Vybrané články

Zobrazují se články pro štítek alergologie a klinická imunologie. Zobrazit všechny články

Imunomodulační účinky imunoglobulinů a jejich využití v terapii autoimunitních chorob

04/2019 MUDr. Tomáš Milota
Vedle ochrany před patogeny mají imunoglobuliny také významný imunomodulační účinek, který zahrnuje širokou škálu imunitních mechanismů od vrozené po adaptivní imunitu. Jejich podání je tedy indikováno nejen u pacientů s primárními imunodeficiencemi a narušenou tvorbou protilátek, ale i u celého spektra autoimunitních chorob, jako jsou systémová onemocnění pojiva, autoimunitní cytopenie či zánětlivá onemocnění postihující nervový systém. U většiny z těchto chorob jsou obvykle indikovány vysokodávkované intravenózní imunoglobuliny. Nově se ale objevují důkazy také pro použití imunoglobulinů k subkutánnímu podání u některých z těchto diagnóz. V následujícím přehledu uvádíme souhrn poznatků a novinek, které se týkají využití imunoglobulinů v terapii autoimunitních chorob.
CELÝ ČLÁNEK

Distribuce klinických fenotypů závažné chronické obstrukční plicní nemoci v populaci a fenotypově orientovaná léčba

04/2019 Doc. MUDr. Václava Bártů, Ph.D.
Chronická obstrukční pLícní nemoc (CHOPN) je celosvětově rozšířené onemocnění s vysokou prevalencí a vzrůstající mortalitou. V České republice touto chorobou trpí přibLižně 7-8 % osob, obdobná situace je i v jiných zemích. Jedná se o onemocnění Léčitelné, ale nevyléčitelné, s chronickým a pozvolna progredujícím průběhem. Charakteristickým znakem je ventilační obstrukční porucha, která není po aplikaci rychle působícího bronchodilatancia plně reverzibilní. Přesná diagnostika a konkrétní určení fenotypu u jednotlivého nemocného jsou nezbytné k nastavení optimální terapie. Velký význam má zhodnocení symptomů pacienta, klinického a ventilačního vyšetření, zvážení rizik exacerbací. Závěrem je pak určení stupně CHOPN, fenotypu a prognózy onemocnění. Tím lze optimálně upravit léčebný plán konkrétně zaměřený na zjištěný fenotyp CHOPN.
CELÝ ČLÁNEK

Protilátky proti interleukinu 5 v léčbě těžkého astmatu v letech 2017-2019 v Centru pro obtížně léčitelné astma ve FN v Motole

04/2019 MUDr. Alena Vlachová; MUDr. Simona Tazbirková; MUDr. Libor Fila, Ph.D.; PharmDr. Václav Vaněček, Ph.D.
Zkušenosti s podáváním anti-IL-5 protilátek jako přídatné léčby těžkého eosinofilního primárně neatopického astmatu prokazují bezpečnost a účinnost terapie. Léčba vede ke kontrole nemoci, redukci až vysazení systémových kortikosteroidů, zlepšení dechových funkcí, a tím ke zlepšení kvality života.
CELÝ ČLÁNEK

Asthma bronchiale – léčíme je správně a včas?

04/2019 MUDr. Jiří Nevrlka
Asthma bronchiale je heterogenní onemocnění charakterizované chronickým zánětem a remodelací průdušek, spojenými s jejich hyperreaktivitou a variabilní, často reverzibilní obstrukcí. Projevuje se opakovanými stavy hvízdavého dýchání, kašlem, dušností a svíráním na hrudi.1 Bez léčby má obvykle výrazný dopad na kvalitu života pacientů a nedobrou prognózu. Už delší dobu máme k dispozici účinnou, a přitom šetrnou léčbu (zejména inhalační kortikosteroidy), která toto paradigma obrací. Lze říci, že pacient včas a adekvátně léčený a dodržující léčebný režim má naopak v drtivé většině případů všechny předpoklady k nenarušení kvality života a dobrou prognózu. Ze strany lékařů je podmínkou pro dosažení plné kontroly nad astmatem znalost aktuálních diagnostických a léčebných postupů. Základní přehled o nich, se zaměřením na platná doporučení v České republice, ale i na recentní vývoj ve světě (Globální iniciativa pro astma, 2019) se snaží podat tento článek.
CELÝ ČLÁNEK

Očkování pacientů s autoimunitním zánětlivým revmatickým onemocněním při léčbě novými biologickými léky a inhibitory JAK

03/2019 MUDr. Mária Filková, Ph.D.
Pacienti s autoimunitním zánětlivým revmatickým onemocněním (autoimmune inflammatory disease, AIIRD) mají vyšší riziko infekčních komplikací, které je důsledkem řady faktorů. Očkován by měl být každý pacient s AIIRD, u kterého bude prováděna imunosupresivní léčba. Pacienti by měli být očkováni proti pneumokokovým infekcím, chřipce a rizikoví pacienti též proti hepatitidě B. Očkování může být provedeno i v průběhu léčby (kromě depleční terapie cílené na B lymfocyty), ale je preferováno v situaci stabilizovaného onemocnění s nižší aktivitou. Některé druhy léčby mohou ovlivnit protilátkovou odpověď, ta ale bývá obvykle dostatečná k dosažení séroprotekce. Očkování živými vakcínami není u imunosuprimovaných pacientů doporučováno, ale ve specifických případech ho lze zvážit, zejména před zahájením terapie inhibitory Janusových kináz (JAK).
CELÝ ČLÁNEK

Biologická léčba mepolizumabem umožňuje dlouhodobé snížení dávek systémových kortikosteroidů u těžkého eozinofilního astmatu

02/2019
Konzistentní a setrvalá redukce exacerbací či koncentrace eozinofilů v krvi, ale také významný pokles dávek systémových kortikosteroidů u pacientů se závažným refrakterním eozinofilním astmatem. I to jsou výsledky, které provázejí mepolizumab, humanizovanou monoklonální protilátku proti interleukinu 5 (IL-5), o níž se v březnu diskutovalo na XXVI. Luhačovických dnech v bloku podpořeném společností GlaxoSmithKline.
CELÝ ČLÁNEK

Komentář: Podávání bilastinu u dětí

02/2019 MUDr. Daniela Verdánová, MBA; MUDr. Alena Šebková
Před několika lety jsme v naší ordinaci začali doporučovat podávání bilastinu pacientům s alergickými onemocněními. Prvním naším seznámením se s tímto lékem bylo jeho předepsání alergologem-imunologem v našem městě.
CELÝ ČLÁNEK

Lékový profil: bilastin

02/2019 MUDr. Jiří Slíva, Ph.D.
Bilastin je antihistaminikum nové generace vyznačující se vysokou selektivitou k histaminovým receptorům H, Má rychle nastupující a dlouho trvající účinek. Je využíván k symptomatické úlevě nasálních a non-nasálních symptomů sezonní rhinitidy a k symptomatické úlevě chronické spontánní urtikarie. V rámci tohoto článku jsou ve stručnosti pojednány jeho základní vlastnosti ve vztahu k jeho klinickému využití.
CELÝ ČLÁNEK

Fenotypy astmatu, možnosti jejich léčby a biomarkery

02/2019 Doc. MUDr. Milan Teřl, Ph.D.
S narůstající úrovní poznání se astma jeví jako onemocnění, jehož zánětlivá podstata je výrazně heterogenní. V souvislosti s tím se v poslední dekádě objevují nové léčebné možnosti astmatu, především jeho těžkých forem, tzv. cílená biologická léčba. Předpokladem racionální indikace této léčby je bližší fenotypizace astmatu za použití dostupných biomarkerů. Článek podává přehled biomarkerů použitelných nejen k vlastní fenotypizaci astmatu podle národního doporučení, ale i jako prediktory účinnosti biologické léčby.
CELÝ ČLÁNEK

Apremilast - malá molekula s velkým účinkem na poškozující zánět pacientů s imunopatologickými nemocemi

01/2019 Prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc.
Imunopatologická onemocnění, jakými jsou psoriáza, roztroušená skleróza, revmatoidní artritida, psoriatická artritida a další, mají ve své patofyziologii zapojen poškozující zánět. Ten je podle současných znalostí určen především abnormální funkční polarizací aktivovaných T lymfocytů, vedoucí k převaze subsetů Th1 a Th17 a ztrátě regulačních funkcí subsetu Treg. Znalost těchto mechanismů je základem pro aplikaci biologické léčby, která cílí na efektorové nebo regulační složky poškozujícího zánětu. Biologická terapie je provázena bezprostředními i dlouhodobými vedlejšími účinky. Nejnověji bylo prokázáno, že poškozující zánět lze účinně tlumit inhibitorem fosfodiesterázy 4 - apremilastem. Jeho léčebné nasazení je spojeno s minimálními vedlejšími účinky. Apremilast představuje vítané rozšíření možností, jak účinně léčebně zasáhnout u nemocných s psoriázou, psoriatickou artritidou a pravděpodobně i u dalších imunopatologických onemocnění.
CELÝ ČLÁNEK

Alergický pacient ve všeobecné praxi

06/2018 MUDr. Jana Vojtíšková; doc. MUDr. Bohumil Seifert, CSc.
Prevalence alergických onemocnění v posledních letech celosvětově prudce narůstá. Předpokládá se, že k nárůstu počtu postižených pacientů vedou změny v životním stylu a také je ovlivňuje celá řada faktorů životního prostředí. Praktický lékař tedy potřebuje znalosti v rozsahu doporučeného postupu a povědomí o možnostech moderní alergologie, aby mohl racionálně indikovat specializovanou péči
CELÝ ČLÁNEK

Biologická léčba v imunoalergologii

06/2018 MUDr. Irena Krčmová, CSc., MUDr. Jakub Novosad, Ph.D.
Biologická léčba cílí na imunitní pochody v organismu, mění jejich průběh a zmírňuje patologický proces. V oblasti imunoalergologie jsou dnes užívány monoklonální humanizované protilátky při diagnózách bronchiálního astmatu, atopického ekzému a chronické spontánní urtikarie, slibné jsou studie u diagnózy chronické hyperplastické rinosinusitidy s nosní polypózou. Monoklonální protilátky jsou podle svého typu zaměřeny proti jednomu antigenu. Tímto antigenem může být například receptor imunokompetentní efektorové buňky, prozánětlivý cytokin či konkrétní imunoglobulin. Nejširší využití dosáhla biologická léčba monoklonálními protilátkami v léčbě alergického a eozinofilního bronchiálního astmatu. V rámci Evropské unie jsou nyní schváleny čtyři molekuly se selektivními přístupy k alergickému a eozinofilnímu zánětu dýchacích cest. U těžkých astmatiků s častými exacerbacemi užití biologické léčby, která cílí na dráhu interleukinu 5 (mepolizumab, reslizumab, benralizumab) nebo imunoglobulinu E (omalizumab), významně zlepšuje kontrolu nad astmatem. Souběžně některé molekuly řeší i komorbidity „Th2 high“ astmatu - atopický ekzém, nosní polypózu. Pro dermatologické diagnózy je u atopického ekzému schválen dupilumab, pro chronickou spontánní urtikarii se užívá omalizumab. Biologická léčba se podává v přesně definovaných situacích, jedná se o vysoce personalizovaný typ medicíny.
CELÝ ČLÁNEK

Péče o pacienty s lékovou alergií

05/2018 MUDr. Lenka Sedláčková
Článek je zaměřen na přístup k lékové alergii v primární péči a současné možnosti alergologického vyšetření. Přestože se alergologická diagnostika v posledních letech slibně rozvíjí, neobejde se bez přesné a velmi podrobné anamnézy odebrané lékařem prvního kontaktu, který provádí akutní léčbu. Následné vyšetření alergologem upřesňuje diagnózu a dlouhodobá opatření. Je nezastupitelné u anafylaxe vzniklé při souběžném podání několika léků, např. během celkové anestezie, je velmi užitečné k vyloučení falešné diagnózy alergie na penicilinová antibiotika nebo lokální anestetika, jeho význam stoupá u reakcí na kontrastní látky. Může být nápomocné v péči o pacienty s hypersenzitivitou k nesteroidním antirevmatikům, v hledání příčiny závažných forem lékové alergie (anafylaxe, těžké kožní formy jako Stevensův-Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekrolýza, syndrom lékové hypersenzitivity s eozinofilií a systémovými symptomy), nebo při podezření na hypersenzitivitu k lékům, které jsou pro pacienta nenahraditelné.
CELÝ ČLÁNEK

Biologická léčba těžkého eozinofilního neatopického astmatu ovlivněním hladiny interleukinu 5 či jeho receptoru

05/2018 MUDr. Alena Vlachová; MUDr. Libor Fila, Ph.D.
Přídatná terapie monoklonálními protilátkami proti IL-5/IL-5Ra v terapii refrakterního neatopického eozinofilního astmatu je jasným přínosem. Vede ke kontrole nemoci, redukci počtu akutních exacerbací, zlepšení plicních funkcí a k redukci systémové kortikoterapie, což má za následek zlepšení kvality života.
CELÝ ČLÁNEK

Atypický průběh klíšťové encefalitidy

04/2018 MUDr. Daniela Bartková
Uvedená kasuistika popisuje případ 64letého muže s atypickým průběhem klíšťové encefalitidy. Neurologické příznaky ve formě paraparézy dolních končetin byly přítomny již v první fázi onemocnění. Likvorový nález byl v normě, specifické protilátky proti viru klíšťové encefalitidy v séru byly negativní. Po přechodné úpravě neurologického stavu se u pacienta rozvinula druhá fáze onemocnění, kdy dominovala progredující slabost horních a dolních končetin. V této fázi již likvorový nález odpovídal aseptické meningitidě a následně byla v kontrolním sérologickém vyšetření potvrzena klíšťová encefalitida. Pacient byl léčen kortikosteroidy a symptomaticky, neurologický stav pacienta se upravil bez následků k normě.
CELÝ ČLÁNEK

Aktuální možnosti očkování proti meningokokům

04/2018 MUDr. Hana Roháčová, Ph.D.
Incidence invazivních meningokokových infekcí není v České republice vysoká, přesto jde stále o závažný problém. I přes odpovídající léčbu smrtnost dosahuje průměrně 10 % a celoživotní následky zůstávají u 20 % postižených. V současné době jsou již k dispozici očkovací látky, které jsou zaměřeny na všechny sérotypy vyvolávající tato dramaticky probíhající onemocnění. V letošním roce přibyla na trh nová očkovací látka proti meningokoku skupiny B Trumenba, která je určená pro děti od 10 let a dospělé.
CELÝ ČLÁNEK

Chřipka - stále podceňovaná preventabilní infekce

04/2018 MUDr. Martina Havlíčková, MUDr. Jan Kynčl, MUDr. Helena Jiřincová
Chřipka je vysoce infekční virové onemocnění, jímž každoročně onemocní 10-15 % populace. Ačkoliv je očkování bezpečné a efektivní, proočkovanost v České republice zůstává nízká.
CELÝ ČLÁNEK

Pneumokokové onemocnění a aktuální možnosti prevence

04/2018 MUDr. Lenka Petroušová, Ph.D.
Streptococcus pneumoniae i přes pokroky v prevenci a léčbě zůstává významnou příčinou morbidity i mortality. Rizikové skupiny představují děti do pěti let věku a osoby starší 65 let, osoby s chronickým onemocněním plic, srdce, ledvin a jater, diabetici, osoby s hematologickým onemocněním a poruchami imunity, pacienti s imunosupresivní léčbou a osoby po splenektomii. Významným rizikovým faktorem pro rozvoj pneumokokové meningitidy je likvorea a přítomnost kochleárních implantátů. V České republice došlo k poklesu invazivních pneumokokových onemocnění díky vakcinaci u dětí, u dospělých zůstává incidence onemocnění beze změny. K prevenci onemocnění jsou nyní k dispozici dvě konjugované vakcíny - desetivalentní a třináctivalentní konjugovaná vakcína. Vzhledem k závažnosti onemocnění a nárůstu rezistence na antibiotika je rozšíření vakcinace do dospělé populace žádoucí.
CELÝ ČLÁNEK

Plicní postižení u protilátkových deficitů

02/2018 MUDr. Tomáš Milota
Protilátkové imunodeficity patří k nejčastějším poruchám imunitního systému. Nejčastěji se manifestují recidivujícími respiračními infekty. Především u primárních poruch imunity se vyskytují ale také neinfekční komplikace jako autoimunitní, lymfoproliferativní či granulomatózní choroby, které mohou postihnout respirační trakt. Příklad primárního imunodeficitu spojeného s dysregulací imunitního systému je běžný variabilní imunodeficit. Jedná se jak o poruchy spojené s obstrukční, tak s restrikční ventilační poruchou. Klíčová je včasná diagnostika a zahájení adekvátní terapie. Tento přístup vyžaduje multioborovou spolupráci pneumologa a imunologa.
CELÝ ČLÁNEK

Zkušenosti s facilitovaným podkožním podáváním imunoglobulinů u nemocných s primárními protilátkovými imunodeficity

05/2017 MUDr. Pavlína Králíčková, Ph.D.
Substituční léčba imunoglobuliny představuje základní léčebnou modalitu pro nemocné s poruchou tvorby specifických protilátek, kteří jsou nadměrně vnímaví k infekčním onemocněním, převážně bakteriálního původu. Konkrétní volba způsobu léčby, dávka i interval jednotlivých podání jsou vysoce individuální. Nejnovější formu představuje podkožní podání facilitované hyaluronidázou. Jedná se o účinný, bezpečný a dobře tolerovaný způsob podávání, rovnocenný s ostatními způsoby. Má výhodu možnosti domácího podkožního podávání s nižším počtem aplikací za měsíc.
CELÝ ČLÁNEK
1 2