Vybrané články

Úvodník 01/2017

01/2017 Doc. MUDr. Zoltán Paluch, Ph.D., MBA
CELÝ ČLÁNEK

Stručně o farmakovigilanci

03/2016 Radka Srbená
Hlášení nežádoucích účinků zdánlivě může představovat pro hlásitele administrativní zátěž.
V tomto článku se dočtete nejen o farmakovigilanci jako komplexním systému sledování nežádoucích účinků, farmakovigilačních signálů a hodnocení přínosů a rizik léčivých přípravků, ale i o vybraných institucích, které jsou do farmakovigilance či tohoto hodnocení léčiv zapojeny. Pomocí stručného přehledu lze získat přehled o tom, co vše se děje s nežádoucím účinkem po jeho nahlášení, jak se může projevit v bezpečnostním profilu léku a že může nežádoucí účinek po čase přinést hlásiteli nečekaný benefit v podobě dalších informací o léku.
CELÝ ČLÁNEK

Význam kombinované léčby u arteriální hypertenze

03/2016 Zoltán Paluch, Natálie Vargová
Arteriální hypertenze je nejčastějším kardiovaskulárním onemocněním. Je rizikovým faktorem pro ischemickou chorobu srdeční, ischemickou chorobu dolních končetin a cévní mozkové příhody. Kompenzace krevního tlaku výrazně ovlivňuje prognózu nemocných a výskyt kardiovaskulárních komplikací. Nefarmakologická léčba a monoterapie vede k uspokojivým hodnotám krevního tlaku jen u jedné třetiny pacientů. Většina nemocných užívá kombinaci více léčiv, což vede ke zhoršení adherence k léčbě. U těchto pacientů jsou přínosem kombinovaná léčiva obsahující několik účinných látek v jedné tabletě. Klinické studie prokazují jejich příznivý vliv na adherenci pacientů k léčbě, zvýšení účinnosti léčby a snížení nežádoucích účinků provázejících terapii.
CELÝ ČLÁNEK

Nežádoucí účinky monoklonálních protilátek a jejich bezpečnostní profil v protinádorové léčbě

03/2016 Regina Demlová, Dalibor Valík, Radka Obermannová, Lenka Zdražilová Dubská
Léčba monoklonálními protilátkami je jednou z nejúspěšnějších léčebných strategií jak u hematologických malignit, tak u solidních nádorů. Inhibitory imunitních kontrolních bodů (checkpoint) vykazují v posledních letech významnou klinickou účinnost. V tomto přehledu se zaměřujeme na imunitně podmíněné nežádoucí účinky a zmiňujeme strategii farmakoterapie s možnými důsledky pro klinickou praxi.
CELÝ ČLÁNEK

Bezpečnost biologické léčby v revmatologii

03/2016 David Suchý
Biologická léčiva (biological disease-modifying anti-rheumatic drugs, bDMARDs) jsou v současné době používána v léčbě závažných revmatologických onemocnění. Vzrůstající počet nových biologických léků je náročný z hlediska nutnosti dlouhodobé, standardizované monitorace nežádoucích účinků. Cílem článku se informovat o základních nežádoucích účincích biologických léčiv v revmatologii, zejména v léčbě revmatoidní artritidy.
CELÝ ČLÁNEK

Biologická léčiva v hematoonkologii

03/2016 Pavel Klener jr.
Konvenční cytostatika, cílená léčiva a biologické léky představují tři rozdílné kategorie léčiv. Zatímco konvenční cytostatika jsou v naprosté většině nízkomolekulární genotoxické látky, cílená léčiva mohou specificky vázat (blokovat či aktivovat) určitou molekulu asociovanou s nádorem. Naopak biologická léčiva jsou definována výhradně svou strukturou (jedná se o makromolekuly, proteiny), nikoli svou funkcí. Biofarmaceutika mohou patřit jak mezi cílená léčiva (např. anti-CD20 protilátka rituximab), tak mezi necílená léčiva (např. interferon a). Naopak řada klinicky používaných cílených léčiv (např. imatinib, ibrutinib, temsirolimus) patří mezi nízkomolekulární chemické látky a nelze je kategorizovat jako biologika. Většina v současné době používaných biologických léčiv představují terapeutické monoklonální protilátky a od nich odvozené molekuly. Za dvacet let od uvedení do praxe představují monoklonální protilátky zásadní rozšíření možností léčby řady typů (nejen) hematologických malignit.
CELÝ ČLÁNEK

Postavení analog somatostatinu v léčbě neuroendokrinních nádorů podle doporučení ENETS 2016

03/2016 Eva Sedláčková
European Neuroendocrine Tumor Society (ENETS) Consensus Guidelines Update pro léčbu vzdálených metastáz střevních, pankreatických a bronchiálních neuroendokrinních nádorů a neuroendokrinních nádorů neznámého primárního původu doporučují podávání somatostatinových analog v antisekretorické indikaci u funkčních nádorů a na podkladě klinických studií v antiproliferační indikaci i u nádorů afunkčních. Přístup wait and watch je nyní používán méně často.
CELÝ ČLÁNEK

Deficit α‑1 antitrypsinu, význam a zásady jeho diagnostiky a substituční léčby

03/2016 Zoltán Paluch, Eva Kubrová
Deficit α-1 antitrypsinu je onemocnění se závažnými klinickými důsledky projevující se emfyzémem plic a jaterním onemocněním. Včasná diagnostika tohoto onemocnění a substituční léčba α-1 antitrypsinem může ve významné míře ovlivnit prognózu onemocnění. V současné době jediným substitučním přípravkem na českém trhu je přípravek Respreeza. V článku se snažíme širokou odbornou veřejnost seznámit se zásadami diagnostiky a léčby deficitu α-1 antitrypsinu.
CELÝ ČLÁNEK

Management nežádoucích účinků léků používaných v léčbě roztroušené sklerózy

03/2016 Eva Meluzínová
V posledních letech došlo k významnému rozšíření možností terapie zejména relabující-remitující roztroušené sklerózy. Injekční léky v léčbě první linie jsou dobře známy a jsou charakteristické nízkým výskytem nežádoucích účinků. U nových přípravků, které jsou většinou používány k eskalaci léčby při selhání léčby 1. linie, je vyšší riziko nežádoucích účinků vyváženo jejich vysokou účinností. Proto je nutná velmi pečlivá rozvaha při stanovení léčebné strategie. Důležitým předpokladem je i compliance dobře informovaného pacienta. V článku jsou popsány nežádoucí účinky nových léků a jejich monitoring.
CELÝ ČLÁNEK

Biologická léčba v neurologii

03/2016 Eva Havrdová
Biologická léčba v neurologii se týká roztroušené sklerózy a její začátky se datují s příchodem interferonu |3 do devadesátých let 20. století. Mnoho let přetrvávaly pochybnosti, zda jsou první injekční léky (interferon |3 a glatiramer acetát) schopny oddálit vznik či progresi invalidity u roztroušené sklerózy, data z registrů však ukázala, že ano. Situace se zlepšila příchodem léků pro eskalaci léčby u pacientů, kteří nedostatečně odpovídají na výše jmenované léky (fingolimod, natalizumab, alemtuzumab). I do první linie se již dostaly perorální léky (teriflunomid, dimethyl fumarát). Paleta léků se v dalších letech rozšíří o daclizumab a ocrelizumab, bude tedy možno uplatňovat lépe principy individualizované medicíny se snahou dosáhnout stavu bez prokazatelné aktivity nemoci.
CELÝ ČLÁNEK

Perorální léčiva v léčbě roztroušené sklerózy

03/2016 Irena Netíková, Olga Bartošová
Roztroušená skleróza je autoimunitní zánětlivé demyelinizační a neurodegenerativní onemocnění. Postupně přibývá znalostí o procesech a mechanismech, které vedou k poškození buněk nervového systému a zároveň znalostí o vhodných terapeutických cílech pro účinnou farmakoterapii. V současné době máme k dispozici škálu léčiv modifikujících chorobu, která významně zlepšují prognózu nemoci. Perorální přípravky se liší ovlivněním imunitního systému, farmakokinetikou, interakčním potenciálem a nežádoucími účinky.
CELÝ ČLÁNEK

Doc. MUDr. Dagmar Lincová, CSc.

03/2016 František Perlík, Ondřej Slanař
CELÝ ČLÁNEK

Antiagregacní přípravky z pohledu klinické praxe

02/2016 Jan Voříšek
Trombocyty hrají významnou úlohu při hemostáze, a to účastí na mechanismu adheze, agregace, konstrikce, tvorbě trombu a hojení. Antiagregační přípravky působí proti funkci trombocytů, respektive proti primární hemostáze. Léky, které máme v současné době k dispozici, umožňují blokovat účinek krevních destiček na úrovni aktivace - jednak ireverzibilní acetylací cyklooxygenázy (COX-1), blokací reabsorpce adenosinu, inhibicí fosfodiesterázy 3 a inhibicí vazby ADP na destičkový receptor P2Y12. Jeden ze zásadních problémů antiagregační léčby vedle jejich nežádoucích účinků je rezistence na léčbu. Ta je také důvodem vývoje nových antiagregačních přípravků.
CELÝ ČLÁNEK

Antitrombotická léčba v sekundární prevenci ischemické cévní mozkové příhody

02/2016 Aleš Tomek
Článek shrnuje zásady antitrombotická léčby v sekundární prevenci ischemické cévní mozkové příhody. Podrobně se zabývá problematikou antiagregační a antikoagulační léčby.
CELÝ ČLÁNEK

Přehled prevence a léčby žilní trombózy

02/2016 Karel Roztočil
Článek shrnuje současné doporučené postupy profylaxe žilní trombózy, zásady stratifikace rizik, preventivní opatření a způsoby léčby. Podrobně se věnuje problematice farmakoterapie a s ní souvisejícími nežádoucími účinky a kontraindikacemi.
CELÝ ČLÁNEK

Srovnání warfarinu s novými antikoagulancii z pohledu farmakogenetiky

02/2016 Olga Bartošová, Irena Netíková
Antikoagulační farmakoterapie je nejúčinnější prevencí vzniku tromboembolických příhod a zásadně snižuje mortalitu a morbiditu nemocných. Díky této léčbě se snížila incidenci úmrtí a kardioembolizačních příhod u řady pacientů se srdečními i jinými onemocněními. Dlouhou dobu byl jediným perorálním antikoagulačním přípravkem na trhu warfarin. V současné době je z důvodu řady nepříznivých faktorů nahrazován právě novými antikoagulancii ze skupiny přímých inhibitorů trombinu a inhibitorů faktoru Xa.
CELÝ ČLÁNEK

Přehled nových perorálních antikoagulancií

02/2016 Karolína Burdová, Karel Urbánek
Pro perorální antikoagulační léčbu byl dlouhá léta k dispozici pouze warfarin, antagonista vitaminu K, v procesu syntézy koagulačních faktorů. Tento lék se osvědčil v léčbě pacientů s fibrilací síní, žilními trombózami a náhradami srdečních chlopní. V posledních letech zaznamenala mohutný rozmach takzvaná nová perorální antikoagulancia, která zasahují do kaskády koagulačních dějů přímou inhibicí koagulačních faktorů II, resp. X. Proti warfarinu mají několik praktických výhod - především jednoduchost podávání a dávkování bez nutnosti pravidelné monitorace účinku. Tyto vlastnosti spolu s vysokou bezpečností se podílejí na stoupající oblibě nových antikoagulancií, a proto se s nimi stále častěji setkávají ve svých ordinacích lékaři různých odborností.
CELÝ ČLÁNEK

Antikoagulační léčba v roce 2016

02/2016 Jaromír Chlumský
Warfarin je nejčastěji užívaným lékem u pacientů s tromboembolickou nemocí, jeho užívání je ale omezeno nutností titrace dávky a úzkého terapeutického okna. Nová antikoagulancia jsou velmi slibnou skupinou léků, které postupně nahrazují léčbu warfarinem. Preskripce této léčby je zatím omezena pro některé skupiny specialistů. V současnosti je dabigatran, rivaroxaban a apixaban indikován u nemocných s fibrilací síní, plicní embolií nebo trombózou končetiny. V prevenci tromboembolické příhody po ortopedické příhodě je používaná redukovaná dávka rivaroxabanu nebo dabigatranu. Při léčbě je třeba věnovat pozornost funkci ledvin a jater, stejně i preskripčnímu omezení stanovenému pojišťovnami.
CELÝ ČLÁNEK

Farmakokinetické vlastnosti ezetimibu a jeho současné postavení v lécbe dyslipoproteinemií

02/2016 Eva Kubrová, Zoltán Paluch
Článek se věnuje postavení ezetimibu v současné léčbě dyslipoproteinemií a jeho základním farmakokinetickým vlastnostem.
CELÝ ČLÁNEK
1 2 3 19 20 21 22 23