Vybrané články

Zobrazují se články pro štítek klinická farmakologie . Zobrazit všechny články

Modifikace struktury biologických léčiv za účelem změny jejich farmakokinetických a farmakodynamických vlastností

04/2021 PharmDr. Jan Miroslav Hartinger, Ph.D.
Detailní znalosti struktury protilátek a významu jednotlivých částí těchto molekul spolu s metodami proteinového inženýrství přinesly nebývalý rozvoj na poli vývoje cíleně modifikovaných léčiv odvozených od různých biologických molekul. Sdělení se snaží podat stručný přehled možných modifikací, které se nejčastěji využívají při vývoji nových léčiv a našly uplatnění v klinické praxi, jako je modulace afinity k cílovému antigenu, prodloužení poločasu úpravou struktury Fc fragmentu, upravování schopnosti aktivovat komplement a cytotoxické reakce po navázání na cílovou buňku. Stručně jsou zmíněny i bispecifické protilátky a problematika fúzních proteinů, vše s příklady léčiv, která jsou v současné době využívána v klinické praxi.
CELÝ ČLÁNEK

Klinická zkušenost s použitím biosimilárního adalimumabu v léčbě pacienta s komplikovaným průběhem Crohnovy nemoci

03/2021 MUDr. Martin Vašátko
Kazuistické sdělení popisuje případ pacienta s komplikovaným průběhem idiopatického střevního zánětu, konkrétně Crohnovy nemoci. Vysoká aktivita nemoci a agresivní průběh si u pacienta i přes intenzivní medikamentózní terapii vyžádaly chirurgické řešení. Vzhledem k brzké endoskopické rekurenci a mnoha rizikovým faktorům byla u pacienta zahájena biologická léčba v rámci prevence pooperační rekurence. Na základě potvrzené účinnosti a bezpečnosti biosimilárních přípravků byla u pacienta zahájena léčba biosimilárním adalimumabem s dobrý klinickým účinkem bez nežádoucích účinků.
 
CELÝ ČLÁNEK

Inkretin nebo gliflozin: jak se rozhodovat?

03/2021 MUDr. Michal Krčma, Ph.D.
Moderní léčba diabetů staví do hlavní role dvě lékové skupiny, analoga receptorů pro GLP-1 a glifloziny. Článek na podkladě srovnávací studie empagliflozinu a perorálního semaglutidu komentuje výhody a nevýhody jednotlivých skupin včetně mechanismu působení a dotýká se hledání optimální cílové populace pro oba léky.
CELÝ ČLÁNEK

Certolizumab pegol a jeho postavení v revmatologii

03/2021 MUDr. Hana Ciferská, Ph.D.
Certolizumab pegol (Cimzia®) je monoklonální protilátka blokující tumor nekrotizující faktor a (tumor necrosis factor alpha, TNF-a). Certolizumab pegol se liší od ostatních inhibitorů TNF-a svou molekulární strukturou. Jedná se pegylovanou protilátku fragmentu vázajícího antigen, u které chybí Fc fragment (fragment crystallizable). Toto složení dává certolizumabu pegolu unikátní farmakologické vlastnosti, mezi které patří relativně dlouhý biologický poločas eliminace (přibližně dva týdny) a na rozdíl od ostatních inhibitorů TNF-a nevyvolává buňkami nebo protilátkami zprostředkovanou cytotoxicitu a nevede k apoptóze aktivovaných buněk imunitního systému. Certolizumab pegol aktivně neprochází přes placentu ani do mateřského mléka. Jedná se o biologický lék, který se etabloval v léčbě revmatoidní artritidy, axiální spondyloartritidy (neradiografické i radiografické) a psoriatické artritidy. Využívá se i v léčbě dalších autoimunitních onemocnění mimo revmatologické indikace. Certolizumab pegol je registrován ve formě předplněných injekčních stříkaček a per určených pro subkutánní podání.
CELÝ ČLÁNEK

Budoucnost inhibitorů JAK v léčbě imunitně zprostředkovaných zánětlivých onemocnění

03/2021 Prof. MUDr. Petr Němec, Ph.D.
Imunitně zprostředkovaná zánětlivá onemocnění tvoří širokou skupinu různorodých chorob postihující téměř jakýkoli orgánový systém. Patogeneze těchto onemocnění souvisí s poruchami ve zpracování signálů řady cytokinů. Dlouhodobě byla zánětlivá autoimunitní onemocnění léčena léky, které nespecificky potlačují aktivitu imunitního systému. V posledních dvou dekádách se v léčbě řady imunitně zprostředkovaných zánětlivých onemocnění začaly uplatňovat biologické chorobu modifikující léky blokující působení patogenních cytokinů. V poslední době se objevují nové léky, které jsou schopny blokovat současně více patogenních cytokinů, a to prostřednictvím inhibice intracelulární signální dráhy zprostředkované Janusovými kinázami (JAK) a přenašečem signálu a aktivátorem genové transkripce (signal transducer and activator of transcription, STAT). Inhibitory JAK jsou perorálně podávané malé molekuly blokující reverzibilně a s jistou mírou selektivity signální dráhu JAK/STAT zprostředkovávající signál více než 50 cytokinů. Některé z nich již byly lékovými agenturami schváleny k léčbě zánětlivých autoimunitních onemocnění a myeloproliferativních onemocnění. Výsledky mnohých klinických studií však naznačují, že inhibitory JAK mohou být účinnou léčebnou modalitou v léčbě široké škály dalších imunitně zprostředkovaných zánětlivých onemocnění.
CELÝ ČLÁNEK

Biologické léky blokující interleukin 1 a interleukin 6 v léčbě juvenilní idiopatické artritidy - přehled a vlastní výsledky

03/2021 MUDr. Kateřina Bouchalová, Ph.D.
Biologické léky znamenaly zlom v léčbě systémové juvenilní idiopatické artritidy (JIA). Přinesly možnost dosažení inaktivní nemoci u pacientů, kteří jí nedosáhli dříve dostupnou terapií, včetně konvenčních syntetických chorobu modifikujících léků (conventional synthetic disease modifying antirheumatic drugs, csDMARD). Systémová JIA představuje nejzávažnější typ z této skupiny artritid, v jejíž patogenezi hrají významnou roli interleukiny a v léčbě se uplatňuje blokáda interleukinu 1 (anakinra, canakinumab) a interleukinu 6 (tocilizumab). V článku je uveden přehled léčby systémové JIA a zpracována retrospektivní analýza péče o vlastní pediatrické pacienty se zaměřením na klinické a laboratorní parametry, léčbu i její výsledky. Specifickým cílem bylo zhodnotit léčbu systémové JIA komplikované makrofágovým aktivačním syndromem pomocí blokády interleukinu 1 anakinrou.
CELÝ ČLÁNEK

Antibiotika v primární péči

02/2021 MUDr. Václava Adámková
Antibiotika jako součást nenahraditelného přírodního dědictví jsou často nadužívána a zneužívána v primární péči. Narůstá podíl kmenů rezistentních na antibiotika, které vyvolávají infekce i v komunitě. Mezi nejčastější infekce v ordinaci praktického lékaře patří infekce dýchacích cest. Článek shrnuje etiologii, diagnostické a terapeutické možnosti těchto infekcí v ordinaci praktického lékaře a přináší přehled vývoje rezistence u nejčastějších bakteriálních původců respiračních infekcí v České republice.
CELÝ ČLÁNEK

Inhibitory Janusových kináz u imunopatologických chorob a jejich aktuální místo v terapii ulcerózní kolitidy

02/2021 MUDr. Karin Malíčková
Inhibitory Janusových kináz (JAK) jsou v léčbě imunopatologických stavů cíleny na dysregulovanou buněčnou signalizaci. Tyto tzv. malé molekuly mají velký potenciál širokého imunomodulačního účinku, a představují tak významnou skupinu inovativních léčiv k léčbě poruch imunity. Prvním schváleným inhibitorem JAK pro léčbu ulcerózní kolitidy je tofacitinib, který inhibuje především JAK1 a JAK3. Klinické studie OCTAVE Induction, OCTAVE Sustain a OCTAVE Open prokázaly signifikantně vyšší pravděpodobnost dosažení remise ulcerózní kolitidy u nemocných léčených tofacitinibem ve srovnání s placebem. Lék je indikován jako účinná možnost léčby u dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou formou nemoci v případě, že nelze použít konvenční a/nebo biologickou terapii, anebo v případě neodpovídavosti nebo ztráty odpovědi na tuto léčbu. Aktuální práce přináší stručný souhrn informací o použití tofacitinibu v klinické praxi léčby ulcerózní kolitidy.
CELÝ ČLÁNEK

Itoprid v léčbě funkčních dyspepsií

02/2021 MUDr. Jiří Slíva, Ph.D.
Prokinetika patří v gastroenterologii k poměrně bohatě využívaným léčivým přípravkům. Terapeuticky se uplatňují u řady patologických stavů, mezi nimiž dominuje funkční dyspepsie. V této indikaci nalézá své uplatnění itoprid. Následující text stručně pojednává o jeho současném postavení v paletě prokinetik vycházejícím z jeho obecně známých farmakologických vlastností.
CELÝ ČLÁNEK

Mukoaktivní léčiva jako podpůrná terapie zánětlivých onemocnění dýchacích cest

01/2021 Doc. PharmDr. Jan Juřica, Ph.D.
Článek přináší farmakologický přehled mukoaktivních léčiv v souvislosti s jejich použitím u akutních i chronických zánětů dýchacích cest. Použití mukolytik u chronických zánětlivých onemocnění dýchacího systému se jeví jako bezpečné a přináší jednoznačný, i když mírný benefit. V souvislosti s aktuální epidemickou situací je více akcentováno použití mukolytik u akutních respiračních onemocnění, především u covidu-19. Některé látky prokázaly in vitro, popř. in silico, potenciál bránit vstupu a množení viru SARS-CoV-2, nicméně spolehlivá klinická data prozatím nemáme k dispozici.
CELÝ ČLÁNEK

Monitorování antikoagulační terapie

06/2020 Doc. MUDr. Petr Dulíček, Ph.D.
Monitorování antikoagulační terapie je každodenní prací mnoha lékařů. Některý typ antikoagulační terapie se musí monitorovat, protože podle výsledků se upravuje dávka léku. U jiných léků, např. přímých perorálních antikoagulancií, není monitorování rutinně doporučeno, ale je výhodné v řadě klinických situací. K nim patří např. krvácení, zhoršení renálních funkcí, emergentní situace. Testy však ordinujeme pouze tehdy, pokud víme, jak na získaný výsledek reagovat. Důležitá je i znalost preanalytické fáze a principu měření. Jedině tak lze využít získaných hodnot ve prospěch pacienta.
CELÝ ČLÁNEK

Emicizumab v léčbě hemofilie A - naplňuje naše očekávání?

06/2020 MUDr. Petr Smejkal, Ph.D.
Profylaktická léčba u pacientů s hemofilií A a inhibitorem faktoru VIII (FVIII), a též u pacientů bez inhibitoru bispecifickou monoklonální protilátkou emicizumabem mimikující funkci FVIII je výrazným přínosem v péči o tyto pacienty. Na pracovišti máme možnost emicizumab používat již druhým rokem, většinou u pacientů s inhibitorem FVIII, ale i u jednoho pacienta bez inhibitoru. Ze tří pacientů léčených déle než rok jsme zaznamenali dvě krvácivé epizody vyžadující léčbu pouze u jednoho z nich, z toho jedna příhoda byla potraumatická. Dosud jsme nezaznamenali žádné nežádoucí účinky. Emicizuab tak v praxi předběžně potvrzuje očekávání do něho vkládaná.
CELÝ ČLÁNEK

Biofarmaceutické a farmakokinetické lékové interakce u pacientů ve vyšším věku

05/2020 Doc. PharmDr. Jan Juřica, Ph.D.
Lékové interakce jsou zejména u seniorů četnější a rizikovější, a to hned z několika důvodů - senioři často užívají vyšší počet léčiv současně, dochází u nich k fyziologickým změnám, které ovlivní farmakokinetiku celé řady léčiv, a navíc jsou k účinkům některých léčiv citlivější - ke změnám tedy dochází i na úrovni farmakodynamiky. Doplňky stravy jsou pak také častěji užívány seniory než jinými věkovými skupinami. Tento článek podává přehled lékových interakcí a interakcí léčiv a doplňků stravy se zaměřením na seniory. V úvodu je sumarizována typologie interakcí a následně obecné principy interakcí v jednotlivých farmakokinetických fázích s uvedením příkladů. Další část je pak věnována interakcím doplňků stravy a léčiv na úrovni farmakokinetiky.
CELÝ ČLÁNEK

Expektorancia a mukolytika -pomocné léky při léčbě zánětů dýchacích cest

05/2020 MUDr. Ján Dindoš
Léčba kašle představuje závažný problém z hlediska jeho prevalence v populaci a z toho rezuLtujících dopadů socioekonomických. V úvodu je uvedená analýza etiologie a patogeneze vzniku kašle a následně i jeho léčba, kde se uplatňuje hlavně konzervativní přístup. Z široké palety léků používaných při léčbě kašle, ale také rýmy, kde dochází k produkci hlenu, se v posledních letech stále více užívají mukolytika, a to ve snaze snížit viskozitu hlenu. Moderní mukolytika mají navíc imunomodulační i antioxidační účinek, a také napomáhají zvýšení efektu antibiotik. Dá se skutečně říct, že mukolytika ani ve 21. století zdaleka neřekla své poslední slovo, což chceme prezentovat v tomto článku.
CELÝ ČLÁNEK

Domácí podávání mepolizumabu v době epidemie infekce covid-19

05/2020 MUDr. Alena Vlachová; MUDr. Simona Tazbirková; PharmDr. Martina Vetchá; MUDr. Libor Fila, Ph.D.
Výběr vhodných kandidátů pro domácí aplikace protilátek proti interLeukinu 5 a receptoru proti interleukinu 5 (IL-5/IL-5R) byl významně urychlen epidemií infekce covid-19. V tomto období je nutno nemocné s obtížně léčitelným astmatem před onemocněním novým koronavirem chránit. Sledování nemocných v tomto období ukazuje účinnost a bezpečnost terapie, současně poukazuje na možná rizika dlouhých intervalů mezi kontrolami.
CELÝ ČLÁNEK

První klinické zkušenosti s biosimilárním adalimumabem FKB327 u nemocných s idiopatickými střevními záněty

03/2020 MUDr. Veronika Hrubá; MUDr. Karin Matičková; MUDr. Dana Ďuricová, Ph.D.; doc. MUDr. Martin Bortlík, Ph.D.; MUDr. Naděžda Machková; MUDr. Katarína Mitrová, Ph.D.; MUDr. Martin Lukáš; MUDr. Martin Vašátko; prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.
Naše práce se věnuje porovnání klinické účinnosti a bezpečnosti biosimilárního adalimumabu FKB327 (Hulio®) s originálním adalimumabem (Humira®). Celkem 62 nemocných (35 léčených FKB327 a 27 léčených originálním adalimumabem) bylo sledováno po dobu 14 týdnů. U nemocných v obou skupinách došlo k poklesu zánětlivých parametrů (C-reaktivní protein, fekální kalprotektin) a klinické aktivity nemoci (Harveyův-Bradshawův index) bez statisticky významného rozdílu mezi biosimilárním a originálním adalimumabem. Počet významných infekcí, které vedly k předčasnému ukončení léčby, byl nízký a srovnatelný v obou skupinách pacientů (kohorta FKB327 - 5,7 %, kontrolní skupina - 3,7 %).
CELÝ ČLÁNEK

Biosimilární adalimumab v klinické praxi

02/2020 MUDr. Karin Malíčková; MUDr. Veronika Hrubá; prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.
Biologické léčivé přípravky (biologika, biologická léčiva) jsou nepostradatelnými léky při terapii chronických imunopatologických chorob s těžkým průběhem, a to zejména při neúčinnosti či intoleranci konvenčních léčebných postupů. Představují však velkou ekonomickou zátěž pro zdravotnický systém. Biosimilární léčiva, jako léky strukturálně velmi podobné a zároveň cenově mnohem dostupnější než originální léčiva, přispívají k udržitelnosti nákladů na zdravotní péči a zároveň omezují nerovnost v přístupu pacientů k této vysoce účinné léčbě. Článek shrnuje význam biosimilárních léčivých přípravků s důrazem na nově dostupný biosimilární adalimumab a na jeho využití u idiopatických střevních zánětů.
CELÝ ČLÁNEK

Vývoj v oblasti farmakoterapie arteriální hypertenze

02/2020 Doc. MUDr. Ondřej Petrák, Ph.D.
Článek je věnován novým antihypertenzním lékům testovaným v klinických studiích s nadějí časného použití v běžné klinické praxi. Jedná se o souhrn několika skupin léků se zaměřením na jejich mechanismus působení, efektivitu a nežádoucí účinky. Nejblíže uvedení do klinické praxe má nesteroidní inhibitor aldosteronových receptorů finerenon.
CELÝ ČLÁNEK

Klinicko-farmakologické aspekty biologické a cílené léčby

06/2019 PharmDr. Jan Hartinger, Ph.D.; PharmDr. Václav Vaněček, Ph.D.; doc. MUDr. Milan Teřl, Ph.D.
Cílená léčba je charakterizována vysokou afinitou a specifitou k cílovým strukturám; přináší však i specifika v oblasti farmakokinetiky a farmakodynamiky, která mohou mít důsledky pro klinickou praxi. V tomto článku budou nastíněny základní rozdíly mezi malými a velkými molekulami a detailněji pak diskutována problematika monoklonálních protilátek. Přestože monoklonální protilátky zaujímají stále větší prostor v moderní farmakoterapii, jejich farmakologickým vlastnostem je věnována dosud poměrně malá pozornost. Pohyb těchto velkých proteinů v organismu vykazuje významné odlišnosti od malých molekul chemických léčiv. Diskutovány jsou faktory, které mohou potenciálně ovlivnit účinek protilátek, jako je například tělesná hmotnost (obezita), tvorba protilátek proti léčivu, interakce, některé patologické stavy, a to s uvedením dokumentovaných příkladů a se zaměřením zejména na protilátky cílené k IgE, interleukinu 5 (IL-5) či jeho receptoru.
CELÝ ČLÁNEK

Euvascor - moderní kombinační terapie pro pacienta s arteriální hypertenzí a dyslipidemií (nová fixní kombinace atorvastatinu a perindoprilu)

05/2019 Doc. MUDr. Lukáš Zlatohlávek, Ph.D.
Kardiovaskulární onemocnění patří mezi nejčastější příčiny mortality a morbidity v našich zemích. Cílenou intervencí rizikových faktorů dochází k redukci počtu těchto příhod, což dokazuje statistika za posledních 30 let. Nicméně cílenou farmakoterapií všech rizikových faktorů dochází k polypragmazii, se kterou klesá adherence našich pacientů k farmakoterapii. Velkou výhodou posledních let jsou fixní kombinace. Dnes máme k dispozici novou fixní kombinaci k ovlivnění dvou klíčových rizikových faktorů aterosklerózy - arteriální hypertenze a dyslipidemie - Euvascor v podobě dvou nejvíce předepisovaných molekul atorvastatinu a perindoprilu, jejichž účinek je ověřen nejen velkou řadou primárních a sekundárních klinických studií, ale i letitou praxí.
CELÝ ČLÁNEK
1 2 3