Vybrané články

Zobrazují se články pro štítek angiologie. Zobrazit všechny články

Warfarin stále na scéně

02/2019
Ve dnech 28. 2.-2. 3. 2019 se v Praze konaly 44. angiologické dny s mezinárodní účastí. V jejich rámci ve spolupráci se společností PRO.MED.CS a za předsednictví doc. MUDr. Petra Dulíčka, Ph.D., proběhlo i symposium nazvané Warfarin stále na scéně. Na symposiu zazněla dvě sdělení věnovaná minulosti, současnosti a budoucnosti antikoagulační léčby s důrazem na warfarin (prof. MUDr. Jan Bultas, CSc., Farmakologický ústav 3. LF UK Praha, a doc. MUDr. Petr Dulíček, Ph.D., IV. interní hematologická klinika FN a LF UK Hradec Králové) a také sdělení MUDr. Aleny Bulíkové, Ph.D. (Oddělení klinické hematologie FN Brno) o antifosfolipidovém syndromu.
CELÝ ČLÁNEK

Farmakologická profylaxe a léčba tromboembolismu u pacientu s dědičným trombofilním stavem

02/2019 MUDr. Zuzana Zenáhlíková, Ph.D.
Článek se zabývá pacienty s vrozenou dispozicí k žilnímu tromboembolismu a možnostmi, jak u těchto jedinců vzniku trombózy předcházet a jakým způsobem ji lze v souladu se současnými doporučeními efektivně léčit. V úvodu je vysvětleno, co to hereditární trombofilie je a u jakých skupin nemocných je vyšetření těchto stavů indikováno. Dále jsou rozebrány rizikové situace, ve kterých je vhodné u pacientů s hereditární trombofilií zajišťovat farmakologickou profylaxi tromboembolické nemoci, především se zaměřením na období těhotenství a šestinedělí. Na závěr jsou uvedeny nejnovější možnosti farmakoterapie tromboembolické nemoci s přihlédnutím ke specifikům léčby právě u pacientů s vrozenou trombofilií.
CELÝ ČLÁNEK

Nízkomolekulární hepariny a jejich význam v praxi

02/2019 MUDr. Zuzana Kovářová Kudrnová, Ph.D.
Hepariny a nízkomolekulární hepariny jsou řazeny mezi nepřímá parenterální antikoagulancia. Jejich účinek je zprostředkován plazmatickými kofaktory, nemají tedy vlastní vnitřní antikoagulační aktivitu. Dnes jsou v převážné většině užívány jak v prevenci, tak v léčbě tromboembolické nemoci nízkomolekulární hepariny, hlavně pro svůj lepší farmakokinetický profil, předvídatelnost účinku a také proto, že jejich účinek není, až na výjimky, nutné monitorovat.
CELÝ ČLÁNEK

Jak se žije s chronickým žilním onemocněním - příběhy pacientů v různých stadiích chronického žilního onemocnění

02/2019 MUDr. Júlia Černohorská
Jak se žije s onemocněním, kterým podle posledních celosvětových statistických údajů trpí více než 50 % populace? Jak se žije s onemocněním, které má šest, respektive sedm stadií (od nejméně komplikovaného bez viditelných projevů až po stadium bércového vředu)? Odpovídají každému stadiu typické subjektivní obtíže? Jak je možné, že pacient s rozsáhlými varixy necítí žádnou bolest a pacient s drobnými metličkami se v noci budí s křečemi? Podle čeho se má lékař řídit při rozhodování o strategii léčby? Jsou důležitější klinické projevy, nebo subjektivní obtíže pacienta? To jsou všechno otázky, které se nabízejí v souvislosti s onemocněním s celosvětově vysokou prevalencí. Chronická žilní nemoc je globální problém.
CELÝ ČLÁNEK

Kouření, hormonální antikoncepce a plicní embolie: kazuistika z pohledu sestry

02/2019 Bc. Vladislava Felbrová
Kromě celkového zhruba dvojnásobného kardiovaskulárního rizika zvyšuje kouření významně výskyt tromboembolické nemoci a plicní embolie, a to zejména v interakci s hormonální antikoncepcí. Závislost na tabáku je však chronické recidivující onemocnění, kterého není snadné se zbavit. Kazuistika popisuje několikaletou neúspěšnou léčbu závislosti na tabáku dívky z kuřácké rodiny, která byla naší pacientkou od svých 14 do 19 let. Měla celkem pět pokusů přestat kouřit, nejdéle však nekouřila tři měsíce. Po šestiměsíčním užívání hormonální antikoncepce prodělala plicní embolii, přesto kouřit nepřestala.
CELÝ ČLÁNEK

Antiagregační léčba v primární prevenci

02/2019 Doc. MUDr. Lukáš Zlatohlávek, Ph.D.
Kardiovaskulární onemocnění patří mezi nejčastější příčiny mortality a morbidity u nás. Za posledních 30 let došlo k výraznému poklesu v jejich počtu, nicméně jsou stále dominující příčinou mortality. Na tomto poklesu se významně podílí cílená a důsledná intervence rizikových faktorů aterosklerózy. Ateroskleróza je dynamický proces a při její klinické manifestaci v podobě kardiovaskulárních příhod je jasně indikována antiagregační terapie. Předpokládalo se, že podáváním antiagregační terapie v primární prevenci dojde k zabránění manifestace či snížení počtu kardiovaskulárních onemocnění. To se sice prokázalo zejména v případě koronárních příhod, nicméně došlo ke zvýšené manifestaci nežádoucích účinků, a to dominantně v podobě krvácení do zažívacího traktu a cerebrovaskulárních krvácení, a nebyl prokázán celkový benefit pro pacienta.
CELÝ ČLÁNEK

Antiagregační léčba u nemocných s chronickou antikoagulační terapií

02/2019 Doc. MUDr. Tomáš Kovárník, Ph.D.; MUDr. Štěpán Jeřábek; MUDr. Jan Pudil
Autoři ve svém sdělení uvádějí současný stav poznatků a platná doporučení pro antitrombotickou léčbu nemocných, kteří jsou indikováni k dlouhodobé antikoagulační terapii a (po provedení koronární intervence) rovněž k duální antiagregační terapii. Ve sdělení jsou doporučeny možnosti odhadu rizika jak ischemických, tak krvácivých komplikací u těchto nemocných.
CELÝ ČLÁNEK

Duální antiagregace po akutním koronárním syndromu

02/2019 Doc. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., FESC; doc. MUDr. Martin Mates, CSc., FESC
Nemocný po akutním koronárním syndromu je ve velmi vysokém riziku další ischemické kardiovaskulární příhody. Antitrombotická léčba, a především podávání kyseliny acetylsalicylové společně s inhibitorem P2Y12 v rámci tzv. duální antiagregace je jedním ze základních pilířů léčby po akutním koronárním syndromu. Bylo opakovaně prokázáno, že tento postup snižuje riziko další koronární příhody, ale i riziko nekoronárních kardiovaskulárních příhod, či dokonce celkové mortality. Článek přináší přehled literární evidence pro duální antiagregaci po akutním koronárním syndromu a shrnuje možnosti antiagregační léčby a současná doporučení.
CELÝ ČLÁNEK

Diferenciální diagnóza otoků končetin a možnosti jejich léčby

06/2018 MUDr. Marika Kylarová; prof. MUDr. Petra Cetkovská, Ph.D.
Otoky dolních končetin jsou častým důvodem k návštěvě lékaře. Otok je výsledkem nerovnováhy filtrace mezi kapilárním a intersticiálním prostorem. Diferenciální diagnostika je široká, zahrnuje stavy méně závažné i život ohrožující. Adekvátní léčbě otoků musí předcházet stanovení jejich příčiny.
CELÝ ČLÁNEK

Místo warfarinu v éře nových antitrombotik

06/2018 MUDr. Petr Kessler
Přímá perorální antikoagulancia byla vyvinuta jako alternativa k warfarinu kvůli těžkostem spojeným s léčbou warfarinem, zahrnujícím vysokou interindividuální a intraindividuální variabilitu účinku, mnohočetné interakce s potravinami a léky a nutnost laboratorních kontrol. V současné době jsou v České republice k dispozici přímý inhibitor trombinu dabigatran a přímé inhibitory faktoru Xa rivaroxaban, apixaban a edoxaban. Warfarin je jediné perorální antikoagulans indikované u všech pacientů s umělými chlopněmi a u pacientů s fibrilací síní nebo tromboembolickou nemocí, kteří mají renální insuficienci znemožňující použití přímých perorálních antikoagulancií. Přímá perorální antikoagulancia jsou oproti warfarinu preferována u pacientů s fibrilací síní nebo tromboembolickou nemocí, u nichž není možná kvalitní laboratorní kontrola, stejně tak jako u pacientů, kteří mají nestabilní antikoagulaci pro komorbidity nebo časté změny ostatní medikace. Naproti tomu benefit přímých perorálních antikoagulancií je nejistý u pacientů s nestabilní antikoagulací způsobenou jejich špatnou compliance.
CELÝ ČLÁNEK

Současné možnosti prevence tromboembolické nemoci

05/2018 MUDr. Alena Broulíková, CSc.
Žilní trombóza a plicní embolie jsou klinické projevy žilního tromboembolismu, který představuje závažné kardiovaskulární onemocnění. Obvykle se uvádí jako třetí nejčastější kardiovaskulární nemoc. Potřeba prevence žilní trombózy vyplývá ze závažnosti komplikací (v akutním stadiu je riziko plicní embolie, v pozdějším období jsou to projevy posttrombotického syndromu s rozvojem pokročilých stadií chronické žilní insuficience na dolních končetinách nebo rozvoj chronické tromboembolické plicní hypertenze). Strategie vhodných profylaktických opatření se odvíjí od stupně rizika vzniku žilní trombózy v přítomnosti rizikových faktorů. Nefarmakologické postupy (cvičení, časná rehabilitace, elastická komprese) jsou dostačující u osob s nízkým rizikem. Farmakologická profylaxe je na místě u pacientů se středním a vysokým rizikem. Účinek kombinování obou způsobů prevence se násobí, a je tudíž vhodný u osob se zvláště vysokým rizikem žilní trombózy.
CELÝ ČLÁNEK

Primární chronické žilní onemocnění - diagnostika a léčba

04/2018 Doc. MUDr. Dalibor Musil, Ph.D.
Primárním chronickým žilním onemocněním nazýváme jakékoliv dlouhodobé morfologické a funkční změny povrchového žilního systému dolních končetin provázené bud' subjektivními potížemi, a/nebo klinickými známkami, které vyžadují vyšetření a/nebo léčbu. Subjektivními potížemi jsou žilní symptomy - žilní bolesti, neklidné končetiny a svalové křeče. Ultrazvukové vyšetření je zlatým diagnostickým standardem. Umožňuje anatomickou lokalizaci patofyziologických změn v jednotlivých segmentech žilního systému a pomáhá lékaři a pacientovi rozhodnout o další léčbě. Nejúčinnější formou konzervativní terapie jsou kompresivní punčochy, protože zlepšují žilní hemodynamiku. Venofarmaka ulevují od řady subjektivních potíží a pomáhají při zmenšování otoku. Jsou vhodným doplňkem kompresivní a režimové léčby. Chirurgická léčba varixů spočívá v odstranění kmene velké a/nebo malé safény a jejich dilatovaných přítoků. V posledních desetiletích se do popředí dostávají miniinvazivní metody - endovenózní tumescentní termální okluze velké a malé safény (laserová, radiofrekvenční nebo párou) a endovenózní netumescentní netermální okluze tkáňovým lepidlem, klasická kompresivní sklerotizace a pěnová kompresivní sklerotizace.
CELÝ ČLÁNEK

Diagnostika a léčba ischemické choroby dolních končetin ve všeobecné praxi

04/2018 MUDr. Jana Vojtíšková; doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D.
Kardiovaskulární nemoci jsou nejčastější příčinou úmrtí v České republice. Periferní tepenné onemocnění způsobené aterosklerotickým procesem a jeho komplikacemi je spojeno s vyšší kardiovaskulární mortalitou a vysokou morbiditou. Všeobecný praktický lékař hraje klíčovou roli při identifikaci rizikových faktorů a časných stadií onemocnění. Oscilometrické měření indexu kotník-paže pomocí automatického přístroje na všech čtyřech končetinách pomáhá identifikovat ischemickou chorobu dolních končetin nebo posoudit její tíži, a je tak významným přínosem pro všeobecnou praxi.
CELÝ ČLÁNEK

Jak a proč dosáhnout cílových hodnot LDL cholesterolu u pacientů s ischemickou chorobou dolních končetin a diabetes mellitus

03/2018 MUDr. Vladimíra Fejfarová, Ph.D.
Pacienti s ischemickou chorobou dolních končetin (ICHDK) a diabetes mellitus patří do nejohroženější skupiny nemocných s nejvyšším kardiovaskulárním rizikem. Proto je nezbytné u nemocných s diabetem po ICHDK aktivně pátrat. Diagnostika ICHDK je ale u diabetiků mnohdy ztížena modifikací jejích projevů vlivem pozdních komplikací diabetu. Proto bývá diagnóza stanovena opožděně, v některých případech až v souvislosti s manifestací syndromu diabetické nohy. Nemocné s diabetem a ICHDK je nutné vždy řádně vyšetřit a následně komplexně léčit, mimo jiné i cíleně působit na jejich lipidové spektrum se snahou o dosažení cílových hodnot lipidů, zejména LDL cholesterolu. Zlepšení lipidového profilu může pacientům s ICHDK a diabetem přinést významnou redukci kardiovaskulární morbidity a mortality a dokonce snížení počtu revaskularizačních výkonů nebo počtu amputací dolních končetin.
CELÝ ČLÁNEK

Konzervativní léčba chronických žilních onemocnění

02/2018
Chronická žilní insuficience je nejběžnější komplikací žilních varikozit. Její prevalence je v současné době velmi vysoká, což s sebou přináší i vysoké náklady na diagnostiku a léčbu. Novinky v oblasti léčby byly diskutovány v rámci 43. angiologických dnů a 4. kongresu European Society for Vascular Medicine v hotelu Vienna House Diplomat Prague ve dnech 18.-20. března 2018.
CELÝ ČLÁNEK

Farmakologické možnosti podpory mikrocirkulace u syndromu diabetické nohy

02/2018 MUDr. Pavlína Piťhová, Ph.D.
Syndrom diabetické nohy znamená přítomnost ulcerace na noze diabetika distálně od kotníku, jedná se o závažnou a velmi obtížně léčitelnou komplikaci diabetes mellitus. Léčba musí být komplexní a musí zahrnovat odlehčení postižené končetiny, revaskularizaci v případě ischemie, antibiotickou léčbu v případě infekce, debridement a přípravu spodiny rány a vhodné krytí rány. Zdá se, že rozhodujícím momentem pro zhojení diabetické ulcerace je dobře fungující mikrocirkulace. V popředí zájmu jsou tedy vedle metod nefarmakologických i metody farmakologické podpory mikrocirkulace, zejména použití alprostadilu a sulodexidu.
CELÝ ČLÁNEK

Účinek tocilizumabu u pacientky s kortikorezistentní temporální arteriitidou

01/2018 MUDr. Kateřina Kubínová
V kontextu dostupných znalostí o obrovskobuněčných arteriitidách předkládá tato kasuistika úskalí diagnostiky temporální arteriitidy u 78leté pacientky a komplikovaný průběh její léčby. Glukokortikoidní terapie v adekvátní dávce nepřinesla očekávanou redukci zánětlivé aktivity, ani regresi klinických příznaků. Po vyloučení ostatních možných příčin onemocnění byla po rozvaze indikována terapie tocilizumabem, který byl v této indikaci recentně schválen americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv. Podání tohoto léku vedlo k výraznému zlepšení příznaků i laboratorních parametrů. Pacientka byla posléze převedena na terapii perorálním metotrexátem za udržení remise symptomů i humorální aktivity. Závěrem je obecně diskutována problematika současných léčebných možností tohoto onemocnění.
CELÝ ČLÁNEK