06/2019

06/2019 Doc. MUDr. Milan Teřl, Ph.D.

06/2019
Paní profesorka Martina Vašáková se narodila v Praze 20. 9. 1964 jako prvorozené dítě profesorky matematiky a deskriptivní geometrie a výzkumného pracovníka Tesly v oblasti televizních a krátkovlnných vysílačů. Absolvovala základní školu s rozšířenou výukou jazyků na Kubánském náměstí a ve 13 letech byla přijata na Gymnázium Wilhelma Piecka, nikoliv však do vyhlášené matematické třídy, ale na své přání do třídy s rozšířeným vyučováním cizích jazyků. V roce 1982 složila přijímací zkoušky na 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, nebyla však přijata pro v té době „politicky nekorektní politické zázemí“ a přijetí se podařilo až na ministerské odvolání. Studium ukončila v roce 1988.

06/2019 PharmDr. Jan Hartinger, Ph.D.; PharmDr. Václav Vaněček, Ph.D.; doc. MUDr. Milan Teřl, Ph.D.
Cílená léčba je charakterizována vysokou afinitou a specifitou k cílovým strukturám; přináší však i specifika v oblasti farmakokinetiky a farmakodynamiky, která mohou mít důsledky pro klinickou praxi. V tomto článku budou nastíněny základní rozdíly mezi malými a velkými molekulami a detailněji pak diskutována problematika monoklonálních protilátek. Přestože monoklonální protilátky zaujímají stále větší prostor v moderní farmakoterapii, jejich farmakologickým vlastnostem je věnována dosud poměrně malá pozornost. Pohyb těchto velkých proteinů v organismu vykazuje významné odlišnosti od malých molekul chemických léčiv. Diskutovány jsou faktory, které mohou potenciálně ovlivnit účinek protilátek, jako je například tělesná hmotnost (obezita), tvorba protilátek proti léčivu, interakce, některé patologické stavy, a to s uvedením dokumentovaných příkladů a se zaměřením zejména na protilátky cílené k IgE, interleukinu 5 (IL-5) či jeho receptoru.

06/2019 Prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D.
Léčiva označovaná jako biologická velmi výrazně zasáhla v posledních letech do léčby řady nemocí a často z neléčitelných chronických mutilujících onemocnění učinila nemoci léčbou ovlivnitelné, a dokonce někdy vyléčitelné, a tím změnila osud milionů nemocných. Nicméně biologické léky svými mechanismy účinku dokáží zasáhnout i do imunitních dějů podílejících se na obraně proti infekcím a mohou způsobit nerovnováhu imunitního systému, která sama vede ke spuštění nových imunopatologických stavů. Na to je vždy třeba myslet při indikaci a vedení této léčby.

06/2019 MUDr. Petr Vaník
Článek se zaměřuje na biologickou léčbu těžkého alergického astmatu, především na léčbu anti-lgE protilátkou omalizumabem, se kterou je celosvětově nejvíce zkušeností. Jsou shrnuty dosavadní poznatky o výsledcích léčby i s využitím dat z národního registru CAR (Czech Anti-lgE Registry).

06/2019 MUDr. Lucie Heribanová
Asthma bronchiale je jedním z nejčastějších chronických onemocnění, které ve většině případů dobře reaguje na léčbu. U cca 5 % pacientů je ale přes maximální snahu pacienta i lékaře dosažení kontroly astmatu problematické. Podle doporučení Globální iniciativy pro astma by u pacientů, jejichž astma není pod dostatečnou kontrolou přes léčbu vysokými dávkami inhalačních kortikosteroidů v kombinaci s dlouhodobě působícími β₂-agonisty (long-acting β₂-agonist, LABA), měla být dána přednost cílené biologické léčbě před dlouhodobou systémovou kortikoterapií. U pacientů s těžkým eosinofilním astmatem - tedy těch, kde je přítomný těžký eosinofilní zánět dýchacích cest spojený obvykle se zvýšeným počtem eosinofilů v krvi - máme možnost indikovat terapii zaměřenou na ovlivnění signální dráhy interleukinu 5 (IL-5), v indikovaných případech i anti-IgE terapii nebo biologika blokující účinek interleukinu 4 (IL-4) a interleukinu 13 (IL-13). Výběr potenciálních respondérů biologické léčby astmatu obecně i z hlediska jednotlivých biologik je ale nadále poměrně komplikovaný.

06/2019 MUDr. Viktor Kašák
Farmakoterapie je jeden ze základních kamenů léčby nemocí s chronickou bronchiální obstrukcí (CHBO) - asthma bronchiale, chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) a přesahu astmatu a CHOPN (ACOS). V článku je tato problematika probírána z pohledu národních, resp. českých doporučení, či recentně uveřejněných mezinárodních doporučení, která vydala Globální iniciativa pro astma a Globální iniciativa pro chronickou obstrukční plicní nemoc.

06/2019 MUDr. Libor Fila, Ph.D.
Modulátory transmembránového regulátoru vodivosti cystické fibrózy (cystic fibrosis transmembrane conductance regulátor, CFTR) jsou od roku 2012 dostupné ke kauzální léčbě cystické fibrózy. Jde o látky působící na konkrétní mutace či skupiny mutací genu CFTR. Obecně je lze dělit na korektory a potenciátory CFTR proteinu, kde korektory zvyšují množství CFTR proteinu v buněčné membráně, kdežto potenciátory zlepšují jeho funkci. V klinické praxi je v současnosti využíván potenciátor ivakaftor a korektory lumakaftor a tezakaftor. U dalšího korektoru, elexakaftoru, se v nejbližší době předpokládá schválení ke klinickému použití.

06/2019 MUDr. Martin Svatoň, Ph.D.
Prvním přípravkem biologické léčby užívaným v léčbě plicního karcinomu byl bevacizumab. Jeho podávání spolu s platinovým dubletem u pokročilého plicního adenokarcinomu přineslo mírné zlepšení přežití nemocných. Nyní k této kombinaci může být s výhodou přidáván atezolizumab. Rovněž je zkoumáno podávání bevacizumabu spolu s tyrosinkinázovými inhibitory. Mohutně nastupující imunoterapie nejprve prokázala superioritu nad chemoterapií druhé linie u pokročilého nemalobuněčného plicního karcinomu (non-small cell lung cancer, NSCLC). Postupně pak našla své uplatnění i v první linii léčby; u selektovaných pacientů na základě vybraných prediktivních markerů i v monoterapii, ale u většiny nemocných v kombinaci s chemoterapií. Rovněž je již indikována u stadia III NSCLC po chemoradioterapii. Své místo nově našla u malobuněčného plicního karcinomu. Její další potenciální využití (například jako součást adjuvantní pooperační léčby) je intenzivně zkoumáno.

06/2019 MUDr. Martina Šterclová, Ph.D.
Idiopatická plicní fibróza je nevyléčitelné onemocnění, které výrazně zkracuje délku života svého nositele a od své manifestace také zhoršuje jeho kvalitu. V současné době jsou v léčbě využívána antifibrotika nintedanib a pirfenidon, které svým působením ovlivňují řadu cytokinů a růstových faktorů, chemicky se ale jedná o malé syntetické molekuly. Biologická léčba využívá složky nebo produkty živých organismů; mezi biologika jsou nejčastěji řazeny monoklonální protilátky, oligonukleotidy, rekombinantní peptidy a proteiny, nativní biologické přípravky a genová terapie. Monoklonální protilátky ve valné většině případů vkládané očekávání nesplnily, velmi slibné je podání rekombinantních proteinů, konkrétně pentraxinu 2, což je aktuálně jediné biologikum, které vstoupilo do 3. fáze klinického zkoušení.

06/2019 MUDr. Irena Krčmová, CSc.; MUDr. Jakub Novosad, Ph.D.
Imunomodulace alergického onemocnění včetně alergického bronchiálního astmatu pomocí alergenové imunoterapie (AIT) vede ke snížení závažnosti onemocnění, snížení užívání farmakoterapie, omezuje následné senzibilizace a má dlouhodobý preventivní účinek. Podstata AIT zahrnuje velmi časnou imunomodulaci odpovědí T a B lymfocytů, změnu v tvorbě příbuzných izotypů protilátek, jakož i inhibici migrace eosinofilů, bazofilů a žírných buněk do tkání a uvolňování jejich mediátorů. Imunologické změny postupně navozují toleranci vůči spouštěcímu alergenu. V indikaci alergické rinokonjunktivitidy se v současné době AIT aplikuje subkutánně nebo sublinguálně a je vhodná jak pro děti od pěti let, tak pro dospívající a dospělé s alergií na pylové skupiny, roztoče domácího prachu, popř. na živočišné alergeny. Dnes již jsou dokladovány krátkodobé a dlouhodobé účinky k omezení rozvoje astmatu. Podle Globální iniciativy pro astma 2017 je zařazena sublinguální AIT do léčebných modalit alergického bronchiálního astmatu s vazbou na roztoče a při FEV₁ > 70 % náležité hodnoty.

06/2019 MUDr. Šárka Klimešová, PhD.; Michaela Jankovská, DiS.
Na příkladu kazuistiky nemocné s chronickou obstrukční plicní nemocí autorka demonstruje úlohu spolupráce pacientů a poukazuje na nutnost vyšetření hodnot respirační svalové pumpy.

06/2019 Doc. MUDr. Václava Bártů, Ph.D.
Chronická obstrukční plicní nemoc postihuje především kuřáky. Probíhá plíživě a projevuje se pozvolna se zhoršující námahovou dušností, kašlem, únavou a omezením životních aktivit pacienta. Včasná diagnostika choroby je velmi důležitá. Spočívá v provedení funkčního plicního vyšetření a vyloučení jiné etiologie typických symptomů. Chronickou obstrukční plicní nemoc doprovází obstrukční ventilační porucha, která je trvalá a nevratná. Onemocnění může ovlivnit bronchodilatační léčba, která zpomaluje progresi obstrukce a preventivně snižuje rizika exacerbace. Uvedená kazuistika popisuje typický průběh onemocnění u pacienta, bývalého kuřáka, během několika let.

06/2019 Prof. MUDr. Petr Hůlek, CSc.; MUDr. Irma Dresslerová; MUDr. Tomáš Fejfar; Ph.D.; MUDr. Štěpán Šembera
V dnešní době je nealkoholová tuková choroba jater (non-alcoholic fatty liver disease, NAFLD) nejčastějším chronickým jaterním onemocněním. To souvisí s nárůstem obezity a diabetů mellitu 2. typu. Prostá steatóza je spojena v rozvinutých zemích s kardiovaskulárními komplikacemi, zatímco zánět (steatohepatitida) vede k rozvoji jaterní cirhózy. Přes intenzivní výzkum zatím nevíme přesně, co vznik a rozvoj zánětu podmiňuje. V diagnostice se stále více opíráme o tranzientní elastografii, i když jaterní biopsie zůstává zlatým standardem. Přestože jsou v léčbě testovány desítky molekul, stále nemáme lepší terapii, než je snížení energetického příjmu a zvýšení pohybové aktivity. Přestože NAFLD je definována jako postižení jater bez účasti alkoholu, jeho role je v řadě případů zřejmě skrývaná, a proto nezanedbatelná.

06/2019 Prof. MUDr. Michal Kršek, CSc., MBA
Hypotyreóza je v populaci běžné onemocnění. Její klinický obraz je komplexní, zahrnuje i postižení kardiovaskulárního systému a je spojena se zvýšením kardiovaskulární morbidity a mortality. Tento přehledový článek shrnuje vzájemný vztah hypotyreózy a kardiovaskulárního systému z různých aspektů včetně některých aspektů substituční léčby levotyroxinem.

06/2019 MUDr. Olga Růžičková
Glukokortikoidy indukovaná osteoporóza (GIOP) je chronické metabolické onemocnění skeletu, které vede k vysoké morbiditě a mortalitě. U dospělých pacientů dlouhodobě léčených glukokortikoidy dochází k osteoporotické fraktuře až v 30-50 %. Zdá se, že z hlediska kosti neexistuje bezpečná dávka kortikosteroidu. Útlum kostní novotvorby je klíčovým mechanismem vzniku GIOP, a zároveň hlavním rozdílem oproti postmenopauzální osteoporóze. Významným rizikovým faktorem u GIOP je denní dávka kortikosteroidu, celková kumulativní dávka a délka podávání. Suplementace kalciem a vitaminem D je naprosto základní podmínkou prevence a léčby GIOP. Bisfosfonáty jsou v současné době u GIOP lékem první volby. Teriparatid by měl být lékem volby pro pacienty s nejvyšším rizikem zlomeniny, a to i vzhledem k jeho mechanismu účinku. Objevení Wnt signální cesty je velkou nadějí v léčbě GIOP. Zcela nový přístup ke GIOP by znamenal vývoj selektivních modulátorů glukokortikoidních receptorů. Takové látky by měly protizánětlivý účinek bez negativního vlivu na osteoblasty. Slibným přípravkem v léčbě GIOP snad již v blízké budoucnosti je denosumab.

06/2019 Doc. MUDr. Petr Dulíček, Ph.D.; MUDr. Eva Ivanová; MUDr. Mgr. Daniel Thibaud
Každá antikoagulační terapie je spojena s větším rizikem krvácení. Riziko krvácení stoupá s věkem a závisí na typu a intenzitě antikoagulační léčby. Léčba krvácení závisí na tíži krvácení, indikaci antikoagulační léčby a ostatních chorobách. Při těžkých až život ohrožujících krváceních máme k dispozici antidota, a to protamin u nefrakcionovaného heparinu a idarucizumab u dabigatranu. U nízkomolekulárního heparinu je účinek protaminu limitován, v případě xabanů je t. č. lékem volby koncentrát protrombinového komplexu. Ten je také spolu s vitaminem K přístupem volby u krvácení spojeného s warfarinem.

06/2019 Doc. MUDr. Debora Karetová, CSc.
Pacienti s polyvaskulárním postižením (chronickými koronárními syndromy, stavy po iktech a s periferním aterosklerotickým postižením) mají vysoké riziko kardiovaskulárních příhod a jsou ohroženi i rizikem amputace končetiny. Základem jejich antitrombotické léčby dosud byla protidestičková léčba - v monoterapii nebo duální. Na základě pozitivních výsledků studie COMPASS má být u tohoto typu pacientů nově zvážena také kombinace acetylsalicylové kyseliny s perorálním antikoagulanciem rivaroxabanem v redukované dávce - tzv. duální antitrombotická léčba (dual antithrombotic therapy, DAT).

06/2019 Prof. MUDr. Jan Malík, CSc.
Vysoká konzumace soli se podílí na rozvoji různých onemocnění. Z tohoto důvodu Světová zdravotnická organizace i další odborné společnosti vydaly doporučení snížit příjem kuchyňské soli na méně než 5 g/24 hodin. Bohužel jsou tato doporučení postavena na studiích s nekvalitní metodikou a rozporuplnými výsledky. Zatímco potřeba redukce příjmu soli u obézních hypertoniků, pacientů se srdečním selháním nebo renální insuficiencí je mimo diskusi, uvedené doporučení Světové zdravotnické organizace zachází příliš daleko a takováto redukce příjmu soli v populaci může mít i nežádoucí účinky.

06/2019 Kateřina Dvořáková; MUDr. Petra Praksová, Ph.D.
Cílem tohoto článku je snaha nahlédnout na osudy chronicky nemocných, tak jak je sami vnímají, a pochopit, že na zkvalitnění jejich života může mít vliv každý z nás. Článek se zabývá výsledky dotazníkového průzkumu, který byl proveden v neurologické ambulanci s pacienty s roztroušenou sklerózou a bolestmi zad.

06/2019 MUDr. Jana Krejčí; MUDr. Daniel Krejčí; MUDr. et Bc. Petr Zůna; MUDr. Petr Opálka, CSc.; doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.
Maligní mezoteiiom je agresivním nádorem serózních bían s velmi omezenými možnostmi léčby a špatnou prognózou bez ohledu na stadium onemocnění v době diagnózy. Současné české standardy léčby zahrnují chirurgické výkony, chemoterapii a radioterapii. Mezinárodní doporučení uvádějí také imunoterapii a cílenou léčbu jako možnou modalitu s odvoláním na výsledky proběhlých klinických studií.

06/2019
Ofev, Giotrif i Spiriva Respimat. Všechny tyto léky byly diskutovány v rámci XXI. kongresu České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP a Slovenské pneumologické a ftizeologické společnosti SLS, který proběhl koncem října v Olomouci.

06/2019
„Eosinofily jsou bezpochyby naprosto fascinující buněčná populace. Ještě více fascinující je to, že o nich mluvíme a víme relativně málo, i přesto, že byly objeveny před více než sto lety. Máme totiž jen omezené informace o tom, jakou roli v organismu skutečně sehrávají.“ Těmito slovy zahájil MUDr. Jakub Novosad, Ph.D., z Ústavu klinické imunologie a alergologie ve Fakultní nemocnici Hradec Králové sponzorovanou přednášku společnosti Novartis na téma „Všechno, co jste kdy chtěli vědět o eosinofilech (ale báli jste se zeptat)“, které proběhlo v rámci XXI. Kongresu České pneumologické a ftizeologické společnosti v Olomouci.

06/2019
V rámci letošního XXI. kongresu České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP a Slovenskej pneumologickej a ftizeologickej spoločnosti SLS v Olomouci se uskutečnilo odborné sympozium věnující se léčbě trojkombinací fluticason furoát/umeclidinium/vilanterol u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). V rámci tohoto sympozia zazněla sdělení prof. MUDr. Martiny Vašákové, Ph.D. (Pneumologická klinika 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice, Praha), prof. MUDr. Vítězslava Kolka, DrSc. (Klinika plicních nemocí a tuberkulózy LF UP a FN Olomouc) a doc. MUDr. Vladimíra Koblížka, Ph.D. (Plicní klinika LF UK a FN Hradec Králové).

06/2019
Aktuální guidelines Global Initiative for Asthma (GINA) 2019 doporučují u pacientů s těžkým refrakterním astmatem preferenci nových biologických léků oproti systémovým kortikosteroidům. Jedno z biologik, která jsou v ČR dostupná, představuje mepolizumab, jenž je navíc nově k dispozici i ve formě pro domácí použití. Jaké jsou první zkušenosti s tímto lékem v tuzemské reálné praxi? Jak si stojí v kontextu celosvětové prospektivní observační studie REALITI-A? Umožňuje mepolizumab vysazení dlouhodobé kortikoterapie? A jak postupovat při redukci dávek?