Vybrané články

05/2023 MUDr. Taťána Šuková
Rozvoj imunoterapie a cílené terapie významně změnil prognózu v léčbě maligního melanomu. Možnosti adjuvantní terapie se v posledních letech rozšířily. Naskýtá se však otázka, jakým způsobem postupovat, pokud po adjuvantní léčbě dojde ke generalizaci onemocnění. V této kazuistice je popsán případ pacientky s rizikovým resekovaným maligním melanomem stadia IIIC, u které došlo čtyři měsíce po ukončení adjuvantní imunoterapie pembrolizumabem ke generalizaci onemocnění. V další fázi terapie byla zvolena kombinace ipilimumab + nivolumab, na kterou pacientka nezareagovala, dále kombinovaná chemoterapie s částečnou odpovědí a v poslední fázi terapie kombinací inhibitorů proteinkináz BRAF (serin/threonin proteinkináza B-Raf [rapidly accelerated fibrosarcoma, Raf]) a MEK (mitogenem aktivovaná proteinová kináza) s krátkodobou, ale výraznou odpovědí. I když adjuvantní léčba snížila riziko recidivy onemocnění, existují pacienti, u kterých se setkáváme se selháním adjuvantní léčby.

05/2023 MUDr. Jan Hugo, Ph.D.
Tato kazuistika popisuje případ pacienta, u kterého se během několika let progresivně vyvinula závažná forma ložiskové psoriázy. U pacienta postupně selhaly všechny možnosti konvenční systémové terapie. Kontrolu nad onemocněním přinesla až terapie brodalumabem, který kromě zhojení kožního postižení dokázal potlačit i intenzivní pruritus. Pacient je aktuálně léčen brodalumabem již déle než 4,5 roku, efekt je dlouhodobě stabilní, dosud bez jakýchkoli nežádoucích účinků.

03/2022 Doc. MUDr. Spyridon Gkalpakiotis, Ph.D.
Psoriasis vulgaris je chronické zánětlivé onemocnění postihující 2-4 % středoevropské populace. V posledních letech došlo k velkému pokroku v pochopení patofyziologických mechanismů vzniku psoriázy, což mělo za následek objevení biologické terapie. Aktuálně je k dispozici několik biologických přípravku blokujících různé cytokiny, jako je například tumor nekrotizující faktor α (TNF-α) nebo interleukiny (IL) 17 a 23. Jsme proto schopni nabídnout účinnou terapii i těm nejtěžším pacientům. V kazuistice je popsán případ 32leté pacientky s těžkou formou psoriázy reagující vždy jen přechodně na biologickou léčbou, která je aktuálně léčena brodalumabem s velmi dobrým účinkem.

03/2022 MUDr. Jan Hugo; doc. MUDr. Rudolf Horváth, Ph.D.
Prezentovaná kazuistika popisuje případ pacienta s psoriázou, trpícího dlouhodobými bolestmi zad, které ale nebyly nijak řešeny. Až na základě dovyšetřování na dermatovenerologické klinice vzniklo vážné podezření na možnou přítomnost dosud nerozpoznané ankylozující spondylitidy. Doplněné revmatologické vyšetření toto podezření konfirmovalo. U pacienta byla z revmatologické indikace zahájena biologická terapie, kvůli špatné compliance pacienta ale musela být ukončena. I přes neuspokojivé završení případu tato kazuistika názorně dokumentuje důležitost spolupráce mezi dermatologem a revmatologem.

03/2022 Doc. MUDr. Miloslav Salavec, CSc.
Článek shrnuje mechanismy terapeutického působení inhibitorů interleukinu 17 a 23 (anti-IL-17 a anti-IL-23) v biologické terapii středně závažných až závažných forem psoriázy, jejich dělení podle efektu působení a představuje i jednotlivé typy molekul inhibujících tyto klíčové regulační a efektorové cytokiny.

03/2022 MUDr. Iva Lomicová; prof. MUDr. Petra Cetkovská, Ph.D.
Lupus erythematodes indukovaný biologiky se odlišuje od klasického polékového lupusu a spíše připomíná idiopatický systémový lupus erythematodes s mírnějším průběhem. Autoři popisují případ pacientky s těžkou lupénkou, u níž se při léčbě adalimumabem objevil zvýšený titr ANA protilátek společně s bolestí svalů a paresteziemi. Po změně biologické léčby potíže odezněly. V současnosti je pacientka již 2,5 roku léčena úspěšně guselkumabem.

03/2022 MUDr. Alžběta Smetanová, MUDr. Emanuel Marques
Hidradenitis suppurativa je chronické, recidivující onemocnění s přítomností zánětlivých nodulů, abscesů, píštělí a jizvením, nejčastěji v místech kožních záhybů, kde se vyskytují apokrinní žlázy. Manifestuje se zpravidla po pubertě a významně ovlivňuje kvalitu života. Prevalence choroby se celosvětově různí, ale pohybuje se kolem 1 %. Přesná etiopatogeneze není známa, primární je dysregulace diferenciace epitelu vlasového folikulu, která vede k jeho hyperkeratóze a okluzi s následným rozšířením až rupturou infundibula, což vyvolá rozsáhlou zánětlivou reakci v okolí. Mezi nejvýznamnější rizikové faktory a potenciální spouštěče choroby se řadí obezita a kouření. Pacienti s hidradenitis suppurativa mají oproti zdravé populaci vyšší riziko kardiovaskulárních chorob, idiopatických střevních zánětů, psychiatrických a revmatických komorbidit. Léčba závisí na stadiu onemocnění a v mnohých případech se kombinují lokální antiseptika a antibiotická externa s celkovou léčbou antibiotiky, kortikosteroidy, retinoidy či biologickými léčebnými přípravky. Na to navazuje léčba chirurgická.

03/2022 MUDr. Daniela Pavlusová
Lokalizovaná sklerodermie je vzácné, multifaktoriální, autoimunitně podmíněné onemocnění chronické povahy, typicky bez postižení vnitřních orgán. Lokalizovaná sklerodermie je charakteristická nadprodukcí kolagenu a zvýšenou depozicí extracelulární matrix. Rozlišujeme několik subtypů, kde nejčastější variantou u dospělých je ložisková morfea s typicky kožními projevy, naopak u dětí převažuje lineární forma lokalizované sklerodermie postihující v různém rozsahu i hlouběji uloženou pojivovou tkáň. V diagnostice onemocnění vycházíme primárně z klinického obrazu a charakteristického histologického nálezu, specifické sérologické markery zatím identifikovány nebyly. U hlubších forem verifikujeme rozsah postižení zobrazovacími metodami. Terapeuticky se u povrchové lokalizované sklerodermie uplatňují především topické kortikosteroidní a imunomodulační externa v monoterapii, eventuálně v kombinaci s fototerapií (UVA/UVB). U hlubších forem volíme systémovou léčbu methotrexátem či v kombinaci se systémovými kortikosteroidy, v rezistentních případech je příslibem mykofenolát mofetil. Prognóza závisí na formě lokalizované sklerodermie, zejména u hlubších subtypů je provázena mutilací s významným psychosociálním dopadem, avšak typicky bez zkrácení celkové délky života.

03/2022 Prof. MUDr. Ladislav Šenolt, Ph.D.
Revmatoidní artritida je chronické autoimunitní onemocnění postihující zánětem periferní klouby, ale často také mimokloubní tkáně včetně kůže. Mezi poměrně často se vyskytující specifické kožní projevy patří revmatoidní uzly, vzácně se může objevit i revmatoidní vaskulitida. K méně častým patří některá granulomatózní kožní onemocnění a neutrofilní dermatózy. Tradiční, biologické i cílené syntetické léky mohou mít za následek kožní nežádoucí účinky, které v řadě případů představují diagnostické rozpaky a terapeutické potíže. V tomto přehledovém článku budou diskutovány vybrané specifické a nespecifické kožní projevy, včetně vzácných a nežádoucích dermatologických účinků souvisejících s antirevmatickou léčbou.

03/2022 MUDr. Jiří Štolfa
Nejsnadněji detekovatelným markerem psoriatické artritidy je sama psoriáza. Vzhledem k tomu, že ne každý pacient s psoriázou onemocní i artritidou, je nasnadě otázka, jaký je vztah kožního a kloubního postižení. V tomto přehledu se zabýváme vztahem lokalizace kožního postižení k pravděpodobnosti vývoje kloubního postižení, vztahem tíže kožního postižení k pravděpodobnosti vývoje kloubního postižení a vztahem tíže kožního postižení k tíži kloubního postižení. Pokud jde o lokalizaci psoriázy, je výrazná asociace s postižením kštice, nehtů a kožních záhybů. Rovněž rozsah psoriázy, ať již hodnocený podle Body Surface Area, nebo podle Psoriasis Area and Severity Index, je spojený s vyšší pravděpodobností vývoje artritidy. Pacienti s těžkou artritidou mají obvykle rozsáhlejší psoriázu.

03/2022 MUDr. Lenka Hasíková, Ph.D.
Paradoxní kožní reakce jsou novou skupinou nežádoucích účinků, které se objevily v souvislosti s užíváním cílených biologických léků. Jsou definovány jako imunitně zprostředkovaná tkáňová reakce, která se objeví během biologické léčby a která je zároveň účinná v terapii daného nežádoucího účinku. Nejčastější kožní paradoxní reakcí je inhibitory TNF indukovaná psoriáza. Ostatní paradoxní reakce jako lichen, ekzematózní projevy, hidradenitis suppurativa, pyoderma gangrenosum nebo granulomatózní kožní léze se vyskytují méně často. Léčba paradoxních reakcí zahrnuje topickou či systémovou léčbu zaměřenou na kožní projev v závislosti na tíži postižení. Ukončení podávání biologického přípravku a jeho záměna za jiný často vede k vymizení paradoxní kožní reakce.

03/2022 Doc. MUDr. Michal Tomčík, Ph.D.
Systémová sklerodermie je vzácné systémové onemocnění pojiva vyskytující se převážně u žen ve středním a vyšším věku, které charakteristicky postihuje kůži, muskuloskeletální systém a vnitřní orgány - zejména plíce, srdce, trávicí trakt a ledviny. Zvýšená mortalita tohoto onemocnění je sice podmíněná orgánovými manifestacemi a jejich komplikacemi, ale kožní postižení je jedním z hlavních faktorů zvýšené morbidity, snížené aktivity, práceschopnosti i kvality života pacientů. Kožní manifestace jsou často prvním symptomem, podle kterého lze časně stanovit diagnózu a zahájit adekvátní komplexní terapii. Tento článek předkládá přehled hlavních kožních manifestací systémové sklerodermie, základní metody jejich vyšetření a současné možnosti farmakologické i nefarmakologické léčby.

03/2022 Doc. MUDr. Jakub Závada, Ph.D.
Lupus erythematodes (LE) je autoimunitní onemocnění s různými klinickými projevy od izolovaného kožního onemocnění, tj. kožního LE (cutaneous lupus erythematosus, CLE), až po systémovou chorobu postihující více orgánů, tj. systémový LE (systemic lupus erythematosus, SLE). Kožní léze asociované s LE lze rozdělit na LE-specifické a LE-nespecifické. Léze specifické pro LE zahrnují akutní kožní LE (acute cutaneous lupus erythematosus, ACLE), subakutní kožní LE (subacute cutaneous lupus erythematosus, SCLE) a chronický kožní LE (CCLE). Mezi LE-nespecifické kožní léze se řadí ty kožní projevy, které sice často nalézáme u pacientů se SLE, ale lze je pozorovat i u jiných onemocnění, například u alopecie, některých cévních změnách nebo při kalcinóze kůže. K prevenci řady kožních projevů LE je nutná důsledná fotoprotekce, léčebně pak používáme podle rozsahu a závažnosti topické nebo systémové glukokortikoidy, antimalarika a další imunomodulační a imunosupresivní léky.

02/2022 MUDr. Petra Fialová
Psoriáza je chronické, systémové zánětlivé onemocnění, které se vyskytuje asi u 2-3 % pacientů. Risankizumab je humanizovaná monoklonální protilátka IgG1, která se selektivně váže s vysokou afinitou na podjednotku p19 humánního cytokinu interleukinu 23 (IL-23). Je indikován k léčbě středně těžké až těžké ložiskové psoriázy u dospělých, kteří jsou kandidáty systémové léčby. Také je samotný nebo v kombinaci s methotrexátem indikován k léčbě aktivní psoriatické artritidy u dospělých pacientů s nedostatečnou odpovědí na jedno nebo více chorobu modifikujících antirevmatik (disease modifying antirheumatic drugs, DMARD) nebo s jejich intolerancí. Risankizumab je přípravek s vysokou a dlouhodobou účinností, která je konzistentní u všech typů pacientů bez ohledu na jakoukoliv předchozí léčbu či komorbidity a současně vykazující příznivý bezpečnostní profil.

02/2022 MUDr. Iva Karlová
Je prezentován případ pacientky s těžkou formou atopické dermatitidy. Před více než dvěma lety byla u ní zahájena léčba dupilumabem. Skóre EASI (Eczema Area and Severity Index) při zahájení terapie dosahovalo hodnoty 54 bodů. V 16. týdnu bylo splněno tzv. EASI 50, tedy zlepšení projevů oproti výchozímu stavu o více než 50 %. K dalšímu zmírnění příznaků došlo ve 24. týdnu, kdy byly projevy zlepšeny o více než 75 %. Při poslední kontrole v lednu 2022, tedy po více než dvou letech léčby, bylo EASI 5,2. Současně došlo i ke zmírnění astmatických obtíží.

03/2021 Prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc.
Psoriáza je systémové imunopatologické (autoimunitní) zánětlivé onemocnění s převažujícími projevy na kůži. Poškozující zánět je charakterizován abnormální funkční polarizací buněk vrozené i specifické imunity. Výsledkem je ztráta homeostatických regulací. V poškozujícím zánětu u nemocných s psoriázou zaujímají klíčová postavení regulační osy cytokinů - interleukinů (IL) 12/IL-23 a IL-23/IL-17. Biologika, která cílí na složky IL-23 /IL-17 těchto regulačních os, prokázala v klinických zkoušeních účinnost a představují poslední generaci biologik, která jsou v léčbě psoriázy využívána. V práci je však poukázáno také na iniciační a amplifikační fázi poškozujícího zánětu u nemocných s psoriázou.

04/2020 Prof. MUDr. Petra Cetkovská, Ph.D.
V poslední době pokroky v našem porozumění patogenezi ložiskové psoriázy objasnily, že hlavní roli hraje interleukin 23. Jeho podjednotka p19 se ukázala být atraktivním cílem celé nové skupiny biologických léčiv. V tomto článku uvádíme nová data o účinnosti a bezpečnosti risankizumabu, humanizované IgG1 monoklonální protilátky selektivně inhibující tuto podjednotku. Výsledky uvedených studií přinášejí důkazy, že risankizumab dosahuje dlouhodobě velmi vysoké účinnosti (zhojení nebo téměř zhojení kožních změn) bez žádných dalších rizikových signálů při nízké celkové lékové expozici vzhledem k méně častému podávání.

03/2020 MUDr. Milena Tánczosová
Atopická dermatitida je jedna z nejčastějších chronických zánětlivých dermatóz neinfekčního charakteru, která značně negativně ovlivňuje kvalitu života pacienta. Léčba středně těžké až těžké atopické dermatitidy je v klinické praxi často frustrující pro pacienty i lékaře. Cílem terapie je dosažení dlouhodobé remise s minimálními nežádoucími účinky a zlepšení kvality života. I když jsou možnosti lokální terapie rozsáhlé, u pacientů s těžkou formou atopické dermatitidy je nezbytná systémová terapie a nyní už i biologická léčba.

03/2020 MUDr. Filip Rob, Ph.D., prof. MUDr. Jana Hercogová, CSc., MHA
Certolizumab pegol je cíleným/biologickým lékem blokujícím tumor nekrotizující faktor alfa (TNF-α), který má klíčovou roli v zánětlivých procesech včetně psoriázy. Ačkoliv pro terapii psoriázy se jedná o poměrně nový lék, jsou k dispozici nejenom data z klinických studií, ale také dlouhodobá data o účinnosti a bezpečnosti certolizumabu u pacientů s revmatologickými onemocněními, srovnatelná s ostatními léčivy skupiny anti-TNF-α. Certolizumab se však od ostatních léků této skupiny liší svojí molekulou, neboť je pegylovanou protilátkou fragmentu vázajícího antigen, díky čemuž aktivně neprochází přes placentu ani do mateřského mléka. Certolizumab je tak vhodným lékem zvláště pro ženy ve fertilním věku plánující v budoucnu graviditu, gravidní pacientky i kojící ženy, neboť nemusejí přerušovat léčbu svého onemocnění.

02/2020 MUDr. Iva Karlová
Atopická dermatitida je chronická zánětlivá dermatóza. V patogenezi tohoto onemocnění hraje hlavní roli genetická dispozice k imunologické dysbalanci a dysfunkci kožní bariéry. V terapii mírných a středních forem atopické dermatitidy je dostačující zevní léčba. V těžkých případech atopické dermatitidy je u dospělých pacientů indikována celková terapie cyklosporinem A. Novou terapeutickou možnost představuje dupilumab, humánní monoklonální protilátka proti α podjednotce receptoru pro interleukin 4. Terapie dupilumabem je indikována u pacientů s těžkou formou atopické dermatitidy při nedostatečné účinnosti konvenční systémové imunosupresivní terapie nebo u pacientů, kteří touto léčbou nemohou být léčeni z důvodu intolerance nebo kontraindikace.