Vybrané články

02/2018 Prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc.
Podávání agonistů glukagonu podobného peptidu 1 (GLP-1) představuje v současné době jeden z nejúčinnějších způsobů léčby diabetes mellitus 2. typu, a to díky zlepšení kompenzace diabetů v kombinaci se snížením hmotnosti, poklesem krevního tlaku a s řadou dalších pozitivních účinků na kardiovaskulární rizikové faktory. Liraglutid je zatím jediný z dostupných inkretinových léků, který k těmto účinkům přidává ještě pozitivní vliv na kardiovaskulární komplikace, celkovou a kardiovaskulární mortalitu a progresi diabetického onemocnění ledvin. V tomto článku shrnujeme komplexní účinky liraglutidu na kompenzaci diabetu, kardiovaskulární rizikové faktory a kardiovaskulární komplikace a hodnotíme jeho současné postavení v léčbě diabetu.

02/2018 MUDr. Pavlína Piťhová, Ph.D.
Syndrom diabetické nohy znamená přítomnost ulcerace na noze diabetika distálně od kotníku, jedná se o závažnou a velmi obtížně léčitelnou komplikaci diabetes mellitus. Léčba musí být komplexní a musí zahrnovat odlehčení postižené končetiny, revaskularizaci v případě ischemie, antibiotickou léčbu v případě infekce, debridement a přípravu spodiny rány a vhodné krytí rány. Zdá se, že rozhodujícím momentem pro zhojení diabetické ulcerace je dobře fungující mikrocirkulace. V popředí zájmu jsou tedy vedle metod nefarmakologických i metody farmakologické podpory mikrocirkulace, zejména použití alprostadilu a sulodexidu.

02/2018 MUDr. Kateřina Lefflerová, CSc.
Antikoagulační Léčba patří k nejúčinnějším Léčebným postupům v kardiovaskulární farmakoterapii. PeroráLní antikoagulační Léčba se opírá více než 60 Let o antagonistu vitaminu K - warfarin. Mezi nejčastěji uváděná úskaLí této Léčby patří obtížná predikce odpovědi na terapeutickou dávku, úzké terapeutické okno, nutnost častých kontroL INR, Lékové a potravinové interakce. AčkoLiv je Léčba warfarinem spojena s řadou úskaLí a v tomto tisíciletí byLa zavedena do kLinické praxe nová antikoaguLancia, zůstává warfarin piLířem peroráLní antikoaguLační Léčby a v některých indikacích i Lékem první voLby.

02/2018 Doc. MUDr. Lukáš Zlatohlávek, Ph.D.
Cévní mozkové příhody jsou druhou nejčastější příčinou mortality v našich zemích. Třetina pacientů zemře do jednoho měsíce, další třetina má trvalé následky. Důsledná intervence všech rizikových faktorů, ať v primární či sekundární prevenci, je klíčová v ovlivnění prevalence onemocnění. Stěžejním rizikovým faktorem je v tomto případě arteriální hypertenze. Důsledná kontrola krevního tlaku je tedy pro prevenci cévní mozkové příhody často kauzální. Zvláště významným prediktorem pro vznik cévní mozkové příhody je vysoký pulzní tlak. Rozhodující v primární i sekundární prevenci je správná volba farmakologické intervence. Nejvíce protektivních důkazů mají léky ovlivňující renin-angiotenzin-aldosteronový systém, ideálně v kombinaci. Nezapomeňme, že pro adekvátní adherenci k terapii našich pacientů je optimální užití těchto léků ve fixních kombinacích. K minimalizaci následků cévních mozkových příhod je nutná nejen ideální farmakologická léčba, ale i časná intervence iktových center a následná komplexní péče (výživa, fyzioterapie, ergoterapie).

02/2018 Doc. MUDr. Tomáš Kovárník, Ph.D.; MUDr. Michaela Šnejdrlová, Ph.D.
Souhrnný článek popisuje mechanismus účinku hypolipidemika alirocumabu a přehled programu studií ODYSSEY, který zkoumá účinky tohoto hypolipidemika u pacientů s familiární hypercholesterolemií a rovněž u nemocných s vysokým kardiovaskulárním rizikem.

02/2018 Doc. MUDr. Jitka Mlíková Seidlerová, Ph.D.
Obtížně léčitelná hypertenze není jasně definovaný pojem. Příčinou obtížného dosažení cílových hodnot krevního tlaku může být nediagnostikovaná sekundární etiologie hypertenze. Další možností je pseudorezistence, která může být způsobena nesprávnou technikou měření krevního tlaku, panickými atakami či nespoluprací (non-adherencí k léčbě) pacienta. Bohužel není výjimkou, že problém je na straně lékaře: nesprávně zvolená léková kombinace, příliš složité dávkovací schéma, chybění diuretika v léčbě, nedostatečná motivace pacienta. K úspěchu léčby pomáhá zjednodušení léčebného schématu. Preferujeme léky s dlouhým biologickým poločasem eliminace podávané jedenkrát denně a fixní lékové kombinace. Pokud se nedaří dosáhnout cílových hodnot krevního tlaku, je na místě vyšetření nemocného ve specializované hypertenzní poradně.

02/2018 MUDr. Petra Vysočanová
Arteriální hypertenze je v České republice nejčastějším kardiovaskulárním onemocněním. V dospělé populaci se vyskytuje asi ve 40 %, s nárůstem ve vyšších věkových skupinách. Arteriální hypertenze a hypercholesterolemie patří také k nejdůležitějším rizikovým faktorům vzniku dalších kardiovaskulárních onemocnění. Vzhledem ke snadné diagnostice, dobré dostupnosti lékařské péče a široké nabídce antihypertenziv by arteriální hypertenze měla být jak dobře léčitelným onemocněním, tak snadno ovlivnitelným rizikovým faktorem. Ovšem i přes výše uvedené většina hypertoniků stále nedosahuje uspokojivé kontroly krevního tlaku. Při snaze o dobrou kontrolu krevního tlaku je třeba umět správně změřit krevní tlak, sestavit optimální terapii vhodnou pro konkrétního pacienta a také kontrolovat compliance pacienta s námi doporučenou léčbou. Až u 15 % nemocných se setkáváme s rezistentní hypertenzí, kdy je nutné ke kontrole krevního tlaku používat kombinaci antihypertenziv a je nezbytné vyšetřit sekundární hypertenzi. Zvláštní přístup vyžadují pacienti s kolísáním krevního tlaku.

02/2018 Doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D.
Současné podávání více než jednoho léčiva k ovlivnění kardiovaskulárního rizika zásahem do metabolismu sérových lipoproteinů není ve srovnání s postupy v léčbě arteriální hypertenze či diabetu zdaleka tak často využíváno. Základem hypolipidemické léčby je ve velké převaze případů statin, k němuž je v případě nutnosti dalšího snížení LDL cholesterolu možná kombinace s ezetimibem nebo sekvestranty žlučových kyselin - pryskyřicemi. Velmi zajímavé a slibné jsou výsledky probíhajících studií s některými novými hypolipidemiky. Především monoklonální protilátky proti PCSK9 nabízejí možnosti velmi výrazného ovlivnění lipidogramu. I jejich místo bude převážně v kombinačních farmakologických režimech. Využití fixních kombinací statinu s ezetimibem považujeme za vítanou pomůcku ke zlepšení adherence, kterou v kontextu nových a mnohdy komplikovanějších léčebných režimů budeme udržovat stále obtížněji.

02/2018 MUDr. Miloš Kubánek, Ph.D.
Z hlediska farmakoterapie srdečního selhání se sníženou ejekční frakcí levé komory (heart failure with reduced ejection fraction, HFrEF) je důležité, že komorbidity mohou ovlivňovat farmakokinetiku a farmakodynamiku použitých léků, a tím i účinnost a bezpečnost léčby. Na druhou stranu může farmakoterapie HFrEF v některých případech negativně ovlivňovat vývoj komorbidit. V případě kombinace sacubitril/valsartanu je doporučeno u pacientů s glomerulární filtrací 30-60 ml/min/1,73 m², jaterní dysfunkcí stupně B podle Childovy-Pughovy klasifikace nebo systolickým krevním tlakem 100-110 mm Hg zahájit léčbu nejnižší dávkou a pečlivě pacienty monitorovat. Významným nálezem je zpomalení poklesu glomerulární filtrace a nižší výskyt závažné hyperkalemie při léčbě touto kombinací v porovnání s enalaprilem. Překvapením je snížení glykovaného hemoglobinu a sérové koncentrace kyseliny močové při léčbě kombinací sacubitril/valsartanu, což otvírá nové možnosti pro individualizovanou léčbu HFrEF. Univerzálním nálezem je u většiny komorbidit přetrvávající benefit z léčby touto kombinací v porovnání s enalaprilem.

01/2018 Doc. MUDr. Filip Málek, Ph.D., MBA
Kombinace léků, které současně ovlivňují dva významné rizikové faktory kardiovaskulárních příhod, představují moderní směr léčby. Výhodná se jeví kombinace antihypertenziv se statiny, protože vědecké důkazy prokázaly významné snížení kardiovaskulárního rizika. Důkazy máme pro kombinaci blokátorů kalciových kanálů se statiny a kombinaci blokátorů kalciových kanálů a inhibitorů enzymu konvertujícího angiotenzin se statiny. Statiny zřejmě podporují antihypertenzní účinek vlastním působením na snížení krevního tlaku.

06/2017 Doc. MUDr. Rudolf Chlup, CSc.
Tato přehledová práce shrnuje základní informace o léčbě rychlými i depotními inzulínovými analogy. Pojednává rovněž o analogách inkretinů, o novém ultrarychlém inzulinovém analogu aspart a o prvním duálním přípravku obsahujícím směs analoga inzulinu s analogem inkretinu. Závěry se opírají o literární reference i o vlastní pozorování. Inzulinová analoga (aspart, rychle působící inzulin aspart, glulisin, lispro, degludec, detemir, glargin) by měla patřit mezi léky první volby při léčbě diabetu 1. i 2. typu. Pro časná stadia diabetu 2. typu dávají dobrou perspektivu i analoga inkretinů (dulaglutid, exenatid, liraglutid, lixisenatid, semaglutid) a rovněž duální přípravky (liraglutid + degludec).

06/2017 MUDr. Milan Sova, Ph.D.
Použití beta-blokátorů u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) a kardiovaskulárními onemocněními se v minulosti setkávalo s obavami ve smyslu potenciálního zhoršení plicních funkcí a výskytu exacerbací CHOPN. Kvůli tomu řada pacientů nebyla těmito přípravky léčena, a to ani přes jasný klinický kardiovaskulární přínos, který byl prokázán v celé řadě studií. V této práci jsou uvedeny aktuální poznatky týkající se této problematiky a vyvracející nejčastější mýty a dohady.

06/2017 MUDr. Ondřej Škoda, Ph.D.
Ischemická cévní mozková příhoda (CMP) je klinicky závažné a epidemiologicky významné cévní onemocnění. Současná péče soustředěná do specializovaných center a rekanalizační léčba významně zlepšují prognózu pacientů, kteří však mají výrazně zvýšené riziko recidivy CMP v následujícím časovém období. Proto je nutné časné zavedení adekvátní sekundární prevence, v závislosti na zjištěné etiologii příhody. Tento přehledový článek rozebírá aktuální postupy sekundární prevence CMP zahrnující režimová opatření, eliminaci rizikových faktorů, specifickou medikamentózní terapii i přehled možností intervenční léčby ve specifických situacích, v souladu s platnými standardy a odbornými doporučeními.

05/2017
Kardiovaskulární onemocnění představují celosvětově nejčastější příčinu úmrtí - ročně mají na svědomí téměř 17 milionů životů. To je oproti nádorovým onemocněním, která obsadila druhou příčku, zhruba dvojnásobné číslo. Mezi nejzávažnější rizikové faktory, které zvyšují kardiovaskulární riziko, patří hypertenze a dyslipidémie. Pokud se tyto dva faktory vyskytují společně, případně v kombinaci ještě s dalšími komorbiditami, kardiovaskulární riziko nadále roste. Jak u takovýchto pacientů zlepšit prognózu? A jak efektivně bojovat proti nízké adherenci? Těmito otázkami se zabývalo symposium na téma Jak zlepšit prognózu u pacientů s vysokým kardiovaskulárním rizikem, které proběhlo v rámci letošního kongresu ESC 2017 v Barceloně.

05/2017
Na sklonku srpna letošního roku se pozornost kardiologů upínala k největšímu městu Katalánska. Právě Barcelona letos hostila nejvýznamnější kardiologickou událost roku - European Society of Cardiology (ESC) Congress. Že se jedná o největší kardiologickou událost roku prozradí samotná čísla - přes 32 000 návštěvníků, 11 000 abstraktů a 500 přednášek. Letošní ročník se nesl ve světle čtyřicetiletého výročí od zavedení perkutánní koronární intervence do klinické praxe, avšak přednáškové sekce pokryly snad všechny oblasti moderní kardiologie a aktuální farmakoterapie v kardiologii.

04/2017 Prof. MUDr. Radek Pudil, Ph.D.
Kombinace valsartanu a sacubitrilu je představitelem nové skupiny léčiv - tzv. ARNI (angiotensin receptor-neprilysin inhibitor), jejichž mechanismem účinku je současné ovlivnění systému renin-angiotenzin-aldosteron (blokáda receptorů typu 1 pro angiotenzin II valsartanem) a zvýšení koncentrace natriuretických peptidů inhibicí jejich degradace (inhibice neutrální endopeptidázy sacubitrilem). Na základě dosažení velmi pozitivních výsledků provedených klinických studií (PARADIGM-HF) se ukazuje, že jejich působení je konzistentní v širokém spektru analyzovaných podskupin. Z těchto důvodů byla tato léčba zahrnuta do terapeutického algoritmu chronického srdečního selhání.

04/2017 Prof. MUDr. Lenka Špinarová, Ph.D., Prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc.
Blokátory koagulačního faktoru Xa se v posledních letech dostaly do základní klinické praxe a v mnoha indikacích nahrazují blokátory kumarinu (warfarin) s větší bezpečností a účinností. Je to především nevalvulární fibrilace síní, hluboká žilní trombóza a plicní embolie a v poslední době také elektrická kardioverze. Edoxaban se objevuje jako čtvrté nové angtikoagulans, které má data z klinických studií ve všech těchto oblastech, a navíc výhodné dávkování léku jedenkrát denně.

03/2017 Doc. MUDr. Jitka Mlíková Seidlerová, Ph.D.
Tento článek se věnuje základním principům léčby hypertenze - od nefarmakologických postupů přes základní pravidla při zahajování léčby až po doporučení léčby u vybraných patologických stavů, jako jsou rezistentní hypertenze, ischemická choroba srdeční, fibrilace síní, syndrom spánkové apnoe, nebo u stavů po cévní mozkové příhodě. Velkým problémem v léčbě hypertenze zůstává nízká dlouhodobá adherence k léčbě. Nemocný musí být k léčbě motivován, tedy dostatečně informován o důsledcích neléčené hypertenze. Zjednodušení léčebného schématu za použití fixních lékových kombinací může pomoci k vyšší adherenci.

02/2017 Prof. MUDr. Vladimír Bláha, CSc.
Léčba s využitím nové třídy hypolipidemik - monoklonálních protilátek, které blokují účinek proproteinových konvertáz subtilisin/kexinového typu (PCSK9) - je schopna u pacientů léčených statiny snížit koncentraci LDL cholesterolu (lipoprotein s nízkou hustotou, low density lipoprotein) o dalších asi 50-60 %. Léčba je podle aktuálních zkušeností indikována u pacientů s velmi vysokým aterosklerotickým kardiovaskulárním rizikem (patrným klinicky nebo zobrazovacími metodami), s progresivním aterosklerotickým kardiovaskulárním onemocněním nebo s diabetes mellitus (s poškozením cílových orgánů nebo s významnými kardiovaskulárními rizikovými faktory); dále pak u pacientů se závažnou familiární hypercholesterolémií bez aterosklerotického kardiovaskulárního onemocnění, ale s významně zvýšenou hodnotou LDL cholesterolu přes adekvátní a maximální léčbu statinem a ezetimibem. Dalšími kandidáty pro léčbu inhibicí PCSK9 jsou pacienti netolerující statiny. Doporučení zohledňují jednak klinické hledisko, tj. identifikují populace pacientů, kteří budou mít z nové léčby největší prospěch, ale berou v úvahu také finanční omezení daná limity plátců zdravotní péče. V současné době probíhají rozsáhlé prospektivní randomizované studie, které posuzují vliv léčby monoklonálních protilátek proti PCSK9 na kardiovaskulární riziko, a již brzy tak budeme mít možnost zjistit, zda inhibitory PCSK9 mají skutečně tak významný potenciál v léčbě a prevenci aterosklerotických kardiovaskulárních onemocnění.

02/2017 MUDr. Ivan Řiháček, Ph.D., prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc.
Hypertenze a dyslipidémie jsou dva nejčastější kardiovaskulární rizikové faktory. V současné době používáme ke stratifikaci kardiovaskulárního rizika Evropské nomogramy SCORE. Cílové hodnoty kazuálního krevního tlaku jsou < 140/90 mm Hg, u pacientů s diabetes mellitus < 140/85 mm Hg a u pacientů starších 80 let < 150/90 mm Hg. Cílové hodnoty LDL cholesterolu (lipoprotein s nízkou hustotou, low density lipoprotein) jsou u pacientů s nízkým a středním rizikem (1-4 %) < 3,0 mmol/l, s vysokým rizikem (5-9 %) 1,3—2,6 mmol/l a s velmi vysokým rizikem (nad 10 %) 0,9-1,8 mmol/l. Až 70 % pacientů léčených pro obě diagnózy nedosahuje těchto doporučených cílových hodnot. Nekontrolovaná dyslipidémie významně zvyšuje kardiovaskulární riziko hypertoniků. Nejčastější příčinou nedostatečné kontroly obou rizikových faktorů jsou neadekvátní léčba na straně lékaře a špatný přístup k léčbě na straně pacienta. Fixní kombinace umožňují zvýšení adherence, a tím zlepšení dosažení cílových hodnot. Nejnovější fixní kombinace na trhu umožňuje léčbu hypertenze a dyslipidémie současně jednou tabletou. Fixní kombinace atorvastatin, amlodipin a perindopril je podpořena řadou pozitivních výsledků z velkých randomizovaných klinických studií (ASCOT, EUROPA).