Vybrané články

01/2019 MUDr. Alena Adamíková, Ph.D.
Terapie inzulínem v současnosti zaznamenává rychlý rozvoj. Do praxe se dostávají nová krátkodobě i dlouhodobě účinkující inzulínová analoga a také fixní kombinace inzulínu a agonistů receptorů pro glukagonu podobný peptid 1 (GLP-1 RA). Inzulinoterapie dokáže rychle snížit glykemii, avšak je limitována rizikem vzniku hypoglykemie a také zvýšením hmotnosti. Nové inzuliny jsou vyvíjeny tak, aby se riziko vzniku hypoglykemických příhod snižovalo a rovněž nedocházelo ke zbytečnému zvyšování hmotnosti pacienta s diabetem. Fixní injekční přípravky kombinující dlouhodobě působící inzulinová analoga s GLP-1 RA ovlivňují jak glykemii nalačno, tak postprandiálně, a to bez zvýšení hmotnosti a rizika hypoglykemií. Efektivita terapie inzulinem závisí na dobré spolupráci s pacientem, opakované edukaci, správné titraci a úpravě dávek podle selfmonitoringu. K složitějšímu, ale velmi sofistikovanému typu inzulinoterapie se řadí léčba inzulinovou pumpou doplněnou o kontinuální monitorování glykemie. Inzulinoterapie patří k náročným způsobům antidiabetické léčby, ale při dodržení správných postupů též k nejúčinnějším.

01/2019 MUDr. Šárka Malá; MUDr. Pavlína Krollová; MUDr. Lucie Hoskovcová; prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA
Přesná prevalence diabetické neuropatie není známa, udává se rozmezí 25-90 %. EtioLogie je muLtifaktoriáLní, dominantní vliv má hypergLykemie, resp. délka expozice hypergLykemii. Základním příznakem diabetické periferní senzitivní neuropatie jsou parestezie, termináLně anestezie. Klinické příznaky kardiální autonomní neuropatie jsou nevýrazné - ortostatická hypotenze, snížená tolerance námahy. Základním příznakem je klidová tachykardie, závažnou komplikací jsou maligní arytmie. Diagnosticky pomáhá vyšetření variability intervalu RR. Základem terapie a zároveň prevence rozvoje diabetické neuropatie je intenzifikace léčby diabetu s co nejlepší kompenzací. Většina současné medikamentózní terapie je pouze symptomatická, se zaměřením na zmírnění subjektivních obtíží. Jedinou současně dostupnou léčivou látkou s prokazatelným vlivem na patofyziologické procesy, které vedou k diabetické neuropatii, je kyselina thioktová. Specifická prevence není známa.

01/2019 MUDr. Kateřina Anderlová, Ph.D.
Diabetes mellitus v těhotenství rozlišujeme na gestační a pregestační diabetes. Gestační diabetes mellitus je porucha metabolismu glukózy, která se objeví v těhotenství a spontánně odezní během šestinedělí. Postihuje až 15 % těhotných žen. Jako pregestační diabetes mellitus označujeme diabetes vzniklý již před otěhotněním. Zahrnuje především diabetes mellitus 1. a 2. typu. Základem léčby diabetu jsou režimová opatření - diabetická dieta s omezeným příjmem sacharidů, fyzická aktivita a pravidelně prováděný selfmonitoring. Z farmakoterapie lze v těhotenství použít inzulin a metformin. V posledních letech přibývají data o bezpečnosti použití metforminu v prvním trimestru těhotenství. V léčbě diabetu během těhotenství se stále častěji využívá kontinuální monitorace glukózy. Pro dosažení optimální kompenzace diabetu a snížení vzniku rizika těhotenských a perinatálních komplikací je nutná mezioborová spolupráce diabetologa, gynekologa a neonatologa.

01/2019 MUDr. Robert Bém, Ph.D.
Stanovení hodnoty glykemie je zásadní pro diagnostiku a léčbu diabetů. Kromě laboratorního stanovení glykemie máme v současné době celou řadu možností, jak monitorovat glykemii zejména v domácím prostředí pacienta. Mezi tyto možnosti patří použití glukometrů, flash glucose monitoring a kontinuální monitorace pomocí senzorů. Pacienti tak mají možnost provádět velmi efektivně selfmonitoring a aktivně se podílet na kompenzaci diabetu. Budoucností je propojení spolehlivé a přesné monitorace glykemie s aplikací inzulínu, a tedy vytvoření uzavřeného systému.

01/2019 Doc. MUDr. Alena Šmahelová, Ph.D.
Inhibitory sodíko-glukózového kotransportéru 2 (SGLT2) jsou novou skupinou antidiabetik, jejichž účinek není závislý na inzulínu. Velké randomizované klinické studie s dapagliflozinem, empa- gliflozinem a kanagliflozinem nejen potvrdily jejich kardiovaskulární bezpečnost, ale prokázaly i řadu významných benefitů. U diabetiků 2. typu, kteří mají častěji problém s kardiorenálním syndromem, aterosklerotickým kardiovaskulárním onemocněním, renálním postižením a zvýšeným rizikem srdečního selhání, působí tyto léky protektivně. V současnosti je zdůrazňován jejich význam i v primární prevenci kardiorenálního postižení a změna jejich pozice v současných doporučeních pro léčbu diabetu 2. typu.

01/2019 Prof. MUDr. Josef Marek, DrSc.
Profesor Haluzík je vedoucí Laboratoře experimentální diabetologie Centra experimentální medicíny Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze. Zastává zde zároveň funkci zástupce přednosty. Současně je v IKEM zaměstnán i jako klinik - lékař Centra diabetologie. Vedle toho je zaměstnán na částečné úvazky jako vědecký pracovník Ústavu biochemie a lékařské diagnostiky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice a Endokrinologického ústavu v Praze.

01/2019 Prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc.

06/2018 Doc. MUDr. Tomáš Sosna, CSc.; MUDr. Tereza Kubová; MUDr. Kateřina Kesslerová; MUDr. Marek Haase; MUDr. Renata Ženíšková
Diabetická retinopatie je jednou z nejčastějších příčin poklesu zrakové ostrosti u obyvatel vyspělých zemí. Její zvládnutí je založeno především na prevenci a optimální kompenzaci diabetu, ale i dalších rizikových faktorů. Laserová léčba, jakkoliv je evidence based medicine, je postupem ve své podstatě empirickým a destruktivním a principy léčebných účinků jsou stále ve sférách předpokladů i dohadů. Farmakoterapie diabetické retinopatie se naproti tomu snaží vycházet ze známých dokladů o patofyziologii a histopatologii tohoto onemocnění a cíleně působit na tyto procesy.

06/2018 MUDr. Jana Vojtíšková; doc. MUDr. Bohumil Seifert, CSc.
Prevalence alergických onemocnění v posledních letech celosvětově prudce narůstá. Předpokládá se, že k nárůstu počtu postižených pacientů vedou změny v životním stylu a také je ovlivňuje celá řada faktorů životního prostředí. Praktický lékař tedy potřebuje znalosti v rozsahu doporučeného postupu a povědomí o možnostech moderní alergologie, aby mohl racionálně indikovat specializovanou péči

06/2018 MUDr. Irena Krčmová, CSc., MUDr. Jakub Novosad, Ph.D.
Biologická léčba cílí na imunitní pochody v organismu, mění jejich průběh a zmírňuje patologický proces. V oblasti imunoalergologie jsou dnes užívány monoklonální humanizované protilátky při diagnózách bronchiálního astmatu, atopického ekzému a chronické spontánní urtikarie, slibné jsou studie u diagnózy chronické hyperplastické rinosinusitidy s nosní polypózou. Monoklonální protilátky jsou podle svého typu zaměřeny proti jednomu antigenu. Tímto antigenem může být například receptor imunokompetentní efektorové buňky, prozánětlivý cytokin či konkrétní imunoglobulin. Nejširší využití dosáhla biologická léčba monoklonálními protilátkami v léčbě alergického a eozinofilního bronchiálního astmatu. V rámci Evropské unie jsou nyní schváleny čtyři molekuly se selektivními přístupy k alergickému a eozinofilnímu zánětu dýchacích cest. U těžkých astmatiků s častými exacerbacemi užití biologické léčby, která cílí na dráhu interleukinu 5 (mepolizumab, reslizumab, benralizumab) nebo imunoglobulinu E (omalizumab), významně zlepšuje kontrolu nad astmatem. Souběžně některé molekuly řeší i komorbidity „Th2 high“ astmatu - atopický ekzém, nosní polypózu. Pro dermatologické diagnózy je u atopického ekzému schválen dupilumab, pro chronickou spontánní urtikarii se užívá omalizumab. Biologická léčba se podává v přesně definovaných situacích, jedná se o vysoce personalizovaný typ medicíny.

06/2018 MUDr. Filip Rob, Ph.D.; prof. MUDr. Jana Hercogová, CSc., MHA
Ixekizumab je novým biologickým lékem pro léčbu psoriázy a psoriatické artritidy. Jedná se o rekombinantní humanizovanou monoklonální protilátku neutralizující interleukin 17A. Ixekizumab má velmi rychlý nástup účinku, již po dvou týdnech terapie lze očekávat snížení skóre PASI o 50 % a více. Účinnost ixekizumabu patří k nevyšším ze v současnosti dostupných biologik pro léčbu psoriázy, a to i u pacientů, u nichž v minulosti biologická léčba selhala. V provedených klinických studiích po 12 týdnech terapie dosáhlo PASI 75 89 % a PASI 100 až 40 % pacientů. Tato vysoká účinnost léčby přetrvává u pacientů i po více než dvou letech léčby.

06/2018 MUDr. Martina Skácelová, Ph.D.; prof. MUDr. Pavel Horák, CSc.; MUDr. Eva Lokočová
Revmatoidní artritida je závažné autoimunitní zánětlivé onemocnění, které zásadním způsobem ovlivňuje funkční schopnosti nemocných, zhoršuje kvalitu života a zvyšuje riziko komorbidit, zejména kardiovaskulárních příhod. Včasné stanovení diagnózy a zahájení léčby revmatoidní artritidy má zásadní vliv na prognózu nemocných, zejména na progresi choroby, funkční schopnosti nemocných a snížení rizika vzniku komorbidit. V patogenezi revmatoidní artritidy se uplatňuje celá řada molekul, jejichž diagnostika může napomoci ke stanovení diagnózy a predikci rizika strukturální progrese choroby.

06/2018 MUDr. Marika Kylarová; prof. MUDr. Petra Cetkovská, Ph.D.
Otoky dolních končetin jsou častým důvodem k návštěvě lékaře. Otok je výsledkem nerovnováhy filtrace mezi kapilárním a intersticiálním prostorem. Diferenciální diagnostika je široká, zahrnuje stavy méně závažné i život ohrožující. Adekvátní léčbě otoků musí předcházet stanovení jejich příčiny.

06/2018 Doc. MUDr. Petr Němec, Ph.D.
Dna představuje heterogenní skupinu metabolických onemocnění, pro kterou je charakteristická tvorba a ukládání depozit krystalů natrium urátů v různých tkáních. Nejvýznamnějším ovlivnitelným rizikovým faktorem pro rozvoj dny je hyperurikemie. Prevalence hyperurikemie a dny v posledních desetiletích narůstá. Mezi hlavní ovlivnitelné rizikové faktory vývoje hyperurikemie a dny patří obezita, hypertenze, diabetes mellitus a dyslipidemie, dále nadměrná konzumace červeného masa, fruktózy a alkoholu a léčba diuretiky. Dna i samotná hyperurikemie jsou spojeny se zvýšením celkové a kardiovaskulární mortality. Základním cílem dlouhodobé léčby dny je celoživotní snížení urikemie pod hodnotu 360 pmol/l. Některé práce naznačují, že dosažení tohoto cíle může být spojeno s redukcí celkové mortality pacientů s dnou. Nejčastější lékovou skupinou používanou k dlouhodobému snížení urikemie jsou inhibitory xanthinoxidázy alopurinol a febuxostat. Některé preklinické a klinické studie prokazují, že kromě účinku obou léků na snížení sérové koncentrace kyseliny močové, redukci počtu dnavých záchvatů a redukci velikosti a počtu dnavých tofů mohou mít tyto léky rovněž vazoprotektivní účinek. V rozporu s těmito daty jsou výsledky studie CARES, která prokázala mírný nárůst celkové a kardiovaskulární mortality u pacientů s dnou léčených febuxostatem ve srovnání s alopurinolem. Je zřejmé, že pacienti s dnou představují z pohledu rizika kardiovaskulární morbidity a mortality značně rizikovou skupinu nemocných. U každého pacienta s hyperurikemií a dnou by měla být pravidelně monitorována přítomnost komorbidit, konzumace alkoholu a používání diuretik. Léčba přidružených onemocnění a režimová opatření by měla být integrální součástí léčby dny.

06/2018 MUDr. Petr Kessler
Přímá perorální antikoagulancia byla vyvinuta jako alternativa k warfarinu kvůli těžkostem spojeným s léčbou warfarinem, zahrnujícím vysokou interindividuální a intraindividuální variabilitu účinku, mnohočetné interakce s potravinami a léky a nutnost laboratorních kontrol. V současné době jsou v České republice k dispozici přímý inhibitor trombinu dabigatran a přímé inhibitory faktoru Xa rivaroxaban, apixaban a edoxaban. Warfarin je jediné perorální antikoagulans indikované u všech pacientů s umělými chlopněmi a u pacientů s fibrilací síní nebo tromboembolickou nemocí, kteří mají renální insuficienci znemožňující použití přímých perorálních antikoagulancií. Přímá perorální antikoagulancia jsou oproti warfarinu preferována u pacientů s fibrilací síní nebo tromboembolickou nemocí, u nichž není možná kvalitní laboratorní kontrola, stejně tak jako u pacientů, kteří mají nestabilní antikoagulaci pro komorbidity nebo časté změny ostatní medikace. Naproti tomu benefit přímých perorálních antikoagulancií je nejistý u pacientů s nestabilní antikoagulací způsobenou jejich špatnou compliance.

06/2018 MUDr. Milan Flekač, Ph.D.
V dnešní době existuje řada léčebných postupů, které mohou být v primární i sekundární prevenci diabetického onemocnění ledvin efektivní, přesto v některých případech nemusí být dostatečně účinné či dokonce selhávají. Antidiabetika mohou zasáhnout mechanismem nezávislým na ovlivnění glykemie či přímým renoprotektivním vlivem. Víme, že prevence vzniku nebo zpomalení progrese renálního postižení znamená i redukci kardiovaskulárního rizika u osob s diabetem. Je zřejmé, že je nutné volit léky, které nezhoršují parametry renálních funkcí. Není jasně stanoveno, zda se terapeutické přístupy ve volbě antidiabetik mají lišit v závislosti na době trvání diabetu, přítomnosti cévních komplikací diabetu či přítomnosti a tíže postižení ledvin. Při volbě antidiabetik je třeba mít také na paměti, že funkce ledvin u pacientů s diabetem je méně stabilní oproti osobám bez diabetu. Je nutno počítat s rizikem akutního zhoršení, např. při interkurentním onemocnění či různých terapeutických intervencích. Proto je vhodné přednostně volit léky, jejichž dávkování není na funkci ledvin závislé. Podle nových doporučených postupů Evropské asociace pro studium diabetu a Americké diabetické asociace z roku 2018 by si měl diabetolog při selhání monoterapie metforminem položit v druhém kroku otázku, zda je přítomna klinicky manifestní ateroskleróza, resp. onemocnění ledvin, a volit výhradně léky s prokázanou kardiovaskulární, resp. renální protektivitou.

06/2018 MUDr. Tomáš Edelsberger
Článek přináší přehled o aktuálních možnostech a doporučeních týkajících se léčby inzulínem u osob s diabetes mellitus 2. typu. Inzulín je ze své podstaty nejúčinnějším a klíčovým lékem v léčbě diabetu. V případě jeho uplatnění u diabetu 2. typu je však předmětem diskusí, kdy je ta pravá chvíle k zahájení inzulinoterapie. Přirozený průběh diabetu 2. typu je charakteristický progresí selhání beta-buněk a prohloubením dysregulace metabolismu glukózy. Inzulin stále zůstává jediným antidiabetikem, které je účinné v jakékoliv fázi onemocnění. Optimální načasování zahájení této léčby a volba inzulinového režimu závisí vzhledem k heterogenitě populace pacientů s diabetem 2. typu na celé řadě faktorů, ale především na domluvě mezi lékařem a pacientem.

06/2018 MUDr. Jan Fiksa
Prevence cévních mozkových příhod je soubor opatření, která omezují či zcela eliminují výskyt cévně rizikových faktorů. Primární prevence předchází vzniku cévních mozkových příhod u osob, u kterých se doposud toto onemocnění nevyskytlo. Sekundární prevence snižuje rizika recidivy. Primární i sekundární prevence se zaměřují na rizikové faktory, které lze léčebně ovlivnit. V prvé řadě jde o nemoci srdce, hypertenzi, diabetes mellitus a hyperlipidemii. Nedílnou součástí je úprava životního stylu, zákaz kouření, pravidelná fyzická aktivita a redukce nadměrné hmotnosti i úprava stravovacích návyků. U pacientů po kardioembolické ischemické cévní mozkové příhodě jsou indikovány antikoagulační léky při individuálním posouzení benefitu a rizika léčby. Protidestičková terapie je indikována u nekardioembolických cévních mozkových příhod (výjimkou jsou především trombózy mozkových splavů). V rámci prevence po proběhlé hemoragické cévní mozkové příhodě jsou vyžadovány důsledné kontroly krevního tlaku a v případě antikoagulační terapie pečlivé monitorování koagulačních testů, případně orgánových funkcí.

06/2018
Prof. RNDr. Pavel Anzenbacher, DrSc., je významným českých farmakologem, jehož vědecko-výzkumná činnost výrazně přesahuje hranice naší republiky.
V letech 2004-2014 zastával funkci přednosty Ústavu farmakologie Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. V letech 2014-2018 byl předsedou výboru České společnosti pro experimentální a klinickou farmakologii a toxikologii České lékařské společnosti J. E. Purkyně, nyní je stále aktivním členem výboru.

05/2018 Ing. Nikola Jantosova
Konopí pro léčebné použití (KLP) je zařazeno mezi návykové látky s vysokou mírou zneužití a rizika při užívání. Pro jeho využívání v České republice má zásadní význam zákon č. 50/2013, měnící zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a zákon č. 167/4998 Sb., o návykových látkách, a dále vyhláška č. 236/2015 Sb. Dostupnost KLP je v souladu s naší legislativou zajištěna ze dvou zdrojů - pěstováním v ČR nebo dovozem ze zahraničí. K zajištění dostupnosti českého KLP je v ČR kompetentním orgánem Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Česká republika realizovala pěstování vlastního KLP v Evropské unii mezi prvními zeměmi. V roce 2018 SÚKL udělil již druhou licenci k jeho pěstování. Tím zajistil dostupnost 40 kg KLP z tuzemských zásob na dobu 4 let formou postupně realizovaných dodávek od českého dodavatele, společnosti Elkoplast Slušovice s.r.o.