Vybrané články

Zobrazují se články pro štítek kardiologie . Zobrazit všechny články

Nebivolol, úspěšný beta-blokátor 3. generace

04/2021 Doc. MUDr. Ondřej Petrák, Ph.D.
Beta-blokátory 3. generace mají vyjma sympatolytického účinku i aditivní vazodilatační a často i antioxidační účinek, bez negativního vlivu na metabolismus glukózy a lipidů. Podávání těchto léků u metabolicky rizikových nemocných lze oproti konvenčním beta-blokátorům starší generace považovat za bezpečné. Jistou nevýhodou této skupiny je relativně malé množství důkazů z morbiditně-mortalitních studií u pacientů s arteriální hypertenzí. Na druhou stranu máme k dispozici dostatek důkazů o benefitu těchto léků v indikaci chronického systolického srdečního selhání. Tento přehledový článek se věnuje některým farmakologickým a klinickým aspektům vazodilatačních beta-blokátorů, zejména nebivololu.
CELÝ ČLÁNEK

Fixní kombinace v lipidologii

04/2021 Doc. MUDr. Lukáš Zlatohlávek, Ph.D.
Kardiovaskulární onemocnění jsou nejčastější příčinou mortality a morbidity v rozvinutých zemích (pokud pomineme pandemii covidu-19). Za posledních třicet Let sice došlo k jejich výrazné regresi, nicméně za poslední Léta zaznamenáváme i jejich mírný narůst. Ten je dán několika faktory. Naše populace stále hojně kouří, přetrvává, ba dokonce i mírně roste počet obézních a s tím je spojen nárůst komorbidit, a zejména my Lékaři nedodržujeme doporučené cílové hodnoty. Toto je opět dáno několika faktory. Používáme nízké dávky hypoLipidemik (zejména statinů), nevyužíváme kombinační terapii a celkem pochopitelně kLesá compLiance našich pacientů k terapii pro poLypragmazii. Proto je ideáLním Léčebným postupem využití fixních kombinací.
CELÝ ČLÁNEK

Kombinační léčba hypertenze a hypokalemie

04/2021 MUDr. Zuzana Krátká, Ph.D.
Prevalence arteriální hypertenze se v České republice v populaci 25- 64letých pohybuje kolem 40 % a s přibývajícím věkem její prevalence dále narůstá. S věkem vzrůstá i počet léků užívaných na kontrolu hypertenze a dalších komorbidit pacienta. S vyšším počtem léků se zvyšuje i riziko vzniku minerálové dysbalance, především hypokalemie. Hypokalemie je spojena s vyšší celkovou mortalitou a rizikem rozvoje kardiovaskulárního onemocnění u pacientů s již známým onemocněním srdce. Proto je důležité znát možné nežádoucí účinky kombinační terapie hypertenze a terapii vybírat i s přihlédnutím k možnému riziku vzniku hypokalemie.
CELÝ ČLÁNEK

Fixní kombinace v léčbě arteriální hypertenze

04/2021 Doc. MUDr. Ondřej Petrák, Ph.D.
Současným trendem v léčbě arteriální hypertenze je používání fixních kombinačních přípravků. Mezi hlavní přednosti patří lepší antihypertenzní efekt při použití nízkých dávek, výhodná interakce kombinovaných léků a nepochybně zlepšení compliance pacienta k léčbě. Nadále však musíme léčbu individualizovat s ohledem na věk, pohlaví, kardiovaskulární riziko a přidružené nemoci. Tento článek zahrnuje aktualizované poznatky o fixní kombinační léčbě hypertenze s ohledem na doporučení pro léčbu hypertenze České společnosti pro hypertenzi a Evropské společnosti pro hypertenzi.
CELÝ ČLÁNEK

Léčba hypercholesterolemie u asymptomatických osob

02/2021 MUDr. Ľubica Cibičková, Ph.D.
Kontrola hypercholesterolemie jako rizikového faktoru kardiovaskulárních onemocnění není v České republice uspokojivá. Jako základní nástroj ke snižování koncentrace cholesterolu, a tím také snížení kardiovaskulární morbidity a mortality, používáme statiny a ezetimib. Podání hypolipidemické léčby vyplývá z určení kardiovaskulárního rizika podle současných platných doporučení Evropské kardiologické společnosti (European Society of Cardiology, ESC) a Evropské společnosti pro aterosklerózu (European Atherosclerosis Society, EAS) z roku 2019 a v nich obsažených tabulek SCORE (Systematic COronary Risk Evaluation). V praxi bychom se měli zaměřit zejména na rizikové asymptomatické pacienty. V článku zdůrazňuji nutnost léčby dyslipidemie u pacientů s diabetem a familiární hypercholesterolemií.
CELÝ ČLÁNEK

Léčba spánkové apnoe

02/2021 Prof. MUDr. Ondřej Ludka, Ph.D.
Kardiovaskulární onemocnění (KVO) patří v České republice stále mezi nejčastější příčiny úmrtí. I přes fakt, že naše republika má jeden z nejlépe propracovaných systémů kardiovaskulární péče na světě, na KVO stále umírá více než 40 % pacientů ročně, tedy více než 100 000 nemocných. Pro optimalizaci péče o nemocné s KVO je důležitá nejen identifikace a léčba klasických rizikových faktorů, tak jak se to již děje, ale i identifikace a léčba nových rizikových faktorů, které mohou ovlivnit nejen morbiditu a mortalitu, ale i kvalitu života těchto pacientů. Mezi tyto nové faktory patří poruchy spánku, zejména poruchy dýchání ve spánku, ale i insomnie, spánková deprivace a narušená cirkadiánní rytmicita. Jedná se většinou o ovlivnitelné rizikové faktory, které se mohou podílet na vzniku a progresi většiny KVO. Výzkum, ale i klinická praxe ukazují, že kvalitní spánek je pro dlouhodobé zdraví stejně tak důležitý jako dieta či pohybová aktivita. Diagnostika a léčba poruch spánku se tak stává důležitou a rychle se rozvíjející oblastí kardiologie. Vzniká tak nový multidisciplinární obor označovaný jako „spánková kardiologie".
CELÝ ČLÁNEK

Prevence a léčba tromboembolických komplikací onkologických pacientů

02/2021 Prof. MUDr. Radek Pudil, Ph.D.
U pacientů s onkologickým onemocněním se vyskytují tromboembolické komplikace významně častěji a jsou jedním z faktorů, které negativně ovlivňují morbiditu a mortalitu této skupiny pacientů. Tento přehled se věnuje patofyziologii trombózy u onkologicky nemocných, možnostem její predikce, profylaxe a léčby. V oblasti léčby se soustředí na současné možnosti terapie, které zahrnují použití nízkomolekulárního heparinu a přímých perorálních antikoagulancií.
CELÝ ČLÁNEK

Nová hypolipidemika

02/2021 Prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D.
Farmakologická léčba dyslipidemií je považována za jeden z nejúčinnějších preventivních i terapeutických postupů v oblasti kardiovaskulárních onemocnění. Po objevu statinů a jejich zavedení do praxe v devadesátých Letech se zdálo, že vývoj hypolipidemik je u konce. Jediné nové molekule - ezetimibu chyběla data z velké intervenční studie a nové léky (inhibitory cholesterol-ester transportního proteinu [CETP], agonisté receptorů aktivovaných peroxisomovým proliferátorem alfa/gama [PPAR- α/γ]) přinášely spíše potíže a do klinické praxe se nedostaly. Další možnosti ovlivnění dyslipidemie potřebujeme pro pacienty netolerující statiny či ezetimib, pro ty, kterým současné možnosti léčby nedostačují nebo je u nich přítomno zmnožení na triglyceridy bohatých částic. K dispozici máme další perorálně podávané účinné látky (lomitapid, bempedová kyselina, deriváty omega-3 mastných kyselin). Výrazně se rozšiřuje spektrum parenterálně podávaných hypolipidemických terapií. K etablovaným inhibitorům proproteinové konvertázy subtilisin-kexin 9 (PCSK9) přibývají anti-sense terapie, oligonukleotidy blokující translaci proteinu, proti apolipoproteinu B, lipoproteinu (a) a angiopoetinu podobnému protein 3. Klinickým zkoušením prošel také první zástupce nového léčebného principu, používajícího sekvence malých interferujících RNA (short interfering RNA, siRNA) namířené proti PCSK9. Všechny nové terapie by měly být využitelné v kombinacích se zavedenými hypolipidemiky.
CELÝ ČLÁNEK

Novinky v léčbě transthyretinové amyloidózy srdce

02/2021 Doc. MUDr. Petr Kuchyňka, Ph.D.
Transthyretinová amyloidóza představuje nejčastější typ amyloidózy srdce. Projevuje se zejména srdečním selháním a arytmiemi. U většiny nemocných lze diagnózu stanovit neinvazivními metodami bez nutnosti provádění endomyokardiální biopsie. V konvenční léčbě srdečního selhání se uplatňují především kličková diuretika a inhibitory mineralokortikoidních receptorů. Specifická léčba transthyretinové amyloidózy srdce zahrnuje léky snižující syntézu transthyretinu, stabilizující transthyretin a farmaka ovlivňující degradaci již existujícího amyloidu. Za nejnadějnější je v současnosti považován tafamidis, který by měl být v brzké budoucnosti dostupný v běžné klinické praxi.
CELÝ ČLÁNEK

Potřebujeme intravenózní inhibitor destičkového receptoru P2Y12?

02/2021 MUDr. Ivo Varvařovský, Ph.D.
Cangrelor je jediným nitrožilním inhibitorem destičkového receptoru pro adenosindifosfát typu P2Y12 s klinicky prokázanou účinností pro snížení ischemických komplikací koronární angioplastiky (percutaneous coronary intervention, PCI). Přestože doporučenou indikací pro jeho použití je každá PCI u pacientů neléčených perorálními inhibitory P2Y12, v klinické praxi je používán dominantně pro rizikové výkony při akutním koronárním syndromu. Hlavní výhodou jeho podání při léčbě infarktu myokardu PCI je jeho rychlý a dobře předvídatelný protidestičkový účinek, nicméně experimentální studie ukazují navíc významný vliv cangreloru na ochranu myokardu před reperfuzním poškozením. Slibné teoretické výhody cangreloru pro použití při léčbě infarktu myokardu čekají na potvrzení v klinických studiích.
CELÝ ČLÁNEK

Novinky v doporučení pro farmakoterapii akutních koronárních syndromů bez elevací úseku ST

02/2021 Doc. MUDr. Milan Hromádka, Ph.D.
Rutinní předLéčení inhibitorem receptoru P2Y12 u pacientů s akutním koronárním syndromem bez eLevací úseku ST (NSTEMI), u nichž není známá koronární anatomie a je plánována časná invazivní léčba, se nedoporučuje. Duální protidestičková léčba (DAPT) tvořená potentním inhibitorem receptoru P2Y12 spolu s kyselinou acetyLsaLicyLovou (ASA) se u pacientů s nízkým krvácivým rizikem doporučuje po dobu 12 měsíců bez ohledu na typ stentu, nejsou-Li přítomny kontraindikace. DeeskaLace či úprava doby podávání DAPT může být provedena s ohLedem na ischemické a krvácivé riziko. Při nutnosti trojité antitrombotické Léčby (TAT) jsou z hLediska bezpečnosti před inhibitorem vitaminu K preferována non-vitamin K dependentní antikoaguLancia (NOAK) v dávce doporučené pro prevenci cévní mozkové příhody. Po úvodní týdenní Léčbě TAT tvořené kombinací ASA + cLopidogreL + NOAK se doporučuje pokračovat pouze v Léčbě kombinací cLopidogreLu + NOAK po dobu 12 měsíců. Pokud ischemické riziko převáží nad rizikem krvácení, Lze TAT prodLoužit až na jeden měsíc.
CELÝ ČLÁNEK

Pokroky v léčbě srdečního selhání

02/2021 Prof. MUDr. Filip Málek, Ph.D., MBA
Terapie srdečního selhání zaznamenala v posledních třiceti letech významné pokroky, a to jak v léčbě farmakologické, tak v léčbě nefarmakologické (přístrojové a chirurgické). Největších úspěchů bylo dosaženo na poli farmakoterapie srdečního selhání se sníženou ejekční frakcí levé komory. Farmaka, která zasahují do nadměrně zvýšené neurohumorální aktivace sympatoadrenálního systému a aktivace renin-angiotenzin-aldosteronového systému, byla obohacena o další lékové skupiny, které ovlivňují další patofyziologické cesty. Jsou to především inhibitory sodíko-glukózového kontransportéru typu 2, původně určené pro léčbu diabetes mellitus 2. typu, které snižují mortalitu a morbiditu pacientů se srdečním selháním a sníženou ejekční frakcí bez ohledu na přítomnost diabetu. Ovlivnění dalších patofyziologických cílů dále modifikuje průběh srdečního selhání, sem můžeme zařadit aktivátor guanylátcyklázy vericiguat a selektivní aktivátor myosinu omecamtiv mecarbil. Tento článek se zaměřuje na pokroky ve farmakoterapii srdečního selhání.
CELÝ ČLÁNEK

Hypertenze, cévní mozkové příhody, kognitivní funkce

02/2021 Prof MUDr. Jiří Widimský, CSc.
Text článku stručně sumarizuje rizikové faktory cévních mozkových příhod. Podává přehled terapeutických přístupů v primární i sekundární prevenci a všímá si rovněž i možnosti ovlivnění deteriorace kognitivních funkcí antihypertenzní léčbou. Závěrem jsou uvedeny stručné léčebné přístupy u emergentních situací spojených s ischemickou či hemoragickou cévní mozkovou příhodou.
CELÝ ČLÁNEK

Antidiabetika a srdeční selhání

01/2021 Prof. MUDr. David Karásek, Ph.D.
Srdeční selhání je častou komplikací diabetu. Ovlivňuje nejen morbiditu, ale také mortalitu diabetiků. V poslední době je kladen velký důraz na výběr antidiabetické léčby, která může prognózu nemocných zásadně změnit. Sdělení je věnováno vlivu jednotlivých antidiabetik na srdeční selhání. Zvláštní pozornost je zaměřena na glifloziny, které se stávají základním pilířem léčby srdečního selhání, a to bez ohledu na přítomnost diabetu.
CELÝ ČLÁNEK

Zpráva z virtuálního kongresu Americké diabetologické asociace 2020

04/2020 Prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc.
V důsledku infekce COVID-19 jsme, pokud jde o kongresy a osobní setkávání na vědeckých akcích, začali žít poněkud virtuálně. Mimochodem, definice slova virtuální podle Wikipedie je následující: virtuální jsou věci, které materiálně neexistují, ale působí a projevují se, jako kdyby byly reálné. Přesně tímto způsobem se v letošním roce uskutečnil kongres Americké diabetologické asociace, který měl být podle původního plánu v Chicagu. Ovšem místo v kongresovém centru na břehu Michiganského jezera se kongres s ohledem na COVID-19 uskutečnil pouze on-line s předtočenými přednáškami a samozřejmě omezenou možností diskuse. Registrovaní účastníci mohli poslouchat přednášky buď „živě", tedy v době, kdy byly v rámci programu plánovány, nebo až 90 dní po skončení kongresu. Na kongresu bylo také patrno, že prezentace velkých klinických studií byly přítomny pouze ve značně omezené míře, což bylo nepochybně také důsledkem koronavirové epidemie. Ale i tak kongres přinesl řadu zajímavých témat a novinek.
CELÝ ČLÁNEK

Terapie dyslipidemie kombinací rosuvastatinu a ezetimibu v klinické praxi

04/2020 MUDr. Lubica Cibičková, Ph.D.
Statiny jsou základním pilířem farmakoterapie dyslipidemie, mají potvrzenou účinnost v redukci kardiovaskulární i celkové mortality. Rosuvastatin je dnes v závislosti na velikosti podané dávky nejúčinnějším statinem. Ezetimib jako lék druhé volby nachází své uplatnění především v případech, kdy nelze dosáhnout cílových hodnot LDL cholesterolu maximální či maximálně tolerovanou dávkou statinů. Kombinace rosuvastatinu s ezetimibem působí synergicky, a kromě zlepšení lipidogramu přispívá rovněž k regresi ateromových plátů a snižuje mortalitu z kardiovaskulárních příčin v primární i sekundární prevenci. Kromě toho se tato kombinace vyznačuje příznivým bezpečnostním profilem a nízkým rizikem lékových interakci.
CELÝ ČLÁNEK

Metabolické účinky antihypertenziv

04/2020 Doc. MUDr. Ondřej Petrák, Ph.D.
Metaboiicky negativní působení antihypertenziv je zmiňováno v souvislosti s terapií beta-biokátory a/nebo diuretiky. Obě tyto hlavní třídy antihypertenziv mají nezastupitelné místo v terapii arteriáiní hypertenze a prokazatelně snižují kardiovaskulární morbiditu a mortalitu hypertoniků. Na druhou stranu mohou ve srovnání s terapií založenou na inhibitorech systému renin-angiotenzin a/nebo biokátorech kaiciového kanálu u predisponovaných jedinců navodit či spíše urychlit rozvoj diabetes meiiitus a dysiipidemie. Nadále panují rozpory, zda je negativní metaboiický efekt natolik významný, že zasáhne do prognózy nemocných. Navíc každá třída obsahuje značně heterogenní skupinu iéků s rozdílnými vlastnostmi, a tak neize jejich negativní metabolické působení paušalizovat. Tento článek sumarizuje některé současné poznatky o viivu diuretik a beta-biokátorů na metabolismus glukózy a piazmatických lipidů.
CELÝ ČLÁNEK

Léčba dyslipidemie - kde jsme a kam směřujeme?

04/2020 Prof. MUDr. Jan Bultas, CSc.
V profylaxi aterotrombotických příhod má léčba dyslipidemie, zejména vysoké koncentrace aterogenního lipoproteinu o nízké hustotě (low density lipoprotein, LDL), klíčové postavení. Se stále se snižujícími cílovými hodnotami LDL cholesterolu je potřeba zavádět nové inovativní postupy. Ne vždy vystačíme se statiny a ezetimibem. Inhibitory proproteinové konvertázy subtilisin-kexinového typu 9 (PCSK9) na bázi monoklonálních protilátek jsou nákladné a rezervujeme je pro zvláště rizikové nemocné. Vývoj spěje k perorálně účinným inhibitorům konvertázy PCSK9 či k mikro-řetězcům kyseliny ribonukleové (ribonucleic acid, RNA) - inclisiranu, které brzdí transkripci genu a snižují nabídku vlastního izoenzymu PCSK9. Podobně se prověřuje efekt účinnější a bezpečnější inhibice syntézy cholesterolu. K užití, zpravidla v kombinaci se statiny, je schválena kyselina bempedová. Vedle vlastního lipoproteinu LDL je významný lipoprotein Lp(a). Ten akceleruje jak aterogenezi, tak inhibicí fibrinolýzy zvyšuje riziko trombotické okluze. V intervenci vysokých koncentrací Lp(a) se prověřuje účinnost oligonukleotidu inhibujícího syntézu apolipoproteinu (a) - pelacarsenu. Nálezy z prvých fází klinického hodnocení jsou slibné. Poslední strategií, kde je vidět výrazný pokrok, je léčba zaměřená na snížení hypertriglyceridemie. Dosavadní léčba fibráty sice snížila koncentraci triglyceridů, vliv na pokles vaskulárních příhod však nebyl přesvědčivě doložen. Prověřuje se účinnost a bezpečnost nových postupů. Ty jsou zaměřeny zejména na zvýšení aktivity lipoproteinové lipázy. Je však otázkou, zda snížení hypertriglyceridemie povede též ke zlepšení prognózy, přesvědčivý důkaz zatím podán nebyl.
CELÝ ČLÁNEK

Léčba diabetu během hospitalizace

04/2020 MUDr. Jan Škrha jr., Ph.D.
Až čtvrtina hospitalizovaných pacientů v nemocnici má diabetes mellitus. Přitom léčba diabetika je v mnoha ohledech komplikovanější a vyžaduje více pozornosti. Úprava stávající, popřípadě nasazení nové antidiabetické terapie bývá v průběhu hospitalizace častým problémem. Článek poskytuje základní návod, jak léčit diabetiky hospitalizované pro jiné onemocnění na standardním lůžkovém oddělení, resp. jak minimalizovat riziko rozvoje hypoglykemií.
CELÝ ČLÁNEK

Současná léčba diabetické nefropatie

04/2020 Doc. MUDr. Vladimíra Bednářová, CSc.; MUDr. Hana Šafránková, Ph.D.
Diabetes mellitus 1. a 2. typu vede téměř u poloviny pacientů k onemocnění ledvin. Zhoršení renální funkce zvyšuje kardiovaskulární riziko, a tím i mortalitu pacientů s diabetem. Onemocnění ledvin musí být včas diagnostikováno a léčeno. Prevencí vzniku a progrese renálního postižení je léčba hypertenze, kompenzace diabetu a ovlivnění rizikových faktorů. Cílový glykovaný hemoglobin je od 45 do 60 mmol/mol, cílový krevní tlak pod 130/80 mm Hg. Základem léčby hypertenze jsou inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu nebo blokátory receptoru pro angiotenzin. Léčba diabetiků 2. typu zaznamenala v poslední době významnou změnu - kromě již užívaných léků snižujících inzulínovou rezistenci (metformin, thiazolidindiony) a léků zvyšujících inzulinovou sekreci (deriváty sulfonylurey, inkretiny) je k dispozici nová skupina léků - glifloziny. Glifloziny jsou blokátory sodíko-glukózového kotransportéru snižující zpětné vychytávání glukózy v proximálním tubulu. Glifloziny a agonisté glukagonu podobného peptidu 1 mají nefroprotektivní efekt a významně snižují kardiovaskulární riziko. Nefroprotekce a kardiovaskulární účinek je staví na přední místo mezi perorálními antidiabetiky.
CELÝ ČLÁNEK
1 2 3 4 5 6