Vybrané články

06/2019 Doc. MUDr. Václava Bártů, Ph.D.
Chronická obstrukční plicní nemoc postihuje především kuřáky. Probíhá plíživě a projevuje se pozvolna se zhoršující námahovou dušností, kašlem, únavou a omezením životních aktivit pacienta. Včasná diagnostika choroby je velmi důležitá. Spočívá v provedení funkčního plicního vyšetření a vyloučení jiné etiologie typických symptomů. Chronickou obstrukční plicní nemoc doprovází obstrukční ventilační porucha, která je trvalá a nevratná. Onemocnění může ovlivnit bronchodilatační léčba, která zpomaluje progresi obstrukce a preventivně snižuje rizika exacerbace. Uvedená kazuistika popisuje typický průběh onemocnění u pacienta, bývalého kuřáka, během několika let.

06/2019 MUDr. Šárka Klimešová, PhD.; Michaela Jankovská, DiS.
Na příkladu kazuistiky nemocné s chronickou obstrukční plicní nemocí autorka demonstruje úlohu spolupráce pacientů a poukazuje na nutnost vyšetření hodnot respirační svalové pumpy.

06/2019 MUDr. Irena Krčmová, CSc.; MUDr. Jakub Novosad, Ph.D.
Imunomodulace alergického onemocnění včetně alergického bronchiálního astmatu pomocí alergenové imunoterapie (AIT) vede ke snížení závažnosti onemocnění, snížení užívání farmakoterapie, omezuje následné senzibilizace a má dlouhodobý preventivní účinek. Podstata AIT zahrnuje velmi časnou imunomodulaci odpovědí T a B lymfocytů, změnu v tvorbě příbuzných izotypů protilátek, jakož i inhibici migrace eosinofilů, bazofilů a žírných buněk do tkání a uvolňování jejich mediátorů. Imunologické změny postupně navozují toleranci vůči spouštěcímu alergenu. V indikaci alergické rinokonjunktivitidy se v současné době AIT aplikuje subkutánně nebo sublinguálně a je vhodná jak pro děti od pěti let, tak pro dospívající a dospělé s alergií na pylové skupiny, roztoče domácího prachu, popř. na živočišné alergeny. Dnes již jsou dokladovány krátkodobé a dlouhodobé účinky k omezení rozvoje astmatu. Podle Globální iniciativy pro astma 2017 je zařazena sublinguální AIT do léčebných modalit alergického bronchiálního astmatu s vazbou na roztoče a při FEV₁ > 70 % náležité hodnoty.

06/2019 MUDr. Martina Šterclová, Ph.D.
Idiopatická plicní fibróza je nevyléčitelné onemocnění, které výrazně zkracuje délku života svého nositele a od své manifestace také zhoršuje jeho kvalitu. V současné době jsou v léčbě využívána antifibrotika nintedanib a pirfenidon, které svým působením ovlivňují řadu cytokinů a růstových faktorů, chemicky se ale jedná o malé syntetické molekuly. Biologická léčba využívá složky nebo produkty živých organismů; mezi biologika jsou nejčastěji řazeny monoklonální protilátky, oligonukleotidy, rekombinantní peptidy a proteiny, nativní biologické přípravky a genová terapie. Monoklonální protilátky ve valné většině případů vkládané očekávání nesplnily, velmi slibné je podání rekombinantních proteinů, konkrétně pentraxinu 2, což je aktuálně jediné biologikum, které vstoupilo do 3. fáze klinického zkoušení.

06/2019 MUDr. Martin Svatoň, Ph.D.
Prvním přípravkem biologické léčby užívaným v léčbě plicního karcinomu byl bevacizumab. Jeho podávání spolu s platinovým dubletem u pokročilého plicního adenokarcinomu přineslo mírné zlepšení přežití nemocných. Nyní k této kombinaci může být s výhodou přidáván atezolizumab. Rovněž je zkoumáno podávání bevacizumabu spolu s tyrosinkinázovými inhibitory. Mohutně nastupující imunoterapie nejprve prokázala superioritu nad chemoterapií druhé linie u pokročilého nemalobuněčného plicního karcinomu (non-small cell lung cancer, NSCLC). Postupně pak našla své uplatnění i v první linii léčby; u selektovaných pacientů na základě vybraných prediktivních markerů i v monoterapii, ale u většiny nemocných v kombinaci s chemoterapií. Rovněž je již indikována u stadia III NSCLC po chemoradioterapii. Své místo nově našla u malobuněčného plicního karcinomu. Její další potenciální využití (například jako součást adjuvantní pooperační léčby) je intenzivně zkoumáno.

06/2019 MUDr. Libor Fila, Ph.D.
Modulátory transmembránového regulátoru vodivosti cystické fibrózy (cystic fibrosis transmembrane conductance regulátor, CFTR) jsou od roku 2012 dostupné ke kauzální léčbě cystické fibrózy. Jde o látky působící na konkrétní mutace či skupiny mutací genu CFTR. Obecně je lze dělit na korektory a potenciátory CFTR proteinu, kde korektory zvyšují množství CFTR proteinu v buněčné membráně, kdežto potenciátory zlepšují jeho funkci. V klinické praxi je v současnosti využíván potenciátor ivakaftor a korektory lumakaftor a tezakaftor. U dalšího korektoru, elexakaftoru, se v nejbližší době předpokládá schválení ke klinickému použití.

06/2019 MUDr. Viktor Kašák
Farmakoterapie je jeden ze základních kamenů léčby nemocí s chronickou bronchiální obstrukcí (CHBO) - asthma bronchiale, chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) a přesahu astmatu a CHOPN (ACOS). V článku je tato problematika probírána z pohledu národních, resp. českých doporučení, či recentně uveřejněných mezinárodních doporučení, která vydala Globální iniciativa pro astma a Globální iniciativa pro chronickou obstrukční plicní nemoc.

06/2019 MUDr. Lucie Heribanová
Asthma bronchiale je jedním z nejčastějších chronických onemocnění, které ve většině případů dobře reaguje na léčbu. U cca 5 % pacientů je ale přes maximální snahu pacienta i lékaře dosažení kontroly astmatu problematické. Podle doporučení Globální iniciativy pro astma by u pacientů, jejichž astma není pod dostatečnou kontrolou přes léčbu vysokými dávkami inhalačních kortikosteroidů v kombinaci s dlouhodobě působícími β₂-agonisty (long-acting β₂-agonist, LABA), měla být dána přednost cílené biologické léčbě před dlouhodobou systémovou kortikoterapií. U pacientů s těžkým eosinofilním astmatem - tedy těch, kde je přítomný těžký eosinofilní zánět dýchacích cest spojený obvykle se zvýšeným počtem eosinofilů v krvi - máme možnost indikovat terapii zaměřenou na ovlivnění signální dráhy interleukinu 5 (IL-5), v indikovaných případech i anti-IgE terapii nebo biologika blokující účinek interleukinu 4 (IL-4) a interleukinu 13 (IL-13). Výběr potenciálních respondérů biologické léčby astmatu obecně i z hlediska jednotlivých biologik je ale nadále poměrně komplikovaný.

06/2019 MUDr. Petr Vaník
Článek se zaměřuje na biologickou léčbu těžkého alergického astmatu, především na léčbu anti-lgE protilátkou omalizumabem, se kterou je celosvětově nejvíce zkušeností. Jsou shrnuty dosavadní poznatky o výsledcích léčby i s využitím dat z národního registru CAR (Czech Anti-lgE Registry).

06/2019 Prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D.
Léčiva označovaná jako biologická velmi výrazně zasáhla v posledních letech do léčby řady nemocí a často z neléčitelných chronických mutilujících onemocnění učinila nemoci léčbou ovlivnitelné, a dokonce někdy vyléčitelné, a tím změnila osud milionů nemocných. Nicméně biologické léky svými mechanismy účinku dokáží zasáhnout i do imunitních dějů podílejících se na obraně proti infekcím a mohou způsobit nerovnováhu imunitního systému, která sama vede ke spuštění nových imunopatologických stavů. Na to je vždy třeba myslet při indikaci a vedení této léčby.

06/2019 PharmDr. Jan Hartinger, Ph.D.; PharmDr. Václav Vaněček, Ph.D.; doc. MUDr. Milan Teřl, Ph.D.
Cílená léčba je charakterizována vysokou afinitou a specifitou k cílovým strukturám; přináší však i specifika v oblasti farmakokinetiky a farmakodynamiky, která mohou mít důsledky pro klinickou praxi. V tomto článku budou nastíněny základní rozdíly mezi malými a velkými molekulami a detailněji pak diskutována problematika monoklonálních protilátek. Přestože monoklonální protilátky zaujímají stále větší prostor v moderní farmakoterapii, jejich farmakologickým vlastnostem je věnována dosud poměrně malá pozornost. Pohyb těchto velkých proteinů v organismu vykazuje významné odlišnosti od malých molekul chemických léčiv. Diskutovány jsou faktory, které mohou potenciálně ovlivnit účinek protilátek, jako je například tělesná hmotnost (obezita), tvorba protilátek proti léčivu, interakce, některé patologické stavy, a to s uvedením dokumentovaných příkladů a se zaměřením zejména na protilátky cílené k IgE, interleukinu 5 (IL-5) či jeho receptoru.

05/2019 Prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc.

05/2019 Doc. MUDr. Radim Bečvář, CSc.
V rámci kongresu Evropské ligy proti revmatismu (European League Against Rheumatism, EULAR), který se konal ve dnech 12.-15. 6. 2019 v Madridu, proběhlo satelitní sympozium sponzorované firmou Roche, věnované využití poznatků o monoklonální protilátce blokující receptor pro interleukin 6 (IL-6), tocilizumabu v léčbě obrovskobuněčné arteriitidy (giant cell arteritis, GCA) a revmatoidní artritidy. Sympozium moderoval a nové poznatky o léčbě GCA prezentoval profesor John H. Stone z Harvard Medical School z Massachusetts General Hospital, USA.

05/2019 MUDr. Hana Brabcová; MUDr. David Suchý, PhD.
Kazuistika prezentuje průběh onemocnění pacientky s aktivní revmatoidní artritidou, polyartritidou, postižením krční páteře a méně typickým postižením subcervikálních etáží páteře s dobrou odezvou na léčbu rituximabem po selhání terapie konvenčními i biologickými léky první linie.

05/2019 MUDr. Magdalena Herknerová, Ph.D.
Specifická alergenová imunoterapie (SAIT) je jediný kauzální způsob léčby alergie, který zasahuje přímo do imunopatologických mechanismů, jejichž důsledkem jsou klinické symptomy alergie pacienta. V současnosti je SAIT indikována k léčbě alergické rinokonjunktivitidy, alergického astmatu a alergie na jed blanokřídlého hmyzu projevující se anafylaktickou reakcí. Během léčby se do organismu alergika v pravidelných časových intervalech vpravují definované dávky terapeutického alergenu, na který je tento pacient přecitlivělý. Cílem je snížit reaktivitu jedince na konkrétní alergen. Formy aplikace v současnosti jsou injekční subkutánní forma a forma sublingvální buď kapková, nebo tabletová. Doba léčby je 3-5 let. Budoucnost v oblasti alergenové imunoterapie bude patřit přípravkům s vyšší imunogenicitou a nižší alergenicitou, preferenčně v neinjekční tabletové formě.

05/2019 Doc. MUDr. Dana Müllerová, Ph.D.
zita je chronické onemocnění, které v posledních 30 letech dosahuje rozměrů celosvětové pandemie. Z hlediska jednotlivce zhoršuje kvalitu života a fyzickou výkonnost. Zmnožení tuku v organismu nad optimální mez a jeho zánětlivá změna spojená s dysfunkcí tukové tkáně jsou podkladem pro rozvoj zejména kardiometabolických komplikací obezity, které, pokud nejsou léčeny, zkracují život.

05/2019 Doc. MUDr. Lukáš Zlatohlávek, Ph.D.
Kardiovaskulární onemocnění patří mezi nejčastější příčiny mortality a morbidity v našich zemích. Cílenou intervencí rizikových faktorů dochází k redukci počtu těchto příhod, což dokazuje statistika za posledních 30 let. Nicméně cílenou farmakoterapií všech rizikových faktorů dochází k polypragmazii, se kterou klesá adherence našich pacientů k farmakoterapii. Velkou výhodou posledních let jsou fixní kombinace. Dnes máme k dispozici novou fixní kombinaci k ovlivnění dvou klíčových rizikových faktorů aterosklerózy - arteriální hypertenze a dyslipidemie - Euvascor v podobě dvou nejvíce předepisovaných molekul atorvastatinu a perindoprilu, jejichž účinek je ověřen nejen velkou řadou primárních a sekundárních klinických studií, ale i letitou praxí.

05/2019 MUDr. Branislav Štrauch, Ph.D.
Noncompliance s antihypertenzní léčbou je častou příčinou pseudorezistence hypertenze k léčbě. Nedostatečná kontrola hypertenze může vést k vyššímu riziku kardiovaskulárních příhod. Zlepšení compliance lze dosáhnout zejména důkladnou edukací pacienta a optimální antihypertenzní léčbou s využitím fixních kombinací. V současné době je k dispozici fixní trojkombinace perindoprilu, indapamidu a amlodipinu jako optimální forma léčby pro pacienty, kteří již užívají tři nebo více antihypertenziv ve volných kombinacích. U velké části těchto pacientů fixní trojkombinace umožní kontrolu hypertenze jedinou tabletou a tím i redukci kardiovaskulární mortality.

05/2019 MUDr. Ondřej Kyselák; prof. MUDr. Vladimír Soška, CSc.
Aterosklerotická kardiovaskulární onemocnění postihují značnou část populace rozvinutých zemí. Analýzy nejrůznějších studií potvrdily, že jediným kauzálním rizikovým faktorem jejich vzniku je LDL cholesterol. V srpnu tohoto roku vydala Evropská kardiologická společnost a Evropská společnost pro aterosklerózu nová společná doporučení pro management dyslipidemií, ze kterých vycházejí cílové hodnoty LDL cholesterolu pro každou ze čtyř kategorií rizika aterosklerotických kardiovaskulárních onemocnění. Základem léčby všech pacientů s hypercholesterolemií je změna životosprávy, která může být v případě potřeby rozšířena o funkční potraviny s obsahem rostlinných sterolů a stanolů či přípravky s výtažky z červené fermentované rýže. Ve farmakoterapii dyslipidemií jsou základními léky vždy statiny, eventuálně v kombinaci s ezetimibem (a to i ve formě fixních kombinací). Novou a velmi potentní hypolipidemickou léčbu pak představují inhibitory PCSK9.

05/2019 MUDr. Július Orhalmi; MUDr. Markéta Lengálová; MUDr. Zuzana Smoleňová; MUDr. Zuzana Paprčková; MUDr. Štěpánka Jelínková; MUDr. Daniela Čadilová; MUDr. Zuzana Šerclová
Hemoroidální uzly jsou fyziologickou součástí anu. O hemoroidální nemoc se jedná v případě přítomnosti hemoroidální symptomatologie. Hemoroidální nemocí trpí třetina až polovina populace nad 50 let. Pro stanovení účinné terapie je důležité určit správně stadium hemoroidální nemoci. V současnosti převládá konzervativní, ambulantní a miniinvazivní terapie. Zejména v případě akutní hemoroidální ataky je velmi účinná léčba vysokými dávkami mikronizované purifikované flavonoidní frakce (MPFF). Z miniinvazivních metod je nejúčinnější dearterializace a anopexe. V práci jsou doporučené indikace pro terapii s ohledem na jednotlivá stadia hemoroidální nemoci.