Vybrané články

Zobrazují se články pro štítek kardiologie . Zobrazit všechny články

Fixní dvoj/trojkombinace v léčbě arteriální hypertenze - jsou vhodné při zahájení léčby?

02/2020 MUDr. Milan Plíva
Arteriální hypertenze je nejčastějším rizikovým faktorem kardiovaskulárních chorob, které zůstávají hlavní příčinou mortality v průmyslově vyspělých zemích. Cílových hodnot krevního tlaku dosahuje stále pouze menšina léčených pacientů, a to i přes relativně snadnou diagnostiku a široké spektrum možností farmakologické léčby. Jako hlavní příčiny této skutečnosti jsou vnímány především špatná adherence a perzistence pacientů k léčbě. Poslední verze doporučení pro diagnostiku a léčbu arteriální hypertenze Evropské kardiologické společnosti / Evropské společnosti pro hypertenzi z roku 2018 klade mimo jiné důraz na včasné zahájení farmakologické léčby - optimálně s použitím fixní kombinace antihypertenziv (inhibitor systému renin-angiotenzin-aldosteron + blokátor vápníkových kanálů / diuretikum) u většiny pacientů s důrazem na co nejrychlejší dosažení cílových hodnot krevního tlaku.
CELÝ ČLÁNEK

Vývoj v oblasti farmakoterapie arteriální hypertenze

02/2020 Doc. MUDr. Ondřej Petrák, Ph.D.
Článek je věnován novým antihypertenzním lékům testovaným v klinických studiích s nadějí časného použití v běžné klinické praxi. Jedná se o souhrn několika skupin léků se zaměřením na jejich mechanismus působení, efektivitu a nežádoucí účinky. Nejblíže uvedení do klinické praxe má nesteroidní inhibitor aldosteronových receptorů finerenon.
CELÝ ČLÁNEK

Antiarytmická farmakoterapie dneška: jaká je její úloha

02/2020 Doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D.
Farmakologická léčba arytmií je, i přes významný rozvoj nefarmakologických metod, stále platnou a potřebnou součástí terapie pacientů s poruchami srdečního rytmu. Farmakologické a nefarmakologické přístupy je nutné chápat komplementárně, nikoliv jen jako konkurenční přístupy v léčbě. V řadě případů antiarytmická léčba předchází indikaci ke katetrizační ablaci nebo zlepšuje její výsledek. Antiarytmika jsou důležitou léčbou i u nemocných se zavedenou přístrojovou terapií. U nemocných s implantovanými kardiostimulátory, které zabezpečí léčbu bradykardií, je antiarytmická léčba často nezbytnou součástí ovlivňující současně přítomné tachykardické epizody. Indikace k arytmické léčbě jsou rozdílné podle přítomné poruchy srdečního rytmu. Volba konkrétního antiarytmika je odvislá od individuálního profilu nemocného. U antiarytmické léčby nelze pominout nemalé riziko nežádoucích účinků, stejně jako její možný proarytmický efekt. Pro antiarytmickou léčbu je příznačná praktická absence mortalitních dat.
CELÝ ČLÁNEK

Speciální situace v diagnostice a managementu arteriální hypertenze: hypertenze bílého pláště a maskovaná hypertenze

02/2020 Prof. MUDr. Jan Filipovský, CSc.
Hypertenze bílého pláště je velmi častý jev. Vyskytuje se asi u třetiny osob s patologickým krevním tlakem (TK) měřeným v ordinaci, a to typicky u žen, ve vyšším věku a u nekuřáků. Prognostická data nejsou zcela spolehlivá, protože velká část jedinců s tímto typem TK je léčena na podkladě vysokého TK v ordinaci; existují práce s dlouhodobým sledováním, ukazující, že kardiovaskulární riziko je zvýšené oproti jedincům s normálním TK. Opačný jev je maskovaná hypertenze. V populačních studiích byl zjištěn její výskyt ve 13 %. Je častá u mužů, zejména ve věku 30-50 let, u kuřáků s nepříznivým rizikovým profilem a také u diabetiků. Riziko budoucího výskytu kardiovaskulárních příhod se blíží trvalé hypertenzi. Důležité je její vyhledávání, a proto bychom měli doporučovat domácí měření TK i těm jedincům, kteří mají normální TK v ordinaci. Neexistují prospektivní studie léčby hypertenze bílého pláště ani maskované hypertenze. U obou typů hypertenze lze zvolit jen nefarmakologická opatření, pokud je kardiovaskulární riziko nízké; u těch jedinců, kteří mají zároveň další kardiovaskulární rizikové faktory nebo orgánové komplikace hypertenze, je nutno zvážit léčbu, kdy však můžeme postupovat pouze empiricky.
CELÝ ČLÁNEK

Antitrombotická léčba u pacientů s kardiovaskulárními projevy antifosfolipidového syndromu

02/2020 Doc. MUDr. Jana Hirmerová, Ph.D.
Antifosfolipidový syndrom (antiphospholipid syndrome, APS) je systémové autoimunitní onemocnění, vyznačující se přítomností antifosfolipidových protilátek a různorodými klinickými projevy, z nichž dominují trombóza a/nebo komplikace gravidity. Nejčastější manifestací je žilní tromboembolie, následovaná ischemickou cévní mozkovou příhodou. Léčba akutní příhody se neliší od pacientů bez APS. Vzhledem k vysokému riziku recidivy trombózy je velmi důležité dbát na sekundární antitrombotickou prevenci. Pilířem léčby jsou antikoagulancia, a to i ve většině případů arteriálních trombóz (i intervenčně řešených). Nová (přímá) antikoagulancia se podle dosavadních dat u pacientů s APS nedoporučují. Lékem první volby zůstává warfarin, obvykle ve zvyklé intenzitě (mezinárodní normalizovaný poměr [international normalized ratio, INR] 2-3), v některých velmi rizikových případech či při recidivě trombózy i přes zavedenou léčbu je nutno zvýšit cílový INR na 3-4 či warfarin kombinovat s kyselinou acetylsalicylovou. Přerušení plné antikoagulační léčby (např. z důvodu operace) je nutno minimalizovat a dbát na důslednou tromboprofylaxi nízkomolekulárním heparinem. Problematika APS je velmi složitá a vyžaduje interdisciplinární spolupráci.
CELÝ ČLÁNEK

Strategie hypolipidemické léčby u akutního koronárního syndromu

02/2020 Doc. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., FESC
Nedávno publikovaná nová doporučení pro léčbu dyslipidemií Evropské kardiologické společnosti a Evropské společnosti pro aterosklerózu zásadně mění pravidla pro léčbu nemocných s akutním koronárním syndromem (AKS). Cílová hodnota LDL (low density lipoprotein) cholesterolu se snížila na < 1,4 mmol/l a kromě dlouho doporučované intenzivní statinové léčby jsou dnes k dispozici další hypolipidemika, především inhibitory proprotein konvertázy subtilisin/kexin typu 9 (PCSK9). Správně vedená hypolipidemická léčba může výrazně zlepšit prognózu po AKS.
CELÝ ČLÁNEK

Agonizace GLP-1 v kardiologii

02/2020 Prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc.
Agonisté receptoru peptidu 1 podobného glukagonu (glucagon-like peptide-1, GLP-1) napodobují inkretin, který potencuje sekreci inzulínu v závislosti na glykemii a tlumí produkci glukagonu. Kromě působení na glukózový metabolismus má protektivní přímé i nepřímé účinky na kardiovaskulární systém. Jsou představeny studie s jednotlivými přípravky i poslední metaanalýza studií s agonisty GLP-1 ve srovnání s inhibitory sodíko-glukózového kotransportéru typu 2 (sodium-glucose cotransporter 2, SGLT2). Je uvedena indikace agonistů GLP-1 v léčbě diabetu podle současného stanoviska expertů z roku 2019.
CELÝ ČLÁNEK

Inhibitory SGLT2 - glifloziny a kardiovaskulární onemocnění

02/2020 Prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC; prof. MUDr. Lenka Špinarová, CSc., FESC; prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc.
Diabetes mellitus 2. typu (DM2T) a kardiovaskulární onemocnění jsou velmi častá společná onemocnění a jejich výskyt roste s věkem. Z kardiovaskulárních onemocnění u diabetiků je zájem soustředěn především na srdeční selhání. Inhibitory receptoru sodíko-glukózového kotransportéru typu 2 (sodium-glucose cotransporter 2, SGLT2) - glifloziny - znamenají nový přístup k léčbě DM2T a srdečního selhání, začínají však pronikat i do sekundární prevence ischemické choroby srdeční a částečně i do prevence primární, především do léčby hypertenze. Zásadního průlomu v tomto směru dosáhly studie s dapagliflozinem, především studie DECLARE u nemocných s DM2T a kardiovaskulárním onemocněním a studie DAPA-HF u nemocných se srdečním onemocněním s DM2T i bez něj, které tak navázaly na studie s empagliflozinem u DM2T a srdečního selhání (EMPA-REG OUTCOME), ale i na studie s canagliflozinem, které zkoumaly např. i nefroprotektivitu (CANVAS, CREDENCE). Je velmi pravděpodobné, že výsledky studie DECLARE povedou ke změně guidelines, kdy inhibitory SGLT2 mohou získat pro léčbu srdečního selhání a diabetes mellitus indikaci IA, neboť jsou již minimálně dvě velké ukončené mortalitní studie - kromě DECLARE také EMPA-REG OUTCOME.
CELÝ ČLÁNEK

Prof. MUDr. Jiří Widimský jr., CSc.

02/2020
Arteriální hypertenze není samostatným atestačním oborem, jedná se však o nejčastější onemocnění kardiovaskulárního systému s prevalencí v dospělé populaci 35-40 %. Znamená to, že jen v České republice máme kolem 2 milionů osob trpících vysokým krevním tlakem. Arteriální hypertenze je typickým multidisciplinárním oborem vnitřního lékařství a kardiologie, zasahujícím navíc do řady dalších oblastí, jako je pediatrie, endokrinologie, diabetologie, nefrologie, neurologie, farmakologie či psychiatrie. V České republice má výzkum a léčba hypertenze mnohaletou tradici díky osobnostem typu prof. Vančury, prof. Broda, prof. Horkého či prof. Widimského seniora. A mohli bychom jmenovat řadu dalších významných lékařů, to však není záměrem tohoto textu.
CELÝ ČLÁNEK

Nové benefity léčby warfarinem v 21. století

01/2020 Doc. MUDr. Petr Dulíček, Ph.D.; MUDr. Zuzana Thibaud
Užívání warfarinu může mít protinádorový účinek, tak jak ukázaly studie na zvířatech a některé epidemiologické studie. Například studie na modelu karcinomu u myší ukázala, že warfarin blokuje AXL receptorovou tyrosinkinázu inhibicí proteinu závislého na vitaminu K, který se nazývá GAS6, a tím se může zastavit šíření nádorových buněk. Sekundárním účinkem je blokáda GAS6-AXL signalizace, která zvyšuje protinádorovou imunitu. Observační studie také prokázala snížení výskytu nádorů při užívání warfarinu. Nicméně jsme si plně vědomi, že je potřeba dalších studií k potvrzení tohoto potencionálního benefitu při léčbě warfarinem.
CELÝ ČLÁNEK

Duální antitrombotická léčba pro nemocné s chronickými formami aterosklerotického postižení - nová indikace na základě výsledků studie COMPASS

06/2019 Doc. MUDr. Debora Karetová, CSc.
Pacienti s polyvaskulárním postižením (chronickými koronárními syndromy, stavy po iktech a s periferním aterosklerotickým postižením) mají vysoké riziko kardiovaskulárních příhod a jsou ohroženi i rizikem amputace končetiny. Základem jejich antitrombotické léčby dosud byla protidestičková léčba - v monoterapii nebo duální. Na základě pozitivních výsledků studie COMPASS má být u tohoto typu pacientů nově zvážena také kombinace acetylsalicylové kyseliny s perorálním antikoagulanciem rivaroxabanem v redukované dávce - tzv. duální antitrombotická léčba (dual antithrombotic therapy, DAT).
CELÝ ČLÁNEK

Postup při krvácení během antitrombotické léčby

06/2019 Doc. MUDr. Petr Dulíček, Ph.D.; MUDr. Eva Ivanová; MUDr. Mgr. Daniel Thibaud
Každá antikoagulační terapie je spojena s větším rizikem krvácení. Riziko krvácení stoupá s věkem a závisí na typu a intenzitě antikoagulační léčby. Léčba krvácení závisí na tíži krvácení, indikaci antikoagulační léčby a ostatních chorobách. Při těžkých až život ohrožujících krváceních máme k dispozici antidota, a to protamin u nefrakcionovaného heparinu a idarucizumab u dabigatranu. U nízkomolekulárního heparinu je účinek protaminu limitován, v případě xabanů je t. č. lékem volby koncentrát protrombinového komplexu. Ten je také spolu s vitaminem K přístupem volby u krvácení spojeného s warfarinem.
CELÝ ČLÁNEK

Péče o pacienty s hypotyreózou a kardiovaskulárním onemocněním

06/2019 Prof. MUDr. Michal Kršek, CSc., MBA
Hypotyreóza je v populaci běžné onemocnění. Její klinický obraz je komplexní, zahrnuje i postižení kardiovaskulárního systému a je spojena se zvýšením kardiovaskulární morbidity a mortality. Tento přehledový článek shrnuje vzájemný vztah hypotyreózy a kardiovaskulárního systému z různých aspektů včetně některých aspektů substituční léčby levotyroxinem.
CELÝ ČLÁNEK

Současnost a perspektivy terapie obezity u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním

05/2019 Doc. MUDr. Dana Müllerová, Ph.D.
zita je chronické onemocnění, které v posledních 30 letech dosahuje rozměrů celosvětové pandemie. Z hlediska jednotlivce zhoršuje kvalitu života a fyzickou výkonnost. Zmnožení tuku v organismu nad optimální mez a jeho zánětlivá změna spojená s dysfunkcí tukové tkáně jsou podkladem pro rozvoj zejména kardiometabolických komplikací obezity, které, pokud nejsou léčeny, zkracují život.
CELÝ ČLÁNEK

Euvascor - moderní kombinační terapie pro pacienta s arteriální hypertenzí a dyslipidemií (nová fixní kombinace atorvastatinu a perindoprilu)

05/2019 Doc. MUDr. Lukáš Zlatohlávek, Ph.D.
Kardiovaskulární onemocnění patří mezi nejčastější příčiny mortality a morbidity v našich zemích. Cílenou intervencí rizikových faktorů dochází k redukci počtu těchto příhod, což dokazuje statistika za posledních 30 let. Nicméně cílenou farmakoterapií všech rizikových faktorů dochází k polypragmazii, se kterou klesá adherence našich pacientů k farmakoterapii. Velkou výhodou posledních let jsou fixní kombinace. Dnes máme k dispozici novou fixní kombinaci k ovlivnění dvou klíčových rizikových faktorů aterosklerózy - arteriální hypertenze a dyslipidemie - Euvascor v podobě dvou nejvíce předepisovaných molekul atorvastatinu a perindoprilu, jejichž účinek je ověřen nejen velkou řadou primárních a sekundárních klinických studií, ale i letitou praxí.
CELÝ ČLÁNEK

Fixní trojkombinace v léčbě hypertenze - vliv na compliance a kontrolu onemocnění

05/2019 MUDr. Branislav Štrauch, Ph.D.
Noncompliance s antihypertenzní léčbou je častou příčinou pseudorezistence hypertenze k léčbě. Nedostatečná kontrola hypertenze může vést k vyššímu riziku kardiovaskulárních příhod. Zlepšení compliance lze dosáhnout zejména důkladnou edukací pacienta a optimální antihypertenzní léčbou s využitím fixních kombinací. V současné době je k dispozici fixní trojkombinace perindoprilu, indapamidu a amlodipinu jako optimální forma léčby pro pacienty, kteří již užívají tři nebo více antihypertenziv ve volných kombinacích. U velké části těchto pacientů fixní trojkombinace umožní kontrolu hypertenze jedinou tabletou a tím i redukci kardiovaskulární mortality.
CELÝ ČLÁNEK

Léčba a ovlivnění rizikových faktorů aterosklerózy - zaměřeno na cholesterol

05/2019 MUDr. Ondřej Kyselák; prof. MUDr. Vladimír Soška, CSc.
Aterosklerotická kardiovaskulární onemocnění postihují značnou část populace rozvinutých zemí. Analýzy nejrůznějších studií potvrdily, že jediným kauzálním rizikovým faktorem jejich vzniku je LDL cholesterol. V srpnu tohoto roku vydala Evropská kardiologická společnost a Evropská společnost pro aterosklerózu nová společná doporučení pro management dyslipidemií, ze kterých vycházejí cílové hodnoty LDL cholesterolu pro každou ze čtyř kategorií rizika aterosklerotických kardiovaskulárních onemocnění. Základem léčby všech pacientů s hypercholesterolemií je změna životosprávy, která může být v případě potřeby rozšířena o funkční potraviny s obsahem rostlinných sterolů a stanolů či přípravky s výtažky z červené fermentované rýže. Ve farmakoterapii dyslipidemií jsou základními léky vždy statiny, eventuálně v kombinaci s ezetimibem (a to i ve formě fixních kombinací). Novou a velmi potentní hypolipidemickou léčbu pak představují inhibitory PCSK9.
CELÝ ČLÁNEK

Prolongovaná terapie tromboembolické nemoci

05/2019 Doc. MUDr. Petr Dulíček, Ph.D.
Léčba akutní fáze tromboembolické nemoci je dobře známa a dnes máme k dispozici výběr z několika léků. Problémem je však stanovit optimální délku antikoagulační terapie. Přes řadu doporučení omezujících délku antikoagulační terapie jsou situace, kde se domníváme, že prolongovaná antikoagulační terapie by byla pro nemocného výhodná. V prolongaci byla zkoušena všechna dostupná antikoagulancia. Jako slibné se jeví pokračovaní v léčbě přímými antikoagulancii, a to jak ve standardní, tak ve snížené dávce. Výhody a nevýhody jednotlivých postupů diskutujeme v našem článku.
CELÝ ČLÁNEK

Aktuální přístupy v prevenci rekurence žilních tromboembolických příhod

05/2019 Doc. MUDr. Jana Hirmerová, Ph.D.
Nejúčinnějším prostředkem v prevenci recidivy tromboembolické příhody je antikoagulační léčba, ta je však spojena s rizikem krvácení. Extenze antikoagulační léčby nad 3, 6 či 12 měsíců na dobu neurčitou až celoživotní je indikována u pacientů s vysokým rizikem recidivy, nemajíli zároveň vysoké riziko krvácení. S nejvyšším rizikem recidivy jsou spojeny příhody bez zřejmého vyvolávajícího faktoru, tedy neprovokované. Provokované příhody mají riziko variabilní v závislosti na tom, zdali se jednalo o závažný či méně závažný, trvalý či přechodný vyvolávající faktor. V prevenci recidivy lze použít antikoagulační léčbu - warfarin či nová (přímá) antikoagulancia v plné či redukované dávce. Mírnou účinnost v této indikaci má i kyselina acetylsalicylová. U pacientů s hlubokou žilní trombózou byl v prevenci rekurence prokázán též účinek sulodexidu. Zdůrazňuje se význam edukace pacienta o možných variantách sekundární prevence a vhodnost jeho aktivního zapojení do rozhodování. Důležité je rovněž pravidelné přehodnocování benefitu léčby s její případnou úpravou.
CELÝ ČLÁNEK
1 2 3 4 5