Vybrané články

Zobrazují se články pro štítek kardiologie. Zobrazit všechny články

Hyperurikemie z pohledu kardiovaskulárního rizika

06/2018 Doc. MUDr. Petr Němec, Ph.D.
Dna představuje heterogenní skupinu metabolických onemocnění, pro kterou je charakteristická tvorba a ukládání depozit krystalů natrium urátů v různých tkáních. Nejvýznamnějším ovlivnitelným rizikovým faktorem pro rozvoj dny je hyperurikemie. Prevalence hyperurikemie a dny v posledních desetiletích narůstá. Mezi hlavní ovlivnitelné rizikové faktory vývoje hyperurikemie a dny patří obezita, hypertenze, diabetes mellitus a dyslipidemie, dále nadměrná konzumace červeného masa, fruktózy a alkoholu a léčba diuretiky. Dna i samotná hyperurikemie jsou spojeny se zvýšením celkové a kardiovaskulární mortality. Základním cílem dlouhodobé léčby dny je celoživotní snížení urikemie pod hodnotu 360 pmol/l. Některé práce naznačují, že dosažení tohoto cíle může být spojeno s redukcí celkové mortality pacientů s dnou. Nejčastější lékovou skupinou používanou k dlouhodobému snížení urikemie jsou inhibitory xanthinoxidázy alopurinol a febuxostat. Některé preklinické a klinické studie prokazují, že kromě účinku obou léků na snížení sérové koncentrace kyseliny močové, redukci počtu dnavých záchvatů a redukci velikosti a počtu dnavých tofů mohou mít tyto léky rovněž vazoprotektivní účinek. V rozporu s těmito daty jsou výsledky studie CARES, která prokázala mírný nárůst celkové a kardiovaskulární mortality u pacientů s dnou léčených febuxostatem ve srovnání s alopurinolem. Je zřejmé, že pacienti s dnou představují z pohledu rizika kardiovaskulární morbidity a mortality značně rizikovou skupinu nemocných. U každého pacienta s hyperurikemií a dnou by měla být pravidelně monitorována přítomnost komorbidit, konzumace alkoholu a používání diuretik. Léčba přidružených onemocnění a režimová opatření by měla být integrální součástí léčby dny.
CELÝ ČLÁNEK

Ezetimib - jeho účinek a role v léčbě dyslipidemií a kardiovaskulární prevenci

05/2018 MUDr. Luděk Táborský
Přístup k hypolipidemické terapii zahrnuje vedle dietních opatření a využití již známých a ověřených hypolipidemik vývoj nových léčiv, zasahujících na různé úrovni do metabolismu cholesterolu, a také vývoj možných léčebných kombinací s cílem zvýšit účinek stávající léčby. Jednou z často využívaných možností v současnosti je přidání ezetimibu ke stávající použité léčbě. Ezetimib je první zástupce skupiny selektivních inhibitorů absorpce ovlivnění absorpce vitaminů rozpustných v tucích, triglyceridů a žlučových kyselin. Místem jeho farmakologického účinku je kartáčový lem tenkého střeva, kde snižuje vstřebávání cholesterolu do enterocytu. Existuje celá řada preklinických i klinických studií demonstrujících příznivý vliv ezetimibu na koncentraci cholesterolu při monoterapii, ale také jeho synergický účinek při současném podávání inhibitoru HMG-CoA reduktázy (statinu). Ezetimib, podávaný samostatně nebo v kombinaci se statinem, signifikantně snižuje koncentraci LDL cholesterolu a zvyšuje koncentraci HDL cholesterolu. Tento efekt v současnosti prokázala studie IMPROVE-IT a z této studie také rezultují některé subanalýzy, zaměřené na léčbu hyperlipoproteinemie u diabetiků a na účinek kombinované léčby na zánětlivé markery (vysoce senzitivní C-reaktivní protein, hs-CRP). Léčivo je pacienty poměrně dobře tolerováno a incidence nežádoucích účinků se blíží placebu. V klinické praxi je ezetimib v monoterapii určen pacientům, u nichž jsou kontraindikována hypolipidemika jiných skupin. Kombinovaná terapie se statinem je indikována pacientům, kteří hůře tolerují vysokou dávku statinu nebo u nichž nelze cílových hodnot LDL cholesterolu dosáhnout maximální dávkou statinu.
CELÝ ČLÁNEK

Perioperační péče o pacienty užívající perorální antikoagulancia

04/2018 Doc. MUDr. Tomáš Kvasnička, CSc.
V perioperačním období je u každého pacienta léčeného antikoagulancii potřeba vyhodnotit poměr mezi rizikem krvácení a rizikem tromboembolické příhody vyplývajícím ze samotného chirurgického výkonu. Výsledky z velkých randomizovaných studií, které se zabývaly optimálním perioperačním režimem, jsou omezené. Aktuální doporučení pro perioperační postup vycházejí z očekávaného rizika krvácení. U elektivních výkonů spojených s vysokým rizikem krvácení lze zvážit ukončení perorální antikoagulační léčby bez přemostění, při nízkém riziku krvácení se po vysazení perorálního antikoagulancia zahájí přemosťující terapie nefrakcionovaným nebo nízkomolekulárním heparinem. Doba vysazení warfarinu nutná před chirurgickým výkonem vychází z jeho delšího biologického poločasu eliminace. K poklesu INR pod 2,0 jsou zpravidla třeba dva až tři dny, k normalizaci INR je potřeba pět dní. U přímých perorálních antikoagulancií je vzhledem k jejich farmakokinetickému a farmakodynamickému profilu doba nezbytného přerušení antikoagulační léčby v porovnání s warfarinem kratší. U pacientů s normální funkcí ledvin je nutno přerušit podávání dabigatranu dva dny před standardním chirurgickým výkonem, u rivaroxabanu nejméně 24 hodin a u apixabanu 48 hodin předem. Nová perorální antikoagulancia nejsou určena k přemostění léčby jinými antikoagulancii nebo antiagregancii. Tento přehledový článek uvádí praktický postup optimální perioperační strategie u pacientů s perorální antikoagulační terapií.
CELÝ ČLÁNEK

Antidiabetika a kardiovaskulární riziko

04/2018 MUDr. Jan Škrha jr., Ph.D.
Diabetes mellitus je onemocnění se zvýšenou kardiovaskulární morbiditou i mortalitou. V minulosti se ukázalo, že některá antidiabetika mohou kardiovaskulární riziko ještě zvyšovat. Proto musí nyní nově registrovaná antidiabetika nejen účinně snižovat glykemii, ale také prokázat svoji kardiovaskulární bezpečnost či dokonce protektivitu. Článek ukazuje kardiovaskulární rizika, popřípadě přínosy jednotlivých antidiabetik.
CELÝ ČLÁNEK

Antihypertenziva a metabolický syndrom - nová doporučení

04/2018 Prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc.
Po pěti letech od vydání posledních doporučení České společnosti pro hypertenzi došlo k posunu názorů na některé otázky týkající se diagnostiky a léčby hypertenze, což bylo důvodem pro vydání nových doporučení.1 V tomto článku se budeme věnovat léčbě hypertenze v rámci metabolického syndromu. V České republice je 24 % pacientek a 32 % pacientů s metabolickým syndromem.2
CELÝ ČLÁNEK

Novinky v metabolickém syndromu

04/2018 Prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc.
Metabolický syndrom je teorií, která je letos stará již 30 let. Několik různých definic se pokouší vysvětlit častý společný výskyt rizikových faktorů aterosklerózy. Až později byl popsán vztah metabolického syndromu k tzv. systémovému zánětu vznikajícímu v tukové tkáni a k zánětlivým onemocněním typu chronické bronchitidy či psoriáz či k onemocněním degenerativním, jako je Alzheimerova choroba. I poslední léta ukazují, že o metabolickém syndromu je stále publikována mnoho a že se zdaleka nejedná o problematiku uzavřenou.
CELÝ ČLÁNEK

Plicní hypertenze a jiné kardiovaskulární komplikace systémových onemocnění pojiva

02/2018 MUDr. Regina Herčíková; doc. MUDr. Pavel Jansa, Ph.D.
Systémová onemocnění pojiva představují skupinu autoimunitních onemocnění postihujících často několik orgánů či orgánových systémů, zejména ledviny, plíce, kůži a pohybový aparát. Ani postižení kardiovaskulárního systému není neobvyklé a mnohdy je natolik závažné, že výrazně zhoršuje prognózu a v některých případech dokonce představuje vedoucí příčinu úmrtí u těchto nemocných. Cílem tohoto sdělení je podat ucelený přehled nejčastějších kardiovaskulárních komplikací - tj. postižení srdce, periferních a plicních cév - a zdůraznit význam screeningu, včasné diagnózy a správné léčby, které mohou významně zpomalit průběh základní choroby a zlepšit její prognózu.
CELÝ ČLÁNEK

Výhody fixních kombinací antidiabetik u pacientů se špatnou adherencí k léčbě

02/2018 MUDr. Milan Flekač, Ph.D.
Jak známo, perorální antidiabetika ztrácejí v monoterapii postupně účinnost, proto je nutné včas kombinovat různé typy antidiabetik, někdy i v menších dávkách. Další komorbidity často přítomné při diabetes mellitus 2. typu, tedy arteriální hypertenze, dyslipidemie, poruchy koagulace a další, vyžadují komplexní farmakoterapii. Určitě je dobré léčit vše, ale je třeba také zajistit, aby pacient léky užíval. Pokud pacient nechce užívat veškerou doporučenou medikaci, je vhodné stanovit priority, aby užíval alespoň to nejdůležitější. Již pro iniciální fázi léčby diabetes mellitus 2. typu se v současné době doporučují v řadě situací kombinace antidiabetik z různých skupin. Proto je možné využití kombinovaných přípravků perorálních antidiabetik, které spojují většinou účinky metforminu a některého z léčiv 2. linie, zejména inhibitorů dipeptidyl peptidázy (DPP-4), inhibitorů sodíko-glukózového ko-transportéru 2 (SGLT-2) či pioglitazonu. Je známou skutečností, že fixní kombinace léčiv zvyšují adherenci pacienta k léčbě, a tím i její úspěšnost.
CELÝ ČLÁNEK

Liraglutid v léčbě diabetes mellitus 2. typu: komplexní ovlivnění metabolických parametrů i kardiovaskulárního rizika

02/2018 Prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc.
Podávání agonistů glukagonu podobného peptidu 1 (GLP-1) představuje v současné době jeden z nejúčinnějších způsobů léčby diabetes mellitus 2. typu, a to díky zlepšení kompenzace diabetů v kombinaci se snížením hmotnosti, poklesem krevního tlaku a s řadou dalších pozitivních účinků na kardiovaskulární rizikové faktory. Liraglutid je zatím jediný z dostupných inkretinových léků, který k těmto účinkům přidává ještě pozitivní vliv na kardiovaskulární komplikace, celkovou a kardiovaskulární mortalitu a progresi diabetického onemocnění ledvin. V tomto článku shrnujeme komplexní účinky liraglutidu na kompenzaci diabetu, kardiovaskulární rizikové faktory a kardiovaskulární komplikace a hodnotíme jeho současné postavení v léčbě diabetu.
CELÝ ČLÁNEK

Farmakologické možnosti podpory mikrocirkulace u syndromu diabetické nohy

02/2018 MUDr. Pavlína Piťhová, Ph.D.
Syndrom diabetické nohy znamená přítomnost ulcerace na noze diabetika distálně od kotníku, jedná se o závažnou a velmi obtížně léčitelnou komplikaci diabetes mellitus. Léčba musí být komplexní a musí zahrnovat odlehčení postižené končetiny, revaskularizaci v případě ischemie, antibiotickou léčbu v případě infekce, debridement a přípravu spodiny rány a vhodné krytí rány. Zdá se, že rozhodujícím momentem pro zhojení diabetické ulcerace je dobře fungující mikrocirkulace. V popředí zájmu jsou tedy vedle metod nefarmakologických i metody farmakologické podpory mikrocirkulace, zejména použití alprostadilu a sulodexidu.
CELÝ ČLÁNEK

Místo warfarinu v antikoagulační léčbě

02/2018 MUDr. Kateřina Lefflerová, CSc.
Antikoagulační Léčba patří k nejúčinnějším Léčebným postupům v kardiovaskulární farmakoterapii. PeroráLní antikoagulační Léčba se opírá více než 60 Let o antagonistu vitaminu K - warfarin. Mezi nejčastěji uváděná úskaLí této Léčby patří obtížná predikce odpovědi na terapeutickou dávku, úzké terapeutické okno, nutnost častých kontroL INR, Lékové a potravinové interakce. AčkoLiv je Léčba warfarinem spojena s řadou úskaLí a v tomto tisíciletí byLa zavedena do kLinické praxe nová antikoaguLancia, zůstává warfarin piLířem peroráLní antikoaguLační Léčby a v některých indikacích i Lékem první voLby.
CELÝ ČLÁNEK

Cílená prevence cévních mozkových příhod

02/2018 Doc. MUDr. Lukáš Zlatohlávek, Ph.D.
Cévní mozkové příhody jsou druhou nejčastější příčinou mortality v našich zemích. Třetina pacientů zemře do jednoho měsíce, další třetina má trvalé následky. Důsledná intervence všech rizikových faktorů, ať v primární či sekundární prevenci, je klíčová v ovlivnění prevalence onemocnění. Stěžejním rizikovým faktorem je v tomto případě arteriální hypertenze. Důsledná kontrola krevního tlaku je tedy pro prevenci cévní mozkové příhody často kauzální. Zvláště významným prediktorem pro vznik cévní mozkové příhody je vysoký pulzní tlak. Rozhodující v primární i sekundární prevenci je správná volba farmakologické intervence. Nejvíce protektivních důkazů mají léky ovlivňující renin-angiotenzin-aldosteronový systém, ideálně v kombinaci. Nezapomeňme, že pro adekvátní adherenci k terapii našich pacientů je optimální užití těchto léků ve fixních kombinacích. K minimalizaci následků cévních mozkových příhod je nutná nejen ideální farmakologická léčba, ale i časná intervence iktových center a následná komplexní péče (výživa, fyzioterapie, ergoterapie).
CELÝ ČLÁNEK

Inhibitor proteinu PCSK9 – alirocumab v klinických studiích, program ODYSSEY

02/2018 Doc. MUDr. Tomáš Kovárník, Ph.D.; MUDr. Michaela Šnejdrlová, Ph.D.
Souhrnný článek popisuje mechanismus účinku hypolipidemika alirocumabu a přehled programu studií ODYSSEY, který zkoumá účinky tohoto hypolipidemika u pacientů s familiární hypercholesterolemií a rovněž u nemocných s vysokým kardiovaskulárním rizikem.
CELÝ ČLÁNEK

Přístup k pacientovi s obtížně léčitelnou hypertenzí

02/2018 Doc. MUDr. Jitka Mlíková Seidlerová, Ph.D.
Obtížně léčitelná hypertenze není jasně definovaný pojem. Příčinou obtížného dosažení cílových hodnot krevního tlaku může být nediagnostikovaná sekundární etiologie hypertenze. Další možností je pseudorezistence, která může být způsobena nesprávnou technikou měření krevního tlaku, panickými atakami či nespoluprací (non-adherencí k léčbě) pacienta. Bohužel není výjimkou, že problém je na straně lékaře: nesprávně zvolená léková kombinace, příliš složité dávkovací schéma, chybění diuretika v léčbě, nedostatečná motivace pacienta. K úspěchu léčby pomáhá zjednodušení léčebného schématu. Preferujeme léky s dlouhým biologickým poločasem eliminace podávané jedenkrát denně a fixní lékové kombinace. Pokud se nedaří dosáhnout cílových hodnot krevního tlaku, je na místě vyšetření nemocného ve specializované hypertenzní poradně.
CELÝ ČLÁNEK

Optimalizace léčby hypertenze z pohledu každodenní praxe

02/2018 MUDr. Petra Vysočanová
Arteriální hypertenze je v České republice nejčastějším kardiovaskulárním onemocněním. V dospělé populaci se vyskytuje asi ve 40 %, s nárůstem ve vyšších věkových skupinách. Arteriální hypertenze a hypercholesterolemie patří také k nejdůležitějším rizikovým faktorům vzniku dalších kardiovaskulárních onemocnění. Vzhledem ke snadné diagnostice, dobré dostupnosti lékařské péče a široké nabídce antihypertenziv by arteriální hypertenze měla být jak dobře léčitelným onemocněním, tak snadno ovlivnitelným rizikovým faktorem. Ovšem i přes výše uvedené většina hypertoniků stále nedosahuje uspokojivé kontroly krevního tlaku. Při snaze o dobrou kontrolu krevního tlaku je třeba umět správně změřit krevní tlak, sestavit optimální terapii vhodnou pro konkrétního pacienta a také kontrolovat compliance pacienta s námi doporučenou léčbou. Až u 15 % nemocných se setkáváme s rezistentní hypertenzí, kdy je nutné ke kontrole krevního tlaku používat kombinaci antihypertenziv a je nezbytné vyšetřit sekundární hypertenzi. Zvláštní přístup vyžadují pacienti s kolísáním krevního tlaku.
CELÝ ČLÁNEK

Léčba ke snížení koncentrace LDL cholesterolu – od atorvastatinu po ezetimib

02/2018 Doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D.
Současné podávání více než jednoho léčiva k ovlivnění kardiovaskulárního rizika zásahem do metabolismu sérových lipoproteinů není ve srovnání s postupy v léčbě arteriální hypertenze či diabetu zdaleka tak často využíváno. Základem hypolipidemické léčby je ve velké převaze případů statin, k němuž je v případě nutnosti dalšího snížení LDL cholesterolu možná kombinace s ezetimibem nebo sekvestranty žlučových kyselin - pryskyřicemi. Velmi zajímavé a slibné jsou výsledky probíhajících studií s některými novými hypolipidemiky. Především monoklonální protilátky proti PCSK9 nabízejí možnosti velmi výrazného ovlivnění lipidogramu. I jejich místo bude převážně v kombinačních farmakologických režimech. Využití fixních kombinací statinu s ezetimibem považujeme za vítanou pomůcku ke zlepšení adherence, kterou v kontextu nových a mnohdy komplikovanějších léčebných režimů budeme udržovat stále obtížněji.
CELÝ ČLÁNEK

Co přináší nová kombinace sacubitril/valsartanu pacientům se srdečním selháním a s dalšími komorbiditami

02/2018 MUDr. Miloš Kubánek, Ph.D.
Z hlediska farmakoterapie srdečního selhání se sníženou ejekční frakcí levé komory (heart failure with reduced ejection fraction, HFrEF) je důležité, že komorbidity mohou ovlivňovat farmakokinetiku a farmakodynamiku použitých léků, a tím i účinnost a bezpečnost léčby. Na druhou stranu může farmakoterapie HFrEF v některých případech negativně ovlivňovat vývoj komorbidit. V případě kombinace sacubitril/valsartanu je doporučeno u pacientů s glomerulární filtrací 30-60 ml/min/1,73 m2, jaterní dysfunkcí stupně B podle Childovy-Pughovy klasifikace nebo systolickým krevním tlakem 100-110 mm Hg zahájit léčbu nejnižší dávkou a pečlivě pacienty monitorovat. Významným nálezem je zpomalení poklesu glomerulární filtrace a nižší výskyt závažné hyperkalemie při léčbě touto kombinací v porovnání s enalaprilem. Překvapením je snížení glykovaného hemoglobinu a sérové koncentrace kyseliny močové při léčbě kombinací sacubitril/valsartanu, což otvírá nové možnosti pro individualizovanou léčbu HFrEF. Univerzálním nálezem je u většiny komorbidit přetrvávající benefit z léčby touto kombinací v porovnání s enalaprilem.
CELÝ ČLÁNEK

Fixní kombinace antihypertenziv s hypolipidemiky

01/2018 Doc. MUDr. Filip Málek, Ph.D., MBA
Kombinace léků, které současně ovlivňují dva významné rizikové faktory kardiovaskulárních příhod, představují moderní směr léčby. Výhodná se jeví kombinace antihypertenziv se statiny, protože vědecké důkazy prokázaly významné snížení kardiovaskulárního rizika. Důkazy máme pro kombinaci blokátorů kalciových kanálů se statiny a kombinaci blokátorů kalciových kanálů a inhibitorů enzymu konvertujícího angiotenzin se statiny. Statiny zřejmě podporují antihypertenzní účinek vlastním působením na snížení krevního tlaku.
CELÝ ČLÁNEK

Využití inzulínových analog v léčbě diabetů 1. i 2. typu, u těhotných žen i u dětí

06/2017 Doc. MUDr. Rudolf Chlup, CSc.
Tato přehledová práce shrnuje základní informace o léčbě rychlými i depotními inzulínovými analogy. Pojednává rovněž o analogách inkretinů, o novém ultrarychlém inzulinovém analogu aspart a o prvním duálním přípravku obsahujícím směs analoga inzulinu s analogem inkretinu. Závěry se opírají o literární reference i o vlastní pozorování. Inzulinová analoga (aspart, rychle působící inzulin aspart, glulisin, lispro, degludec, detemir, glargin) by měla patřit mezi léky první volby při léčbě diabetu 1. i 2. typu. Pro časná stadia diabetu 2. typu dávají dobrou perspektivu i analoga inkretinů (dulaglutid, exenatid, liraglutid, lixisenatid, semaglutid) a rovněž duální přípravky (liraglutid + degludec).
CELÝ ČLÁNEK

Chronická obstrukční plicní nemoc u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním - beta-blokátory ano, či ne?

06/2017 MUDr. Milan Sova, Ph.D.
Použití beta-blokátorů u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) a kardiovaskulárními onemocněními se v minulosti setkávalo s obavami ve smyslu potenciálního zhoršení plicních funkcí a výskytu exacerbací CHOPN. Kvůli tomu řada pacientů nebyla těmito přípravky léčena, a to ani přes jasný klinický kardiovaskulární přínos, který byl prokázán v celé řadě studií. V této práci jsou uvedeny aktuální poznatky týkající se této problematiky a vyvracející nejčastější mýty a dohady.
CELÝ ČLÁNEK
1 2 3