nefrakcionovaného heparinu a idarucizumab u dabigatranu. U nízkomolekulárního heparinu je účinek protaminu limitován, v případě xabanů je t. č. lékem volby koncentrát protrombinového komplexu. Ten je také spolu s vitaminem K přístupem volby u krvácení spojeného s warfarinem.
CELÝ ČLÁNEK

Nová možnost léčby glukokortikoidy indukované osteoporózy

06/2019 MUDr. Olga Růžičková
Glukokortikoidy indukovaná osteoporóza (GIOP) je chronické metabolické onemocnění skeletu, které vede k vysoké morbiditě a mortalitě. U dospělých pacientů dlouhodobě léčených glukokortikoidy dochází k osteoporotické fraktuře až v 30-50 %. Zdá se, že z hlediska kosti neexistuje bezpečná dávka kortikosteroidu. Útlum kostní novotvorby je klíčovým mechanismem vzniku GIOP, a zároveň hlavním rozdílem oproti postmenopauzální osteoporóze. Významným rizikovým faktorem u GIOP je denní dávka kortikosteroidu, celková kumulativní dávka a délka podávání. Suplementace kalciem a vitaminem D je naprosto základní podmínkou prevence a léčby GIOP. Bisfosfonáty jsou v současné době u GIOP lékem první volby. Teriparatid by měl být lékem volby pro pacienty s nejvyšším rizikem zlomeniny, a to i vzhledem k jeho mechanismu účinku. Objevení Wnt signální cesty je velkou nadějí v léčbě GIOP. Zcela nový přístup ke GIOP by znamenal vývoj selektivních modulátorů glukokortikoidních receptorů. Takové látky by měly protizánětlivý účinek bez negativního vlivu na osteoblasty. Slibným přípravkem v léčbě GIOP snad již v blízké budoucnosti je denosumab.
CELÝ ČLÁNEK

Péče o pacienty s hypotyreózou a kardiovaskulárním onemocněním

06/2019 Prof. MUDr. Michal Kršek, CSc., MBA
Hypotyreóza je v populaci běžné onemocnění. Její klinický obraz je komplexní, zahrnuje i postižení kardiovaskulárního systému a je spojena se zvýšením kardiovaskulární morbidity a mortality. Tento přehledový článek shrnuje vzájemný vztah hypotyreózy a kardiovaskulárního systému z různých aspektů včetně některých aspektů substituční léčby levotyroxinem.
CELÝ ČLÁNEK

Nealkoholová tuková choroba jater

06/2019 Prof. MUDr. Petr Hůlek, CSc.; MUDr. Irma Dresslerová; MUDr. Tomáš Fejfar; Ph.D.; MUDr. Štěpán Šembera
V dnešní době je nealkoholová tuková choroba jater (non-alcoholic fatty liver disease, NAFLD) nejčastějším chronickým jaterním onemocněním. To souvisí s nárůstem obezity a diabetů mellitu 2. typu. Prostá steatóza je spojena v rozvinutých zemích s kardiovaskulárními komplikacemi, zatímco zánět (steatohepatitida) vede k rozvoji jaterní cirhózy. Přes intenzivní výzkum zatím nevíme přesně, co vznik a rozvoj zánětu podmiňuje. V diagnostice se stále více opíráme o tranzientní elastografii, i když jaterní biopsie zůstává zlatým standardem. Přestože jsou v léčbě testovány desítky molekul, stále nemáme lepší terapii, než je snížení energetického příjmu a zvýšení pohybové aktivity. Přestože NAFLD je definována jako postižení jater bez účasti alkoholu, jeho role je v řadě případů zřejmě skrývaná, a proto nezanedbatelná.
CELÝ ČLÁNEK

Současnost a perspektivy terapie obezity u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním

05/2019 Doc. MUDr. Dana Müllerová, Ph.D.
zita je chronické onemocnění, které v posledních 30 letech dosahuje rozměrů celosvětové pandemie. Z hlediska jednotlivce zhoršuje kvalitu života a fyzickou výkonnost. Zmnožení tuku v organismu nad optimální mez a jeho zánětlivá změna spojená s dysfunkcí tukové tkáně jsou podkladem pro rozvoj zejména kardiometabolických komplikací obezity, které, pokud nejsou léčeny, zkracují život.
CELÝ ČLÁNEK

Euvascor - moderní kombinační terapie pro pacienta s arteriální hypertenzí a dyslipidemií (nová fixní kombinace atorvastatinu a perindoprilu)

05/2019 Doc. MUDr. Lukáš Zlatohlávek, Ph.D.
Kardiovaskulární onemocnění patří mezi nejčastější příčiny mortality a morbidity v našich zemích. Cílenou intervencí rizikových faktorů dochází k redukci počtu těchto příhod, což dokazuje statistika za posledních 30 let. Nicméně cílenou farmakoterapií všech rizikových faktorů dochází k polypragmazii, se kterou klesá adherence našich pacientů k farmakoterapii. Velkou výhodou posledních let jsou fixní kombinace. Dnes máme k dispozici novou fixní kombinaci k ovlivnění dvou klíčových rizikových faktorů aterosklerózy - arteriální hypertenze a dyslipidemie - Euvascor v podobě dvou nejvíce předepisovaných molekul atorvastatinu a perindoprilu, jejichž účinek je ověřen nejen velkou řadou primárních a sekundárních klinických studií, ale i letitou praxí.
CELÝ ČLÁNEK

Fixní trojkombinace v léčbě hypertenze - vliv na compliance a kontrolu onemocnění

05/2019 MUDr. Branislav Štrauch, Ph.D.
Noncompliance s antihypertenzní léčbou je častou příčinou pseudorezistence hypertenze k léčbě. Nedostatečná kontrola hypertenze může vést k vyššímu riziku kardiovaskulárních příhod. Zlepšení compliance lze dosáhnout zejména důkladnou edukací pacienta a optimální antihypertenzní léčbou s využitím fixních kombinací. V současné době je k dispozici fixní trojkombinace perindoprilu, indapamidu a amlodipinu jako optimální forma léčby pro pacienty, kteří již užívají tři nebo více antihypertenziv ve volných kombinacích. U velké části těchto pacientů fixní trojkombinace umožní kontrolu hypertenze jedinou tabletou a tím i redukci kardiovaskulární mortality.
CELÝ ČLÁNEK

Léčba a ovlivnění rizikových faktorů aterosklerózy - zaměřeno na cholesterol

05/2019 MUDr. Ondřej Kyselák; prof. MUDr. Vladimír Soška, CSc.
Aterosklerotická kardiovaskulární onemocnění postihují značnou část populace rozvinutých zemí. Analýzy nejrůznějších studií potvrdily, že jediným kauzálním rizikovým faktorem jejich vzniku je LDL cholesterol. V srpnu tohoto roku vydala Evropská kardiologická společnost a Evropská společnost pro aterosklerózu nová společná doporučení pro management dyslipidemií, ze kterých vycházejí cílové hodnoty LDL cholesterolu pro každou ze čtyř kategorií rizika aterosklerotických kardiovaskulárních onemocnění. Základem léčby všech pacientů s hypercholesterolemií je změna životosprávy, která může být v případě potřeby rozšířena o funkční potraviny s obsahem rostlinných sterolů a stanolů či přípravky s výtažky z červené fermentované rýže. Ve farmakoterapii dyslipidemií jsou základními léky vždy statiny, eventuálně v kombinaci s ezetimibem (a to i ve formě fixních kombinací). Novou a velmi potentní hypolipidemickou léčbu pak představují inhibitory PCSK9.
CELÝ ČLÁNEK

Suplementace železem a jeho význam pro lidské tělo

04/2019 MUDr. Jiří Slíva, Ph.D.
Železo je pro naše tělo zcela nepostradatelný prvek, sehrávající významnou roli v řadě fyziologických procesů, počínaje transportem molekul kyslíku na straně jedné a konče regulací buněčného cyklu a buněčné diferenciace na straně druhé. Následující text ve stručnosti popisuje hlavní body týkající se jeho absorpce, a to ve vztahu k jednotlivým formám možné suplementace.
CELÝ ČLÁNEK

Imunomodulační účinky imunoglobulinů a jejich využití v terapii autoimunitních chorob

04/2019 MUDr. Tomáš Milota
Vedle ochrany před patogeny mají imunoglobuliny také významný imunomodulační účinek, který zahrnuje širokou škálu imunitních mechanismů od vrozené po adaptivní imunitu. Jejich podání je tedy indikováno nejen u pacientů s primárními imunodeficiencemi a narušenou tvorbou protilátek, ale i u celého spektra autoimunitních chorob, jako jsou systémová onemocnění pojiva, autoimunitní cytopenie či zánětlivá onemocnění postihující nervový systém. U většiny z těchto chorob jsou obvykle indikovány vysokodávkované intravenózní imunoglobuliny. Nově se ale objevují důkazy také pro použití imunoglobulinů k subkutánnímu podání u některých z těchto diagnóz. V následujícím přehledu uvádíme souhrn poznatků a novinek, které se týkají využití imunoglobulinů v terapii autoimunitních chorob.
CELÝ ČLÁNEK

Farmakoterapie idiopatické plicní fibrózy - aktuální možnosti a výhledy v léčbě

04/2019 MUDr. Martina Šterclová, Ph.D.
Idiopatická pLicní fibróza (IPF) významně zhoršuje kvalitu života nemocných a zkracuje jej. Vyléčit ji sice neumíme, průběh nemoci aLe ovlivnit můžeme. Léčba by měla být vždy komplexní a zahrnovat nejen farmakologické, ale i nefarmakologické postupy. Antifibrotická Léčba (nintedanib, pirfenidon) v porovnání s nejlepší podpůrnou léčbou signifikantně prodlužuje přežití nemocných, i když prediktory léčebné odpovědi, které by mohly vést volbu antifibrotika u konkrétního pacienta, zatím neznáme. Delší přežívání nemocných léčených pro idiopatickou plicní fibrózu s sebou nese i nové výzvy - například vyšší výskyt bronchogenního karcinomu se specifickými diagnostickými a léčebnými úskalími. S problematikou idiopatické plicní fibrózy by měli být obeznámeni nejen pneumologové, ale i lékaři jiných specializací, protože základní podmínkou úspěšné léčby tohoto onemocnění je správně a včas stanovená diagnóza.
CELÝ ČLÁNEK

Distribuce klinických fenotypů závažné chronické obstrukční plicní nemoci v populaci a fenotypově orientovaná léčba

04/2019 Doc. MUDr. Václava Bártů, Ph.D.
Chronická obstrukční pLícní nemoc (CHOPN) je celosvětově rozšířené onemocnění s vysokou prevalencí a vzrůstající mortalitou. V České republice touto chorobou trpí přibLižně 7-8 % osob, obdobná situace je i v jiných zemích. Jedná se o onemocnění Léčitelné, ale nevyléčitelné, s chronickým a pozvolna progredujícím průběhem. Charakteristickým znakem je ventilační obstrukční porucha, která není po aplikaci rychle působícího bronchodilatancia plně reverzibilní. Přesná diagnostika a konkrétní určení fenotypu u jednotlivého nemocného jsou nezbytné k nastavení optimální terapie. Velký význam má zhodnocení symptomů pacienta, klinického a ventilačního vyšetření, zvážení rizik exacerbací. Závěrem je pak určení stupně CHOPN, fenotypu a prognózy onemocnění. Tím lze optimálně upravit léčebný plán konkrétně zaměřený na zjištěný fenotyp CHOPN.
CELÝ ČLÁNEK

Protilátky proti interleukinu 5 v léčbě těžkého astmatu v letech 2017-2019 v Centru pro obtížně léčitelné astma ve FN v Motole

04/2019 MUDr. Alena Vlachová; MUDr. Simona Tazbirková; MUDr. Libor Fila, Ph.D.; PharmDr. Václav Vaněček, Ph.D.
Zkušenosti s podáváním anti-IL-5 protilátek jako přídatné léčby těžkého eosinofilního primárně neatopického astmatu prokazují bezpečnost a účinnost terapie. Léčba vede ke kontrole nemoci, redukci až vysazení systémových kortikosteroidů, zlepšení dechových funkcí, a tím ke zlepšení kvality života.
CELÝ ČLÁNEK

Pangenotypové režimy léčby u pacientů s hepatitidou C

04/2019 Prof. MUDr. Petr Husa, CSc.
Léčba chronické hepatitidy C kombinací přímo působících perorálních virostatik má vysokou účinnost (až 100 %), minimum kontraindikací a mimořádně příznivý bezpečnostní profil. Podle platných evropských i českých doporučení jsou pro léčbu chronické infekce virem hepatitidy C (HCV) preferovány terapeutické režimy účinné proti všem genotypům HCV (pangenotypové režimy). Celosvětově i v České republice jsou dostupné tři pangenotypové režimy pro léčbu chronické infekce HCV. Ve všech případech jde o fixní kombinace, tedy dva nebo tři účinné léky jsou obsaženy v jedné tabletě: 1. kombinace sofosbuviru s velpatasvirem, 2. kombinace sofosbuviru, velpatasviru a voxilapreviru a 3. kombinace glekapreviru s pibrentasvirem.
CELÝ ČLÁNEK

Management hypotyreózy v ordinaci všeobecného praktického lékaře

04/2019 Doc. MUDr. Jan Jiskra, Ph.D.
Hypotyreóza je onemocnění masového výskytu s prevalencí 5-10 %, včetně subkLinických forem. Nejčastější příčinou je autoimunitní (Hashimotova) tyreoiditida. Základním diagnostickým testem je stanovení koncentrace tyreoidálního stimulačního hormonu (thyroid-stimuLating hormone, TSH) v krvi, která je u periferní hypotyreózy zvýšena. Je-Li vzestup provázený poklesem koncentrace volného tyroxinu (free thyroxine, FT4), jde o manifestní hypotyreózu. Podmínkou pro stanovení diagnózy „subklinická hypotyreóza" je trvalá elevace (přetrvává v odstupu 3-6 měsíců) koncentrace TSH tyreoidální etiologie. Podstatou léčby je hormonální substituce. U více než 95 % pacientů s hypotyreózou jde o jednoduchou substituci levotyroxinem v perorálním tabletovém přípravku. Problémy někdy může činit rozhodnutí, zda léčit pacienty se subklinickou hypotyreózou, nebo situace, kdy se perorální substituce levotyroxinem řídí odlišnými pravidly (např. u pacientů s kardiovaskulárními chorobami, s karcinomem štítné žlázy, vyššího věku a u žen v graviditě).
CELÝ ČLÁNEK

Hypertenze bílého pláště a maskovaná hypertenze

04/2019 Prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc., FESC; prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC; prof. MUDr. Lenka Špinarová, Ph.D., FESC
Hypertenze bílého pláště je častý jev, kdy krevní tlak naměřený pacientovi v ordinaci lékaře je nad normou (> 140/90 mm Hg) a krevní tlak naměřený mimo ordinaci je v mezích normy (< 135/85 mm Hg). Vyskytuje se asi u jedné třetiny osob, typicky u žen ve vyšším věku a u nekuřáků. Opačný jev je maskovaná hypertenze, která je definována jako krevní tlak v ordinaci < 140/90 mm Hg a mimo ni > 140/90 mm Hg. Je častá u mužů, zejména ve věku 30-50 let, u kuřáků s nepříznivým rizikovým profilem a také u diabetiků. Důležitá je diagnostika obou fenoménů, a proto bychom měli zvažovat bud' 24hodinové měření krevního tlaku, nebo domácí měření krevního tlaku. U obou typů hypertenze volíme nejdříve nefarmakologická opatření, pokud je kardiovaskulární riziko nízké; při vyšším kardiovaskulárním riziku nebo orgánových komplikacích je nutno zvážit příslušnou farmakoterapii.
CELÝ ČLÁNEK

Možnosti léčby u pacientů s rezistentní hypertenzí

04/2019 Prof. MUDr. Věra Adámková, CSc.
Rezistentní hypertenze je definována jako neschopnost dosáhnout cílových hodnot krevního tlaku (140/90 mm Hg) při kombinované léčbě tří a více antihypertenziv, kdy jedním z nich je diuretikum. Trpí jí asi 10-30 % hypertoniků. Tito nemocní mají přibližně trojnásobně vyšší riziko kardiálních příhod v porovnání s pacienty, u kterých se daří dosáhnout cílových hodnot krevního tlaku. Asi 50-56 % nemocných se syndromem obstrukční spánkové apnoe trpí současně hypertenzí. Rezistentní hypertenze je velmi závažnou a nebezpečnou nemocí, musí jí být věnována náležitá pozornost.
CELÝ ČLÁNEK
1 2 3 4 5