Vybrané články

05/2023 MUDr. Petra Matalová, Ph.D.
Cílená či biologická léčba je rychle se vyvíjející skupinou léčiv. Díky jejich výhodám, jakou je například selektivita, si našla pevné místo v moderní medicíně a neustále se objevují na trhu další látky. Jedná se obvykle o polypeptidy či proteiny s ne zcela přesně definovanou strukturou. Obchodovatelná jsou už některá „generika" originálních léčiv označovaná biosimilars.

05/2023 PharmDr. Jitka Rychlíčková, Ph.D.
Fondaparinux je syntetický selektivní inhibitor faktoru Xa schválený v prevenci a léčbě tromboembolické nemoci u dospělých. Nejčastěji je ovšem skloňován v kontextu heparinem indukované trombocytopenie jako jedna z terapeutických alternativ. Klíčovou roli sehrává jako terapeutická alternativa také v případě intolerance heparinů u těhotných. Cílem sdělení je zopakovat nejdůležitější farmakologické vlastnosti fondaparinuxu a propojit je s každodenní praxí, poskytnout informace k monitoringu účinnosti a bezpečnosti fondaparinuxu a nabídnout přehled dostupných dat pro jeho dávkování u vybraných skupin pacientů.

02/2023 Doc. MUDr. Jiří Slíva, Ph.D.
Erdostein je mukoaktivní látka schopná modifikovat chemické složení hlenu, zlepšovat reologické vlastnosti sputa, a dokonce i snižovat jeho celkovou denní produkci. Své využití nachází především u nemocných s chronickou obstrukční nemocí plic, a to jak u formy stabilní, tak u nemocných s rozvinutou exacerbací. Následující text pojednává o jeho farmakologických vlastnostech s přesahem do využití v běžné klinické praxi u nemocí dýchacích cest.

05/2022 Doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D.
Kombinování analgetik je jednou z běžně využívaných metod v léčbě bolesti. Cílem použití analgetických kombinací je využít různé mechanismy účinku k ovlivnění patofyziologie bolestivého stavu. Díky adici, či dokonce potenciaci analgetického účinku dvou látek je možné použít nižší dávky s menším rizikem nežádoucích účinků. Samozřejmě je nutné kombinovat látky s odlišným mechanismem účinku a pokud možno odlišným spektrem účinků nežádoucích.

05/2022 MUDr. Šárka Klimešová, Ph.D.
Fyziologické denní rytmy jsou regulovány cirkadiánními hodinami a molekulární hodiny jsou důležité také v patogenezi dvou nejčastějších nemocí dýchacích cest. Astma vykazuje v průběhu dne výrazné změny, pokud jde o symptomy, fyziologii dýchacích cest a zánět dýchacích cest. Pokud je důležitá denní doba, pak z toho vyplývá, že i podání léků na astma by mělo být přizpůsobeno nejúčinnější denní době v konceptu známém jako „chronoterapie“.

05/2022 Doc. MUDr. Václava Bártů, Ph.D.
V léčbě chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) mají klíčové postavení přípravky s bronchodilatačním a protizánětlivým účinkem. Cílem léčby je zlepšit ne zcela reverzibilní bronchiální obstrukci, zabránit exacerbacím a zpomalit progresi choroby. Terapii je vhodné individualizovat podle konkrétních nálezů. Pokud se symptomy onemocnění a jejich frekvence nepodaří ovlivnit monokomponentním přípravkem, je indikována duální obvykle fixní kombinace. Kombinační bronchodilatační léčba na základě rozdílných mechanismů zvyšuje stupeň dilatace bronchiálního stromu. Nyní lze do léčby zakombinovat i fixní trojkombinaci aplikovanou v jednom inhalačním systému. Jedná se o kombinaci dlouhodobě působícího p₂ agonisty (long-acting |3₂-agonist, LABA), dlouhodobě působícího antagonisty muskarinových receptorů (long-acting muscarinic antagonist, LAMA) a inhalačního kortikosteroidu (IKS). Zařazení IKS má za cíl snížit počet exacerbací CHOPN. Trojkombinace je určena pro pacienty ve středně těžkém a těžkém stadiu onemocnění, kde dosavadní léčba nepřivodila stabilizaci stavu, redukci častých exacerbací a zlepšení symptomů onemocnění.

05/2022 MUDr. Gabriela Romanová
Kvalita života a prognóza pacientů s hemofilií zaznamenává v posledních letech nebývalý posun. Stále přichází na trh nové léky, které umožňují hemofilikům v rámci profylaktické aplikace koncentráty faktorů VIII/IX předcházet krvácení, a tím současně zamezit vzniku nebo dalšímu rozvoji hemofilické artropatie. Nové přípravky v léčbě hemofilie umožňují pacientům žít zcela plnohodnotný život, což je patrné zejména u mladších hemofiliků. U starších pacientů s hemofilií nové léčebné možnosti, zejména formou terciární profylaxe nebo léčbou emicizumabem, mohou pomoci předcházet další progresi kloubního poškození, a tím i oddálit náročné ortopedické výkony. Mezi aktuální trendy v léčbě hemofílie se řadí léčba pomocí registrovaných přípravků s prodlouženým poločasem eliminace (extended half-life, EHL), individualizace léčby pomocí farmakokinetiky a léčba bispecifickou protilátkou emicizumabem, která je určena jak pro pacienty s těžkou hemofilií A s inhibitorem, tak pro pacienty s těžkou hemofilií A bez inhibitoru.

05/2022 Prof. MUDr. Filip Málek, Ph.D.
Fixní kombinace antihypertenziv jsou moderním směrem s cílem snížit kardiovaskulární riziko pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Použití fixních kombinací zvyšuje adherenci pacientů k léčbě. Výběr správné kombinace pak zvyšuje naději na úspěšnou sekundární prevenci. Kromě antihypertenziv je výhodné i použití fixní kombinace antihypertenziv se statiny.

05/2022 MUDr. Petra Vysočanová
Používání fixních kombinací je moderním trendem v léčbě hypertenze, doporučeným pro většinu hypertoniků již při zahájení léčby. Nová fixní kombinace telmisartanu 80 mg a indapamidu 2,5 mg je další možností účinné léčby hypertenze. Hlavní předností spojení těchto dvou léků je velmi spolehlivý účinek po dobu celých 24 hodin, jejich bezpečnost a dobrá tolerance. Další z předností je absence negativního metabolického působení, bezpečnost a účinnost u nemocných s nefropatií, dále vliv na snížení kolísání krevního tlaku a příznivý vliv na sexuální dysfunkci spojenou s hypertenzí.

05/2022 Prof. MUDr. Anna Šedivá, DSc.
Rodina interleukinu 1 (IL-1) hraje zcela zásadní úlohu v procesech zánětu. Jako vůbec první popsaný cytokin je IL-1 velmi dobře prozkoumán a nyní zasazen do kontextu zánětlivých pochodů jak fyziologických, tak patologických. V přehledném článku jsou popsány základní mechanismy zánětu spojeného se zvýšením sekrece IL-1. Na straně patologické regulace zánětu jsou probrány autoinflamatorní stavy spojené s hyperaktivací IL-1, na což navazuje popis možností blokády IL-1 z hlediska diagnostiky a léčebných možností.

05/2022 MUDr. Ondřej Fibigr
Přehledový článek pojednává o současných možnostech terapie těžkého refrakterního astmatu přípravky ovlivňujícími aktivitu interleukinu 5 (IL-5) jakožto jednoho z hlavních mediátorů buňkami Th2 (helper) zprostředkovaného Th2-high typ zánětu ve stěně dýchacích cest. Dále je popsáno postavení terapie anti-IL-5 v komplexní léčbě tohoto onemocnění, především u těžkého refrakterního astmatu, v porovnání s fenotypy astmatu a ve výběru mezi ostatními přípravky z kategorie takzvané biologické léčby. Závěrem je v článku zmíněn rozvoj indikací pro jiná onemocnění, než je asthma bronchiale, na jejichž patogenezi se podílí právě IL-5.

05/2022 Doc. MUDr. Martina Šterclová, Ph.D.
Antifibrotická léčba dramaticky zlepšila životní perspektivu nemocných s idiopatickou plicní fibrózou (IPF), ale i pacientů s plicním postižením při systémové sklerodermii a pacientů s progredujícím fenotypem fibrotizujících intersticiálních plicních procesů. S novou léčbou ale přicházejí i nové výzvy, zejména ve vztahu k léčbě mladších nemocných, u nichž nepředpokládáme, že by antifibrotika byla potenciálně jediným řešením. Je otázkou, zda by například známý výsledek genetického vyšetření pomohl při rozhodování, jaká léčebná metoda by byla pro pacienta ta optimální. Interpretace takovýchto nálezů není jednoduchá a vzhledem k velmi časté neúplné penetranci nelze predikovat, co konkrétnímu nemocnému geneticky podmíněná abnormalita v čase přinese. Důsledné sledování vývoje onemocnění a monitorace léčebné odpovědi u nemocných s progredujícími fibrotizujícími intersticiálními plicními procesy (PF-IPP) velmi pravděpodobně přinese odpovědi na tyto zásadní otázky.

04/2022 MUDr. Zdeněk Lys, prof. MUDr. Jan Václavík, Ph.D., FESC
Stárnutí populace a pokroky v oblasti farmakoterapie mnoha nemocí s sebou nesou i riziko užívání více léků, tedy riziko polyfarmakoterapie, která zvyšuje rizika nežádoucích účinků léků a snižuje adherenci k léčbě se všemi důsledky. Důležitým aspektem práce lékaře je optimalizace farmakoterapie každého pacienta. Kromě obecných zásad, jako je správná indikace, využití fixních kombinací a analýza interakcí léčivých látek, můžeme využít i další nástroje pro posouzení vhodnosti terapie u geriatrických pacientů, jako jsou kritéria STOPP/START. Významná je také komunikace a zohlednění pacientových preferencí.

03/2022 Prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc.; MUDr. Ivo Křikava, Ph.D.
Motto: Opium je tu proto, abychom je podávali, nikoli proto, abychom je odpírali.
Thomas Sydenham (1624-1689)

04/2021 PharmDr. Jan Miroslav Hartinger, Ph.D.
Detailní znalosti struktury protilátek a významu jednotlivých částí těchto molekul spolu s metodami proteinového inženýrství přinesly nebývalý rozvoj na poli vývoje cíleně modifikovaných léčiv odvozených od různých biologických molekul. Sdělení se snaží podat stručný přehled možných modifikací, které se nejčastěji využívají při vývoji nových léčiv a našly uplatnění v klinické praxi, jako je modulace afinity k cílovému antigenu, prodloužení poločasu úpravou struktury Fc fragmentu, upravování schopnosti aktivovat komplement a cytotoxické reakce po navázání na cílovou buňku. Stručně jsou zmíněny i bispecifické protilátky a problematika fúzních proteinů, vše s příklady léčiv, která jsou v současné době využívána v klinické praxi.

03/2021 MUDr. Martin Vašátko
Kazuistické sdělení popisuje případ pacienta s komplikovaným průběhem idiopatického střevního zánětu, konkrétně Crohnovy nemoci. Vysoká aktivita nemoci a agresivní průběh si u pacienta i přes intenzivní medikamentózní terapii vyžádaly chirurgické řešení. Vzhledem k brzké endoskopické rekurenci a mnoha rizikovým faktorům byla u pacienta zahájena biologická léčba v rámci prevence pooperační rekurence. Na základě potvrzené účinnosti a bezpečnosti biosimilárních přípravků byla u pacienta zahájena léčba biosimilárním adalimumabem s dobrý klinickým účinkem bez nežádoucích účinků.
 

03/2021 MUDr. Michal Krčma, Ph.D.
Moderní léčba diabetů staví do hlavní role dvě lékové skupiny, analoga receptorů pro GLP-1 a glifloziny. Článek na podkladě srovnávací studie empagliflozinu a perorálního semaglutidu komentuje výhody a nevýhody jednotlivých skupin včetně mechanismu působení a dotýká se hledání optimální cílové populace pro oba léky.

03/2021 MUDr. Hana Ciferská, Ph.D.
Certolizumab pegol (Cimzia®) je monoklonální protilátka blokující tumor nekrotizující faktor a (tumor necrosis factor alpha, TNF-a). Certolizumab pegol se liší od ostatních inhibitorů TNF-a svou molekulární strukturou. Jedná se pegylovanou protilátku fragmentu vázajícího antigen, u které chybí Fc fragment (fragment crystallizable). Toto složení dává certolizumabu pegolu unikátní farmakologické vlastnosti, mezi které patří relativně dlouhý biologický poločas eliminace (přibližně dva týdny) a na rozdíl od ostatních inhibitorů TNF-a nevyvolává buňkami nebo protilátkami zprostředkovanou cytotoxicitu a nevede k apoptóze aktivovaných buněk imunitního systému. Certolizumab pegol aktivně neprochází přes placentu ani do mateřského mléka. Jedná se o biologický lék, který se etabloval v léčbě revmatoidní artritidy, axiální spondyloartritidy (neradiografické i radiografické) a psoriatické artritidy. Využívá se i v léčbě dalších autoimunitních onemocnění mimo revmatologické indikace. Certolizumab pegol je registrován ve formě předplněných injekčních stříkaček a per určených pro subkutánní podání.

03/2021 Prof. MUDr. Petr Němec, Ph.D.
Imunitně zprostředkovaná zánětlivá onemocnění tvoří širokou skupinu různorodých chorob postihující téměř jakýkoli orgánový systém. Patogeneze těchto onemocnění souvisí s poruchami ve zpracování signálů řady cytokinů. Dlouhodobě byla zánětlivá autoimunitní onemocnění léčena léky, které nespecificky potlačují aktivitu imunitního systému. V posledních dvou dekádách se v léčbě řady imunitně zprostředkovaných zánětlivých onemocnění začaly uplatňovat biologické chorobu modifikující léky blokující působení patogenních cytokinů. V poslední době se objevují nové léky, které jsou schopny blokovat současně více patogenních cytokinů, a to prostřednictvím inhibice intracelulární signální dráhy zprostředkované Janusovými kinázami (JAK) a přenašečem signálu a aktivátorem genové transkripce (signal transducer and activator of transcription, STAT). Inhibitory JAK jsou perorálně podávané malé molekuly blokující reverzibilně a s jistou mírou selektivity signální dráhu JAK/STAT zprostředkovávající signál více než 50 cytokinů. Některé z nich již byly lékovými agenturami schváleny k léčbě zánětlivých autoimunitních onemocnění a myeloproliferativních onemocnění. Výsledky mnohých klinických studií však naznačují, že inhibitory JAK mohou být účinnou léčebnou modalitou v léčbě široké škály dalších imunitně zprostředkovaných zánětlivých onemocnění.

03/2021 MUDr. Kateřina Bouchalová, Ph.D.
Biologické léky znamenaly zlom v léčbě systémové juvenilní idiopatické artritidy (JIA). Přinesly možnost dosažení inaktivní nemoci u pacientů, kteří jí nedosáhli dříve dostupnou terapií, včetně konvenčních syntetických chorobu modifikujících léků (conventional synthetic disease modifying antirheumatic drugs, csDMARD). Systémová JIA představuje nejzávažnější typ z této skupiny artritid, v jejíž patogenezi hrají významnou roli interleukiny a v léčbě se uplatňuje blokáda interleukinu 1 (anakinra, canakinumab) a interleukinu 6 (tocilizumab). V článku je uveden přehled léčby systémové JIA a zpracována retrospektivní analýza péče o vlastní pediatrické pacienty se zaměřením na klinické a laboratorní parametry, léčbu i její výsledky. Specifickým cílem bylo zhodnotit léčbu systémové JIA komplikované makrofágovým aktivačním syndromem pomocí blokády interleukinu 1 anakinrou.