Vybrané články

01/2018 MUDr. Štěpán Rusín, MUDr. Petr Jelínek, Ph.D.
Jde o chronické bolestivé postižení končetin nebo jejich částí, s motorickými, senzorickými a vegetativními změnami. Typické pro toto onemocnění je, že klinické změny a intenzita potíží přesahují očekávaný průběh prvotního onemocnění. Zásadními klinickými diagnostickými příznaky jsou bolest a změna trofiky tkání. V minulosti bylo toto etiologicky různorodé onemocnění označováno různými názvy - reflexní sympatická dystrofie, Sudeckova dystrofie, algodystrofie, algoneurodystrofie, sympatikem udržovaná bolest aj. První klinický popis tohoto onemocnění uvedl Claude Bernard v roce 1851, zabývali se jím mnozí anesteziologové a neurologové, podrobný popis změn včetně atrofie tkání popsal Paul Sudeck v roce 1900.

01/2018 MUDr. Blanka Šnelerová
V případě léčby pacientů s chronickou obstrukční nemocí či astmatem je jednoznačně preferováno inhalační podání léku. Oproti perorálnímu a intravenóznímu je výhodnější hned z několika důvodů. Po inhalačním podání působí lék přímo v místě účinku, tj. v dýchacích cestách, kde dosahuje vyšší koncentrace oproti perorálnímu podání. Tím se také snižují celkové nežádoucí účinky a v případě úlevové léčby je nástup účinku rychlejší než při perorálním podání, je srovnatelný s intravenózní aplikací. Inhalační léky jsou většinou na trhu v rozdílných inhalačních systémech, z toho vyplývá, že pokud se rozhodneme podat pacientovi s CHOPN nový lék, musíme přemýšlet nejen o tom, jakou molekulu zvolíme, ale zároveň musíme zvolit vhodný inhalátor a pacienta naučit, jak s ním zacházet. Edukace a nácvik správné inhalace a volba vhodného inhalačního systému jsou stejně důležité jako poučení, jak často lék užívat. A první věc, na kterou bychom měli při neúspěchu léčby pomyslet, je kontrola správné techniky inhalace, případně výměna inhalátoru za jiný.

01/2018 MUDr. Alena Vlachová
Kombinace dvou inhalačních bronchodilatačních léků s různým mechanismem účinku ve fixním přípravku vede ke zlepšení bronchodilatačního účinku oproti léčbě stejnými léky v oddělených inhalátorech. Vzhledem k lepšímu účinku léčby není zapotřebí navyšovat dávky jednotlivých léků, proto je tato léčba z hlediska nežádoucích účinků bezpečnější. Bronchodilatační terapie duálním přípravkem je doporučena pro léčbu stabilní CHOPN skupiny B, C a D podle klasifikace GOLD 2017. V článku je uveden přehled dostupných léků a také rizika terapie.

01/2018 MUDr. Martina Šterclová, Ph.D.
Přístup k pacientům s idiopatickou plicní fibrózou se v průběhu poslední dekády výrazně změnil, na čemž se podílí mimo jiné i to, že kromě komplexních diagnostických programů můžeme nemocným nabídnout i účinnou léčbu. Prvním antifibrotikem schváleným pro léčbu idiopatické plicní fibrózy byl pirfenidon. Nejprve bylo prokázáno, že pirfenidon snižuje pokles plicních funkcí a mortalitu nemocných s idiopatickou plicní fibrózou, a to s akceptovatelným rizikem nežádoucích účinků, které mohou být za předpokladu dobré spolupráce mezi lékařem a pacientem dobře zvládány, v čase přibyla i data ukazující, že lék signifikantně prodlužuje přežití nemocných s idiopatickou plicní fibrózou průměrně o 2,5 roku. V čase si pirfenidon vydobyl v léčbě idiopatické plicní fibrózy svoje místo a společně s nintedanibem tvoří pilíř moderní léčby tohoto onemocnění.

01/2018 MUDr. Kateřina Kubínová
V kontextu dostupných znalostí o obrovskobuněčných arteriitidách předkládá tato kasuistika úskalí diagnostiky temporální arteriitidy u 78leté pacientky a komplikovaný průběh její léčby. Glukokortikoidní terapie v adekvátní dávce nepřinesla očekávanou redukci zánětlivé aktivity, ani regresi klinických příznaků. Po vyloučení ostatních možných příčin onemocnění byla po rozvaze indikována terapie tocilizumabem, který byl v této indikaci recentně schválen americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv. Podání tohoto léku vedlo k výraznému zlepšení příznaků i laboratorních parametrů. Pacientka byla posléze převedena na terapii perorálním metotrexátem za udržení remise symptomů i humorální aktivity. Závěrem je obecně diskutována problematika současných léčebných možností tohoto onemocnění.

01/2018 MUDr. Barbora Bahníková, MUDr. Karel Dvořák, Ph.D.
Idiopatické střevní záněty jsou chronická onemocnění gastrointestinálního traktu, jejichž incidence ve vyspělých zemích neustále stoupá. Terapeutické možnosti idiopatických střevních zánětů se v posledních letech neustále rozšiřují, některé zažité postupy se díky novým informacím opouštějí. Léčba se řídí především podle typu idiopatického střevního zánětu, anatomického rozsahu a aktivity zánětu. Cílem současné léčby je dosažení remise, tzn. navození a následně udržení dlouhodobého období bez příznaků. Farmakoterapii můžeme rozdělit na terapii konvenční (protizánětlivou a imunosupresivní terapii) a terapii biologiky.

01/2018 MUDr. Leona Procházková, Ph.D.
Terapie axiální spondyloartritidy je komplexním úkolem. Cílem léčby je potlačení zánětlivé aktivity onemocnění, ovlivnění klinických projevů i zabránění strukturální progresi. Nedílnou součástí je terapie mimokloubních projevů, vyskytujících se u nemalé části pacientů. Pohybová aktivita v kombinaci s nesteroidními antirevmatiky představuje základ terapie, v případě nedostačujícího účinku je indikována biologická terapie. Po více než desetiletí byla jedinou možností biologické léčby blokáda TNF-a, portfolio biologických léků axiální spondyloartritidy nedávno rozšířila plně humánní monoklonální protilátka blokující IL-17A, secukinumab. Pro terapii radiografické formy onemocnění lze použít všech pět TNF-a inhibitorů i secukinumab, rozdíly mezi jednotlivými TNF-a inhibitory jsou v ovlivnění některých extraskeletálních projevů onemocnění. Dosažení remise onemocnění se tak díky novým terapeutickým možnostem v podobě biologické léčby stalo reálným cílem.

01/2018 Doc. MUDr. Filip Málek, Ph.D., MBA
Kombinace léků, které současně ovlivňují dva významné rizikové faktory kardiovaskulárních příhod, představují moderní směr léčby. Výhodná se jeví kombinace antihypertenziv se statiny, protože vědecké důkazy prokázaly významné snížení kardiovaskulárního rizika. Důkazy máme pro kombinaci blokátorů kalciových kanálů se statiny a kombinaci blokátorů kalciových kanálů a inhibitorů enzymu konvertujícího angiotenzin se statiny. Statiny zřejmě podporují antihypertenzní účinek vlastním působením na snížení krevního tlaku.

01/2018 Doc. MUDr. Alena Šmahelová, Ph.D.
Výskyt diabetu ve starším věku se stále zvyšuje, a proto je nezbytné zlepšovat nejen diagnostiku diabetu, ale i způsoby léčby. Pacienti s dříve diagnostikovaným diabetem 1. i 2. typu stárnou a s postupujícím věkem je u nich většinou nutné terapii upravovat. Léčbu a její cíle je nutné volit podle řady kritérií individuálně a využívat moderní bezpečná antidiabetika. Významné je zejména hledisko rizika hypoglykemie, poruch kognice, snížení renálních funkcí a dalších komorbidit typických pro stáří.

01/2018 MUDr. Marcela Szabó
Moderní léky k terapii diabetiků 2. typu zlepšují nejen kompenzaci diabetes mellitus, ale také snižují hmotnost pacientů a jejich krevní tlak, čímž komplexně snižují riziko vzniku komplikací diabetu jak makrovaskulárních, tak mikrovaskulárních. Důležitá je nejen vysoká účinnost léčby, ale také její bezpečnost - zvláštní důraz je kladen zejména na snížení rizika výskytu hypoglykemií. Tyto nemalé nároky na léčbu diabetu 2. typu zcela splňují agonisté receptoru pro glukagonu podobný peptid 1, jejichž skupina byla koncem roku 2017 rozšířena o nový přípravek dulaglutid. Do klinické praxe v České republice jej uvedla farmaceutická společnost Eli Lilly pod prodejním názvem Trulicity.

01/2018 MUDr. Eva Račická
Dosáhnout optimální úpravy glykemie u pacientů s diabetes mellitus je dosti obtížné, jednou z překážek je i dnes stále ještě nedostatečná léčba postprandiální glykemie. Optimální pokrytí požadavků na vlastnosti prandiálního inzulínu zůstává stále ne zcela dokonale postižitelným cílem. Vývoj rychle působících analog inzulinu byl velkým krokem vpřed ve vývoji léčby, která snižovala postprandiální glykemii u pacientů s diabetem ve srovnání s použitím humánního inzulinu regular, ale přesto jejich profil s rychlejším nástupem účinku při akcelerované absorpci a kratší době působení dokonale nenapodobuje endogenní sekreci inzulinu. Proto vývoj nových analog inzulinu vede k výrobě přípravků s ještě rychlejším nástupem účinku, někdy nazývaných jako „ultrarychle působící inzulinová analoga“. Nový rychleji působící inzulin aspart má upravené složení injekčního roztoku, a to přidáním nikotinamidu, díky němuž dojde k rychlejší počáteční absorpci, a L-argininu, kterým je dosaženo větší stabilizace roztoku. Důsledkem je rychlejší nástup účinku a výraznější snížení postprandiální glykemie u pacientů s diabetes mellitus 1. i 2. typu. Článek shrnuje recentní poznatky o farmakokinetice a farmakodynamice inzulinu Fiasp a jeho klinické účinnosti a bezpečnosti v dosud publikovaných studiích u diabetiků 1. a 2. typu. Popsané výsledky ukazují, že nový inzulin má potenciál účinně rozšířit možnost léčby diabetiků jak při podávání formou intenzifikované inzulinové léčby, tak v inzulinových pumpách.

01/2018 MUDr. Alena Adamíková, Ph.D.
Kanagliflozin, C-glukosidový derivát thiofenu, patří k inhibitorům transportéru SGLT2, který zajišťuje reabsorpci většiny glukózy v ledvinách. Inhibice snižuje reabsorpci glukózy a renální práh pro glukózu, a tak u diabetiků 2. typu se mechanismem nezávislým na inzulínu sníží zvýšená koncentrace glukózy v krvi. Kanagliflozin inhibuje i SGLT1 transportéry, ale selektivita pro SGLT2 je přibližně stopadesátkrát větší. Zvýšené vylučování glukózy močí, osmotická diuréza, vede také ke snížení hmotnosti a krevního tlaku. Účinkuje na SGLT2 v proximálním tubulu ledvin, dále se prokázalo zpomalení střevní absorpce glukózy při inhibici SGLT1. Z hlediska účinnosti snižuje dobře hodnoty glykovaného hemoglobinu (HbA,_c) v dvojkombinaci i trojkombinaci perorálních antidiabetik a také v kombinaci s inzulinem, bez zvýšení rizika hypoglykemií. V souvislosti s léčbou inhibitory SGLT2 i kanagliflozinem bylo popsáno několik případů euglykemické diabetické ketoacidózy, doporučuje se při potížích sledovat ketolátky. Na kongresu Americké diabetologické asociace v roce 2017 byly publikovány výsledky kardiovaskulární studie CANVAS, kdy kanagliflozin signifikantně snížil riziko primárního složeného výstupu (nefatální infarkty myokardu, cévní mozkové příhody a úmrtí na kardiovaskulární onemocnění) a složeného renálního výstupu (40% redukce glomerulární filtrace, náhrady ledvin nebo úmrtí z renální příčiny), avšak vyskytly se častěji některé nežádoucí účinky: výskyt nízkých amputací, fraktur, genitálních infekcí u mužů, vaginitidy a symptomů spojených s osmotickou diurézou, které budou sledovány v dalších studiích. Další inhibitor SGLT2 tak prokázal pozitivní vliv na snížení kardiovaskulárního rizika, což je jeden z hlavních požadavků na antidiabetickou terapii.

01/2018
Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., je od roku 2014 již 508. rektorem Univerzity Karlovy a předsedou České konference rektorů.

06/2017 MUDr. Jiří Marek
Hodnotu C-reaktivního proteinu (CRP) bylo možné měřit v nemocnicích a velkých laboratořích už od roku 1930 po objevu pánů Francise a Tilletta, ale zvláště pro lékaře ambulantní péče to znamenalo odběr žilní krve, následný svoz, zpracování a odeslání výsledku zpět, což znamenalo pro indikujícího lékaře před rokem 1999 zdržení v optimálním případě 24 hodin, ale při pátečním odběru až 96 hodin. To znamená, že u tak citlivé metody, jakou je vyšetřování hodnot CRP, které se mění v řádu několika hodin, jsme získali hodnotu, která nikdy neodpovídala momentálnímu stavu pacienta. Teprve od roku 1999 bylo možno v Evropské unii a od roku 2000 v České republice zakoupit první modely POCT-CRP, které se díky svému zmenšení (oproti laboratorní verzi) a rychlému výsledku staly výrazným a vpravdě revolučním nástrojem pro lékaře v ambulantní péči.

06/2017 MUDr. Barbara Kubešová, PharmDr. Lucie Hlávková, MUDr. Václav Kubeš
Trombocytární růstové faktory jsou převážně glykoproteiny, které se nacházejí v alfa-granulech krevních destiček. Zkušenosti vypovídají o tom, že každé lokální zvýšení destičkových faktorů vede k místnímu posílení hojivých a regeneračních procesů. K posílení hojivých procesů lze využít autologní, alogenní i xenogenní faktory. Možnosti využití jsou limitovány infekčními riziky a legislativou.

06/2017 Doc. MUDr. Rudolf Chlup, CSc.
Tato přehledová práce shrnuje základní informace o léčbě rychlými i depotními inzulínovými analogy. Pojednává rovněž o analogách inkretinů, o novém ultrarychlém inzulinovém analogu aspart a o prvním duálním přípravku obsahujícím směs analoga inzulinu s analogem inkretinu. Závěry se opírají o literární reference i o vlastní pozorování. Inzulinová analoga (aspart, rychle působící inzulin aspart, glulisin, lispro, degludec, detemir, glargin) by měla patřit mezi léky první volby při léčbě diabetu 1. i 2. typu. Pro časná stadia diabetu 2. typu dávají dobrou perspektivu i analoga inkretinů (dulaglutid, exenatid, liraglutid, lixisenatid, semaglutid) a rovněž duální přípravky (liraglutid + degludec).

06/2017 MUDr. Veronika Slonková, Ph.D.
Adalimumab je rekombinantní plně humánní monoklonální protilátka proti tumor nekrotizujícímu faktoru alfa (TNFα). V dermatologii je indikován k léčbě středně těžké až těžké chronické ložiskové psoriázy u dospělých pacientů, k léčbě těžké psoriázy u dětí od čtyř let a u dospívajících. Dále je indikován pro středně těžkou až těžkou hidradenitis suppurativa u dospělých a dospívajících od 12 let. Nově je od roku 2016 k dispozici bezcitrátová forma přípravku Humira, tj. roztok s nezměněnou účinnou látkou adalimumabem bez obsahu citrátu sodného. Důsledkem je pro pacienta příjemnější aplikace - medián snížení bolesti v místě vpichu okamžitě po aplikaci je 84 %. Citrát sodný může u některých pacientů způsobit iritační reakci v místě vpichu a větší bolestivost. Adalimumab je k dispozici ve dvou aplikačních formách - jako předplněné pero nebo předplněná injekční stříkačka. Pero je pro pacienty výhodnější, zejména byla zjištěna signifikantně nižší bolest v místě vpichu.

06/2017 MUDr. Petra Praksová, Ph.D.
Teriflunomid je účinná látka používaná pro léčbu roztroušené sklerózy. Podává se v tabletě jedenkrát denně. Její bezpečnostní profil a účinnost u roztroušené sklerózy byly ověřeny ve čtyřech klinických studiích. Pacienti lék velmi dobře snášejí, nežádoucí účinky jsou většinou mírné až středně těžké. Článek poukazuje na data důležitá pro klinickou praxi, která je nutno brát v úvahu před zahájením léčby teriflunomidem a v jejím průběhu.

06/2017 MUDr. Eva Konířová, prof. MUDr. Marek Trněný, CSc.
Imunitní trombocytopenie je získané imunitně podmíněné onemocnění, u kterého zvýšená destrukce a narušená produkce trombocytů vede k trombocytopenii různé tíže s rizikem či přítomností krvácivých komplikací. Terapeutické možnosti pro pacienty s imunitní trombocytopenií jsou cílené buď na inhibici destrukce trombocytů (imunosuprese, splenektomie), nebo na zvýšení produkce trombocytů v kostní dřeni (agonisté trombopoetinového receptoru). Romiplostim patří mezi agonisty trombopoetinového receptoru 2. generace. Tyto látky zvyšují produkci trombocytů napodobením působení endogenního trombopoetinu. Data z klinických studií fáze I-III prokázala vysokou účinnost romiplostimu ve zvýšení počtu trombocytů při příznivém bezpečnostním profilu. Předpokládalo se, že terapie romiplostimem není schopna navodit trvalé vyléčení, ale v poslední době přibývá dat o navození setrvalé remise přetrvávající u části pacientů po ukončení terapie.

06/2017 Doc. MUDr. Petr Dulíček, Ph.D.
Hemofilie je vrozená krvácivá choroba historicky spojená s bolestí při krvácení do kloubů, emočním stresem, sníženou kvalitou života. Nicméně kvalita života se zásadně změnila po dostupnosti koncentrátů koagulačních faktorů po roce 1990. To umožnilo zavedení domácí léčby a nyní i pravidelnou profylaktickou substituci. Díky tomu mají dnes hemofilici stejnou životní prognózu a srovnatelnou kvalitu života s normální populací. Vedou plnohodnotný aktivní život, a to jak v soukromí, tak v pracovním procesu.