05/2022

05/2022 Doc. MUDr. Jiří Votruba, Ph.D.

05/2022

05/2022 MUDr. Zuzana Šestáková
Kašel je nejčastějším příznakem onemocnění dýchacích cest, ale je také jedním z nedůležitějším obranných mechanismů lidského organismu. Často je obtížné stanovit, kdy tento obranný reflex přestane plnit svou fyziologickou úlohu a stane se patologickým. Kašel není diagnózou, je symptomem různých onemocnění a jejich kombinací a je nejčastějším příznakem chorob respiračního ústrojí. Často se definice chronického kašle zaměňuje s definici chronické bronchitidy. Chronická bronchitida je chronické, progresivní onemocnění, terapeuticky obtížně ovlivnitelné. Navzdory veškerému úsilí zůstávají pacienti vysoce symptomatičtí. V současné době je zkoumána řada nových bronchoskopických léčebných postupů: použití kryospreje, bronchiální rheoplastika, balónková desobstrukce a cílená plicní denervace. Cílem těchto metod je zničení hyperplastických pohárkových buněk, nadbytečných submukózních žláz a regulace tonu hladkého svalstva. Tyto léčebné modality jsou v rané fází klinického výzkumu, ale prokázaly zlepšení příznaků chronické bronchitidy a snížení frekvence exacerbací. K vyhodnocení trvanlivosti léčby jsou ale zapotřebí větší randomizované kontrolované studie.

05/2022 MUDr. Zuzana Hajníková
Maligní pleurální výpotek u pacientů s onkologickým onemocněním je známkou nepříznivé prognózy. U symptomatických pacientů máme několik paliativních možností řešení výpotku vedoucích ke zlepšení kvality života. Podle současného konsensu a doporučení není žádná metoda striktně preferována. Rozhodnutí o managementu u každého pacienta závisí na preferenci pacienta, rychlosti tvorby výpotku, expandibilitě plíce a na předpokládané době přežití.

05/2022 Doc. MUDr. Jiří Votruba, Ph.D.
Článek se zabývá navigačními metodami bronchologické diagnostiky, které jsou v posledních letech ve výrazném rozvoji. Kromě popisu základních metod se věnuje i indikacím k invazivní diagnostice solitárních plicních uzlů, které jsou podkladovou patologií pro endobronchiální navigaci. Klinická vodítka pro práci s pacienty, kteří jsou diagnostikováni v rámci časného záchytu plicního karcinomu či zatím častěji z jiných důvodů indikovaným CT hrudníku, se stávají pro praxi stále důležitější součástí managementu solitárních plicních uzlů.

05/2022 MUDr. Alena Slováková; doc. MUDr. Jiří Votruba, Ph.D.; MUDr. Lenka Návratová
Sarkoidóza je systémové onemocnění neznámé etiologie, které je charakterizováno tvorbou nekaseifikujících granulomů. Nejčastěji postihuje nitrohrudní uzliny a plicní tkáň, ale může se projevit téměř ve všech orgánech. Asi u třetiny nemocných sarkoidóza probíhá asymptomaticky a spontánní zhojení plicní sarkoidózy lze očekávat v 50-60 %. Pokud ale ke spontánní remisi nedochází, pacient je symptomatický a dochází k poklesu plicních funkcí, je indikována léčba. Od 50. let 20. století jsou stále lékem první linie kortikoidy. Ve druhé linii se uplatňují další imunosupresiva, hlavně methotrexát, a ve třetí linii biologická léčba. Cílem léčby je zabránit přechodu onemocnění do vyšších stadií, snížit nemocnost, zachovat a/nebo zlepšit kvalitu života nemocného.

05/2022 MUDr. Petra Voglová
Obstrukční spánková apnoe je nejběžnější poruchou dýchání ve spánku s vysokou prevalencí, která je spojena s nárůstem obezity. Primární terapií u většiny pacientů, zejména pak u pacientů se středně těžkou až těžkou obstrukční spánkovou apnoí, je přetlak v dýchacích cestách (positive airway pressure, PAP). Compliance k PAP však není ani zdaleka ideální a pro optimalizaci péče je nezbytný individualizovaný léčebný přístup.

05/2022 MUDr. Jan Chlumský, Ph.D.
Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je závažné onemocnění významně zkracující svým nositelům život. Její diagnostika a detekce komorbidit je poměrně složitá, nicméně zásadně důležitá pro volbu správné a cílené léčby. Ta sice není schopna zastavit progresi onemocnění, ale může významně zlepšit životní vyhlídky. Praktická medicína má zejména v diferenciální diagnostice a nefarmakologických intervencích pozoruhodné rezervy.

05/2022 MUDr. Kryštof Šefl
Tzv. checkpoint inhibitory neboli inhibitory kontrolních bodů imunitní reakce jsou skupina léčiv, které blokují proteiny označované jako kontrolní body, které jsou exprimovány buňkami imunitního systému a mohou být též exprimovány nádorovými buňkami. Za fyziologických podmínek brání rozvoji příliš silné imunitní reakce. V rámci malignity se však expresí těchto kontrolních bodů mohou nádorové buňky účinně bránit imunitnímu systému. Zablokováním kontrolních bodů lze amplifikovat schopnost T lymfocytů v protinádorové imunitě. Tato třída léčiv může potenciálně vyvolat celou řadu tzv. imunitně zprostředkovaných nežádoucích účinků. Jeden takový nežádoucí účinek při terapii nivolumabem přináší následující kazuistika.

05/2022 MUDr. Petra Zemanová; doc. MUDr. Milada Zemanová, Ph.D.; prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc.; MUDr. Jan Špaček, Ph.D.
Klasifikace nádorů podle WHO rozeznává tři kategorie primárních nádorů pleury: mezoteliální nádory, mezenchymální nádory a lymfomy. Mezi mezoteliálními nádory zaujímá dominantní postavení maligní pleurální mezoteliom, jehož vznik souvisí s expozicí azbestu. Níže uvedený text rozebírá zejména onkologické léčebné modality inoperabilního maligního pleurálního mezoteliomu. Z mezenchymálních nádorů se článek věnuje především solitárnímu fibróznímu nádoru, jehož biologické chování osciluje mezi indolentním nádorem a agresivním dediferencovaným nádorem s vysokým rizikem generalizace.

05/2022 MUDr. Lenka Návratová; doc. MUDr. Jiří Votruba, Ph.D.; doc. MUDr. Andrea Burgetová, Ph.D., prof. MUDr. Ing. Lukáš Lambert, Ph.D.; MUDr. Matěj Novák
Karcinom plic patří mezi nejčastější zhoubný nádor v české populaci a v příčině úmrtí mezi zhoubnými nádory zaujímá prvenství.¹ Většinou je diagnostikován v pozdním stadiu, z čehož vyplývá nepříznivá prognóza. Proto by měla být snaha vyhledat nemocné v bezpříznakovém období, kdy je onemocnění poměrně dobře léčitelné. K tomuto účelu slouží tzv. systematický onkologický screening, který ve studii National Lung Cancer Screening (2002-2010) snížil mortalitu o 20 % u participantů, kteří podstupovali vyšetření nízkodávkovou výpočetní tomografií.² Na základě pozitivních výsledků probíhá mnoho pilotních projektů screeningu karcinomu plic v zemích napříč celým světem. Nicméně kromě pozitivních výsledků screening přináší i mnoho nejistot a rizik. Aby byl prospěšný a efektivní, je důležité propracovat a pečlivě naplánovat implementaci screeningového programu.

05/2022 Doc. MUDr. Martina Šterclová, Ph.D.
Antifibrotická léčba dramaticky zlepšila životní perspektivu nemocných s idiopatickou plicní fibrózou (IPF), ale i pacientů s plicním postižením při systémové sklerodermii a pacientů s progredujícím fenotypem fibrotizujících intersticiálních plicních procesů. S novou léčbou ale přicházejí i nové výzvy, zejména ve vztahu k léčbě mladších nemocných, u nichž nepředpokládáme, že by antifibrotika byla potenciálně jediným řešením. Je otázkou, zda by například známý výsledek genetického vyšetření pomohl při rozhodování, jaká léčebná metoda by byla pro pacienta ta optimální. Interpretace takovýchto nálezů není jednoduchá a vzhledem k velmi časté neúplné penetranci nelze predikovat, co konkrétnímu nemocnému geneticky podmíněná abnormalita v čase přinese. Důsledné sledování vývoje onemocnění a monitorace léčebné odpovědi u nemocných s progredujícími fibrotizujícími intersticiálními plicními procesy (PF-IPP) velmi pravděpodobně přinese odpovědi na tyto zásadní otázky.

05/2022 MUDr. Ondřej Fibigr
Přehledový článek pojednává o současných možnostech terapie těžkého refrakterního astmatu přípravky ovlivňujícími aktivitu interleukinu 5 (IL-5) jakožto jednoho z hlavních mediátorů buňkami Th2 (helper) zprostředkovaného Th2-high typ zánětu ve stěně dýchacích cest. Dále je popsáno postavení terapie anti-IL-5 v komplexní léčbě tohoto onemocnění, především u těžkého refrakterního astmatu, v porovnání s fenotypy astmatu a ve výběru mezi ostatními přípravky z kategorie takzvané biologické léčby. Závěrem je v článku zmíněn rozvoj indikací pro jiná onemocnění, než je asthma bronchiale, na jejichž patogenezi se podílí právě IL-5.

05/2022 Prof. MUDr. Anna Šedivá, DSc.
Rodina interleukinu 1 (IL-1) hraje zcela zásadní úlohu v procesech zánětu. Jako vůbec první popsaný cytokin je IL-1 velmi dobře prozkoumán a nyní zasazen do kontextu zánětlivých pochodů jak fyziologických, tak patologických. V přehledném článku jsou popsány základní mechanismy zánětu spojeného se zvýšením sekrece IL-1. Na straně patologické regulace zánětu jsou probrány autoinflamatorní stavy spojené s hyperaktivací IL-1, na což navazuje popis možností blokády IL-1 z hlediska diagnostiky a léčebných možností.

05/2022 MUDr. Petra Vysočanová
Používání fixních kombinací je moderním trendem v léčbě hypertenze, doporučeným pro většinu hypertoniků již při zahájení léčby. Nová fixní kombinace telmisartanu 80 mg a indapamidu 2,5 mg je další možností účinné léčby hypertenze. Hlavní předností spojení těchto dvou léků je velmi spolehlivý účinek po dobu celých 24 hodin, jejich bezpečnost a dobrá tolerance. Další z předností je absence negativního metabolického působení, bezpečnost a účinnost u nemocných s nefropatií, dále vliv na snížení kolísání krevního tlaku a příznivý vliv na sexuální dysfunkci spojenou s hypertenzí.

05/2022 Prof. MUDr. Filip Málek, Ph.D.
Fixní kombinace antihypertenziv jsou moderním směrem s cílem snížit kardiovaskulární riziko pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Použití fixních kombinací zvyšuje adherenci pacientů k léčbě. Výběr správné kombinace pak zvyšuje naději na úspěšnou sekundární prevenci. Kromě antihypertenziv je výhodné i použití fixní kombinace antihypertenziv se statiny.

05/2022 MUDr. Gabriela Romanová
Kvalita života a prognóza pacientů s hemofilií zaznamenává v posledních letech nebývalý posun. Stále přichází na trh nové léky, které umožňují hemofilikům v rámci profylaktické aplikace koncentráty faktorů VIII/IX předcházet krvácení, a tím současně zamezit vzniku nebo dalšímu rozvoji hemofilické artropatie. Nové přípravky v léčbě hemofilie umožňují pacientům žít zcela plnohodnotný život, což je patrné zejména u mladších hemofiliků. U starších pacientů s hemofilií nové léčebné možnosti, zejména formou terciární profylaxe nebo léčbou emicizumabem, mohou pomoci předcházet další progresi kloubního poškození, a tím i oddálit náročné ortopedické výkony. Mezi aktuální trendy v léčbě hemofílie se řadí léčba pomocí registrovaných přípravků s prodlouženým poločasem eliminace (extended half-life, EHL), individualizace léčby pomocí farmakokinetiky a léčba bispecifickou protilátkou emicizumabem, která je určena jak pro pacienty s těžkou hemofilií A s inhibitorem, tak pro pacienty s těžkou hemofilií A bez inhibitoru.

05/2022 Doc. MUDr. Václava Bártů, Ph.D.
V léčbě chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) mají klíčové postavení přípravky s bronchodilatačním a protizánětlivým účinkem. Cílem léčby je zlepšit ne zcela reverzibilní bronchiální obstrukci, zabránit exacerbacím a zpomalit progresi choroby. Terapii je vhodné individualizovat podle konkrétních nálezů. Pokud se symptomy onemocnění a jejich frekvence nepodaří ovlivnit monokomponentním přípravkem, je indikována duální obvykle fixní kombinace. Kombinační bronchodilatační léčba na základě rozdílných mechanismů zvyšuje stupeň dilatace bronchiálního stromu. Nyní lze do léčby zakombinovat i fixní trojkombinaci aplikovanou v jednom inhalačním systému. Jedná se o kombinaci dlouhodobě působícího p₂ agonisty (long-acting |3₂-agonist, LABA), dlouhodobě působícího antagonisty muskarinových receptorů (long-acting muscarinic antagonist, LAMA) a inhalačního kortikosteroidu (IKS). Zařazení IKS má za cíl snížit počet exacerbací CHOPN. Trojkombinace je určena pro pacienty ve středně těžkém a těžkém stadiu onemocnění, kde dosavadní léčba nepřivodila stabilizaci stavu, redukci častých exacerbací a zlepšení symptomů onemocnění.

05/2022 MUDr. Šárka Klimešová, Ph.D.
Fyziologické denní rytmy jsou regulovány cirkadiánními hodinami a molekulární hodiny jsou důležité také v patogenezi dvou nejčastějších nemocí dýchacích cest. Astma vykazuje v průběhu dne výrazné změny, pokud jde o symptomy, fyziologii dýchacích cest a zánět dýchacích cest. Pokud je důležitá denní doba, pak z toho vyplývá, že i podání léků na astma by mělo být přizpůsobeno nejúčinnější denní době v konceptu známém jako „chronoterapie“.

05/2022 Doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D.
Kombinování analgetik je jednou z běžně využívaných metod v léčbě bolesti. Cílem použití analgetických kombinací je využít různé mechanismy účinku k ovlivnění patofyziologie bolestivého stavu. Díky adici, či dokonce potenciaci analgetického účinku dvou látek je možné použít nižší dávky s menším rizikem nežádoucích účinků. Samozřejmě je nutné kombinovat látky s odlišným mechanismem účinku a pokud možno odlišným spektrem účinků nežádoucích.

05/2022 Prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc.
Kongres Americké diabetologické asociace (American Diabetes Association, ADA) se letos konal v New Orleans a podobně jako většina dalších velkých kongresů byl organizován hybridní formou s možností jak osobní, tak i virtuální účasti. Letošní kongres byl možná více než ty předešlé zaměřen na význam nutrice a správné výživy v prevenci a léčbě diabetů. Zároveň se mnoho sekcí věnovalo novým možnostem prevence a léčby obezity u diabetiků 2. i 1. typu.