Vybrané články

Zobrazují se články pro štítek klinická farmakologie. Zobrazit všechny články

Biologická léčba v imunoalergologii

06/2018 MUDr. Irena Krčmová, CSc., MUDr. Jakub Novosad, Ph.D.
Biologická léčba cílí na imunitní pochody v organismu, mění jejich průběh a zmírňuje patologický proces. V oblasti imunoalergologie jsou dnes užívány monoklonální humanizované protilátky při diagnózách bronchiálního astmatu, atopického ekzému a chronické spontánní urtikarie, slibné jsou studie u diagnózy chronické hyperplastické rinosinusitidy s nosní polypózou. Monoklonální protilátky jsou podle svého typu zaměřeny proti jednomu antigenu. Tímto antigenem může být například receptor imunokompetentní efektorové buňky, prozánětlivý cytokin či konkrétní imunoglobulin. Nejširší využití dosáhla biologická léčba monoklonálními protilátkami v léčbě alergického a eozinofilního bronchiálního astmatu. V rámci Evropské unie jsou nyní schváleny čtyři molekuly se selektivními přístupy k alergickému a eozinofilnímu zánětu dýchacích cest. U těžkých astmatiků s častými exacerbacemi užití biologické léčby, která cílí na dráhu interleukinu 5 (mepolizumab, reslizumab, benralizumab) nebo imunoglobulinu E (omalizumab), významně zlepšuje kontrolu nad astmatem. Souběžně některé molekuly řeší i komorbidity „Th2 high“ astmatu - atopický ekzém, nosní polypózu. Pro dermatologické diagnózy je u atopického ekzému schválen dupilumab, pro chronickou spontánní urtikarii se užívá omalizumab. Biologická léčba se podává v přesně definovaných situacích, jedná se o vysoce personalizovaný typ medicíny.
CELÝ ČLÁNEK

Ixekizumab - nový lék první linie biologické terapie psoriázy

06/2018 MUDr. Filip Rob, Ph.D.; prof. MUDr. Jana Hercogová, CSc., MHA
Ixekizumab je novým biologickým lékem pro léčbu psoriázy a psoriatické artritidy. Jedná se o rekombinantní humanizovanou monoklonální protilátku neutralizující interleukin 17A. Ixekizumab má velmi rychlý nástup účinku, již po dvou týdnech terapie lze očekávat snížení skóre PASI o 50 % a více. Účinnost ixekizumabu patří k nevyšším ze v současnosti dostupných biologik pro léčbu psoriázy, a to i u pacientů, u nichž v minulosti biologická léčba selhala. V provedených klinických studiích po 12 týdnech terapie dosáhlo PASI 75 89 % a PASI 100 až 40 % pacientů. Tato vysoká účinnost léčby přetrvává u pacientů i po více než dvou letech léčby.
CELÝ ČLÁNEK

Místo warfarinu v éře nových antitrombotik

06/2018 MUDr. Petr Kessler
Přímá perorální antikoagulancia byla vyvinuta jako alternativa k warfarinu kvůli těžkostem spojeným s léčbou warfarinem, zahrnujícím vysokou interindividuální a intraindividuální variabilitu účinku, mnohočetné interakce s potravinami a léky a nutnost laboratorních kontrol. V současné době jsou v České republice k dispozici přímý inhibitor trombinu dabigatran a přímé inhibitory faktoru Xa rivaroxaban, apixaban a edoxaban. Warfarin je jediné perorální antikoagulans indikované u všech pacientů s umělými chlopněmi a u pacientů s fibrilací síní nebo tromboembolickou nemocí, kteří mají renální insuficienci znemožňující použití přímých perorálních antikoagulancií. Přímá perorální antikoagulancia jsou oproti warfarinu preferována u pacientů s fibrilací síní nebo tromboembolickou nemocí, u nichž není možná kvalitní laboratorní kontrola, stejně tak jako u pacientů, kteří mají nestabilní antikoagulaci pro komorbidity nebo časté změny ostatní medikace. Naproti tomu benefit přímých perorálních antikoagulancií je nejistý u pacientů s nestabilní antikoagulací způsobenou jejich špatnou compliance.
CELÝ ČLÁNEK

Nefroprotektivita a antidiabetika

06/2018 MUDr. Milan Flekač, Ph.D.
V dnešní době existuje řada léčebných postupů, které mohou být v primární i sekundární prevenci diabetického onemocnění ledvin efektivní, přesto v některých případech nemusí být dostatečně účinné či dokonce selhávají. Antidiabetika mohou zasáhnout mechanismem nezávislým na ovlivnění glykemie či přímým renoprotektivním vlivem. Víme, že prevence vzniku nebo zpomalení progrese renálního postižení znamená i redukci kardiovaskulárního rizika u osob s diabetem. Je zřejmé, že je nutné volit léky, které nezhoršují parametry renálních funkcí. Není jasně stanoveno, zda se terapeutické přístupy ve volbě antidiabetik mají lišit v závislosti na době trvání diabetu, přítomnosti cévních komplikací diabetu či přítomnosti a tíže postižení ledvin. Při volbě antidiabetik je třeba mít také na paměti, že funkce ledvin u pacientů s diabetem je méně stabilní oproti osobám bez diabetu. Je nutno počítat s rizikem akutního zhoršení, např. při interkurentním onemocnění či různých terapeutických intervencích. Proto je vhodné přednostně volit léky, jejichž dávkování není na funkci ledvin závislé. Podle nových doporučených postupů Evropské asociace pro studium diabetu a Americké diabetické asociace z roku 2018 by si měl diabetolog při selhání monoterapie metforminem položit v druhém kroku otázku, zda je přítomna klinicky manifestní ateroskleróza, resp. onemocnění ledvin, a volit výhradně léky s prokázanou kardiovaskulární, resp. renální protektivitou.
CELÝ ČLÁNEK

Konopí pro léčebné použití - současná situace v České republice

05/2018 Ing. Nikola Jantosova
Konopí pro léčebné použití (KLP) je zařazeno mezi návykové látky s vysokou mírou zneužití a rizika při užívání. Pro jeho využívání v České republice má zásadní význam zákon č. 50/2013, měnící zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a zákon č. 167/4998 Sb., o návykových látkách, a dále vyhláška č. 236/2015 Sb. Dostupnost KLP je v souladu s naší legislativou zajištěna ze dvou zdrojů - pěstováním v ČR nebo dovozem ze zahraničí. K zajištění dostupnosti českého KLP je v ČR kompetentním orgánem Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Česká republika realizovala pěstování vlastního KLP v Evropské unii mezi prvními zeměmi. V roce 2018 SÚKL udělil již druhou licenci k jeho pěstování. Tím zajistil dostupnost 40 kg KLP z tuzemských zásob na dobu 4 let formou postupně realizovaných dodávek od českého dodavatele, společnosti Elkoplast Slušovice s.r.o.
CELÝ ČLÁNEK

Péče o pacienty s lékovou alergií

05/2018 MUDr. Lenka Sedláčková
Článek je zaměřen na přístup k lékové alergii v primární péči a současné možnosti alergologického vyšetření. Přestože se alergologická diagnostika v posledních letech slibně rozvíjí, neobejde se bez přesné a velmi podrobné anamnézy odebrané lékařem prvního kontaktu, který provádí akutní léčbu. Následné vyšetření alergologem upřesňuje diagnózu a dlouhodobá opatření. Je nezastupitelné u anafylaxe vzniklé při souběžném podání několika léků, např. během celkové anestezie, je velmi užitečné k vyloučení falešné diagnózy alergie na penicilinová antibiotika nebo lokální anestetika, jeho význam stoupá u reakcí na kontrastní látky. Může být nápomocné v péči o pacienty s hypersenzitivitou k nesteroidním antirevmatikům, v hledání příčiny závažných forem lékové alergie (anafylaxe, těžké kožní formy jako Stevensův-Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekrolýza, syndrom lékové hypersenzitivity s eozinofilií a systémovými symptomy), nebo při podezření na hypersenzitivitu k lékům, které jsou pro pacienta nenahraditelné.
CELÝ ČLÁNEK

„Malé molekuly“ v léčbě idiopatických střevních zánětů

04/2018 MUDr. Radka Vaničková; prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.
S příchodem biologické léčby se během posledních dvou desetiletí péče o pacienty s idiopatickými střevními záněty radikálně změnila. Léčba současnými biologickými látkami má však některé hlavní nevýhody: nedostatečnou účinnost, komplikace související s infekcí, potenciální riziko malignity, potřebu parenterálního podávání a zvýšené náklady související s léčbou. Nové specifické látky s malou molekulou (small molecule drugs, SMD) mohou řešit problémy spojené s aktuálně dostupnými biologickými látkami. Jejich výhodou je perorální podávání, absence antigenního potenciálu (minimální imunogenicita) a jednoznačně i jednodušší a méně finančně nákladný výrobní proces. V současné době probíhají další klinické studie s několika novými SMD a dalšími perorálně podávanými látkami jako terapeutické možnosti jak pro pacienty s ulcerózní kolitidou, tak s Crohnovou nemocí.
CELÝ ČLÁNEK

Monitorování farmakokinetiky biologických léčiv u idiopatických střevních zánětů

04/2018 MUDr. Karin Malíčková; prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.
Článek přináší přehled možností monitorace biologické léčby u pacientů s idiopatickými střevními záněty. Biologická léčba monoklonálními protilátkami je formou imunoterapie, která využívá specifické vazby monoklonálních protilátek na cílové proteiny nebo jiné buněčné struktury. Cílem je potlačení probíhající zánětlivé reakce a následného poškození tkáně. Monoklonální protilátky vykazují interindividuální variabilitu protizánětlivého účinku, nežádoucích reakcí a také rozdílný metabolismus a odbourávání v těle pacienta. Monitorování sérových koncentrací léčiv a protilátek může jednak přispívat k individualizaci léčby a dávkování, a tím k její celkové optimalizaci, ale představuje také přístup, který může snižovat náklady na finančně velmi náročnou léčbu.
CELÝ ČLÁNEK

Biologická léčiva a jejich současné postavení v klinické praxi

01/2016 Zoltán Paluch
Biologická léčiva, která často označujeme i jako cílená léčiva, před třiceti lety otevřela novou éru ve farmakoterapii. Jejich zavedení do klinické praxe ve významné míře zlepšilo úspěšnost léčby a prognózu nemocných s dosud neléčitelnými onemocněními. V současnosti biologická léčiva čerpají 30 % z celkových nákladů na léčiva. V našem článku představujeme problematiku biologických léčiv. Věnujeme se jejich definici, výrobnímu procesu, charakteristickým vlastnostem, rozdělení, mechanismu účinku a klinickému použití v obecné rovině.
CELÝ ČLÁNEK