Vybrané články

02/2019 MUDr. Barbora Nussbaumerová, Ph.D.
Beta-blokátory jsou jednou z nejvíce předepisovaných a dalo by se říci, že i nejúspěšnějších lékových skupin napříč kardiologií. Jejich indikace jsou široké - vyjmenujme nejvýznamnější: léčba arteriální hypertenze i systolického srdečního selhání, sekundární prevence po prodělaném infarktu myokardu nebo bradykardizující účinek využívaný u tachyarytmií. Článek předkládá souhrn indikací beta-blokátorů podle aktuálně platných odborných doporučení tak, jak jsou k dispozici na webových stránkách České kardiologické společnosti a České společnosti pro hypertenzi i Evropské společnosti pro hypertenzi.

02/2019 PharmDr. Jitka Rychlíčková, Ph.D.
Farmakologické ovlivnění krevního tlaku velmi úzce navazuje na fyziologické mechanismy jeho regulace. Cílem tohoto sdělení je zopakování základních farmakologicky ovlivnitelných mechanismů zodpovědných za řízení krevního tlaku - srdeční frekvence, intravaskulární náplně a periferního cévního odporu - a provázání těchto mechanismů jednak s jednotlivými skupinami antihypertenziv, jednak s dalšími léčivy, jejichž nežádoucím účinkem je právě elevace krevního tlaku. Právě propojení regulací a farmakodynamiky léčiv umožní efektivní a racionální práci s antihypertenzivy.

02/2019 Prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc.; prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc., FESC; prof. MUDr. Lenka Špinarová, Ph.D., FESC
Podáváme přehled současných názorů na postavení fixních kombinací v léčbě hypertenze podle doporučení Evropské společnosti pro hypertenzi/Evropské kardiologické společnosti (ESH/ESC) a České společnosti pro hypertenzi (ČSH) z roku 2018. Mezi nejčastěji doporučované dvojkombinace patří blokátor renin-angiotenzinového systému (inhibitor angiotenzin konvertujícího enzymu nebo sartan) a blokátor vápníku, dále blokátor renin-angiotenzinového systému a diuretikum, případně blokátor vápníku a diuretikum. Stále častěji se objevují i trojkombinace, většinou inhibitor angiotenzin konvertujícího enzymu, blokátor vápníku dihydropyridinového typu a diuretikum (nejčastěji indapamid). Dvojkombinací je dnes možné i zahajovat léčbu hypertenze. Výhoda fixních kombinací je především ve větší compliance nemocného, a tím v lepší kontrole hypertenze. Dvojkombinaci antihypertenziv potřebuje asi třetina hypertoniků, trojkombinaci potřebuje k dobré kontrole tlaku asi čtvrtina hypertoniků.

02/2019 Bc. Vladislava Felbrová
Kromě celkového zhruba dvojnásobného kardiovaskulárního rizika zvyšuje kouření významně výskyt tromboembolické nemoci a plicní embolie, a to zejména v interakci s hormonální antikoncepcí. Závislost na tabáku je však chronické recidivující onemocnění, kterého není snadné se zbavit. Kazuistika popisuje několikaletou neúspěšnou léčbu závislosti na tabáku dívky z kuřácké rodiny, která byla naší pacientkou od svých 14 do 19 let. Měla celkem pět pokusů přestat kouřit, nejdéle však nekouřila tři měsíce. Po šestiměsíčním užívání hormonální antikoncepce prodělala plicní embolii, přesto kouřit nepřestala.

02/2019 Doc. MUDr. Eva Králíková, CSc.
Kouř čehokoli vždy obsahuje řádově tisíce látek. A jsou to především zplodiny spalování, které zkracují život nejméně polovině kuřáků v průměru o 15 let. Kuřáci tabáku ale kouří kvůli nikotinu. I když není zcela neškodný, zejména v souvislosti s kardiovaskulárním rizikem, představuje zlomek rizika vdechování kouře. Většina dospělých kuřáků by raději nekouřila, bohužel se jim většinou nedaří přestat, v průběhu života mívají desítky neúspěšných pokusů. Ideální je naprostá abstinence od kouření i nikotinu, ale existuje poměrně velká skupina těch, kdo nechtějí nebo nemohou přestat užívat nikotin. Pokud by jej mohli přijímat bez zplodin spalování, jistě by své riziko podstatně snížili. Nejlepší volbou je pak čistý nikotin - náhradní léčba nikotinem ale nebývá pro většinu dostatečně atraktivní. V žebříčku rizika by následovaly elektronické cigarety na bázi čistého zahřívaného nikotinu, dalším, rizikovějším stupněm by pak byl zahřívaný/nahřívaný tabák na bázi tlení speciálně upraveného tabáku. Právě míru rizika bychom měli umět pacientům vysvětlit.

02/2019 Doc. MUDr. Tomáš Zelinka, CSc.
Tento přehledový článek je zaměřen na jedny z nejčastěji předepisovaných antihypertenzních látek - na thiazidová (hydrochlorothiazid) a thiazidům podobná diuretika (chlorthalidon a inda - pamid). Poslední doporučení pro léčbu hypertenze podtrhla roli thiazidům podobných diuretik pro jejich větší účinnost ve snižování krevního tlaku a pro vyšší stupeň důkazů z větších randomizovaných studií. Léčba diuretiky je indikována zvláště u sůl senzitivní a rezistentní hypertenze.

02/2019 Doc. MUDr. Josef Kořínek, PhD.; MUDr. Miloš Dobiáš; prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc.
Diabetes meLLitus je relativně častým onemocněním spojeným se srdečním selháním obou typů (se zachovaLou i sníženou ejekční frakcí), které zhoršuje jeho průběh a prognózu. Zlepšení mortality, morbidity pacientů se srdečním selháním a diabetem je společným cílem diabetoLogů a kardioLogů. Zatímco etabLovaná „kardioLogická“ farmakoterapie srdečního seLhání je anaLogická u diabetiků a nediabetiků s podobným efektem na redukci mortaLity a morbidity u obou skupin pacientů, tak u „diabetoLogické“ farmakoterapie je situace kompLexnější. PřehLedový čLánek popisuje zákLady farmakoterapie srdečního seLhání nejen z kardioLogického hLediska, aLe diskutuje terapii antidiabetiky u pacientů se srdečním seLháním ve světLe nejnovějších výsLedků kLinických studií.

02/2019 Doc. MUDr. Filip Málek, Ph.D., MBA
Inhibitory neprilysinu a receptoru angiotenzinu II představují novou lékovou skupinu, jediným představitelem pro klinické použití je zatím sakubitril/valsartan. Sakubitril/valsartan je schválen pro léčbu chronického srdečního selhání se sníženou systolickou funkcí levé komory. V roce 2014 byly prezentovány a publikovány výsledky studie PARADIGM-HF, která prokázala příznivý efekt sakubitril/valsartanu na kardiovaskulární mortalitu a morbiditu pacientů s chronickým srdečním selháním ve srovnání s enalaprilem. Další analýzy této studie prokázaly příznivý dopad léčby na kvalitu života nemocných. Nedávno publikované studie prokázaly účinnost a bezpečnost sakubitril/valsartanu podaného po hospitalizaci pro akutní dekompenzaci srdečního selhání a bezpečnost jeho podání i během hospitalizace. Probíhají další studie, jejichž cílem je prokázat účinnost sakubitril/valsartanu v dalších indikacích.

02/2019 Doc. MUDr. Lukáš Zlatohlávek, Ph.D.
Kardiovaskulární onemocnění patří mezi nejčastější příčiny mortality a morbidity u nás. Za posledních 30 let došlo k výraznému poklesu v jejich počtu, nicméně jsou stále dominující příčinou mortality. Na tomto poklesu se významně podílí cílená a důsledná intervence rizikových faktorů aterosklerózy. Ateroskleróza je dynamický proces a při její klinické manifestaci v podobě kardiovaskulárních příhod je jasně indikována antiagregační terapie. Předpokládalo se, že podáváním antiagregační terapie v primární prevenci dojde k zabránění manifestace či snížení počtu kardiovaskulárních onemocnění. To se sice prokázalo zejména v případě koronárních příhod, nicméně došlo ke zvýšené manifestaci nežádoucích účinků, a to dominantně v podobě krvácení do zažívacího traktu a cerebrovaskulárních krvácení, a nebyl prokázán celkový benefit pro pacienta.

02/2019 Doc. MUDr. Tomáš Kovárník, Ph.D.; MUDr. Štěpán Jeřábek; MUDr. Jan Pudil
Autoři ve svém sdělení uvádějí současný stav poznatků a platná doporučení pro antitrombotickou léčbu nemocných, kteří jsou indikováni k dlouhodobé antikoagulační terapii a (po provedení koronární intervence) rovněž k duální antiagregační terapii. Ve sdělení jsou doporučeny možnosti odhadu rizika jak ischemických, tak krvácivých komplikací u těchto nemocných.

02/2019 Doc. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., FESC; doc. MUDr. Martin Mates, CSc., FESC
Nemocný po akutním koronárním syndromu je ve velmi vysokém riziku další ischemické kardiovaskulární příhody. Antitrombotická léčba, a především podávání kyseliny acetylsalicylové společně s inhibitorem P2Y12 v rámci tzv. duální antiagregace je jedním ze základních pilířů léčby po akutním koronárním syndromu. Bylo opakovaně prokázáno, že tento postup snižuje riziko další koronární příhody, ale i riziko nekoronárních kardiovaskulárních příhod, či dokonce celkové mortality. Článek přináší přehled literární evidence pro duální antiagregaci po akutním koronárním syndromu a shrnuje možnosti antiagregační léčby a současná doporučení.

02/2019 Prof. MUDr. Jan Janoušek, Ph.D.
Milan Šamánek je zakladatelem celostátního systému vysoce úspěšné péče o děti s onemocněním srdce a cév v České republice. Založením Dětského kardiocentra v roce 1977 spolu s vyškolením generací dětských kardiologů vytvořil významnou platformu, z níž dodnes profitují pacienti i odborníci. Zcela změnil původně nepříznivý osud tisíců dětských pacientů s vrozenými srdečními vadami.

06/2018 Doc. MUDr. Petr Němec, Ph.D.
Dna představuje heterogenní skupinu metabolických onemocnění, pro kterou je charakteristická tvorba a ukládání depozit krystalů natrium urátů v různých tkáních. Nejvýznamnějším ovlivnitelným rizikovým faktorem pro rozvoj dny je hyperurikemie. Prevalence hyperurikemie a dny v posledních desetiletích narůstá. Mezi hlavní ovlivnitelné rizikové faktory vývoje hyperurikemie a dny patří obezita, hypertenze, diabetes mellitus a dyslipidemie, dále nadměrná konzumace červeného masa, fruktózy a alkoholu a léčba diuretiky. Dna i samotná hyperurikemie jsou spojeny se zvýšením celkové a kardiovaskulární mortality. Základním cílem dlouhodobé léčby dny je celoživotní snížení urikemie pod hodnotu 360 pmol/l. Některé práce naznačují, že dosažení tohoto cíle může být spojeno s redukcí celkové mortality pacientů s dnou. Nejčastější lékovou skupinou používanou k dlouhodobému snížení urikemie jsou inhibitory xanthinoxidázy alopurinol a febuxostat. Některé preklinické a klinické studie prokazují, že kromě účinku obou léků na snížení sérové koncentrace kyseliny močové, redukci počtu dnavých záchvatů a redukci velikosti a počtu dnavých tofů mohou mít tyto léky rovněž vazoprotektivní účinek. V rozporu s těmito daty jsou výsledky studie CARES, která prokázala mírný nárůst celkové a kardiovaskulární mortality u pacientů s dnou léčených febuxostatem ve srovnání s alopurinolem. Je zřejmé, že pacienti s dnou představují z pohledu rizika kardiovaskulární morbidity a mortality značně rizikovou skupinu nemocných. U každého pacienta s hyperurikemií a dnou by měla být pravidelně monitorována přítomnost komorbidit, konzumace alkoholu a používání diuretik. Léčba přidružených onemocnění a režimová opatření by měla být integrální součástí léčby dny.

05/2018 MUDr. Luděk Táborský
Přístup k hypolipidemické terapii zahrnuje vedle dietních opatření a využití již známých a ověřených hypolipidemik vývoj nových léčiv, zasahujících na různé úrovni do metabolismu cholesterolu, a také vývoj možných léčebných kombinací s cílem zvýšit účinek stávající léčby. Jednou z často využívaných možností v současnosti je přidání ezetimibu ke stávající použité léčbě. Ezetimib je první zástupce skupiny selektivních inhibitorů absorpce ovlivnění absorpce vitaminů rozpustných v tucích, triglyceridů a žlučových kyselin. Místem jeho farmakologického účinku je kartáčový lem tenkého střeva, kde snižuje vstřebávání cholesterolu do enterocytu. Existuje celá řada preklinických i klinických studií demonstrujících příznivý vliv ezetimibu na koncentraci cholesterolu při monoterapii, ale také jeho synergický účinek při současném podávání inhibitoru HMG-CoA reduktázy (statinu). Ezetimib, podávaný samostatně nebo v kombinaci se statinem, signifikantně snižuje koncentraci LDL cholesterolu a zvyšuje koncentraci HDL cholesterolu. Tento efekt v současnosti prokázala studie IMPROVE-IT a z této studie také rezultují některé subanalýzy, zaměřené na léčbu hyperlipoproteinemie u diabetiků a na účinek kombinované léčby na zánětlivé markery (vysoce senzitivní C-reaktivní protein, hs-CRP). Léčivo je pacienty poměrně dobře tolerováno a incidence nežádoucích účinků se blíží placebu. V klinické praxi je ezetimib v monoterapii určen pacientům, u nichž jsou kontraindikována hypolipidemika jiných skupin. Kombinovaná terapie se statinem je indikována pacientům, kteří hůře tolerují vysokou dávku statinu nebo u nichž nelze cílových hodnot LDL cholesterolu dosáhnout maximální dávkou statinu.

04/2018 Doc. MUDr. Tomáš Kvasnička, CSc.
V perioperačním období je u každého pacienta léčeného antikoagulancii potřeba vyhodnotit poměr mezi rizikem krvácení a rizikem tromboembolické příhody vyplývajícím ze samotného chirurgického výkonu. Výsledky z velkých randomizovaných studií, které se zabývaly optimálním perioperačním režimem, jsou omezené. Aktuální doporučení pro perioperační postup vycházejí z očekávaného rizika krvácení. U elektivních výkonů spojených s vysokým rizikem krvácení lze zvážit ukončení perorální antikoagulační léčby bez přemostění, při nízkém riziku krvácení se po vysazení perorálního antikoagulancia zahájí přemosťující terapie nefrakcionovaným nebo nízkomolekulárním heparinem. Doba vysazení warfarinu nutná před chirurgickým výkonem vychází z jeho delšího biologického poločasu eliminace. K poklesu INR pod 2,0 jsou zpravidla třeba dva až tři dny, k normalizaci INR je potřeba pět dní. U přímých perorálních antikoagulancií je vzhledem k jejich farmakokinetickému a farmakodynamickému profilu doba nezbytného přerušení antikoagulační léčby v porovnání s warfarinem kratší. U pacientů s normální funkcí ledvin je nutno přerušit podávání dabigatranu dva dny před standardním chirurgickým výkonem, u rivaroxabanu nejméně 24 hodin a u apixabanu 48 hodin předem. Nová perorální antikoagulancia nejsou určena k přemostění léčby jinými antikoagulancii nebo antiagregancii. Tento přehledový článek uvádí praktický postup optimální perioperační strategie u pacientů s perorální antikoagulační terapií.

04/2018 MUDr. Jan Škrha jr., Ph.D.
Diabetes mellitus je onemocnění se zvýšenou kardiovaskulární morbiditou i mortalitou. V minulosti se ukázalo, že některá antidiabetika mohou kardiovaskulární riziko ještě zvyšovat. Proto musí nyní nově registrovaná antidiabetika nejen účinně snižovat glykemii, ale také prokázat svoji kardiovaskulární bezpečnost či dokonce protektivitu. Článek ukazuje kardiovaskulární rizika, popřípadě přínosy jednotlivých antidiabetik.

04/2018 Prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc.
Po pěti letech od vydání posledních doporučení České společnosti pro hypertenzi došlo k posunu názorů na některé otázky týkající se diagnostiky a léčby hypertenze, což bylo důvodem pro vydání nových doporučení.¹ V tomto článku se budeme věnovat léčbě hypertenze v rámci metabolického syndromu. V České republice je 24 % pacientek a 32 % pacientů s metabolickým syndromem.²

04/2018 Prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc.
Metabolický syndrom je teorií, která je letos stará již 30 let. Několik různých definic se pokouší vysvětlit častý společný výskyt rizikových faktorů aterosklerózy. Až později byl popsán vztah metabolického syndromu k tzv. systémovému zánětu vznikajícímu v tukové tkáni a k zánětlivým onemocněním typu chronické bronchitidy či psoriáz či k onemocněním degenerativním, jako je Alzheimerova choroba. I poslední léta ukazují, že o metabolickém syndromu je stále publikována mnoho a že se zdaleka nejedná o problematiku uzavřenou.

02/2018 MUDr. Regina Herčíková; doc. MUDr. Pavel Jansa, Ph.D.
Systémová onemocnění pojiva představují skupinu autoimunitních onemocnění postihujících často několik orgánů či orgánových systémů, zejména ledviny, plíce, kůži a pohybový aparát. Ani postižení kardiovaskulárního systému není neobvyklé a mnohdy je natolik závažné, že výrazně zhoršuje prognózu a v některých případech dokonce představuje vedoucí příčinu úmrtí u těchto nemocných. Cílem tohoto sdělení je podat ucelený přehled nejčastějších kardiovaskulárních komplikací - tj. postižení srdce, periferních a plicních cév - a zdůraznit význam screeningu, včasné diagnózy a správné léčby, které mohou významně zpomalit průběh základní choroby a zlepšit její prognózu.

02/2018 MUDr. Milan Flekač, Ph.D.
Jak známo, perorální antidiabetika ztrácejí v monoterapii postupně účinnost, proto je nutné včas kombinovat různé typy antidiabetik, někdy i v menších dávkách. Další komorbidity často přítomné při diabetes mellitus 2. typu, tedy arteriální hypertenze, dyslipidemie, poruchy koagulace a další, vyžadují komplexní farmakoterapii. Určitě je dobré léčit vše, ale je třeba také zajistit, aby pacient léky užíval. Pokud pacient nechce užívat veškerou doporučenou medikaci, je vhodné stanovit priority, aby užíval alespoň to nejdůležitější. Již pro iniciální fázi léčby diabetes mellitus 2. typu se v současné době doporučují v řadě situací kombinace antidiabetik z různých skupin. Proto je možné využití kombinovaných přípravků perorálních antidiabetik, které spojují většinou účinky metforminu a některého z léčiv 2. linie, zejména inhibitorů dipeptidyl peptidázy (DPP-4), inhibitorů sodíko-glukózového ko-transportéru 2 (SGLT-2) či pioglitazonu. Je známou skutečností, že fixní kombinace léčiv zvyšují adherenci pacienta k léčbě, a tím i její úspěšnost.