Vybrané články

02/2019 MUDr. Daniela Verdánová, MBA; MUDr. Alena Šebková
Před několika lety jsme v naší ordinaci začali doporučovat podávání bilastinu pacientům s alergickými onemocněními. Prvním naším seznámením se s tímto lékem bylo jeho předepsání alergologem-imunologem v našem městě.

02/2019 MUDr. Jiří Slíva, Ph.D.
Bilastin je antihistaminikum nové generace vyznačující se vysokou selektivitou k histaminovým receptorům H, Má rychle nastupující a dlouho trvající účinek. Je využíván k symptomatické úlevě nasálních a non-nasálních symptomů sezonní rhinitidy a k symptomatické úlevě chronické spontánní urtikarie. V rámci tohoto článku jsou ve stručnosti pojednány jeho základní vlastnosti ve vztahu k jeho klinickému využití.

02/2019 Doc. MUDr. Milan Teřl, Ph.D.
S narůstající úrovní poznání se astma jeví jako onemocnění, jehož zánětlivá podstata je výrazně heterogenní. V souvislosti s tím se v poslední dekádě objevují nové léčebné možnosti astmatu, především jeho těžkých forem, tzv. cílená biologická léčba. Předpokladem racionální indikace této léčby je bližší fenotypizace astmatu za použití dostupných biomarkerů. Článek podává přehled biomarkerů použitelných nejen k vlastní fenotypizaci astmatu podle národního doporučení, ale i jako prediktory účinnosti biologické léčby.

02/2019 MUDr. Jiří Štolfa
Psoriatická artritida je multidoménové onemocnění, které zahrnuje postižení i jiných struktur pohybového aparátu (entezitida, daktylitida, sakroiliitida, spondylitida) a samozřejmě kůže (psoriáza) a její adnexa, včetně kštice a nehtů. Je proto lépe hovořit o psoriatické nemoci. Léčba by optimálně měla příznivě ovlivnit všechny tyto manifestace, což se vždy nedaří. Biologická léčba inhibitory tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNF-α), která je indikována po selhání konvenčních syntetických chorobu modifikujících antirevmatických léků (csDMARD) je schopna ve většině případů pokrýt většinu klinických manifestací onemocnění. Nicméně asi 40-60 % pacientů léčených prvním přípravkem ze skupiny inhibitorů TNF ukončí léčbu pro nežádoucí účinky, resp. pro druhotnou neúčinnost, po třech letech léčby. Další postup po selhání inhibitorů TNF závisí na okolnostech ztráty účinnosti, na převažující klinické manifestaci a na preferencích pacienta. V úvahu připadá kombinace s csDMARD, změna na jiný inhibitor TNF nebo přechod na biologický lék s alternativním mechanismem účinku. Aktuálně je v České republice dostupný blokátor interleukinu IL-17A secukinumab, který je registrovaný a má také stanovenu úhradu ze zdravotního postižení. Z dalších potom ustekinumab je již v ČR schválen pro použití u psoriázy i psoriatické artritidy, u které ale dosud není stanovena úhrada. Podobně je tomu i u ixekizumabu, tofacitinibu a apremilastu.

02/2019 MUDr. Zuzana Zenáhlíková, Ph.D.
Článek se zabývá pacienty s vrozenou dispozicí k žilnímu tromboembolismu a možnostmi, jak u těchto jedinců vzniku trombózy předcházet a jakým způsobem ji lze v souladu se současnými doporučeními efektivně léčit. V úvodu je vysvětleno, co to hereditární trombofilie je a u jakých skupin nemocných je vyšetření těchto stavů indikováno. Dále jsou rozebrány rizikové situace, ve kterých je vhodné u pacientů s hereditární trombofilií zajišťovat farmakologickou profylaxi tromboembolické nemoci, především se zaměřením na období těhotenství a šestinedělí. Na závěr jsou uvedeny nejnovější možnosti farmakoterapie tromboembolické nemoci s přihlédnutím ke specifikům léčby právě u pacientů s vrozenou trombofilií.

02/2019 MUDr. Zuzana Kovářová Kudrnová, Ph.D.
Hepariny a nízkomolekulární hepariny jsou řazeny mezi nepřímá parenterální antikoagulancia. Jejich účinek je zprostředkován plazmatickými kofaktory, nemají tedy vlastní vnitřní antikoagulační aktivitu. Dnes jsou v převážné většině užívány jak v prevenci, tak v léčbě tromboembolické nemoci nízkomolekulární hepariny, hlavně pro svůj lepší farmakokinetický profil, předvídatelnost účinku a také proto, že jejich účinek není, až na výjimky, nutné monitorovat.

02/2019 MUDr. Júlia Černohorská
Jak se žije s onemocněním, kterým podle posledních celosvětových statistických údajů trpí více než 50 % populace? Jak se žije s onemocněním, které má šest, respektive sedm stadií (od nejméně komplikovaného bez viditelných projevů až po stadium bércového vředu)? Odpovídají každému stadiu typické subjektivní obtíže? Jak je možné, že pacient s rozsáhlými varixy necítí žádnou bolest a pacient s drobnými metličkami se v noci budí s křečemi? Podle čeho se má lékař řídit při rozhodování o strategii léčby? Jsou důležitější klinické projevy, nebo subjektivní obtíže pacienta? To jsou všechno otázky, které se nabízejí v souvislosti s onemocněním s celosvětově vysokou prevalencí. Chronická žilní nemoc je globální problém.

02/2019 MUDr. Hana Grégrová
Hypotyreóza je stav nedostatečného zásobení organismu hormony štítné žlázy. Nejde jen o změny koncentrace hormonů, ale také o metabolické důsledky nedostatečného působení hormonů v periferních tkáních. Hormony štítné žlázy jsou metabolicky aktivní hormony, které zvyšují energetické nároky organismu. V poslední době dochází k nárůstu počtu nemocných s hypotyreózou, v současné době předpokládáme přibližně 3-5 % populace, subklinická hypotyreóza postihuje okolo 3-7 %. Vzhledem k tomu, že dochází také k nárůstu nemocných s kardiovaskulárním onemocněním, stále častěji řešíme otázku, jak se postavit k léčbě hypotyreózy u nemocných s akutními nebo chronickými nemocemi srdce.

02/2019 Doc. MUDr. Lukáš Zlatohlávek, Ph.D.
Diuretika mají dnes své pevné místo v terapii arteriální hypertenze. Při volbě diuretika volíme takové, které kromě antihypertenzního účinku přináší pacientovi určitý benefit navíc. Nejvhodnější jsou metabolicky neutrální či dokonce pozitivní látky. Při terapii arteriální hypertenze je často nutná kombinační terapie, a to nejlépe ve formě fixních kombinací ke zlepšení compliance pacientů. V současné době jsou k dispozici dvojči trojkombinační fixní terapie. Molekulou, která splňuje prakticky všechny tyto aspekty, je indapamid.

02/2019 MUDr. Barbora Nussbaumerová, Ph.D.
Beta-blokátory jsou jednou z nejvíce předepisovaných a dalo by se říci, že i nejúspěšnějších lékových skupin napříč kardiologií. Jejich indikace jsou široké - vyjmenujme nejvýznamnější: léčba arteriální hypertenze i systolického srdečního selhání, sekundární prevence po prodělaném infarktu myokardu nebo bradykardizující účinek využívaný u tachyarytmií. Článek předkládá souhrn indikací beta-blokátorů podle aktuálně platných odborných doporučení tak, jak jsou k dispozici na webových stránkách České kardiologické společnosti a České společnosti pro hypertenzi i Evropské společnosti pro hypertenzi.

02/2019 PharmDr. Jitka Rychlíčková, Ph.D.
Farmakologické ovlivnění krevního tlaku velmi úzce navazuje na fyziologické mechanismy jeho regulace. Cílem tohoto sdělení je zopakování základních farmakologicky ovlivnitelných mechanismů zodpovědných za řízení krevního tlaku - srdeční frekvence, intravaskulární náplně a periferního cévního odporu - a provázání těchto mechanismů jednak s jednotlivými skupinami antihypertenziv, jednak s dalšími léčivy, jejichž nežádoucím účinkem je právě elevace krevního tlaku. Právě propojení regulací a farmakodynamiky léčiv umožní efektivní a racionální práci s antihypertenzivy.

02/2019 Prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc.; prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc., FESC; prof. MUDr. Lenka Špinarová, Ph.D., FESC
Podáváme přehled současných názorů na postavení fixních kombinací v léčbě hypertenze podle doporučení Evropské společnosti pro hypertenzi/Evropské kardiologické společnosti (ESH/ESC) a České společnosti pro hypertenzi (ČSH) z roku 2018. Mezi nejčastěji doporučované dvojkombinace patří blokátor renin-angiotenzinového systému (inhibitor angiotenzin konvertujícího enzymu nebo sartan) a blokátor vápníku, dále blokátor renin-angiotenzinového systému a diuretikum, případně blokátor vápníku a diuretikum. Stále častěji se objevují i trojkombinace, většinou inhibitor angiotenzin konvertujícího enzymu, blokátor vápníku dihydropyridinového typu a diuretikum (nejčastěji indapamid). Dvojkombinací je dnes možné i zahajovat léčbu hypertenze. Výhoda fixních kombinací je především ve větší compliance nemocného, a tím v lepší kontrole hypertenze. Dvojkombinaci antihypertenziv potřebuje asi třetina hypertoniků, trojkombinaci potřebuje k dobré kontrole tlaku asi čtvrtina hypertoniků.

02/2019 Bc. Vladislava Felbrová
Kromě celkového zhruba dvojnásobného kardiovaskulárního rizika zvyšuje kouření významně výskyt tromboembolické nemoci a plicní embolie, a to zejména v interakci s hormonální antikoncepcí. Závislost na tabáku je však chronické recidivující onemocnění, kterého není snadné se zbavit. Kazuistika popisuje několikaletou neúspěšnou léčbu závislosti na tabáku dívky z kuřácké rodiny, která byla naší pacientkou od svých 14 do 19 let. Měla celkem pět pokusů přestat kouřit, nejdéle však nekouřila tři měsíce. Po šestiměsíčním užívání hormonální antikoncepce prodělala plicní embolii, přesto kouřit nepřestala.

02/2019 Doc. MUDr. Eva Králíková, CSc.
Kouř čehokoli vždy obsahuje řádově tisíce látek. A jsou to především zplodiny spalování, které zkracují život nejméně polovině kuřáků v průměru o 15 let. Kuřáci tabáku ale kouří kvůli nikotinu. I když není zcela neškodný, zejména v souvislosti s kardiovaskulárním rizikem, představuje zlomek rizika vdechování kouře. Většina dospělých kuřáků by raději nekouřila, bohužel se jim většinou nedaří přestat, v průběhu života mívají desítky neúspěšných pokusů. Ideální je naprostá abstinence od kouření i nikotinu, ale existuje poměrně velká skupina těch, kdo nechtějí nebo nemohou přestat užívat nikotin. Pokud by jej mohli přijímat bez zplodin spalování, jistě by své riziko podstatně snížili. Nejlepší volbou je pak čistý nikotin - náhradní léčba nikotinem ale nebývá pro většinu dostatečně atraktivní. V žebříčku rizika by následovaly elektronické cigarety na bázi čistého zahřívaného nikotinu, dalším, rizikovějším stupněm by pak byl zahřívaný/nahřívaný tabák na bázi tlení speciálně upraveného tabáku. Právě míru rizika bychom měli umět pacientům vysvětlit.

02/2019 Doc. MUDr. Tomáš Zelinka, CSc.
Tento přehledový článek je zaměřen na jedny z nejčastěji předepisovaných antihypertenzních látek - na thiazidová (hydrochlorothiazid) a thiazidům podobná diuretika (chlorthalidon a inda - pamid). Poslední doporučení pro léčbu hypertenze podtrhla roli thiazidům podobných diuretik pro jejich větší účinnost ve snižování krevního tlaku a pro vyšší stupeň důkazů z větších randomizovaných studií. Léčba diuretiky je indikována zvláště u sůl senzitivní a rezistentní hypertenze.

02/2019 Doc. MUDr. Josef Kořínek, PhD.; MUDr. Miloš Dobiáš; prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc.
Diabetes meLLitus je relativně častým onemocněním spojeným se srdečním selháním obou typů (se zachovaLou i sníženou ejekční frakcí), které zhoršuje jeho průběh a prognózu. Zlepšení mortality, morbidity pacientů se srdečním selháním a diabetem je společným cílem diabetoLogů a kardioLogů. Zatímco etabLovaná „kardioLogická“ farmakoterapie srdečního seLhání je anaLogická u diabetiků a nediabetiků s podobným efektem na redukci mortaLity a morbidity u obou skupin pacientů, tak u „diabetoLogické“ farmakoterapie je situace kompLexnější. PřehLedový čLánek popisuje zákLady farmakoterapie srdečního seLhání nejen z kardioLogického hLediska, aLe diskutuje terapii antidiabetiky u pacientů se srdečním seLháním ve světLe nejnovějších výsLedků kLinických studií.

02/2019 Doc. MUDr. Filip Málek, Ph.D., MBA
Inhibitory neprilysinu a receptoru angiotenzinu II představují novou lékovou skupinu, jediným představitelem pro klinické použití je zatím sakubitril/valsartan. Sakubitril/valsartan je schválen pro léčbu chronického srdečního selhání se sníženou systolickou funkcí levé komory. V roce 2014 byly prezentovány a publikovány výsledky studie PARADIGM-HF, která prokázala příznivý efekt sakubitril/valsartanu na kardiovaskulární mortalitu a morbiditu pacientů s chronickým srdečním selháním ve srovnání s enalaprilem. Další analýzy této studie prokázaly příznivý dopad léčby na kvalitu života nemocných. Nedávno publikované studie prokázaly účinnost a bezpečnost sakubitril/valsartanu podaného po hospitalizaci pro akutní dekompenzaci srdečního selhání a bezpečnost jeho podání i během hospitalizace. Probíhají další studie, jejichž cílem je prokázat účinnost sakubitril/valsartanu v dalších indikacích.

02/2019 Doc. MUDr. Lukáš Zlatohlávek, Ph.D.
Kardiovaskulární onemocnění patří mezi nejčastější příčiny mortality a morbidity u nás. Za posledních 30 let došlo k výraznému poklesu v jejich počtu, nicméně jsou stále dominující příčinou mortality. Na tomto poklesu se významně podílí cílená a důsledná intervence rizikových faktorů aterosklerózy. Ateroskleróza je dynamický proces a při její klinické manifestaci v podobě kardiovaskulárních příhod je jasně indikována antiagregační terapie. Předpokládalo se, že podáváním antiagregační terapie v primární prevenci dojde k zabránění manifestace či snížení počtu kardiovaskulárních onemocnění. To se sice prokázalo zejména v případě koronárních příhod, nicméně došlo ke zvýšené manifestaci nežádoucích účinků, a to dominantně v podobě krvácení do zažívacího traktu a cerebrovaskulárních krvácení, a nebyl prokázán celkový benefit pro pacienta.

02/2019 Doc. MUDr. Tomáš Kovárník, Ph.D.; MUDr. Štěpán Jeřábek; MUDr. Jan Pudil
Autoři ve svém sdělení uvádějí současný stav poznatků a platná doporučení pro antitrombotickou léčbu nemocných, kteří jsou indikováni k dlouhodobé antikoagulační terapii a (po provedení koronární intervence) rovněž k duální antiagregační terapii. Ve sdělení jsou doporučeny možnosti odhadu rizika jak ischemických, tak krvácivých komplikací u těchto nemocných.

02/2019 Doc. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., FESC; doc. MUDr. Martin Mates, CSc., FESC
Nemocný po akutním koronárním syndromu je ve velmi vysokém riziku další ischemické kardiovaskulární příhody. Antitrombotická léčba, a především podávání kyseliny acetylsalicylové společně s inhibitorem P2Y12 v rámci tzv. duální antiagregace je jedním ze základních pilířů léčby po akutním koronárním syndromu. Bylo opakovaně prokázáno, že tento postup snižuje riziko další koronární příhody, ale i riziko nekoronárních kardiovaskulárních příhod, či dokonce celkové mortality. Článek přináší přehled literární evidence pro duální antiagregaci po akutním koronárním syndromu a shrnuje možnosti antiagregační léčby a současná doporučení.