Vybrané články

06/2023 MUDr. Jolana Mračková, Ph.D.
Migréna je časté chronické neurologické onemocnění, které je typicky charakterizované opakujícími se, často velmi těžkými atakami bolesti hlavy a doprovodnými symptomy, jako je nauzea, zvracení, fotofobie, fonofobie a další. Etiologie je multifaktoriáLní. Fremanezumab je humanizovaná monoklonální protilátka cílící na CGRP (calcitonin gene related peptide) - jeden z velmi důležitých mediátorů v patofyziologii migrény. Zdá se, že fremanezumab vykazuje profylaktické účinky nejen u migrény, ale také příznivě ovlivňuje souběžnou depresi, případně úzkost. V našem sdělení prezentujeme případ 33leté nemocné s migrénou s aurou a komorbidní depresí. Léčba fremanezumabem má pozitivní účinek jak na její migrény, tak na depresi.
 

05/2023 MUDr. Hana Roháčová, Ph.D.
Článek je věnován meningokokovým infekcím, které přes nízkou incidenci jsou stále hrozbou především pro děti a dospívající. V současné době se rozšířilo portfolio očkovacích látek o další vakcínu určenou k prevenci sérotypů A, C, W a Y.

05/2023 MUDr. Martin Slížek; MUDr. Dita Smíšková, Ph.D.
Vysoká incidence klíšťové meningoencefaiitidy a častý výskyt komplikací činí z této nemoci epidemiologicky i klinicky nejvýznamnější arbovirózu nejen v ČR, ale i ve většině zemí střední a východní Evropy a v některých částech Asie. Navzdory relativně nízké smrtnosti zanechává tato infekce centrálního nervového systému až u poloviny nemocných dlouhodobé či trvalé následky, a představuje tak zásadní zátěž nejen pro pacienty samotné, ale i pro zdravotní a sociální systém. Jedinou spolehlivou ochranou proti klíšťové meningoencefalitidě je očkování, v případě rozvoje onemocnění jsme nadále odkázáni na symptomatickou a antiedematózní léčbu.

05/2023 Doc. MUDr. Yvona Angerová, Ph.D.
Cévní mozková příhoda (CMP) je velmi závažné život ohrožující onemocnění, které má stále vysokou úmrtnost a je jednou z nejčastějších příčin těžkého získaného doživotního zdravotního postižení dospělých. Následky CMP mohou být různé, od poruch motoriky po kognitivní funkce. Nejčastějšími poruchami jsou centrální parézy, pro které je charakteristický vývoj spasticity a spastické dystonie. V jejich léčbě významně pomáhá lokální intramuskulární aplikace botulotoxinu. Rehabilitace bývá dlouhodobá a měla by být poskytována interprofesním rehabilitačním týmem. Akutní fáze léčby probíhá v ČR nejčastěji v síti iktových center (Center vysoce specializované cerebrovaskulární péče a Center vysoce specializované péče o pacienty s iktem). Důležité je však i dlouhodobé ambulantní sledování a nasměrování pacientů na specializovaná pracoviště, kde jim bude poskytnuta odpovídající péče.
 

02/2022 MUDr. Ingrid Niedermayerová; MUDr. Lubica Joppeková
Bolesti hlavy patří mezi nejčastější symptomy onemocnění covidem-19, kdy se fenotypem manifestují jako migrenózní nebo tenzní. Byla prokázána asociace mezi bolestí hlavy a anosmií/ageusií. Patogeneze není zcela objasněna, ale existuje několik pravděpodobných patogenetických mechanismů. V období pandemie se navýšilo množství spouštěcích faktorů pro bolesti hlavy (změna denního režimu, stres, porucha spánku, úzkosti, deprese). Telemedicína se ukázala jako vhodná alternativa pro léčbu nekomplikovaného typu bolestí hlavy.

06/2021 MUDr. Zbyšek Pavelek, Ph.D.; doc. MUDr. Martin Vališ, Ph.D.
Roztroušená skleróza je chronické zánětlivé demyelinizační onemocnění postihující centrální nervový systém. Léčebné možnosti se u roztroušené sklerózy v posledních letech značně rozšířily. Lékové portfolio nově obsahuje ofatumumab. Ofatumumab je plně humánní monoklonální protilátka proti antigenu CD20. Její účinnost byla prokázána v řadě klinických studií. Má významný protizánětlivý účinek, snižuje počty relapsů a pozitivně ovlivňuje radiologické parametry nemoci.

06/2021 MUDr. Simona Halúsková; prof. MUDr. Martin Vališ, Ph.D., FEAN; MUDr. Zbyšek Pavelek, Ph.D.
Roztroušená skleróza (RS) je chronické zánětLivé autoimunitní a neurodegenerativní onemocnění centrálního nervového systému postihující zejména mladé dospělé. Sekundárně-progresivní forma RS (SP-RS) představuje celosvětově druhou nejčastější formu RS. Zatímco pro relaps-remitentní RS (RR-RS) máme k dispozici několik schválených léčiv modifikujících průběh choroby, účinný lék pro SP-RS dlouho chyběl. Siponimod, selektivní modulátor sfingosin-1-fosfátových receptorů, je prvním perorálním přípravkem schváleným k léčbě SP-RS, u kterého bylo prokázáno zpomalení klinicky potvrzené progrese. Účinnost léku byla doložena ve studii EXPAND.

01/2021 MUDr. Jiří Piťha
Myasthenia gravis je autoimunitní onemocnění s produkcí protilátek na postsynaptické membráně nervosvaíové pLoténky, nejčastěji proti acetyíchoíinovému receptoru. Projevuje se svalovou slabostí a unavitelností. Diagnostika spočívá v důkladném neurologickém vyšetření se zaměřením na latentní nebo zjevnou slabost predilekčně postiženích svalů, elektrofyziologickém vyšetření, vyšetření mediastina výpočetní tomografií (computed tomography, CT) a stanovením autoprotilátek. Léčba je symptomatická či kauzální, spočívající v podávání imunosupresiv, a bud' dlouhodobá, či akutní k ovlivnění urgentních stavů. Některé léky mohou průběh onemocnění zhoršit. V posledních letech se u refrakterních forem onemocnění zavádí podávání biologické léčby.

06/2020 MUDr. Martin Zulák
Léčba roztroušené sklerózy se spolu s výzkumem patogeneze stále rozvíjí. Hlavní modalitou v léčbě této nemoci jsou kortikosteroidy a imunomodulační terapie pomocí chorobu modifikujících léků (disease modifying drugs, DMD). Ovšem v případech agresivního průběhu nemoci s nedostatečnou léčebnou odpovědí na dosavadní terapie se zdá být efektivní podání imunoablativní terapie s následnou autologní transplantací krvetvorných buněk. Tento postup vede ke stabilizaci choroby, kdy u některých pacientů trvá remise onemocnění i přes deset let a na rozdíl od léčby DMD vede i ke zmírnění invalidity pacienta. Imunoablativní terapie se u roztroušené sklerózy provádí přes dvě desetiletí. Jejím smyslem je eliminace autoreaktivních lymfocytů a obnovení tolerance imunitního systému, což má příznivý vliv na autoimunitní proces. Imunoablativní léčba s sebou nese nový pohled na léčbu tohoto onemocnění. Potransplantační průběh bývá bez výrazných komplikací. Sledování imunitní rekonstituce poskytuje příležitost studovat patofyziologické děje a odhalit vhodný indikační marker k určení úspěšnosti léčby. Problémem jednotného hodnocení úspěšnosti léčby je však individualizace transplantačních režimů v různých centrech. Z dosavadních výsledků vyplývá, že po imunoablativní terapii dochází k depleci Th17 lymfocytů, ke zvýšení thymopoézy a ke změně T buněčných receptorů CD4+ lymfocytů před léčbou a po ní.

06/2020 MUDr. Zbyšek Pavelek, Ph.D.; prof. MUDr. Martin Vališ, Ph.D.
Roztroušená skleróza je chronické zánětlivé demyelinizační onemocnění postihující centrální nervový systém. Léčebné možnosti se u roztroušené sklerózy v posledních letech značně rozšířily. Přesto nebyl doposud k dispozici lék, který by účinně zpomaloval progresi disability u pacientů se sekundárně progresivní formou roztroušené sklerózy. Siponimod je první perorální lék pro sekundárně progresivní formu roztroušené sklerózy s aktivitou onemocnění významně ovlivňující progresi disability a patologické změny v mozkové tkáni. Jedná se o selektivní modulátor receptoru pro sfingosin-1-fosfát (S1P1 a S1P5) s příznivým bezpečnostním profilem odpovídajícím ostatním modulátorům receptoru S1P.

06/2020 MUDr. Martin Slížek; MUDr. Tereza Rudová; MUDr. Dita Smíšková, Ph.D.
Bakteriální i virové infekce centrálního nervového systému mohou mít závažný průběh s těžkými následky, včetně úmrtí. Nejvíce ohrožené jsou okrajové věkové skupiny a osoby se sníženou funkcí imunitního systému. Pouze u některých agens je k dispozici účinná kauzální léčba, kterou je možné při včasném podání příznivě ovlivnit průběh onemocnění. Vakcinace je snadnou a účinnou možností prevence. Lze tak předcházet především těžkým bakteriálním infekcím způsobeným meningokoky, pneumokoky a hemofily. Přestože účinná vakcína proti viru klíšťové meningoencefalitidy je běžně dostupná, incidence tohoto onemocnění v České republice je nejvyšší ze všech evropských zemí. Sdělení obsahuje souhrn současných vakcinačních možností proti patogenům vyvolávajícím neuroinfekce, hlavní indikace očkování a doporučovaná očkovací schémata.

03/2020 MUDr. Petra Nytrová, Ph.D.
Neuromyelitis optica a onemocnění jejího širšího spektra jsou vzácná autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému typicky postihující zrakové nervy, míchu a méně často mozkový kmen nebo supratentoriální oblasti mozku. Objev protilátek proti akvaporinu 4 (AQP4-IgG) výrazně zlepšil diagnostiku tohoto onemocnění, rozšířil spektrum klinického postižení a zlepšil poznatky o patogenezi této nemoci. Typický průběh nemoci je relaps-remitentní, přičemž invalidita pacientů je způsobena atakami nemoci. Nedávno publikované výsledky klinických studií potvrdily účinek několika monoklonálních protilátek (eculizumab, inebilizumab a satralizumab) na snížení rizika relapsů této nemoci.

01/2020 MUDr. Marek Hakl, Ph.D.
Bolesti zad jsou závažným socioekonomickým problémem. Patří mezi jednu z nejčastějších příčin pracovní neschopnosti. Jejich léčba musí být multidisciplinámí, vedle účinné farmakoterapie je vhodná rehabilitace, případně psychoterapie. Základem farmakoterapie jsou analgetika všech skupin včetně silných opioidů v případě silných bolestí při těžkém postižení páteře. Opioidní medikaci je vhodné doplnit analgetiky neopioidními. Jako doplňkový lék je v řadě případů účinné i konopí, které je nově pro pacienty k dispozici.

06/2019 Kateřina Dvořáková; MUDr. Petra Praksová, Ph.D.
Cílem tohoto článku je snaha nahlédnout na osudy chronicky nemocných, tak jak je sami vnímají, a pochopit, že na zkvalitnění jejich života může mít vliv každý z nás. Článek se zabývá výsledky dotazníkového průzkumu, který byl proveden v neurologické ambulanci s pacienty s roztroušenou sklerózou a bolestmi zad.

05/2019 MUDr. Daniel Václavík, Ph.D.
V sekundární prevenci cévní mozkové příhody je nutná pravidelná kontrola a léčba obecných vaskulárních rizikových faktorů (hypertenze, diabetes mellitus, hypercholesterolemie). Nezbytná jsou režimová opatření jako zanechání kouření, omezení abúzu alkoholu, dieta s nízkým obsahem nasycených tuků, bohatá na ovoce, zeleninu a vlákninu, pravidelná fyzická aktivita a snížení nadváhy. V sekundární prevenci pacienty s prokázanou kardiogenní embolizací indikujeme k léčbě antikoagulancii, pacienty s nekardiogenními ikty k antiagregační léčbě. Pacienti se symptomatickou stenózou krkavice nad 70 % jsou indikováni ke karotické endarterektomii nebo zavedení stentu na pracovišti s operačním rizikem pod 6 %.

05/2019 Doc. MUDr. Eva Vlčková, Ph.D.
Léčba pacientů s bolestivou polyneuropatií zahrnuje: 1) identifikaci a případně léčbu příčinného faktoru polyneuropatií, 2) léčbu vlastního periferně neurogenního postižení a 3) terapii neuropatické bolesti. Nejčastějším etiologickým faktorem polyneuropatií je v našich podmínkách diabetes mellitus. Ovlivnění vlastní periferní neuropatie je účinnější u demyelinizačních typů polyneuropatií, zatímco možnosti farmakologické prevence či signifikantní podpory regenerace vzniklého axonálního postižení jsou velmi omezené. V terapii neuropatické bolesti patří k lékům první volby antiepileptika ze skupiny ligandů α2δ podjednotky napěťově řízených kalciových kanálů (gabapentin, pregabalin) a antidepresiva ze skupiny inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (duloxetin, venlafaxin) nebo tricyklická antidepresiva (amitriptylin). Jako léky druhé volby lze využít tramadol či silné opioidy a v případě lokalizované bolesti také topicky aplikované léky (capsaicin, lidocain).

05/2019 MUDr. Lenka Juříková; MUDr. Zdenka Bálintová
Nervosvalová onemocnění patří se svou incidencí menší než 1 : 5 000 mezi vzácná onemocnění. Jejich společným projevem je progredující svalová slabost. Díky novým diagnostickým metodám a zejména pokroku v oblasti molekulární genetiky narůstají znalosti o těchto onemocněních a tím se otvírají i nové možnosti jejich léčby. Největšího pokroku dosáhl výzkum v oblasti terapie Duchennovy svalové dystrofie a spinální muskulární atrofie. Právě této problematice je článek věnován.

05/2019 MUDr. Rudolf Kotas, Ph.D.
Tento systematický přehled shrnuje existující znalosti o patofyziologii migrény v současnosti a vývoj monoklonálních protilátek v léčbě tohoto onemocnění. V patofyziologii migrény hraje rozhodující úlohu aktivace trigeminovaskulárního systému a uvolnění calcitonin gene-related peptidu (CGRP), substance P a neurokininu A. Tyto mediátory vedou k sterilnímu perivaskulárnímu neurogennímu zánětu na meningách. Pozornost je směřována zejména k CGRP, který se zdá být klíčovým mediátorem v patofyziologii migrény. V trigeminovaskulárním systému aktivace určitých subtypů kanálů TRP (transient receptor potential channels), tzv. TRPV1 a TRPA1, je zodpovědná za uvolnění CGRP a dalších mediátorů z trigeminových nociceptivních neuronů. Nejslibnějším novým přístupem v profylaktické léčbě jsou monoklonální protilátky schopné blokovat buď CGRP, nebo jeho receptor, jako je erenumab, fremanezumab, galcanezumab a eptinezumab. Nedávno se pozornost soustředila na tzv. pituitary adenylate cyclase-activating peptide 38 (PACAP38), který se zdál být u migrény zajímavou molekulou. Avšak profylaktický účinek monoklonálních protilátek proti tomuto peptidu nebyl potvrzen.

05/2019 MUDr. Simona Halúsková; MUDr. Zbyšek Pavelek, Ph.D.; doc. MUDr. Martin Vališ, Ph.D., FEAN
Roztroušená skleróza (RS) je chronické zánětlivé autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému, postihující zejména mladé dospělé. Léčba relaps-remitentní RS zaznamenala v posledních letech výrazný pokrok. Ve světle rozšiřujících se léčebných možností se stává otázka bezpečnosti a pravidelného monitoringu důležitou součástí rozhodování při volbě vhodného přípravku. Práce nabízí přehled jednotlivých léků modifikujících průběh onemocnění používaných v terapii RS a jejich nejčastějších nežádoucích účinků.

05/2019 MUDr. Zbyšek Pavelek, Ph.D.; doc. MUDr. Martin Vališ, Ph.D., FEAN
Roztroušená skleróza je chronické zánětlivé autoimunitní onemocnění postihující centrální nervový systém. Roztroušená skleróza zůstává nadále nevyléčitelné onemocnění. Současná léčba, zejména pokud je nasazena v časné fázi onemocnění, dokáže zpomalit progresi onemocnění a tím i oddálit invaliditu pacientů. Jelikož je jedním ze základních cílů léčby zachování funkční nezávislosti a udržení kvality života nemocného, je kladen velký důraz na výběr adekvátního léčebného přípravku. Publikace se zabývá cílem léčby roztroušené sklerózy, klinickými i paraklinickými parametry a jejich vztahem k disabilitě.