Vybrané články

01/2020 Doc. MUDr. Zuzana Čermáková; Mgr. Linda Bystrická
Získaná hemofilie A je vzácné autoimunitní onemocnění. Vzniká na podkladě tvorby neutralizujících protilátek (inhibitorů) proti koagulačnímu faktoru VIII (FVIII). Po vazbě FVIII a protilátky je aktivita FVIII v koagulačním procesu nedostatečná. U nemocných dochází ke spontánnímu, nezřídka rozsáhlému krvácení. Vzhledem ke svému ojedinělému výskytu nebývá získaná hemofilie správně a včas diagnostikována. Tento přehledový článek shrnuje patofyziologii onemocnění, základní diagnostiku a podrobněji rozebírá problematiku léčby.

01/2020 Doc. MUDr. Petr Dulíček, Ph.D.; MUDr. Zuzana Thibaud
Užívání warfarinu může mít protinádorový účinek, tak jak ukázaly studie na zvířatech a některé epidemiologické studie. Například studie na modelu karcinomu u myší ukázala, že warfarin blokuje AXL receptorovou tyrosinkinázu inhibicí proteinu závislého na vitaminu K, který se nazývá GAS6, a tím se může zastavit šíření nádorových buněk. Sekundárním účinkem je blokáda GAS6-AXL signalizace, která zvyšuje protinádorovou imunitu. Observační studie také prokázala snížení výskytu nádorů při užívání warfarinu. Nicméně jsme si plně vědomi, že je potřeba dalších studií k potvrzení tohoto potencionálního benefitu při léčbě warfarinem.

01/2020 MUDr. Karel Kubát
Metformin je v současnosti základním lékem v terapii diabetes mellitus 2. typu spojeného s obezitou. Tento lék snižuje účinnost metabolismu buněk. Umožňuje tak buňkám přijmout větší množství energeticky bohatých látek (především glukózy) k tvorbě určitého konstantního množství základního energetického substrátu - adenosintrifosfátu (ATP). Tím je omezeno hromadění glukózy v krvi a jsou sníženy následky chronické hyperglykemie. Metformin omezuje aerobní metabolismus, kdy z glukózy vzniká oxid uhličitý a voda. Lék způsobuje zvýšenou produkci kyseliny mléčné - laktátu, který je opět metabolizován na glukózu za cenu velkých energetických ztrát. Snížení efektivity metabolismu v rámci cyklu Coriových (teoreticky z 92 % na 33 %) dovoluje přijmout trojnásobek energetické hodnoty stravy nebo snížit fyzickou aktivitu na třetinu, aniž by došlo k hromadění glukózy v krvi. Metformin je využíván v léčbě diabetes mellitus, jeho vlastnosti však mohou být přínosné v rámci dalších závažných chorob - kromě obezity dokonce i u infekčních či nádorových onemocnění.

01/2020 MUDr. Robert Bém, Ph.D., MHA; MUDr. Michal Dubský, Ph.D.; MUDr. Vladimíra Fejfarová, Ph.D.; MUDr. Jitka Husáková; MUDr. Veronika Wosková
Syndrom diabetické nohy je závažnou pozdní komplikací diabetů, která je spojena s vysokou morbiditou a mortalitou pacientů, ale také s vysokými náklady na léčbu. Technologický pokrok přináší nové možnosti léčby i v oblasti syndromu diabetické nohy. Práce podává přehled o současných technologických možnostech léčby syndromu diabetické nohy.

01/2020 MUDr. Radomíra Kožnarová, CSc.
Technologické novinky umožňují pacientům s diabetem, aby co nejvíce přiblížili své glykemie fyziologickým hodnotám. Využití kontinuální monitorace glykemie vede ke zlepšení kompenzace diabetů a snížení rizika hypoglykemie, která je limitujícím faktorem léčby. Metoda měření glykemie „flash glucose monitoring“ přináší podobnou alternativu pro všechny pacienty včetně těch, kteří aplikují inzulin pery.

01/2020 MUDr. Jiří Hradec
Léčba nekomplikovaného diabetika je založena na důsledně zpracované a správné diagnóze. Problematika této léčby je v článku probrána z pohledu praktického diabetologa. Stále považujeme za základní lék metformin, avšak účinek medikamentózní léčby je bez režimových a dietních opatření výrazně snížený. Postupně probereme další způsoby medikamentózní léčby, jejich výhody i kontroverze, včetně léčby inzulínem. Stručně uvedena je léčba inzulínem u diabetika 1. typu či geneticky podmíněných forem diabetu.

01/2020 MUDr. Ondřej Krystyník; MUDr. Dominika Goldmannová; doc. MUDr. David Karásek, Ph.D.
Kardiovaskulární onemocnění se u osob s diabetem vyskytuje významně častěji, než je tomu u obecné populace. Zároveň představuje nejčastější příčinu jejich úmrtí. Komplexní léčba diabetu tak nezahrnuje pouze kontrolu glykemie, ale měla by vést k ovlivnění všech rizikových faktorů zodpovědných za rozvoj a progresi aterosklerózy. Při zvažování léčby hyperglykemie je žádoucí zhodnotit kardiovaskulární profil jednotlivých léčiv a jejich potenciální přínos v redukci kardiovaskulárních příhod a v léčbě srdečního selhání. U diabetiků s kardiovaskulárním onemocněním jsou v současné době preferovány agonisté GLP-1 receptorů nebo inhibitory SGLT2.

01/2020 MUDr. Eva Račická
Diabetes mellitus 2. typu (DM2T) je nemocí, která je závažnou příčinou morbidity a mortality obyvatel v mnoha vyspělých zemích. V současné době je preferována léčba DM2T, která má dobrou účinnost, nezpůsobuje nárůst tělesné hmotnosti a snižuje riziko hypoglykemie. Agonisté receptoru pro peptid 1 podobný glukagonu (glucagon-like peptide-1, GLP-1) jsou důležitou skupinou pro léčbu DM2T, neboť splňují výše uvedená kritéria. Článek pojednává o semaglutidu, což je agonista receptoru GLP-1, podávaný jednou týdně subkutánně, který byl v roce 2019 schválen pro léčbu DM2T v České republice, a o výsledcích kardiovaskulárních studií, jež ovlivnily v roce 2019 aktualizaci společných doporučení pro léčbu hyperglykemie u DM2T, vydanou Americkou diabetologickou asociací a Evropskou asociací pro studium diabetu v roce 2018.

01/2020 Doc. MUDr. David Karásek, Ph.D.
Inhibitory SGLT2 patří mezi účinná a relativně bezpečná antidiabetika s prokázaným příznivým ovlivněním hlavních kardiovaskulárních příhod, srdečního selhání a chronického onemocnění ledvin. Původně byly určeny pro léčbu diabetů 2. typu, nyní se jejich indikace rozšířila i na jedince s diabetem 1. typu a některá data svědčí o možné prospěšnosti jejich podávání i u nediabetické populace. Sdělení obsahuje aktuální informace o současném postavení gliflozinů v léčbě diabetu, jeho komplikací i dalších potenciálních indikací.

01/2020 MUDr. Barbora Doležalová
Doporučený postup Evropské kardiologické společnosti pro léčbu diabetu, prediabetu a kardiovaskulárních onemocnění z roku 2019 formuluje zásady multifaktoriální intervence, jejichž cílem je odstranit nepříznivý zdravotní dopad diabetu na průběh kardiovaskulárního onemocnění. Novinkou je nové pojetí stratifikace kardiovaskulárního rizika u osob s diabetem, nové cílové hodnoty krevního tlaku a LDL cholesterolu. Dokument podtrhuje komplexní zdravotní benefity některých moderních antidiabetik a preferuje jejich použití zejména u pacientů se srdečním selháním a onemocněním ledvin.

01/2020 MUDr. Alena Adamíková, Ph.D.
Dlouhodobě působící bazální inzulíny mají mít prolongovaný, bezvrcholový účinek, s nízkou variabilitou účinku. Nízká variabilita je spojena s nižším rizikem hypoglykemií při titraci, lepším dosažením cílových hodnot kompenzace a snížením rizika vývoje pozdních komplikací. Nízká variabilita mezi dny znamená reprodukovatelný účinek na snížení glykemie mezi jednotlivými každodenními injekcemi, zatímco nízká variabilita během dne představuje konzistentní účinek na snížení glykemie během 24hodinového dávkovacího intervalu. Bazální inzulinová analoga druhé generace inzulin glargin U300 a inzulin degludek mají lepší farmakodynamické účinky, které se potvrdily v řadě studií. Inzuliny se liší v principu uvolňování z podkoží. Nově jsou k dispozici výsledky studií porovnávající oba inzuliny. V klinické praxi poskytují oba inzuliny pro diabetické pacienty novou kvalitu léčby.

01/2020 Doc. PharmDr. Alena Sumová, DSc.
Profesorka RNDr. Helena Illnerová, DrSc., je dlouholetou pracovnicí Fyziologického ústavu, do roku 1992 Československé akademie věd (ČSAV) a od roku 1993 Akademie věd České republiky (AV ČR). Do ústavu nastoupila jako aspirantka po ukončení Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (UK) v Praze v roce 1961 jako promovaná chemička. Od té doby zde pracuje až dosud, v současnosti již jen jako emeritní vědecká pracovnice.
 

06/2019 MUDr. Jana Krejčí; MUDr. Daniel Krejčí; MUDr. et Bc. Petr Zůna; MUDr. Petr Opálka, CSc.; doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.
Maligní mezoteiiom je agresivním nádorem serózních bían s velmi omezenými možnostmi léčby a špatnou prognózou bez ohledu na stadium onemocnění v době diagnózy. Současné české standardy léčby zahrnují chirurgické výkony, chemoterapii a radioterapii. Mezinárodní doporučení uvádějí také imunoterapii a cílenou léčbu jako možnou modalitu s odvoláním na výsledky proběhlých klinických studií.

06/2019 Kateřina Dvořáková; MUDr. Petra Praksová, Ph.D.
Cílem tohoto článku je snaha nahlédnout na osudy chronicky nemocných, tak jak je sami vnímají, a pochopit, že na zkvalitnění jejich života může mít vliv každý z nás. Článek se zabývá výsledky dotazníkového průzkumu, který byl proveden v neurologické ambulanci s pacienty s roztroušenou sklerózou a bolestmi zad.

06/2019 Prof. MUDr. Jan Malík, CSc.
Vysoká konzumace soli se podílí na rozvoji různých onemocnění. Z tohoto důvodu Světová zdravotnická organizace i další odborné společnosti vydaly doporučení snížit příjem kuchyňské soli na méně než 5 g/24 hodin. Bohužel jsou tato doporučení postavena na studiích s nekvalitní metodikou a rozporuplnými výsledky. Zatímco potřeba redukce příjmu soli u obézních hypertoniků, pacientů se srdečním selháním nebo renální insuficiencí je mimo diskusi, uvedené doporučení Světové zdravotnické organizace zachází příliš daleko a takováto redukce příjmu soli v populaci může mít i nežádoucí účinky.

06/2019 Doc. MUDr. Debora Karetová, CSc.
Pacienti s polyvaskulárním postižením (chronickými koronárními syndromy, stavy po iktech a s periferním aterosklerotickým postižením) mají vysoké riziko kardiovaskulárních příhod a jsou ohroženi i rizikem amputace končetiny. Základem jejich antitrombotické léčby dosud byla protidestičková léčba - v monoterapii nebo duální. Na základě pozitivních výsledků studie COMPASS má být u tohoto typu pacientů nově zvážena také kombinace acetylsalicylové kyseliny s perorálním antikoagulanciem rivaroxabanem v redukované dávce - tzv. duální antitrombotická léčba (dual antithrombotic therapy, DAT).

06/2019 Doc. MUDr. Petr Dulíček, Ph.D.; MUDr. Eva Ivanová; MUDr. Mgr. Daniel Thibaud
Každá antikoagulační terapie je spojena s větším rizikem krvácení. Riziko krvácení stoupá s věkem a závisí na typu a intenzitě antikoagulační léčby. Léčba krvácení závisí na tíži krvácení, indikaci antikoagulační léčby a ostatních chorobách. Při těžkých až život ohrožujících krváceních máme k dispozici antidota, a to protamin u nefrakcionovaného heparinu a idarucizumab u dabigatranu. U nízkomolekulárního heparinu je účinek protaminu limitován, v případě xabanů je t. č. lékem volby koncentrát protrombinového komplexu. Ten je také spolu s vitaminem K přístupem volby u krvácení spojeného s warfarinem.

06/2019 MUDr. Olga Růžičková
Glukokortikoidy indukovaná osteoporóza (GIOP) je chronické metabolické onemocnění skeletu, které vede k vysoké morbiditě a mortalitě. U dospělých pacientů dlouhodobě léčených glukokortikoidy dochází k osteoporotické fraktuře až v 30-50 %. Zdá se, že z hlediska kosti neexistuje bezpečná dávka kortikosteroidu. Útlum kostní novotvorby je klíčovým mechanismem vzniku GIOP, a zároveň hlavním rozdílem oproti postmenopauzální osteoporóze. Významným rizikovým faktorem u GIOP je denní dávka kortikosteroidu, celková kumulativní dávka a délka podávání. Suplementace kalciem a vitaminem D je naprosto základní podmínkou prevence a léčby GIOP. Bisfosfonáty jsou v současné době u GIOP lékem první volby. Teriparatid by měl být lékem volby pro pacienty s nejvyšším rizikem zlomeniny, a to i vzhledem k jeho mechanismu účinku. Objevení Wnt signální cesty je velkou nadějí v léčbě GIOP. Zcela nový přístup ke GIOP by znamenal vývoj selektivních modulátorů glukokortikoidních receptorů. Takové látky by měly protizánětlivý účinek bez negativního vlivu na osteoblasty. Slibným přípravkem v léčbě GIOP snad již v blízké budoucnosti je denosumab.

06/2019 Prof. MUDr. Michal Kršek, CSc., MBA
Hypotyreóza je v populaci běžné onemocnění. Její klinický obraz je komplexní, zahrnuje i postižení kardiovaskulárního systému a je spojena se zvýšením kardiovaskulární morbidity a mortality. Tento přehledový článek shrnuje vzájemný vztah hypotyreózy a kardiovaskulárního systému z různých aspektů včetně některých aspektů substituční léčby levotyroxinem.

06/2019 Prof. MUDr. Petr Hůlek, CSc.; MUDr. Irma Dresslerová; MUDr. Tomáš Fejfar; Ph.D.; MUDr. Štěpán Šembera
V dnešní době je nealkoholová tuková choroba jater (non-alcoholic fatty liver disease, NAFLD) nejčastějším chronickým jaterním onemocněním. To souvisí s nárůstem obezity a diabetů mellitu 2. typu. Prostá steatóza je spojena v rozvinutých zemích s kardiovaskulárními komplikacemi, zatímco zánět (steatohepatitida) vede k rozvoji jaterní cirhózy. Přes intenzivní výzkum zatím nevíme přesně, co vznik a rozvoj zánětu podmiňuje. V diagnostice se stále více opíráme o tranzientní elastografii, i když jaterní biopsie zůstává zlatým standardem. Přestože jsou v léčbě testovány desítky molekul, stále nemáme lepší terapii, než je snížení energetického příjmu a zvýšení pohybové aktivity. Přestože NAFLD je definována jako postižení jater bez účasti alkoholu, jeho role je v řadě případů zřejmě skrývaná, a proto nezanedbatelná.