Vybrané články

04/2018 MUDr. Šárka Fingerhutová; prof. MUDr. Pavla Doležalová, CSc.
Juvenilní idiopatická artritida (JIA) je nejčastější chronické revmatické onemocnění dětského věku. Kasuistika dívky s JIA komplikovanou uveitidou je příkladem z běžné klinické praxe, který ilustruje ne zcela optimální management pacienta s typickou manifestací tohoto vzácného onemocnění. Chronická přední uveitida patří mezi nejzávažnější mimokloubní projevy JIA a bývá často větším terapeutickým problémem než vlastní artritida. Algoritmus léčebných opatření sleduje principy navození a udržení remise. Ale optimální načasování a volba léčby šité na míru jednotlivým pacientům je úkolem zkušeného odborníka. V případě JIA s uveitidou je po neúspěchu standardní léčby lokálními kortikosteroidy (očními a nitrokloubními) a methotrexatem lékem první volby inhibitor tumor-nekrotizujícího faktoru v podobě monoklonální protilátky.

04/2018 MUDr. Jitka Šlechtová; MUDr. Zdeňka Hajšmanová
Získaná hemofilie A je vzácné hematologické onemocnění, vyvolané autoprotilátkami proti koagulačnímu faktoru VIII, který hraje důležitou roli v koagulaci. Pacienti jsou ohroženi rozsáhlým krvácením, především subkutánním a svalovým. Na rozdíl od vrozené hemofilie není získaná hemofilie vázána na mužské pohlaví a kloubní krvácení je výjimečné. Rozdílné je i to, že aktivita FVIII ani hladina inhibitoru nekorelují se závažností krvácení. U většiny nemocných se vyskytují protilátky IgG, výskyt protilátek IgA znamená horší prognózu.

04/2018 MUDr. Daniela Bartková
Uvedená kasuistika popisuje případ 64letého muže s atypickým průběhem klíšťové encefalitidy. Neurologické příznaky ve formě paraparézy dolních končetin byly přítomny již v první fázi onemocnění. Likvorový nález byl v normě, specifické protilátky proti viru klíšťové encefalitidy v séru byly negativní. Po přechodné úpravě neurologického stavu se u pacienta rozvinula druhá fáze onemocnění, kdy dominovala progredující slabost horních a dolních končetin. V této fázi již likvorový nález odpovídal aseptické meningitidě a následně byla v kontrolním sérologickém vyšetření potvrzena klíšťová encefalitida. Pacient byl léčen kortikosteroidy a symptomaticky, neurologický stav pacienta se upravil bez následků k normě.

04/2018 MUDr. Hana Roháčová, Ph.D.
Incidence invazivních meningokokových infekcí není v České republice vysoká, přesto jde stále o závažný problém. I přes odpovídající léčbu smrtnost dosahuje průměrně 10 % a celoživotní následky zůstávají u 20 % postižených. V současné době jsou již k dispozici očkovací látky, které jsou zaměřeny na všechny sérotypy vyvolávající tato dramaticky probíhající onemocnění. V letošním roce přibyla na trh nová očkovací látka proti meningokoku skupiny B Trumenba, která je určená pro děti od 10 let a dospělé.

04/2018 MUDr. Martina Havlíčková, MUDr. Jan Kynčl, MUDr. Helena Jiřincová
Chřipka je vysoce infekční virové onemocnění, jímž každoročně onemocní 10-15 % populace. Ačkoliv je očkování bezpečné a efektivní, proočkovanost v České republice zůstává nízká.

04/2018 MUDr. Lenka Petroušová, Ph.D.
Streptococcus pneumoniae i přes pokroky v prevenci a léčbě zůstává významnou příčinou morbidity i mortality. Rizikové skupiny představují děti do pěti let věku a osoby starší 65 let, osoby s chronickým onemocněním plic, srdce, ledvin a jater, diabetici, osoby s hematologickým onemocněním a poruchami imunity, pacienti s imunosupresivní léčbou a osoby po splenektomii. Významným rizikovým faktorem pro rozvoj pneumokokové meningitidy je likvorea a přítomnost kochleárních implantátů. V České republice došlo k poklesu invazivních pneumokokových onemocnění díky vakcinaci u dětí, u dospělých zůstává incidence onemocnění beze změny. K prevenci onemocnění jsou nyní k dispozici dvě konjugované vakcíny - desetivalentní a třináctivalentní konjugovaná vakcína. Vzhledem k závažnosti onemocnění a nárůstu rezistence na antibiotika je rozšíření vakcinace do dospělé populace žádoucí.

04/2018 Doc. MUDr. Dalibor Musil, Ph.D.
Primárním chronickým žilním onemocněním nazýváme jakékoliv dlouhodobé morfologické a funkční změny povrchového žilního systému dolních končetin provázené bud' subjektivními potížemi, a/nebo klinickými známkami, které vyžadují vyšetření a/nebo léčbu. Subjektivními potížemi jsou žilní symptomy - žilní bolesti, neklidné končetiny a svalové křeče. Ultrazvukové vyšetření je zlatým diagnostickým standardem. Umožňuje anatomickou lokalizaci patofyziologických změn v jednotlivých segmentech žilního systému a pomáhá lékaři a pacientovi rozhodnout o další léčbě. Nejúčinnější formou konzervativní terapie jsou kompresivní punčochy, protože zlepšují žilní hemodynamiku. Venofarmaka ulevují od řady subjektivních potíží a pomáhají při zmenšování otoku. Jsou vhodným doplňkem kompresivní a režimové léčby. Chirurgická léčba varixů spočívá v odstranění kmene velké a/nebo malé safény a jejich dilatovaných přítoků. V posledních desetiletích se do popředí dostávají miniinvazivní metody - endovenózní tumescentní termální okluze velké a malé safény (laserová, radiofrekvenční nebo párou) a endovenózní netumescentní netermální okluze tkáňovým lepidlem, klasická kompresivní sklerotizace a pěnová kompresivní sklerotizace.

04/2018 MUDr. Jana Vojtíšková; doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D.
Kardiovaskulární nemoci jsou nejčastější příčinou úmrtí v České republice. Periferní tepenné onemocnění způsobené aterosklerotickým procesem a jeho komplikacemi je spojeno s vyšší kardiovaskulární mortalitou a vysokou morbiditou. Všeobecný praktický lékař hraje klíčovou roli při identifikaci rizikových faktorů a časných stadií onemocnění. Oscilometrické měření indexu kotník-paže pomocí automatického přístroje na všech čtyřech končetinách pomáhá identifikovat ischemickou chorobu dolních končetin nebo posoudit její tíži, a je tak významným přínosem pro všeobecnou praxi.

04/2018 Doc. MUDr. Tomáš Kvasnička, CSc.
V perioperačním období je u každého pacienta léčeného antikoagulancii potřeba vyhodnotit poměr mezi rizikem krvácení a rizikem tromboembolické příhody vyplývajícím ze samotného chirurgického výkonu. Výsledky z velkých randomizovaných studií, které se zabývaly optimálním perioperačním režimem, jsou omezené. Aktuální doporučení pro perioperační postup vycházejí z očekávaného rizika krvácení. U elektivních výkonů spojených s vysokým rizikem krvácení lze zvážit ukončení perorální antikoagulační léčby bez přemostění, při nízkém riziku krvácení se po vysazení perorálního antikoagulancia zahájí přemosťující terapie nefrakcionovaným nebo nízkomolekulárním heparinem. Doba vysazení warfarinu nutná před chirurgickým výkonem vychází z jeho delšího biologického poločasu eliminace. K poklesu INR pod 2,0 jsou zpravidla třeba dva až tři dny, k normalizaci INR je potřeba pět dní. U přímých perorálních antikoagulancií je vzhledem k jejich farmakokinetickému a farmakodynamickému profilu doba nezbytného přerušení antikoagulační léčby v porovnání s warfarinem kratší. U pacientů s normální funkcí ledvin je nutno přerušit podávání dabigatranu dva dny před standardním chirurgickým výkonem, u rivaroxabanu nejméně 24 hodin a u apixabanu 48 hodin předem. Nová perorální antikoagulancia nejsou určena k přemostění léčby jinými antikoagulancii nebo antiagregancii. Tento přehledový článek uvádí praktický postup optimální perioperační strategie u pacientů s perorální antikoagulační terapií.

04/2018 MUDr. Jan Škrha jr., Ph.D.
Diabetes mellitus je onemocnění se zvýšenou kardiovaskulární morbiditou i mortalitou. V minulosti se ukázalo, že některá antidiabetika mohou kardiovaskulární riziko ještě zvyšovat. Proto musí nyní nově registrovaná antidiabetika nejen účinně snižovat glykemii, ale také prokázat svoji kardiovaskulární bezpečnost či dokonce protektivitu. Článek ukazuje kardiovaskulární rizika, popřípadě přínosy jednotlivých antidiabetik.

04/2018 Prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc.
Po pěti letech od vydání posledních doporučení České společnosti pro hypertenzi došlo k posunu názorů na některé otázky týkající se diagnostiky a léčby hypertenze, což bylo důvodem pro vydání nových doporučení.¹ V tomto článku se budeme věnovat léčbě hypertenze v rámci metabolického syndromu. V České republice je 24 % pacientek a 32 % pacientů s metabolickým syndromem.²

04/2018 Prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc.
Metabolický syndrom je teorií, která je letos stará již 30 let. Několik různých definic se pokouší vysvětlit častý společný výskyt rizikových faktorů aterosklerózy. Až později byl popsán vztah metabolického syndromu k tzv. systémovému zánětu vznikajícímu v tukové tkáni a k zánětlivým onemocněním typu chronické bronchitidy či psoriáz či k onemocněním degenerativním, jako je Alzheimerova choroba. I poslední léta ukazují, že o metabolickém syndromu je stále publikována mnoho a že se zdaleka nejedná o problematiku uzavřenou.

04/2018 Prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.
Fekální transplantace se stala preferovanou léčebnou modalitou u nemocných s recidivujícími infekcemi bakterií Clostridium difficile. Postavení této léčebné metody u jiných poruch trávicího ústrojí, jako jsou idiopatické střevní záněty nebo syndrom dráždivého tračníku, je stále předmětem klinického výzkumu. V přehledném článku je zmíněn potenciální význam fekální transplantace u pacientů s mírně až středně aktivní ulcerózní kolitidou. Na rozdíl od výsledků zjištěných u klostridiové infekce, je nutné v případě pacientů s ulcerózní kolitidou k dosažení klinického účinku transplantaci opakovat a užívat transplantát získaný od více nepříbuzenských dárců. Jednoznačné místo v terapii ulcerózní kolitidy musí určit až výsledky probíhajících kontrolovaných klinických studií.

04/2018 MUDr. Marta Kostrejová; prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.
Exkluzivní enterální výživa je efektivní metodou k navození remise u nemocných s aktivní Crohnovou nemocí. V porovnání s glukokortikoidy je celková účinnost enterální výživy u dospělých pacientů nižší a pozitivní odpovědi je dosahováno v 60-65 % případů. U dětí a mladistvých je efektivita enterální výživy srovnatelná s účinkem glukokortikoidů a indukuje remisi až v 85 % případů. Její přidanou hodnotou je pak zlepšení výživy a usnadnění růstu dětí. Enterální výživa je indikována k dlouhodobé několikatýdenní léčbě především u nemocných s malnutricí (BMI < 18,5), a to ve formě sippingu nebo v podobě plné sondové výživy.

04/2018 Prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.
Idiopatické střevní záněty postihují mladé lidi ve fertilním věku, proto jsou otázky ohledně možného vlivu léčebných postupů na otěhotnění a průběh gravidity pravidelnou součástí klinické praxe. Z konvenčních léčiv je v graviditě kontraindikován pouze methotrexat a je doporučeno 3-6 měsíců před plánovanou koncepcí tuto léčbu ukončit. Biologická léčba přípravky anti-TNF, která představuje podávání monoklonálních protilátek, nemá žádný nepříznivý teratogenní potenciál. Tato léčba může být bez obav podávána v graviditě i v laktaci. Nová biologika (vedolizumab, ustekinumab), která byla uvedena do klinické praxe před časem, nevykazují žádné negativní signály na průběh gravidity a vývoj plodu, nicméně zkušenosti s nimi jsou zatím velmi omezené.

04/2018 MUDr. Radka Vaničková; prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.
S příchodem biologické léčby se během posledních dvou desetiletí péče o pacienty s idiopatickými střevními záněty radikálně změnila. Léčba současnými biologickými látkami má však některé hlavní nevýhody: nedostatečnou účinnost, komplikace související s infekcí, potenciální riziko malignity, potřebu parenterálního podávání a zvýšené náklady související s léčbou. Nové specifické látky s malou molekulou (small molecule drugs, SMD) mohou řešit problémy spojené s aktuálně dostupnými biologickými látkami. Jejich výhodou je perorální podávání, absence antigenního potenciálu (minimální imunogenicita) a jednoznačně i jednodušší a méně finančně nákladný výrobní proces. V současné době probíhají další klinické studie s několika novými SMD a dalšími perorálně podávanými látkami jako terapeutické možnosti jak pro pacienty s ulcerózní kolitidou, tak s Crohnovou nemocí.

04/2018 MUDr. Karin Malíčková; prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.
Článek přináší přehled možností monitorace biologické léčby u pacientů s idiopatickými střevními záněty. Biologická léčba monoklonálními protilátkami je formou imunoterapie, která využívá specifické vazby monoklonálních protilátek na cílové proteiny nebo jiné buněčné struktury. Cílem je potlačení probíhající zánětlivé reakce a následného poškození tkáně. Monoklonální protilátky vykazují interindividuální variabilitu protizánětlivého účinku, nežádoucích reakcí a také rozdílný metabolismus a odbourávání v těle pacienta. Monitorování sérových koncentrací léčiv a protilátek může jednak přispívat k individualizaci léčby a dávkování, a tím k její celkové optimalizaci, ale představuje také přístup, který může snižovat náklady na finančně velmi náročnou léčbu.

04/2018 MUDr. Lucie Prokopová, Ph.D.; doc. MUDr. Vladimír Zbořil, CSc.; MUDr. Karolína Poredská; MUDr. Lenka Kučerová
Crohnova nemoc je multifaktoriálně podmíněné celoživotní zánětlivé onemocnění trávicí trubice s neznámou etiologií a jen částečně objasněnou patogenezí. Kauzální léčba stále není k dispozici. Konvenční imunosupresivní terapie se v posledních 20 letech rozšířila o biologickou léčbu monoklonálními protilátkami. Inhibitory TNFa byly prvními biologickými léky používanými v léčbě idiopatických střevních zánětů. Vysoká počáteční terapeutická efektivita těchto přípravků byla v následujících letech zatížena některými nežádoucími účinky a komplikacemi, které si vynutily u části nemocných ukončení léčby. Perspektivní a dobře tolerovatelnou léčebnou alternativu pro nemocné s Crohnovou nemocí se střední a vysokou aktivitou onemocnění představuje nová plně humánní monoklonální protilátka ustekinumab. Mechanismus jeho účinku je založen na inhibici biologické aktivity IL-12/IL-23. Ustekinumab je indikován a schválen mezinárodními i českými autoritami pro indukční a udržovací léčbu Crohnovy choroby u nemocných rezistentních nebo netolerujících konvenční imunosupresivní terapii a/nebo léčbu inhibitory TNFa a/nebo majících pro tuto léčbu kontraindikaci.

04/2018 Richard Češka
Předseda České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a přednosta III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., se narodil 28. 10. 1952 v Praze.

03/2018
Jindřichohradecká nemocnice letos hostila během 13.-15. dubna již čtvrtý ročník soutěže Medik roku, ve které se utkalo celkem 19 pětičlenných týmů ze všech lékařských fakult České republiky ve 12 vědomostních a dovednostních disciplínách. Soutěž Medik roku získává každým rokem na popularitě - pro letošní ročník se kapacita účastníků naplnila již během dvou a půl minuty a záštitu nad akcí převzal ministr zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch a hejtmanka kraje Mgr. Ivana Stráská.