Vybrané články

01/2022 Prof. MUDr. Jan Škrha, DrSc.
Pro onemocnění covid-19 způsobené virem SARS-CoV-2 při diabetů je typické obousměrné působení obou stavů založené na společných patofyzioiogických mechanismech, které se vzájemně ovlivňují. Základním léčebným cíiem je co nejiepší kompenzace diabetu umožňující iehčí průběh onemocnění. Poznatky o účincích antidiabetik vycházejí zatím jen z observačních retrospektivních studií podmíněných značnou heterogenitou hodnocených pacientů, která přispívá k rozdílným výsledkům při hodnocení těchto účinků. Přínosem ke zhodnocení léčby mohou být randomizované studie a dále i dlouhodobé sledování pacientů v postcovidovém období.

06/2021 MUDr. Alena Buliková, Ph.D.
Onemocnění COVID-19 způsobené koronavirem SARS-CoV-2 vedlo ke vzniku celosvětové pandemie spojené s významnou morbiditou i mortalitou. Od počátku bylo známo, že je spojeno i s vysokým rizikem vzniku trombózy, a to jak žilní, tak tepenné. S chorobou spojená koagulopatie s náchylností k trombóze je velmi komplexní geneze a zahrnuje působení viru, respektive i reakci napadeného organismu na různých místech krevního srážení. To vedlo od počátku k definování léčebných postupů ve snaze zamezit protrombotické tendenci. Tento přehled shrnuje názory na patofyziologii koagulopatie spojené s COVID-19 a taktéž různá doporučení pro profylaxi a léčbu takto indukovaného tromboembolismu.

02/2021 MUDr. Václava Adámková
Antibiotika jako součást nenahraditelného přírodního dědictví jsou často nadužívána a zneužívána v primární péči. Narůstá podíl kmenů rezistentních na antibiotika, které vyvolávají infekce i v komunitě. Mezi nejčastější infekce v ordinaci praktického lékaře patří infekce dýchacích cest. Článek shrnuje etiologii, diagnostické a terapeutické možnosti těchto infekcí v ordinaci praktického lékaře a přináší přehled vývoje rezistence u nejčastějších bakteriálních původců respiračních infekcí v České republice.

02/2021 Prof. MUDr. Jan Bultas, CSc.
V léčbě pandemie covidu-19 platí stejná pravidla jako u ostatních onemocnění - užívat jen ověřené léčebné postupy. Doložen je příznivý efekt stimulace imunity aktivní vakcinací či pasivně aplikací monoklonálních protilátek, v určité fázi onemocnění je přínosná virostatická léčba, v jiné inhibice příliš aktivované reparačně-zánětlivé reakce (tzv. cytokinové bouře). V různých fázích již rozvinuté choroby je přínosná též léčba antikoagulační. Naopak řada dalších strategií se ukázala být zcela neúčinná či pro jejich užití nemáme dostatek dat. Článek je přehledem současných možností farmakoterapie, její účinnosti i bezpečnosti.

01/2021 MUDr. Martina Bělobrádková; MUDr. Pavla Paterová; MUDr. Zdeněk Bělobrádek, Ph.D.; doc. MUDr. Tomáš Soukup, Ph.D.
Sakroiliitida neboli zánětlivé postižení sakroiliakálního kloubu bývá primární manifestací ankylozující spondylitidy, což je jedno z nejčastějších revmatických autoimunitních onemocnění. Mezi laickou veřejností je spíše známé jako Bechtěrevova nemoc. Vzácně se může v sakroiliakálním kloubu rozvinout infekce, pak se jedná o tzv. sakroiliitidu septickou. Mezi odbornou veřejností je malé povědomí o této jednotce, iniciálně může být zaměněna za jiné onemocnění. Podle literatury trvá diagnostika průměrně 1,5-2 měsíce. Na případu 25letého pacienta s unilaterální septickou sakroiliitidou demonstrujeme vyšetřovací proces se všemi úskalími, které vedly i v našem případě k mírnému zpoždění správné diagnózy.

01/2021 Doc. PharmDr. Jan Juřica, Ph.D.
Článek přináší farmakologický přehled mukoaktivních léčiv v souvislosti s jejich použitím u akutních i chronických zánětů dýchacích cest. Použití mukolytik u chronických zánětlivých onemocnění dýchacího systému se jeví jako bezpečné a přináší jednoznačný, i když mírný benefit. V souvislosti s aktuální epidemickou situací je více akcentováno použití mukolytik u akutních respiračních onemocnění, především u covidu-19. Některé látky prokázaly in vitro, popř. in silico, potenciál bránit vstupu a množení viru SARS-CoV-2, nicméně spolehlivá klinická data prozatím nemáme k dispozici.

01/2021 RNDr. Marek Petráš, Ph.D.
Nová pandemie způsobená virem SARS-CoV-2, rozšířeným po celém světě, od počátku loňského roku 2020 vyvolala potřebu rychle vyvinout odpovídající vakcínu, která by byla dostupná pro celosvětovou populaci. Od počátku bylo zřejmé, že jedna vakcína stačit nebude. Tohoto pomyslného úkolu se zhostilo mnoho vývojových laboratoří po celém světě a navrhly různé typy vakcín, tj. inaktivované celovirionové, subjednotkové, živé nebo vektorové a genetické. Právě ten posledně uvedený typ získal pomyslné prvenství v rychlosti vývoje, výroby a klinického hodnocení a stal se na počátku ledna 2021 dostupným v zemích Evropské unie. Genetické mRNA vakcíny nebyly dosud používány v rámci běžného očkování používány, a proto si zaslouží zvýšenou pozornost. Tato práce předkládá souhrn stávajících poznatků o mechanismu, účinnosti a bezpečnosti očkování genetickými mRNA vakcínami.

06/2020 RNDr. Ing. Libor Staněk, Ph.D.; MUDr. Filip Prusík; Mgr. Zdeněk Musil, Ph.D.
Na sklonku roku 2019 byly v čínském Wu-chanu zaznamenány první případy pneumonie, jejímž původcem je nově identifikovaný koronavirus označený jako SARS-CoV-2 a onemocnění jím vyvolané jako covid-19. Následně došlo k rozšíření nákazy do většiny regionů planety, a tento stav byl Světovou zdravotnickou organizací označen za pandemii. Jedná se o respirační onemocnění přenášené především kapénkovou cestou a s inkubační dobou mezi 3 a 14 dny. Virus SARS-CoV-2 se chová poněkud odlišně od ostatních „běžných" respiračních virů. Nákaza probíhá v širokém spektru možných odpovědí od asymptomatické nákazy přes manifestní (invazivní) onemocnění až po fatální průběh. Doložená kazuistika (jedna z mnoha) uvádí potvrzený případ infekce covid-19, jehož nazofaryngeální výtěrový test na SARS-CoV-2 RNA byl v průběhu rekonvalescence původně negativní a následně opakovaně pozitivní na přímý průkaz viru metodou PCR (polymerázové řetězové reakce, polymerase chain reaction). Tento případ zdůrazňuje důležitost aktivního dohledu nad SARS-CoV-2 RNA pro posouzení infekčnosti.

06/2020 MUDr. Martin Slížek; MUDr. Tereza Rudová; MUDr. Dita Smíšková, Ph.D.
Bakteriální i virové infekce centrálního nervového systému mohou mít závažný průběh s těžkými následky, včetně úmrtí. Nejvíce ohrožené jsou okrajové věkové skupiny a osoby se sníženou funkcí imunitního systému. Pouze u některých agens je k dispozici účinná kauzální léčba, kterou je možné při včasném podání příznivě ovlivnit průběh onemocnění. Vakcinace je snadnou a účinnou možností prevence. Lze tak předcházet především těžkým bakteriálním infekcím způsobeným meningokoky, pneumokoky a hemofily. Přestože účinná vakcína proti viru klíšťové meningoencefalitidy je běžně dostupná, incidence tohoto onemocnění v České republice je nejvyšší ze všech evropských zemí. Sdělení obsahuje souhrn současných vakcinačních možností proti patogenům vyvolávajícím neuroinfekce, hlavní indikace očkování a doporučovaná očkovací schémata.

06/2020 Doc. MUDr. Jana Hirmerová, Ph.D.
Specifickým rysem onemocnění covid-19, způsobeného novým p-koronavirem, je protrombotická koagulopatie a poškození endotelu virovou infekcí. S tím souvisí vysoké riziko tromboembolických komplikací, přičemž nejčastější uváděnou příhodou je plicní embolie. Přítomnost koagulopatie a výskyt tromboembolických komplikací významně zhoršuje prognózu nemocných. Tromboprofylaxe podáváním nízkomolekulárního heparinu (low molecular weight heparin, LMWH) má být zvážena u všech hospitalizovaných s covidem-19 (nemají-li kontraindikace), samozřejmostí by měla být u pacientů v intenzivní péči. Byly referovány i případy výskytu tromboembolických komplikací vzniklých navzdory podávání profylaktických dávek LMWH. Optimální dávka a délka podávání LMWH v této indikaci je zatím předmětem intenzivního výzkumu. V léčbě již vzniklé tromboembolické příhody je iniciálně vhodné podávání LMWH v terapeutických dávkách, při ambulantní léčbě se pak doporučují přímá perorální antikoagulancia, avšak je třeba zvážit případné interakce s protivirovou léčbou.

02/2019
Pneumokokové infekce, zejména pneumonie, jsou i přes možnost očkování stále častým onemocněním. V letech 2015 až 2017 dosahovala proočkovanost seniorů, u kterých bývá průběh onemocnění nejzávažnější, pouze necelá 3 %. Právě proto bylo očkování proti pneumokokům jedním z témat nezávislého bloku v rámci XXVI. Luhačovických dnů, které se konaly v termínu 29.-30. 3. 2019.

02/2019 Prof. MUDr. Petr Urbánek, CSc.
Kryoglobulinemie je nejdůležitější extrahepatální manifestací chronické infekce virem hepatitidy C (HCV). Kryoglobuliny jsou paraproteiny produkované B lymfocyty v důsledku prokázané aktivní replikace HCV v B lymfocytech. Typickým klinickým projevem kryoglobulinemie je kožní vaskulitida, postižení ledvin a postižení periferního nervstva. Protivirová léčba perorálními virostatiky je jedinou kauzální léčebnou modalitou. Její podání je indikováno prakticky vždy, někdy současně s další variantou léčby - cytodepleční terapií rituximabem. Podání protivirové léčby se řídí stejnými pravidly jako u „ne-kryoglobulinemické“ infekce HCV, má i stejnou protivirovou účinnost. Ve většině případů dochází při vyléčení infekce i k trvalému zlepšení či dokonce vymizení symptomatologie kryoglobulinemie, nicméně existují i případy, kdy aktivita kryoglobulinemie přetrvává i při úspěšné protivirové léčbě. Jak přesně postupovat v těchto případech, není dosud jasné.

01/2019 MUDr. Václava Adámková
Staphylococcus aureus je jedním z nejčastějších původců bakteriálních infekcí, včetně kmenů rezistentních k meticilinu (meticilin rezistentní Staphylococcus aureus, MRSA). Léčba infekcí vyvolaných MRSA je limitována spektrem dostupných antibiotik. Novým antibiotikem s účinkem na MRSA je cefalosporin páté generace - ceftarolin. Mezi jeho indikace patří komplikované infekce kůže a měkkých tkání a komunitní pneumonie. Klinická účinnost ceftarolinu byla prokázána i v observačních studiích u pacientů s infekcemi krevního řečiště.

04/2018 MUDr. Daniela Bartková
Uvedená kasuistika popisuje případ 64letého muže s atypickým průběhem klíšťové encefalitidy. Neurologické příznaky ve formě paraparézy dolních končetin byly přítomny již v první fázi onemocnění. Likvorový nález byl v normě, specifické protilátky proti viru klíšťové encefalitidy v séru byly negativní. Po přechodné úpravě neurologického stavu se u pacienta rozvinula druhá fáze onemocnění, kdy dominovala progredující slabost horních a dolních končetin. V této fázi již likvorový nález odpovídal aseptické meningitidě a následně byla v kontrolním sérologickém vyšetření potvrzena klíšťová encefalitida. Pacient byl léčen kortikosteroidy a symptomaticky, neurologický stav pacienta se upravil bez následků k normě.

04/2018 MUDr. Hana Roháčová, Ph.D.
Incidence invazivních meningokokových infekcí není v České republice vysoká, přesto jde stále o závažný problém. I přes odpovídající léčbu smrtnost dosahuje průměrně 10 % a celoživotní následky zůstávají u 20 % postižených. V současné době jsou již k dispozici očkovací látky, které jsou zaměřeny na všechny sérotypy vyvolávající tato dramaticky probíhající onemocnění. V letošním roce přibyla na trh nová očkovací látka proti meningokoku skupiny B Trumenba, která je určená pro děti od 10 let a dospělé.

04/2018 MUDr. Martina Havlíčková, MUDr. Jan Kynčl, MUDr. Helena Jiřincová
Chřipka je vysoce infekční virové onemocnění, jímž každoročně onemocní 10-15 % populace. Ačkoliv je očkování bezpečné a efektivní, proočkovanost v České republice zůstává nízká.

04/2018 MUDr. Lenka Petroušová, Ph.D.
Streptococcus pneumoniae i přes pokroky v prevenci a léčbě zůstává významnou příčinou morbidity i mortality. Rizikové skupiny představují děti do pěti let věku a osoby starší 65 let, osoby s chronickým onemocněním plic, srdce, ledvin a jater, diabetici, osoby s hematologickým onemocněním a poruchami imunity, pacienti s imunosupresivní léčbou a osoby po splenektomii. Významným rizikovým faktorem pro rozvoj pneumokokové meningitidy je likvorea a přítomnost kochleárních implantátů. V České republice došlo k poklesu invazivních pneumokokových onemocnění díky vakcinaci u dětí, u dospělých zůstává incidence onemocnění beze změny. K prevenci onemocnění jsou nyní k dispozici dvě konjugované vakcíny - desetivalentní a třináctivalentní konjugovaná vakcína. Vzhledem k závažnosti onemocnění a nárůstu rezistence na antibiotika je rozšíření vakcinace do dospělé populace žádoucí.

06/2017 MUDr. Jiří Marek
Hodnotu C-reaktivního proteinu (CRP) bylo možné měřit v nemocnicích a velkých laboratořích už od roku 1930 po objevu pánů Francise a Tilletta, ale zvláště pro lékaře ambulantní péče to znamenalo odběr žilní krve, následný svoz, zpracování a odeslání výsledku zpět, což znamenalo pro indikujícího lékaře před rokem 1999 zdržení v optimálním případě 24 hodin, ale při pátečním odběru až 96 hodin. To znamená, že u tak citlivé metody, jakou je vyšetřování hodnot CRP, které se mění v řádu několika hodin, jsme získali hodnotu, která nikdy neodpovídala momentálnímu stavu pacienta. Teprve od roku 1999 bylo možno v Evropské unii a od roku 2000 v České republice zakoupit první modely POCT-CRP, které se díky svému zmenšení (oproti laboratorní verzi) a rychlému výsledku staly výrazným a vpravdě revolučním nástrojem pro lékaře v ambulantní péči.

01/2017 Věra Pellantová
Virové hepatitidy patří mezi celosvětově rozšířená systémová onemocnění postihující játra. Způsobují je některé z hepatotropních virů, které mohou vyvolat zánět až nekrózu jaterní tkáně. Rozlišujeme viry přenášené fekálně orální cestou (enterální) - viry hepatitidy A, E a viry přenášené parenterálně - viry hepatitidy B, C, D. K určení viru pomůže epidemiologická souvislost, přesné určení je však založeno na laboratorním průkazu. Všechny z virů mohou vyvolat různě závažné akutní postižení jater, infekce parenterálně přenášenými viry může vést v některých případech až k chronickému jaternímu zánětu. Prevence virových hepatitid je záležitost komplexního přístupu od přísných režimových opatření po možnost imunizace proti dvěma nejrozšířenějším typům žloutenek. Prevenci hepatitid se v současné době celosvětově věnuje velká pozornost.