02/2018

02/2018

02/2018 Mgr. Jaroslav Hořejší

02/2018 MUDr. Miloš Kubánek, Ph.D.
Z hlediska farmakoterapie srdečního selhání se sníženou ejekční frakcí levé komory (heart failure with reduced ejection fraction, HFrEF) je důležité, že komorbidity mohou ovlivňovat farmakokinetiku a farmakodynamiku použitých léků, a tím i účinnost a bezpečnost léčby. Na druhou stranu může farmakoterapie HFrEF v některých případech negativně ovlivňovat vývoj komorbidit. V případě kombinace sacubitril/valsartanu je doporučeno u pacientů s glomerulární filtrací 30-60 ml/min/1,73 m², jaterní dysfunkcí stupně B podle Childovy-Pughovy klasifikace nebo systolickým krevním tlakem 100-110 mm Hg zahájit léčbu nejnižší dávkou a pečlivě pacienty monitorovat. Významným nálezem je zpomalení poklesu glomerulární filtrace a nižší výskyt závažné hyperkalemie při léčbě touto kombinací v porovnání s enalaprilem. Překvapením je snížení glykovaného hemoglobinu a sérové koncentrace kyseliny močové při léčbě kombinací sacubitril/valsartanu, což otvírá nové možnosti pro individualizovanou léčbu HFrEF. Univerzálním nálezem je u většiny komorbidit přetrvávající benefit z léčby touto kombinací v porovnání s enalaprilem.

02/2018 Doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D.
Současné podávání více než jednoho léčiva k ovlivnění kardiovaskulárního rizika zásahem do metabolismu sérových lipoproteinů není ve srovnání s postupy v léčbě arteriální hypertenze či diabetu zdaleka tak často využíváno. Základem hypolipidemické léčby je ve velké převaze případů statin, k němuž je v případě nutnosti dalšího snížení LDL cholesterolu možná kombinace s ezetimibem nebo sekvestranty žlučových kyselin - pryskyřicemi. Velmi zajímavé a slibné jsou výsledky probíhajících studií s některými novými hypolipidemiky. Především monoklonální protilátky proti PCSK9 nabízejí možnosti velmi výrazného ovlivnění lipidogramu. I jejich místo bude převážně v kombinačních farmakologických režimech. Využití fixních kombinací statinu s ezetimibem považujeme za vítanou pomůcku ke zlepšení adherence, kterou v kontextu nových a mnohdy komplikovanějších léčebných režimů budeme udržovat stále obtížněji.

02/2018 MUDr. Petra Vysočanová
Arteriální hypertenze je v České republice nejčastějším kardiovaskulárním onemocněním. V dospělé populaci se vyskytuje asi ve 40 %, s nárůstem ve vyšších věkových skupinách. Arteriální hypertenze a hypercholesterolemie patří také k nejdůležitějším rizikovým faktorům vzniku dalších kardiovaskulárních onemocnění. Vzhledem ke snadné diagnostice, dobré dostupnosti lékařské péče a široké nabídce antihypertenziv by arteriální hypertenze měla být jak dobře léčitelným onemocněním, tak snadno ovlivnitelným rizikovým faktorem. Ovšem i přes výše uvedené většina hypertoniků stále nedosahuje uspokojivé kontroly krevního tlaku. Při snaze o dobrou kontrolu krevního tlaku je třeba umět správně změřit krevní tlak, sestavit optimální terapii vhodnou pro konkrétního pacienta a také kontrolovat compliance pacienta s námi doporučenou léčbou. Až u 15 % nemocných se setkáváme s rezistentní hypertenzí, kdy je nutné ke kontrole krevního tlaku používat kombinaci antihypertenziv a je nezbytné vyšetřit sekundární hypertenzi. Zvláštní přístup vyžadují pacienti s kolísáním krevního tlaku.

02/2018 Doc. MUDr. Jitka Mlíková Seidlerová, Ph.D.
Obtížně léčitelná hypertenze není jasně definovaný pojem. Příčinou obtížného dosažení cílových hodnot krevního tlaku může být nediagnostikovaná sekundární etiologie hypertenze. Další možností je pseudorezistence, která může být způsobena nesprávnou technikou měření krevního tlaku, panickými atakami či nespoluprací (non-adherencí k léčbě) pacienta. Bohužel není výjimkou, že problém je na straně lékaře: nesprávně zvolená léková kombinace, příliš složité dávkovací schéma, chybění diuretika v léčbě, nedostatečná motivace pacienta. K úspěchu léčby pomáhá zjednodušení léčebného schématu. Preferujeme léky s dlouhým biologickým poločasem eliminace podávané jedenkrát denně a fixní lékové kombinace. Pokud se nedaří dosáhnout cílových hodnot krevního tlaku, je na místě vyšetření nemocného ve specializované hypertenzní poradně.

02/2018 Doc. MUDr. Tomáš Kovárník, Ph.D.; MUDr. Michaela Šnejdrlová, Ph.D.
Souhrnný článek popisuje mechanismus účinku hypolipidemika alirocumabu a přehled programu studií ODYSSEY, který zkoumá účinky tohoto hypolipidemika u pacientů s familiární hypercholesterolemií a rovněž u nemocných s vysokým kardiovaskulárním rizikem.

02/2018 Doc. MUDr. Lukáš Zlatohlávek, Ph.D.
Cévní mozkové příhody jsou druhou nejčastější příčinou mortality v našich zemích. Třetina pacientů zemře do jednoho měsíce, další třetina má trvalé následky. Důsledná intervence všech rizikových faktorů, ať v primární či sekundární prevenci, je klíčová v ovlivnění prevalence onemocnění. Stěžejním rizikovým faktorem je v tomto případě arteriální hypertenze. Důsledná kontrola krevního tlaku je tedy pro prevenci cévní mozkové příhody často kauzální. Zvláště významným prediktorem pro vznik cévní mozkové příhody je vysoký pulzní tlak. Rozhodující v primární i sekundární prevenci je správná volba farmakologické intervence. Nejvíce protektivních důkazů mají léky ovlivňující renin-angiotenzin-aldosteronový systém, ideálně v kombinaci. Nezapomeňme, že pro adekvátní adherenci k terapii našich pacientů je optimální užití těchto léků ve fixních kombinacích. K minimalizaci následků cévních mozkových příhod je nutná nejen ideální farmakologická léčba, ale i časná intervence iktových center a následná komplexní péče (výživa, fyzioterapie, ergoterapie).

02/2018 MUDr. Kateřina Lefflerová, CSc.
Antikoagulační Léčba patří k nejúčinnějším Léčebným postupům v kardiovaskulární farmakoterapii. PeroráLní antikoagulační Léčba se opírá více než 60 Let o antagonistu vitaminu K - warfarin. Mezi nejčastěji uváděná úskaLí této Léčby patří obtížná predikce odpovědi na terapeutickou dávku, úzké terapeutické okno, nutnost častých kontroL INR, Lékové a potravinové interakce. AčkoLiv je Léčba warfarinem spojena s řadou úskaLí a v tomto tisíciletí byLa zavedena do kLinické praxe nová antikoaguLancia, zůstává warfarin piLířem peroráLní antikoaguLační Léčby a v některých indikacích i Lékem první voLby.

02/2018 MUDr. Pavlína Piťhová, Ph.D.
Syndrom diabetické nohy znamená přítomnost ulcerace na noze diabetika distálně od kotníku, jedná se o závažnou a velmi obtížně léčitelnou komplikaci diabetes mellitus. Léčba musí být komplexní a musí zahrnovat odlehčení postižené končetiny, revaskularizaci v případě ischemie, antibiotickou léčbu v případě infekce, debridement a přípravu spodiny rány a vhodné krytí rány. Zdá se, že rozhodujícím momentem pro zhojení diabetické ulcerace je dobře fungující mikrocirkulace. V popředí zájmu jsou tedy vedle metod nefarmakologických i metody farmakologické podpory mikrocirkulace, zejména použití alprostadilu a sulodexidu.

02/2018 Prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc.
Podávání agonistů glukagonu podobného peptidu 1 (GLP-1) představuje v současné době jeden z nejúčinnějších způsobů léčby diabetes mellitus 2. typu, a to díky zlepšení kompenzace diabetů v kombinaci se snížením hmotnosti, poklesem krevního tlaku a s řadou dalších pozitivních účinků na kardiovaskulární rizikové faktory. Liraglutid je zatím jediný z dostupných inkretinových léků, který k těmto účinkům přidává ještě pozitivní vliv na kardiovaskulární komplikace, celkovou a kardiovaskulární mortalitu a progresi diabetického onemocnění ledvin. V tomto článku shrnujeme komplexní účinky liraglutidu na kompenzaci diabetu, kardiovaskulární rizikové faktory a kardiovaskulární komplikace a hodnotíme jeho současné postavení v léčbě diabetu.

02/2018 MUDr. Milan Flekač, Ph.D.
Jak známo, perorální antidiabetika ztrácejí v monoterapii postupně účinnost, proto je nutné včas kombinovat různé typy antidiabetik, někdy i v menších dávkách. Další komorbidity často přítomné při diabetes mellitus 2. typu, tedy arteriální hypertenze, dyslipidemie, poruchy koagulace a další, vyžadují komplexní farmakoterapii. Určitě je dobré léčit vše, ale je třeba také zajistit, aby pacient léky užíval. Pokud pacient nechce užívat veškerou doporučenou medikaci, je vhodné stanovit priority, aby užíval alespoň to nejdůležitější. Již pro iniciální fázi léčby diabetes mellitus 2. typu se v současné době doporučují v řadě situací kombinace antidiabetik z různých skupin. Proto je možné využití kombinovaných přípravků perorálních antidiabetik, které spojují většinou účinky metforminu a některého z léčiv 2. linie, zejména inhibitorů dipeptidyl peptidázy (DPP-4), inhibitorů sodíko-glukózového ko-transportéru 2 (SGLT-2) či pioglitazonu. Je známou skutečností, že fixní kombinace léčiv zvyšují adherenci pacienta k léčbě, a tím i její úspěšnost.

02/2018 MUDr. Regina Herčíková; doc. MUDr. Pavel Jansa, Ph.D.
Systémová onemocnění pojiva představují skupinu autoimunitních onemocnění postihujících často několik orgánů či orgánových systémů, zejména ledviny, plíce, kůži a pohybový aparát. Ani postižení kardiovaskulárního systému není neobvyklé a mnohdy je natolik závažné, že výrazně zhoršuje prognózu a v některých případech dokonce představuje vedoucí příčinu úmrtí u těchto nemocných. Cílem tohoto sdělení je podat ucelený přehled nejčastějších kardiovaskulárních komplikací - tj. postižení srdce, periferních a plicních cév - a zdůraznit význam screeningu, včasné diagnózy a správné léčby, které mohou významně zpomalit průběh základní choroby a zlepšit její prognózu.

02/2018 Prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc., MUDr. Marcela Tomíšková, MUDr. Martina Doubková
Dušnost je definována jako subjektivní pocit nedostatku vzduchu, který často vzniká u nemocného s pokročilým onemocněním, kdy požadavky na dodávku kyslíku jsou vyšší, než je organismus schopen zajistit. Dušnost je jedním z nejčastějších příznaků u nemocných s pokročilým nádorovým onemocněním. Její výskyt se u těchto nemocných pohybuje mezi 29 až 74 %. Dušnost v posledních šesti týdnech života je pozorována u 50 až 70 % nemocných s nádorovým onemocněním. Nejčastěji se s ní setkáváme u nemocných s bronchogenním karcinomem. Při volbě léčebného postupu je třeba vždy zvažovat, zda míra zátěže a riziko závažných nežádoucích účinků léčby nepřeváží nad jejím uvažovaným prospěchem pro nemocného (nežádoucí účinky léků, nutnost opakovaných vyšetření a kontrol, dlouhodobá hospitalizace atd.).

02/2018 MUDr. Tomáš Milota
Protilátkové imunodeficity patří k nejčastějším poruchám imunitního systému. Nejčastěji se manifestují recidivujícími respiračními infekty. Především u primárních poruch imunity se vyskytují ale také neinfekční komplikace jako autoimunitní, lymfoproliferativní či granulomatózní choroby, které mohou postihnout respirační trakt. Příklad primárního imunodeficitu spojeného s dysregulací imunitního systému je běžný variabilní imunodeficit. Jedná se jak o poruchy spojené s obstrukční, tak s restrikční ventilační poruchou. Klíčová je včasná diagnostika a zahájení adekvátní terapie. Tento přístup vyžaduje multioborovou spolupráci pneumologa a imunologa.

02/2018 MUDr. Jan Chlumský, Ph.D.
Chronická obstrukční plicní nemoc na podkladě deficitu alfa-1 antitrypsinu je nejčastější dědičné onemocnění dospělého věku. Její klinický obraz je typický prezentací v mladším věku, emfyzematickým fenotypem a zrychleným poklesem plicních funkcí v čase. Augmentační terapie lidským alfa-1 antitrypsinem je schopna zpomalit destrukci plicní tkáně a zlepšit prognózu těchto nemocných. Stále však existují určité nejasnosti spojené s touto účinnou, ale nákladnou léčbou.

02/2018 MUDr. Jiří Štolfa
Psoriatická artritida je kloubní onemocnění asociované s psoriázou, které se řadí do skupiny spondyloartritid spolu s ankylozující spondylitidou a reaktivními a enteropatickými spondyloartritidami. Artritidou onemocní zhruba 30 % pacientů s psoriázou. Klinické i rentgenové projevy psoriatické artritidy mají některé rysy, které ji odlišují od ostatních artritid. Psoriatická artritida byla považována za relativně benigní onemocnění (ve srovnání s revmatoidní artritidou), ale v současné době se ukazuje, že onemocnění vede u značné části pacientů k těžkému funkčnímu omezení a snížení kvality života. V posledních letech došlo ke značnému pokroku ve znalosti etiopatogeneze onemocnění, který umožnil vývoj nových cílených léků. Současně se upřesnila strategie léčby s důrazem na „léčbu k cíli“. To je i obsahem nových doporučení České revmatologické společnosti ČLS JEP pro léčbu a monitoring psoriatické artritidy.
 

02/2018 MUDr. Gabriela Romanová, MUDr. Petr Smejkal, Ph.D.; MUDr. Pavel Polák, Ph.D.; prof. MUDr. Miroslav Penka, CSc.
Rekombinantní aktivovaný faktor VIIa (aktivovaný eptakog alfa, Novoseven®, Novo Nordisk A/S, Bagsværd, Denmark) byl původně vyvinut pro léčbu krvácivých epizod u pacientů s vrozenou hemofilií A a B a inhibitorem a pro život ohrožujícího krvácení v urgentní medicíně. Klinické využití tohoto preparátu se však postupně rozrostlo i o léčbu dalších vrozených krvácivých onemocnění, jako je vrozený nedostatek faktoru VII, Glanzmannova trombastenie a získaná hemofilie. U všech schválených indikací má rekombinantní faktor VIIa trvalý bezpečnostní profil, který je připisován jeho rekombinantnímu charakteru a jeho lokalizovanému mechanismu účinku v místě cévního poškození. Rekombinantní faktor VIIa aktivuje přímo faktor X, což znamená, že se zabrání systémové aktivaci koagulace, a tím se sníží riziko trombotických příhod. Je tedy určen pro všechny pacienty, a to včetně starších nemocných se souběžnými predispozicemi či rizikovými faktory vzniku trombózy.1 Rekombinantní preparát Novoseven® se používá již více než 20 let. Za tuto dobu došlo u pacientů s vrozenými nebo získanými krvácivými poruchami k výraznému zlepšení kvality života a přežití. Novoseven® má současně své nezastupitelné místo při zástavě krvácení v urgentních situacích (trauma, poporodní krvácení apod.) nebo při jiném jinak nezvladatelném krvácení.

02/2018 MUDr. Barbora Yassin, MUDr. Karel Dvořák, Ph.D.
Léčba chronické virové hepatitidy C prodělala v posledních desetiletích zásadní vývoj. Od objevení vlastního viru v roce 1989, přes první terapeutické režimy s interferonem a kombinaci interferonu s ribavirinem, které byly zatíženy množstvím nežádoucích účinků, až k dnešním léčebným schématům s užitím přímo působících antivirotik. Přímo působící antivirotika a jejich zavedení do klinické praxe způsobilo doslova revoluci v léčbě hepatitidy C. Léčba je nyní vysoce účinná u naprosté většiny pacientů, a navíc není provázena významnějšími nežádoucími účinky. Článek uvádí přehled léčebných možností chronické infekce HCV přímo působícími antivirotiky.

02/2018 MUDr. Michal Koula, MUDr. Kristýna Kubíčková, prof. MUDr. Petr Urbánek, CSc.
V přehledovém článku je proveden rozbor základních farmakologických vlastností, léčebných výsledků i indikací fixní kombinace sofosbuviru a velpatasviru (Epclusa®). Jde o kombinaci inhibitoru kofaktoru polymerázy (produktu NS5A oblasti virového genomu) - velpatasviru a inhibitoru RNA dependentní RNA-polymerázy (produktu NS5B oblasti virového genomu) - sofosbuviru. Protože se jedná o první kombinaci virostatik účinnou proti všem základním genotypům viru hepatitidy C, je její indikační pole velmi široké. Primární výhodou preparátu je jeho vysoká bezpečnost, minimální nežádoucí účinky, téměř 100% účinnost a především jednoduchost jeho podání z pohledu pacienta.

02/2018 MUDr. Jan Šťovíček
Nealkoholová steatóza jater (non-alcoholic fatty liver disease, NAFLD), obvykle překládané jako nealkoholové tukové onemocnění jater, je vzhledem ke své prevalenci jedno z nejčastějších onemocnění dnešní doby. V západních zemích dosahuje odhadovaná prevalence 17-46 % dospělé populace. Vzhledem k této vysoké prevalenci onemocnění představuje i relativně malé riziko progrese v absolutních číslech významné množství jedinců s pokročilou jaterní chorobou. Proto je kladen důraz na možnosti neinvazivní diagnostiky pokročilosti jaterního postižení. Vedle skórovacích systémů založených na hodnocení laboratorních a klinických biomarkerů se stále častěji uplatňují neinvazivní zobrazovací metody, především transientní elastografie a ARFI (acoustic radiation force impulse imaging). V současné době jsou základem terapie NAFLD dietní intervence a zvýšení pohybové aktivity. Z farmakologických možností lze u rizikových jedinců případně zvážit podání vitaminu E, u diabetiků pak pioglitazon.

02/2018 MUDr. Veronika Matušková, Ph.D., FEBO
Přípravky proti vaskulárnímu endotelovému růstovému faktoru (VEGF) patří mezi nejnovější léčbu v oftalmologii. Využívají se v léčbě vlhké formy věkem podmíněné makulární degenerace, léčbě diabetického makulárního edému, makulárního edému následkem okluze retinální žíly a k terapii sekundárních choroidálních neovaskularizací při patologické myopii nebo u jiných onemocnění. V současné době jsou dostupné dva přípravky - ranibizumab (Lucentis, Novartis) a aflibercept (Eylea, Bayer). Ranibizumab je rekombinantní humanizovaný fragment monoklonální protilátky proti VEGF. Aflibercept je fúzní protein, který se skládá s extracelulárních domén humánního receptoru VEGF 1 a 2 a fragmentu humánního imunoglobulinu G (tzv. falešný receptor). Oba přípravky redukují proliferaci endotelových buněk, snižují vaskulární permeabilitu cév a blokují tvorbu nových cév. Látky se aplikují v lokální anestezii do sklivce, nutná je opakovaná aplikace. Léčba je hrazena ze zdravotního pojištění a je soustředěna ve specializovaných centrech.

02/2018 Mgr. Květa Kroupová; prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.
Target i goal se z angličtiny překládá jako „cíl“. Je však rozdíl mezi target a goal pro léčbu chronického onemocnění. Například goal - cíl léčby diabetů je prevence diabetických komplikací, target je hodnota glykovaného hemoglobinu (měřitelná hodnota); goal pro léčbu hypercholesterolemie je prevence kardiovaskulárních komplikací, zatímco cíl - target je hodnota LDL cholesterolu. U léčby osteoporózy známe cíl, kterým je prevence zlomenin. Není však určen target, tedy měřitelný, jasně hodnotitelný parametr pro stratifikaci rizika a cíl léčby. Hodnota T-skóre < 2,5 SD (standardní odchylka) je hranice pro stanovení diagnózy osteoporózy a zároveň je to indikační práh pro nasazení antiresorpční terapie. Známá je ale skutečnost, že většina pacientek utrpí frakturu v pásmu osteopenie, která je mimo diagnostické i indikační rozmezí.

02/2018
Chronická žilní insuficience je nejběžnější komplikací žilních varikozit. Její prevalence je v současné době velmi vysoká, což s sebou přináší i vysoké náklady na diagnostiku a léčbu. Novinky v oblasti léčby byly diskutovány v rámci 43. angiologických dnů a 4. kongresu European Society for Vascular Medicine v hotelu Vienna House Diplomat Prague ve dnech 18.-20. března 2018.

02/2018
Se svým kamarádem Janem Černým v devadesátých letech objevili díru na trhu - dodávání kancelářských potřeb do firem. Úspěšnou firmu po 15 letech prodali a o několik let později založili nadaci Dobrý anděl. Jejich pomoc je založená na pravidelných příspěvcích rodinám, které zasáhla vážná nemoc. Níže přinášíme rozhovor s Petrem Sýkorou, spoluzakladatelem nadace Dobrý anděl.