Vybrané články

05/2019 Doc. MUDr. Dana Müllerová, Ph.D.
zita je chronické onemocnění, které v posledních 30 letech dosahuje rozměrů celosvětové pandemie. Z hlediska jednotlivce zhoršuje kvalitu života a fyzickou výkonnost. Zmnožení tuku v organismu nad optimální mez a jeho zánětlivá změna spojená s dysfunkcí tukové tkáně jsou podkladem pro rozvoj zejména kardiometabolických komplikací obezity, které, pokud nejsou léčeny, zkracují život.

05/2019 Doc. MUDr. Lukáš Zlatohlávek, Ph.D.
Kardiovaskulární onemocnění patří mezi nejčastější příčiny mortality a morbidity v našich zemích. Cílenou intervencí rizikových faktorů dochází k redukci počtu těchto příhod, což dokazuje statistika za posledních 30 let. Nicméně cílenou farmakoterapií všech rizikových faktorů dochází k polypragmazii, se kterou klesá adherence našich pacientů k farmakoterapii. Velkou výhodou posledních let jsou fixní kombinace. Dnes máme k dispozici novou fixní kombinaci k ovlivnění dvou klíčových rizikových faktorů aterosklerózy - arteriální hypertenze a dyslipidemie - Euvascor v podobě dvou nejvíce předepisovaných molekul atorvastatinu a perindoprilu, jejichž účinek je ověřen nejen velkou řadou primárních a sekundárních klinických studií, ale i letitou praxí.

05/2019 MUDr. Branislav Štrauch, Ph.D.
Noncompliance s antihypertenzní léčbou je častou příčinou pseudorezistence hypertenze k léčbě. Nedostatečná kontrola hypertenze může vést k vyššímu riziku kardiovaskulárních příhod. Zlepšení compliance lze dosáhnout zejména důkladnou edukací pacienta a optimální antihypertenzní léčbou s využitím fixních kombinací. V současné době je k dispozici fixní trojkombinace perindoprilu, indapamidu a amlodipinu jako optimální forma léčby pro pacienty, kteří již užívají tři nebo více antihypertenziv ve volných kombinacích. U velké části těchto pacientů fixní trojkombinace umožní kontrolu hypertenze jedinou tabletou a tím i redukci kardiovaskulární mortality.

05/2019 MUDr. Ondřej Kyselák; prof. MUDr. Vladimír Soška, CSc.
Aterosklerotická kardiovaskulární onemocnění postihují značnou část populace rozvinutých zemí. Analýzy nejrůznějších studií potvrdily, že jediným kauzálním rizikovým faktorem jejich vzniku je LDL cholesterol. V srpnu tohoto roku vydala Evropská kardiologická společnost a Evropská společnost pro aterosklerózu nová společná doporučení pro management dyslipidemií, ze kterých vycházejí cílové hodnoty LDL cholesterolu pro každou ze čtyř kategorií rizika aterosklerotických kardiovaskulárních onemocnění. Základem léčby všech pacientů s hypercholesterolemií je změna životosprávy, která může být v případě potřeby rozšířena o funkční potraviny s obsahem rostlinných sterolů a stanolů či přípravky s výtažky z červené fermentované rýže. Ve farmakoterapii dyslipidemií jsou základními léky vždy statiny, eventuálně v kombinaci s ezetimibem (a to i ve formě fixních kombinací). Novou a velmi potentní hypolipidemickou léčbu pak představují inhibitory PCSK9.

05/2019 Doc. MUDr. Petr Dulíček, Ph.D.
Léčba akutní fáze tromboembolické nemoci je dobře známa a dnes máme k dispozici výběr z několika léků. Problémem je však stanovit optimální délku antikoagulační terapie. Přes řadu doporučení omezujících délku antikoagulační terapie jsou situace, kde se domníváme, že prolongovaná antikoagulační terapie by byla pro nemocného výhodná. V prolongaci byla zkoušena všechna dostupná antikoagulancia. Jako slibné se jeví pokračovaní v léčbě přímými antikoagulancii, a to jak ve standardní, tak ve snížené dávce. Výhody a nevýhody jednotlivých postupů diskutujeme v našem článku.

05/2019 Doc. MUDr. Jana Hirmerová, Ph.D.
Nejúčinnějším prostředkem v prevenci recidivy tromboembolické příhody je antikoagulační léčba, ta je však spojena s rizikem krvácení. Extenze antikoagulační léčby nad 3, 6 či 12 měsíců na dobu neurčitou až celoživotní je indikována u pacientů s vysokým rizikem recidivy, nemajíli zároveň vysoké riziko krvácení. S nejvyšším rizikem recidivy jsou spojeny příhody bez zřejmého vyvolávajícího faktoru, tedy neprovokované. Provokované příhody mají riziko variabilní v závislosti na tom, zdali se jednalo o závažný či méně závažný, trvalý či přechodný vyvolávající faktor. V prevenci recidivy lze použít antikoagulační léčbu - warfarin či nová (přímá) antikoagulancia v plné či redukované dávce. Mírnou účinnost v této indikaci má i kyselina acetylsalicylová. U pacientů s hlubokou žilní trombózou byl v prevenci rekurence prokázán též účinek sulodexidu. Zdůrazňuje se význam edukace pacienta o možných variantách sekundární prevence a vhodnost jeho aktivního zapojení do rozhodování. Důležité je rovněž pravidelné přehodnocování benefitu léčby s její případnou úpravou.

05/2019 MUDr. Daniel Václavík, Ph.D.
V sekundární prevenci cévní mozkové příhody je nutná pravidelná kontrola a léčba obecných vaskulárních rizikových faktorů (hypertenze, diabetes mellitus, hypercholesterolemie). Nezbytná jsou režimová opatření jako zanechání kouření, omezení abúzu alkoholu, dieta s nízkým obsahem nasycených tuků, bohatá na ovoce, zeleninu a vlákninu, pravidelná fyzická aktivita a snížení nadváhy. V sekundární prevenci pacienty s prokázanou kardiogenní embolizací indikujeme k léčbě antikoagulancii, pacienty s nekardiogenními ikty k antiagregační léčbě. Pacienti se symptomatickou stenózou krkavice nad 70 % jsou indikováni ke karotické endarterektomii nebo zavedení stentu na pracovišti s operačním rizikem pod 6 %.

04/2019 Prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc., FESC; prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC; prof. MUDr. Lenka Špinarová, Ph.D., FESC
Hypertenze bílého pláště je častý jev, kdy krevní tlak naměřený pacientovi v ordinaci lékaře je nad normou (> 140/90 mm Hg) a krevní tlak naměřený mimo ordinaci je v mezích normy (< 135/85 mm Hg). Vyskytuje se asi u jedné třetiny osob, typicky u žen ve vyšším věku a u nekuřáků. Opačný jev je maskovaná hypertenze, která je definována jako krevní tlak v ordinaci < 140/90 mm Hg a mimo ni > 140/90 mm Hg. Je častá u mužů, zejména ve věku 30-50 let, u kuřáků s nepříznivým rizikovým profilem a také u diabetiků. Důležitá je diagnostika obou fenoménů, a proto bychom měli zvažovat bud' 24hodinové měření krevního tlaku, nebo domácí měření krevního tlaku. U obou typů hypertenze volíme nejdříve nefarmakologická opatření, pokud je kardiovaskulární riziko nízké; při vyšším kardiovaskulárním riziku nebo orgánových komplikacích je nutno zvážit příslušnou farmakoterapii.

04/2019 Prof. MUDr. Věra Adámková, CSc.
Rezistentní hypertenze je definována jako neschopnost dosáhnout cílových hodnot krevního tlaku (140/90 mm Hg) při kombinované léčbě tří a více antihypertenziv, kdy jedním z nich je diuretikum. Trpí jí asi 10-30 % hypertoniků. Tito nemocní mají přibližně trojnásobně vyšší riziko kardiálních příhod v porovnání s pacienty, u kterých se daří dosáhnout cílových hodnot krevního tlaku. Asi 50-56 % nemocných se syndromem obstrukční spánkové apnoe trpí současně hypertenzí. Rezistentní hypertenze je velmi závažnou a nebezpečnou nemocí, musí jí být věnována náležitá pozornost.

04/2019 MUDr. Lubica Cibičková, Ph.D.
Souhrnný článek se zabývá rozdíly mezi antihypertenzivy, která mají vliv na koncentraci draslíku. Je probrán rozdíl mezi inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (angiotensin converting enzyme, ACE) a sartany a rozdíl mezi thiazidovými a podobnými (thiazide-like) diuretiky. Zejména je diskutováno ovlivnění koncentrace draslíku užíváním indapamidu. Na závěr je zmíněno, že hypokalemie může mít i celou řadu jiných příčin než jen užívání diuretik.

04/2019 Doc. MUDr. David Karásek, Ph.D.
Fixní kombinace ezetimib/rosuvastatin vede k významnému ovlivnění koncentrace LDL (lipoproteiny s nízkou hustotou, low density lipoprotein) cholesterolu a představuje účinnou alternativu k léčbě statiny podávanými samostatně. Je indikována nejen k léčbě hypercholesterolemie, ale i jako prevence recidivy kardiovaskulárních příhod u pacientů v sekundární prevenci. Tato kombinace je velmi dobře tolerovaná a snadno se užívá, což je předpokladem vysoké lékové adherence nemocných.

04/2019 Doc. MUDr. Vladimír Tuka, Ph.D.; doc. MUDr. Martin Matoulek, Ph.D.
Incidence a prevalence civilizačních onemocnění celosvětově vzrůstá. Významnou roLi v tomto faktu hraje životní styL - pohybová aktivita a výživa. ČLověk se původně vyvinuL k vysokému energetickému výdeji a Limitovanému energetickému příjmu. Současná doba je však charakterizována naopak: nízkou mírou pohybové aktivity a vysokým energetickým příjmem. Přitom k získání zdravotního prospěchu stačí i krátké časové úseky zvýšeného pohybu, které jsou rozesety během dne. ZákLadním typem pohybu, který je vhodný téměř pro každého, je chůze. PravideLná pohybová aktivita má příznivý vLiv na všechny sLožky metaboLického syndromu. Představuje jednoduchou Léčebnou modaLitu s kompLexním spektrem účinků, která je dostupná pro většinu pacientů.

04/2019 MUDr. Eva Pažourková; MUDr. Hana Poloczková; doc. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D.
Myokarditida je zánětlivé onemocnění srdečního svalu, které může mít řadu infekčních i neinfekčních příčin. V našich podmínkách je etiologie myokarditidy nejčastěji virová. Pokud je myokarditida spojena s dysfunkcí srdečního svalu, označujeme ji jako zánětlivou kardiomyopatii. Mezi příznaky myokarditidy patří bolesti na hrudi imitující akutní koronární syndrom, palpitace, závratě či synkopy a symptomy srdečního selhání. Diagnostika se opírá o klinický obraz a výsledky neinvazivních vyšetřovacích metod, kde v současné době má klíčovou roli vyšetření srdce magnetickou rezonancí. K definitivnímu potvrzení diagnózy je ale nezbytné provedení endomyokardiální biopsie s následným histologickým a imunohistochemickým zhodnocením vzorků myokardu a vyšetřením zaměřeným na detekci případného infekčního agens.

03/2019 MUDr. Monika Kamasová
Fixní kombinační terapie zlepšuje v klinické praxi adherenci pacienta k léčbě a tím i kompenzaci krevního tlaku. Dlouhodobě nedostatečně kompenzovaná arteriální hypertenze vede k subklinickému orgánovému poškození (hypertenzí způsobené orgánové poškození, hypertension-mediated organ damage, HMOD). Kasuistika popisuje účinek fixní trojkombinace antihypertenziv na zlepšení adherence pacienta k terapii a zlepšení parametrů HMOD.

02/2019
Ve dnech 28. 2.-2. 3. 2019 se v Praze konaly 44. angiologické dny s mezinárodní účastí. V jejich rámci ve spolupráci se společností PRO.MED.CS a za předsednictví doc. MUDr. Petra Dulíčka, Ph.D., proběhlo i symposium nazvané Warfarin stále na scéně. Na symposiu zazněla dvě sdělení věnovaná minulosti, současnosti a budoucnosti antikoagulační léčby s důrazem na warfarin (prof. MUDr. Jan Bultas, CSc., Farmakologický ústav 3. LF UK Praha, a doc. MUDr. Petr Dulíček, Ph.D., IV. interní hematologická klinika FN a LF UK Hradec Králové) a také sdělení MUDr. Aleny Bulíkové, Ph.D. (Oddělení klinické hematologie FN Brno) o antifosfolipidovém syndromu.

02/2019 MUDr. Zuzana Zenáhlíková, Ph.D.
Článek se zabývá pacienty s vrozenou dispozicí k žilnímu tromboembolismu a možnostmi, jak u těchto jedinců vzniku trombózy předcházet a jakým způsobem ji lze v souladu se současnými doporučeními efektivně léčit. V úvodu je vysvětleno, co to hereditární trombofilie je a u jakých skupin nemocných je vyšetření těchto stavů indikováno. Dále jsou rozebrány rizikové situace, ve kterých je vhodné u pacientů s hereditární trombofilií zajišťovat farmakologickou profylaxi tromboembolické nemoci, především se zaměřením na období těhotenství a šestinedělí. Na závěr jsou uvedeny nejnovější možnosti farmakoterapie tromboembolické nemoci s přihlédnutím ke specifikům léčby právě u pacientů s vrozenou trombofilií.

02/2019 MUDr. Zuzana Kovářová Kudrnová, Ph.D.
Hepariny a nízkomolekulární hepariny jsou řazeny mezi nepřímá parenterální antikoagulancia. Jejich účinek je zprostředkován plazmatickými kofaktory, nemají tedy vlastní vnitřní antikoagulační aktivitu. Dnes jsou v převážné většině užívány jak v prevenci, tak v léčbě tromboembolické nemoci nízkomolekulární hepariny, hlavně pro svůj lepší farmakokinetický profil, předvídatelnost účinku a také proto, že jejich účinek není, až na výjimky, nutné monitorovat.

02/2019 MUDr. Júlia Černohorská
Jak se žije s onemocněním, kterým podle posledních celosvětových statistických údajů trpí více než 50 % populace? Jak se žije s onemocněním, které má šest, respektive sedm stadií (od nejméně komplikovaného bez viditelných projevů až po stadium bércového vředu)? Odpovídají každému stadiu typické subjektivní obtíže? Jak je možné, že pacient s rozsáhlými varixy necítí žádnou bolest a pacient s drobnými metličkami se v noci budí s křečemi? Podle čeho se má lékař řídit při rozhodování o strategii léčby? Jsou důležitější klinické projevy, nebo subjektivní obtíže pacienta? To jsou všechno otázky, které se nabízejí v souvislosti s onemocněním s celosvětově vysokou prevalencí. Chronická žilní nemoc je globální problém.

02/2019 MUDr. Hana Grégrová
Hypotyreóza je stav nedostatečného zásobení organismu hormony štítné žlázy. Nejde jen o změny koncentrace hormonů, ale také o metabolické důsledky nedostatečného působení hormonů v periferních tkáních. Hormony štítné žlázy jsou metabolicky aktivní hormony, které zvyšují energetické nároky organismu. V poslední době dochází k nárůstu počtu nemocných s hypotyreózou, v současné době předpokládáme přibližně 3-5 % populace, subklinická hypotyreóza postihuje okolo 3-7 %. Vzhledem k tomu, že dochází také k nárůstu nemocných s kardiovaskulárním onemocněním, stále častěji řešíme otázku, jak se postavit k léčbě hypotyreózy u nemocných s akutními nebo chronickými nemocemi srdce.

02/2019 Doc. MUDr. Lukáš Zlatohlávek, Ph.D.
Diuretika mají dnes své pevné místo v terapii arteriální hypertenze. Při volbě diuretika volíme takové, které kromě antihypertenzního účinku přináší pacientovi určitý benefit navíc. Nejvhodnější jsou metabolicky neutrální či dokonce pozitivní látky. Při terapii arteriální hypertenze je často nutná kombinační terapie, a to nejlépe ve formě fixních kombinací ke zlepšení compliance pacientů. V současné době jsou k dispozici dvojči trojkombinační fixní terapie. Molekulou, která splňuje prakticky všechny tyto aspekty, je indapamid.