Vybrané články

06/2023 MUDr. Libor Červinek, Ph.D.
Paroxysmální noční hemoglobinurie je vzácné, ale potenciálně závažné získané onemocnění krvetvorby. Klinické potíže pacientů zahrnují povětšinou anemii, často s nutností podání transfuzí, dále mohou být přítomny bolesti břicha, hematurie, dušnost, onemocnění ledvin a erektilní dysfunkce. Asi nejzávažnějším klinickým projevem onemocnění je žilní či arteriální trombóza, často v atypické lokalizaci, jako je splanchnikus či mozkové splavy. Trombotické komplikace nejvíce ovlivňují morbiditu a mortalitu neléčených pacientů. Suverénní diagnostickou metodou pro paroxysmální noční hemoglobinurii je nyní průtoková cytometrie periferní krve s nálezem klonální populace buněk. V minulosti byli pacienti léčeni pouze podpůrnou léčbou, eventuálně podáním transfuzí erymasy. Před několika lety se inhibitory složky C5 komplementu staly globální první volbou léčby onemocnění. Pro pacienty s extravaskulární hemolýzou se jeví přínosem ovlivnění i složky C3 komplementu. Nově se v rámci výzkumu zkoušejí perorální inhibitory alternativní dráhy komplementu.

05/2023 MUDr. Taťána Šuková
Rozvoj imunoterapie a cílené terapie významně změnil prognózu v léčbě maligního melanomu. Možnosti adjuvantní terapie se v posledních letech rozšířily. Naskýtá se však otázka, jakým způsobem postupovat, pokud po adjuvantní léčbě dojde ke generalizaci onemocnění. V této kazuistice je popsán případ pacientky s rizikovým resekovaným maligním melanomem stadia IIIC, u které došlo čtyři měsíce po ukončení adjuvantní imunoterapie pembrolizumabem ke generalizaci onemocnění. V další fázi terapie byla zvolena kombinace ipilimumab + nivolumab, na kterou pacientka nezareagovala, dále kombinovaná chemoterapie s částečnou odpovědí a v poslední fázi terapie kombinací inhibitorů proteinkináz BRAF (serin/threonin proteinkináza B-Raf [rapidly accelerated fibrosarcoma, Raf]) a MEK (mitogenem aktivovaná proteinová kináza) s krátkodobou, ale výraznou odpovědí. I když adjuvantní léčba snížila riziko recidivy onemocnění, existují pacienti, u kterých se setkáváme se selháním adjuvantní léčby.

05/2022 MUDr. Lenka Návratová; doc. MUDr. Jiří Votruba, Ph.D.; doc. MUDr. Andrea Burgetová, Ph.D., prof. MUDr. Ing. Lukáš Lambert, Ph.D.; MUDr. Matěj Novák
Karcinom plic patří mezi nejčastější zhoubný nádor v české populaci a v příčině úmrtí mezi zhoubnými nádory zaujímá prvenství.¹ Většinou je diagnostikován v pozdním stadiu, z čehož vyplývá nepříznivá prognóza. Proto by měla být snaha vyhledat nemocné v bezpříznakovém období, kdy je onemocnění poměrně dobře léčitelné. K tomuto účelu slouží tzv. systematický onkologický screening, který ve studii National Lung Cancer Screening (2002-2010) snížil mortalitu o 20 % u participantů, kteří podstupovali vyšetření nízkodávkovou výpočetní tomografií.² Na základě pozitivních výsledků probíhá mnoho pilotních projektů screeningu karcinomu plic v zemích napříč celým světem. Nicméně kromě pozitivních výsledků screening přináší i mnoho nejistot a rizik. Aby byl prospěšný a efektivní, je důležité propracovat a pečlivě naplánovat implementaci screeningového programu.

05/2022 MUDr. Petra Zemanová; doc. MUDr. Milada Zemanová, Ph.D.; prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc.; MUDr. Jan Špaček, Ph.D.
Klasifikace nádorů podle WHO rozeznává tři kategorie primárních nádorů pleury: mezoteliální nádory, mezenchymální nádory a lymfomy. Mezi mezoteliálními nádory zaujímá dominantní postavení maligní pleurální mezoteliom, jehož vznik souvisí s expozicí azbestu. Níže uvedený text rozebírá zejména onkologické léčebné modality inoperabilního maligního pleurálního mezoteliomu. Z mezenchymálních nádorů se článek věnuje především solitárnímu fibróznímu nádoru, jehož biologické chování osciluje mezi indolentním nádorem a agresivním dediferencovaným nádorem s vysokým rizikem generalizace.

05/2022 MUDr. Kryštof Šefl
Tzv. checkpoint inhibitory neboli inhibitory kontrolních bodů imunitní reakce jsou skupina léčiv, které blokují proteiny označované jako kontrolní body, které jsou exprimovány buňkami imunitního systému a mohou být též exprimovány nádorovými buňkami. Za fyziologických podmínek brání rozvoji příliš silné imunitní reakce. V rámci malignity se však expresí těchto kontrolních bodů mohou nádorové buňky účinně bránit imunitnímu systému. Zablokováním kontrolních bodů lze amplifikovat schopnost T lymfocytů v protinádorové imunitě. Tato třída léčiv může potenciálně vyvolat celou řadu tzv. imunitně zprostředkovaných nežádoucích účinků. Jeden takový nežádoucí účinek při terapii nivolumabem přináší následující kazuistika.

05/2022 MUDr. Zuzana Hajníková
Maligní pleurální výpotek u pacientů s onkologickým onemocněním je známkou nepříznivé prognózy. U symptomatických pacientů máme několik paliativních možností řešení výpotku vedoucích ke zlepšení kvality života. Podle současného konsensu a doporučení není žádná metoda striktně preferována. Rozhodnutí o managementu u každého pacienta závisí na preferenci pacienta, rychlosti tvorby výpotku, expandibilitě plíce a na předpokládané době přežití.

02/2022 Doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D.
Všeobecný praktický lékař je klíčovým zprostředkovatelem populačních preventivních strategií pro individuálního pacienta. Ta jsou zaměřena zejména na kardiometabolická a onkologická onemocnění. Účinná prevence vychází ze stratifikace rizik, které pomáhají identifikovat prioritní skupiny pro primární, sekundární, respektive terciární prevenci. V případě kardiometabolického rizika má praktický lékař k dispozici tabulku SCORE, ale v úvahu bere také rodinnou anamnézu, psychosociální rizikové faktory, subklinická orgánová poškození a klinické stavy ovlivňující riziko kardiovaskulárního onemocnění. Míře rizika pak odpovídají příslušné preventivní strategie, zahrnující jak nefarmakologická, tak farmakologická opatření. Doporučení v rámci primární prevence nádorových onemocnění jsou prakticky shodná jako u kardiometabolické prevence. Významnou agendou nádorové prevence v primární péči se v budoucnu může stát genetické testování. Prozatím lékařům v praxi nezbývá než se soustředit na včasný záchyt a sekundární prevenci nádorů. To znamená identifikaci asymptomatických pacientů s vysokým rizikem pro sledování u specialistů, včasný záchyt nádorů a prekanceróz u symptomatických pacientů a podporu účasti ve screeningových programech pro průměrně rizikovou populaci. Specifická role pak všeobecným praktickým lékařům přísluší ve screeningu kolorektálního karcinomu a od letošního roku v programu časného záchytu karcinomu plic.

06/2021 Doc. MUDr. Jana Hirmerová, Ph.D.
Tromboembolická nemoc (TEN) asociovaná s malignitou má multifaktoriální patogenezi. Individuální riziko TEN je dáno nejen typem, lokalizací a pokročilostí nádoru a typem jeho léčby, ale také predispozicí pacienta. Protrombotický genotyp pacienta lze vyjádřit ve formě tzv. genetického rizikového skóre. V kombinaci s klinickými rizikovými faktory se genetické rizikové skóre jeví jako perspektivní ve stratifikaci rizika TEN v onkologii. Na riziku TEN se může také podílet vyšší výskyt antifosfolipidových protilátek u malignit. K objasnění role testování trombofilních stavů u onkologických pacientů je nutný další výzkum.

03/2021 Doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D.; MUDr. Norbert Král; RNDr. Ondřej Májek, Ph.D.; Mgr. Ondřej Ngo; PhDr. Karel Hejduk; doc. MUDr. Štěpán Suchánek, Ph.D.
Česká republika zahájila třetí dekádu screeningu kolorektálního karcinomu. Byli jsme druhou zemí na světě, která tento screening zavedla na národní úrovni, hrazený z veřejných prostředků. Nastavili jsme v Evropě zcela jedinečnou spolupráci mezi všeobecnými praktickými lékaři a gastroenterology. Jako jedna z prvních zemí na světě jsme uvedli v roce 2009 do národního programu screeningu hrazenou screningovou kolonoskopii jako volbu, aktuálně od 50. let věku. Od roku 2007 se u nás rozvíjí mezinárodně srovnatelný datový audit screeningu. V roce 2014 jsme zavedli adresné zvaní, i díky kterému se podařilo zvýšit účast ve screeningu nad hranici 35 % u cílové populace. Jako jedna z prvních zemí jsme přešli na imunochemické testy na okultní krvácení do stolice (iTOKS), byť kvalitativní, a později, také na čele pomyslného pelotonu zemí rozvíjejících screening jsme zavedli kvantitativní iTOKS na národní úrovni. O přínosu screeningu kolorektálního karcinomu nikdo (u nás ani ve světě) nepochybuje. Má ze všech screeningových programů (spolu se screeningem děložního hrdla) nejsilnější důkazní základnu, je nejméně kontraverzní a má nejlepší výsledky. Screening, ve kterém u nás hrají klíčovou roli praktičtí lékaři, zásadně přispěl k pozitivním změnám v epidemiologii kolorektálního karcinomu v posledních 20 letech.

03/2021 Prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc.
Biologická terapie přinesla obrovský pokrok do léčby spondyloartritid (SpA). Pro léčbu axiálních SpA je v současné době dostupných pět anti-TNF přípravků a dva inhibitory interleukinu (IL) 17. Stále však existují důvody pro hledání nových účinných protizánětlivých léků, protože stávající léky mají své limitace. U části pacientů není dosaženo cíle léčby, u dalších pacientů pak dochází k sekundárnímu selhání. Není ani jednoznačně prokázáno zpomalení rentgenové progrese. Problematická je i parenterální aplikace a dlouhý biologický poločas eliminace léčiva. V poslední době byl v patogenezi SpA prokázán význam osy IL-23/IL-17. Bylo také zjištěno, že kaskáda IL-23/IL-17 principiálně užívá JAK/STAT cestu k aktivaci exprese prozánětlivých cytokinů v jádře buňky. Na základě poznatků experimentální vědy a preklinických modelů byly zahájeny testy s inhibitory JAK u psoriatické artritidy a SpA. Předmětem této práce je přehled studií s tofacitinibem, upadacitinibem a filgotinibem u ankylozující spondylitidy. Všechny zmíněné inhibitory Janusových kináz byly testovány v randomizovaných kontrolovaných studiích fáze III klinického zkoušení s pozitivním výsledkem u všech primárních i ve většině sekundárních ukazatelů. V další fázi vývoje bude nutné inhibitory JAK u SpA testovat u širšího spektra SpA, například při selhání léčby inhibitory TNF-a nebo u pacientů s extraskeletálními manifestacemi. Sledování bezpečnosti inhibitorů JAK u SpA nepřineslo žádné nové signály, které by nebyly známy ze studií s těmito léky u revmatoidní artritidy. Inhibitory Janusových kináz mohou mít významné místo v léčbě SpA. Výhodou může být především perorální podání a krátký biologický poločas eliminace.
 

05/2020 MUDr. Daniel Krejčí
Úhrada pembrolizumabu v kombinaci s chemoterapií do první linie léčby plicního karcinomu k 1. 8. 2020¹ opět přiblížila terapii plicního karcinomu v České republice směrem k mezinárodním standardům. Také využití paralelního sekvenování přispělo ke schválení celé řady nových kinázových inhibitorů u nemalobuněčného plicního karcinomu. Pneumoonkologie je progresivní obor zabývající se komplexní onkologickou, podpůrnou i paliativní terapií nemocných s karcinomem plic a mediastina.

01/2020 Doc. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D.
Dlouhodobé a pozdní následky onkologické léčby jsou obrazem zpravidla ireverzibilního poškození organismu. Mohou vést k závažnému snížení kvality života a někdy k předčasnému úmrtí pacientů vyléčených z onkologického onemocnění. Nejzávažnějšími celkovými dlouhodobými následky je akcelerovaná ateroskleróza a zvýšené riziko dalších malignit. Hlavními prvky péče o pacienty s vyléčenými nádory jsou prevence a/nebo včasná detekce recidivy a druhých nádorů, rehabilitace následků nádorového onemocnění a onkologické léčby (zdravotních a psychických) a obecná podpora zdraví (prevence komorbidit, podpora zdravé životosprávy). Cílem rehabilitace v onkologii je psychosociální podpora, zlepšení tělesných funkcí, pracovní poradenství a pomoc při sociálním začlenění.

05/2018 Doc. MUDr. Bohumil Seifert, CSc., Prof. MUDr. Přemysl Frič, DrSc.
Nádory trávicího traktu jsou nejčastější příčinou nádorového úmrtí v Evropě a z nich největší zastoupení mají kolorektální karcinom a karcinom pankreatu. U sporadického karcinomu pankreatu se rýsují možnosti vyhledávání časných stadií v určité skupině nově zjištěných diabetiků. Význam včasné diagnostiky kolorektálního karcinomu dokazuje skutečnost, že i přes zavedený screening je stále 90 % nádorů odhaleno u symptomatických pacientů.
Prostor pro zlepšení včasné diagnostiky existuje; Česká republika je v pětiletém přežití pacientů s kolorektálním karcinomem spíše na chvostu Evropy. Přitom máme tradičně dobrý přístup ke kolonoskopii. Nicméně kapacitní problémy v souvislosti s rostoucím screeningem i snaha nevyšetřovat pacienty zbytečně nás nutí odesílání pacientů ke kolonoskopii optimalizovat.
V článku jsou identifikovány různé důvody pro zpoždění diagnózy nádoru - na straně pacienta, na straně praktického lékaře i ve specializované péči. Tradiční koncept varovných příznaků často selhává. V zahraničí jsou k dispozici speciální strategie včasné diagnostiky nádorů v primárné péči za užití nástrojů pro kalkulaci rizik vyplývajících z alarmujících příznaků a jejich kombinací. Existují důkazy pro efektivitu uvedení laboratorní diagnostiky dostupné praktickým lékařům do algoritmů včasné diagnostiky gastrointestinálních nádorů v primární péči. Negativní výsledek imunochemického testu na okultní krvácení z 96 % vylučuje, že v pozadí obtíží pacienta se vztahem k dolní části trávicího traktu je organické onemocnění.

05/2017 MUDr. Eva Sedláčková, MBA
Neuroendokrinní nádory tenkého střeva jsou po slinivce břišní druhou nejčastější lokalizací gastroenteropankreatických neuroendokrinních nádorů. Nádory bez hormonální produkce jsou často zjištěny až v pokročilém stadiu. Maligní potenciál dobře diferencovaných neuroendokrinních nádorů je relativně nízký. Studie CLARINET prokázala antiproliferační účinek Somatulin autogelu 120 mg s.c. 1* za 4 týdny i u tohoto typu nádorů. Naše nemocná dosáhla touto terapií stabilizaci choroby na osm let a celkové přežití zatím činí 12 let a 8 měsíců.

04/2017 MUDr. Taťána Šuková
Maligní melanom je onemocnění s celosvětově vzrůstající incidencí, křivka mortality má však v posledních letech ve vyspělých zemích spíše stacionární charakter. I když prognóza pacientů s generalizovaným maligním melanomem je nadále velmi vážná, jsou v současné době k dispozici léčiva, která příznivě ovlivňují přežívání těchto pacientů. Jedny z léků, které jsou schopny ovlivnit přežití pacientů s generalizací maligního melanomu, jsou inhibitory BRAF (vemurafenib, dabrafenib) a inhibitory MEK (trametinib, cobimetinib, binimetinib a selumetinib). V současné době jsou vkládány naděje spíše do léčby kombinované než do léčby v monoterapii.

03/2017 MUDr. Ilona Procházková
Přežití pacientů s metastazujícím maligním melanomem se v posledních letech výrazně zlepšilo díky cílené léčbě inhibitory BRAF a inhibitory MEK a moderní imunoterapii, která je založena na protilátkách proti kontrolním bodům imunitní reakce (tzv. checkpoint inhibitorech). První používanou protilátkou byla protilátka anti-CTLA4 (ipilimumab), která pak byla následována účinnějšími protilátkami anti-PD-1 (nivolumab, pembrolizumab) a nejnověji protilátkami anti-PD-LI. Očekávány jsou výsledky probíhajících klinických studií s kombinacemi jednotlivých protilátek a kombinacemi s cílenou léčbou.

01/2017 Eva Sedláčková
Studie RADIANT-4 je první multicentrická mezinárodní randomizovaná studie fáze lil, která potvrdila účinnost inhibitoru mTOR everolimu u progredujících pokročilých dobře diferencovaných nefunkčních neuroendokrinních nádorů plic a gastrointestinálního traktu. Medián času do progrese onemocnění byl při centrálním hodnocení v rameni s everolimem 11,0 měsíců (95% interval spolehlivosti [confidence interval, Cl] 9,23-13,31) a pro placebo 3,9 měsíců (95% Cl 3,58-7,43). Celkové přežití při dvou provedených interim analýzách vykazuje lepší trend pro everolimus, avšak statisticky zatím nesignifikantní. Toxicita léčby je předvídatelná a zvladatelná. Na studii participovala i tři česká pracoviště - v Praze, Brně a Olomouci. Výsledky byly poprvé zveřejněny na kongresu ESMO (European Society for Medical Oncology) 2015 a plný text v časopisu Lancet v březnu 2016. Na základě studie RADIANT-4 byl everolimus v této indikaci registrován ve Spojených státech amerických i v Evropě.

01/2017 Martin Kupec
Hepatocelulární karcinom je celosvětově druhou nejčastější příčinou úmrtí na malignitu s incidencí kolem 850 000 nových případů ročně a letalitou cca 95 %. Hlavními etiologickými faktory jsou infekce virem hepatitidy B (HBV) a virem hepatitidy C (HCV), vysoká konzumace alkoholu a expozice metabolitům aflatoxinu B kontaminujícím potravu. Skórovací schéma Barcelona Clinic Liver Cancer (BCLC) se stalo téměř celosvětovým standardem a pomohlo sjednotit klasifikaci a léčebné postupy podle jednotlivých stadií hepatocelulárního karcinomu. Kurativní léčba zůstává omezena na časná stadia onemocnění, přičemž klíčovou roli nadále hraje transplantace jater. Rozšiřují se možnosti lokálně destruktivní/ablační léčby a spolu s transarteriální chemoembolizací se pomalu začínají posouvat z oblasti paliativní léčby do kurativy. V paliaci pokročilejších stadií onemocnění se zásadním zlomem stalo zavedení první opravdu účinné systémové léčby, multikinázového inhibitoru - sorafenibu. Zlepšují se operační techniky, jsou zkoumány nové léčebné postupy a lze doufat, že i prognóza pacientů s hepatocelulárním karcinomem se bude s prohlubováním našeho poznání molekulárních detailů tohoto onemocnění nadále zlepšovat.

01/2017 Lenka Ostřížková
Adenokarcinom je u nemocných s nespecifickými střevními záněty (IBD, inflammatory bowel disease) druhou nejčastější příčinou úmrtí. Postihuje mladší nemocné, postižení střeva je multifokální, nejčastěji se jedná o mucinózní adenokarcinom, častá je mutace RAS, mikrosatelitní instabilita a nízká diferenciace. Faktory zvyšující riziko vzniku kolorektálního karcinomu v terénu IBD jsou délka trvání onemocnění, rozsah zánětu na tlustém střevě (extenzivní forma kolitidy), intenzita zánětu - těžké morfologické změny (endoskopicky, histologicky). Normální endoskopický obraz snižuje riziko vzniku kolorektálního karcinomu. Mimořádně vysokým rizikem vzniku kolorektálního karcinomu je současně přítomná primární sklerózující cholangoitida. Kumulativní riziko vzniku kolorektálního karcinomu u pacientů s IBD a primární sklerózující cholangoitidou po dvacetiletém průběhu je 33 %. Za rizikový faktor bývá považován i mladý věk v době diagnózy IBD.

03/2016 Regina Demlová, Dalibor Valík, Radka Obermannová, Lenka Zdražilová Dubská
Léčba monoklonálními protilátkami je jednou z nejúspěšnějších léčebných strategií jak u hematologických malignit, tak u solidních nádorů. Inhibitory imunitních kontrolních bodů (checkpoint) vykazují v posledních letech významnou klinickou účinnost. V tomto přehledu se zaměřujeme na imunitně podmíněné nežádoucí účinky a zmiňujeme strategii farmakoterapie s možnými důsledky pro klinickou praxi.