Vybrané články

01/2023 Doc. MUDr. Jana Hirmerová, Ph.D.
Preferovaným antikoagulačním lékem u gravidních pacientek s akutní tromboembolickou příhodou je nízkomolekulární heparin. Nežádoucí účinky jsou poměrně vzácné, někdy si však vynutí změnu terapie. Kazuistiky či soubory kazuistik dokumentují možnost náhrady fondaparinuxem. Uvedená kazuistika prezentuje úspěšné použití fondaparinuxu u pacientky s akutní ileofemorální žilní trombózou ve třetím trimestru gravidity a s lokální kožní alergií na nízkomolekulární heparin.

01/2023 MUDr. Martin Žurek, Ph.D.
Denosumab je plně humanizovaná monoklonální protilátka proti ligandu pro receptor aktivující jaderný faktor κβ (receptor activator of nuclear factor-κβ ligand, RANKL), který je klíčovým mediátorem tvorby, funkce a přežití osteoklastů. Denosumab tímto mechanismem potlačuje kostní resorpci a brání tak úbytku kostní hmoty. Studie FREEDOM (Fracture Reduction Evaluation of Denosumab in Osteoporosis Every 6 Months) prokázala, že denosumab snižuje riziko vzniku vertebrálních a nevertebrálních zlomenin a její extenze doložila, že dlouhodobá léčba po dobu až deseti let je účinná a bezpečná. Účinek denosumabu je reverzibilní, proto přerušení jeho podávání vede ke zvýšení kostní remodelace, ztrátě denzity kostního minerálu (bone mineral density, BMD) a zvýšenému riziku vzniku mnohočetných vertebrálních zlomenin. Sekvenční podávání bisfosfonátů navazující na léčbu denosumabem je způsobem, který do značné míry dokáže výše uvedenému zabránit.

01/2023 Prof. MUDr. Jan Bultas, CSc.; doc. MUDr. Debora Karetová, CSc.
Společným nedostatkem dosud užívaných antikoagulancií inhibitorů trombinu, inhibitorů faktoru Xa či antivitaminů K je zvýšené riziko klinicky významného krvácení. To se napříč lékovými skupinami, napříč indikacemi pohybuje mezi 1 a 3 % ročně. Nepřekvapuje tedy snaha o snížení rizika krvácení při zachování antitrombotického účinku. V posledních letech se objevuje výrazný pokrok v oblasti inhibitorů vnitřní cesty koagulační kaskády. Tato strategie je slibná, neboť k nejčastějším indikacím antikoagulancií patří aktivace hemostázy kontaktem (navozená např. polyfosfáty na povrchu aktivovaných trombocytů či kontaktem s umělým povrchem) či reparačně zánětlivými pochody (zejm. vlákny extracelulárně uvolněné deoxyribonukleové kyseliny [DNA] z neutrofilních leukocytů [neutrofilní extracelulární pasti, neutrophil extracellular trap, NET] či řadou cytokinů). Podmínkou aktivace této vnitřní cesty koagulace je stagnace krve umožňující dosažení účinné lokální koncentrace enzymů koagulační kaskády. Těmto podmínkám odpovídají dvě nejčastější indikace antikoagulační léčby fibrilace síní či tromboembolická nemoc. Zachování aktivní vnější cesty koagulace pak umožní účinnou hemostázu při poškození cévní stěny. V inhibici této vnitřní cesty koagulace je v pokročilé fázi klinického hodnocení řada inhibitorů faktoru XI/XIa na bázi klasických malomolekulárních léčiv (např. asundexian, milvexian), monoklonálních protilátek (např. abelacimab, osocimab) či oligonukleotidů inhibujících syntézu faktoru XI (např. fesomersen). Klinické hodnocení probíhá v rámci profylaxe tromboembolické nemoci, v rámci prevence tromboembolických příhod při fibrilaci síní či v indikaci sekundární prevence po infarktu myokardu či cévní mozkové příhodě.

01/2023 Doc. MUDr. Ľubica Cibičková, Ph.D.
Statiny patří mezi léky zásadně ovlivňující kardiovaskulární prognózu diabetiků. Fibráty jakožto léky snižující především koncentraci triglyceridů zprvu nepřinesly data potvrzující snížení kardiovaskulárního rizika. Až studie s fenofibrátem (FIELD, ACCORD a její extenze ACCORDION) ukázaly na přínos této léčby u diabetické dyslipidemie ve smyslu poklesu kardiovaskulárních příhod. V tomto směru také současná doporučení European Society of Cardiology uvádějí, že u pacientů užívajících statiny, kteří mají koncentraci LDL (lipoproteiny s nízkou hustotou, low-density lipoproteins) cholesterolu v cílovém rozmezí a koncentraci triglyceridů> 2,3 mmol/l, by měla být zvážena léčba fenofibrátem.

01/2023 MUDr. Robert Bém, Ph.D., MHA
Syndrom diabetické nohy je závažnou pozdní komplikací diabetů, která je příčinou vysoké morbidity a mortality pacientů s diabetem. Komplexní terapie zahrnuje maximální odlehčení postižené končetiny, léčbu infekce a ischemie, kompenzaci diabetů a v neposlední řadě i terapii lokální. I přes tuto komplexní léčbu je však hojení defektů v rámci syndromu diabetické nohy stále neuspokojivé, proto se hledají nové způsoby léčby. V posledních letech došlo k významnému pokroku v oblasti použití kožních náhrad, přičemž využití amniové membrány v léčbě chronických ran u pacientů s diabetem se ukázalo jako účinné a je v současnosti také hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.

01/2023 Prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA; MUDr. Lucie Břízová; MUDr. Martina Nováková
Věkově specifická prevalence diabetu v České republice se výrazně zvyšuje s věkem. U mužů starších 70 let je prevalence diabetu 35-40 %. U žen starších 75 let je prevalence diabetu 30-35 %. V roce 2021 bylo v ČR 680 000 diabetiků starších 65 let. V témže roce byla nejvyšší incidence diabetu u osob mezi 65. a 70. rokem života, inzulínem bylo léčeno 130 000 seniorů starších 65 let. Aktuálně jsou k dispozici data z různých sekundárních analýz klinických studií fáze II-IV, která potvrzují bezpečnost a účinnost nových tříd antidiabetik u seniorů. Znalost geriatrických syndromů a jejich včasné rozpoznání snižuje pravděpodobnost manifestace nežádoucích účinků antidiabetik, která mohou poškodit závažným způsobem senilního diabetika. Mezioborová spolupráce se jeví být zásadním předpokladem pro zlepšení péče o diabetiky starší 65 let.

01/2023 MUDr. Eva Račická
Od doby uvedení prvního agonisty receptoru pro glukagonu podobný peptid 1 (glucagon-like peptide-1 receptor agonists, GLP-1 RA), který byl schválen v roce 2005 (exenatid 2* denně) pro léčbu diabetes mellitus 2. typu, byly v této lékové skupině vyvinuty nové léky, které mají významný účinek na úpravu glykemie a tělesné hmotnosti. Vývoj podání těchto léků pak vedl k subkutánní aplikaci injekcí 1* denně a 1* týdně. V roce 2021 byl v České republice uveden na trh první perorálně podávaný GLP-1 RA, a to semaglutid. Tento článek poskytuje výsledky z klinického programu PIONEER, které svědčí o účinnosti a dobré toleranci perorálního semaglutidu v léčbě diabetu 2. typu. Článek se také zabývá postavením perorálního semaglutidu v kontextu algoritmu léčby diabetes mellitus 2. typu.

01/2023 MUDr. Alena Adamíková, Ph.D.
Řada pacientů s diabetes mellitus 2. typu stále nedosahuje požadovaných cílů kompenzace svého onemocnění, a tak se hledají další postupy a upravují se algoritmy terapie. Agonisté receptoru pro glukagonu podobný peptid 1 (glucagon-like peptide-1 receptor agonists, GLP-1 RA) se dostávají do přední linie antidiabetické léčby pro své komplexní účinky jak na zlepšení parametrů dlouhodobé kompenzace a lipidového spektra, tak na významné snížení hmotnosti. Agonisté receptoru pro GLP-1 také redukují riziko závažných nežádoucích kardiovaskulárních příhod (major adverse cardiovascular events, MACE) u dospělých diabetiků 2. typu s již diagnostikovaným kardiovaskulárním onemocněním nebo vícečetnými kardiovaskulárními rizikovými faktory. Nový duální receptorový agonista pro GLP-1 a na glukóze závislý inzulinotropní polypeptid (glucose-dependent insulinotropic polypeptide, GIP) tirzepatid potvrdil účinnost a bezpečnost v klinické programu studií fáze III SURPASS s velmi významným účinkem na redukci hmotnosti a kontrolu glykemie bez zvýšení rizika hypoglykemií. Nově se objevují studie s multireceptorovými inkretinovými agonisty, např. s trojitým účinkem na receptory pro GIP, GLP-1 a glukagon.

01/2023 MUDr. Eva Račická
Léčba bazálním inzulínem je velmi důležitá pro léčbu diabetes mellitus 1. typu a často se stane nezbytnou během průběhu diabetes mellitus 2. typu při jeho progresi, která je spojená s postupným poklesem funkce a počtu β-buněk pankreatu, které produkují inzulin. Nicméně zahájení léčby a optimalizace léčby bazálním inzulinem u diabetes mellitus 2. typu může být náročná z důvodu mnoha faktorů, jako je například riziko hypoglykemie a potřeba každodenních injekcí. V tomto článku shrnujeme dosavadní poznatky o účinnosti a bezpečnosti nových dlouhodobě působících inzulinových analog podávaných 1* týdně. V současné době jsou testovány bazální inzulin Fc (BIF, LY3209590) a inzulin icodec (LAI 287), které prošly a procházejí klinickými studiemi fáze II a III. Dosavadní výsledky jsou nadějné pro jejich časné uvedení do klinické praxe a další rozšíření možností účinné a bezpečné léčby, která zvýší kvalitu života pacientů s diabetes mellitus.

01/2023 Prof. MUDr. David Karásek, Ph.D.
Inclisiran představuje novou možnost léčby dyslipidemie. Jeho účinkem dochází k redukci lipoproteinů s nízkou hustotou (low-density lipoproteins, LDL) v krevní plazmě v důsledku vysoce specifické inhibice syntézy proproteinové konvertázy subtilisinu/kexinu typu 9 (proprotein convertase subtilisin/kexin type 9, PCSK9) přímo v cytoplazmě hepatocytů prostřednictvím interakce s ribonukleovou kyselinou (RNA) sloužící k translaci genetické informace pro tvorbu tohoto proteinu. Sdělení se věnuje mechanismu působení inclisiranu, jeho klinickému účinku a zamýšlí se i nad jeho postavením v současném spektru hypolipidemických přípravků.

01/2023 Doc. MUDr. Denisa Janíčková Žďárská, Ph.D.
Finerenon (Kerendia®), první perorální selektivní nesteroidní mineralokortikoidní receptorový antagonista (mineralocorticoid receptor antagonist, MRA), je vyroben společností Bayer Healthcare Pharmaceuticals pro léčbu diabetického onemocnění ledvin (diabetic kidney disease, DKD) a srdečního selhání (heart failure, HF). Finerenon byl příslušnými institucemi schválen v červenci 2021 v USA, v únoru 2022 pak v Evropě. Je indikován ke zpomalení tempa poklesu odhadované glomerulární filtrace (estimated glomerular filtration rate, eGFR), k redukci terminálního selhání ledvin (end-stage renal disease, ESRD) u dospělých s chronickým onemocněním ledvin (chronic kidney disease, CKD) spojeným s diabetes mellitus 2. typu.

01/2023 MUDr. Ivan Zahrádka; prof. MUDr. Ondřej Viklický, CSc.
Přestože byly inhibitory kotransportéru pro sodík a glukózu 2 (sodium-glucose co-transporter 2, SGLT2) původně vyvinuty jako nová třída antidiabetik, jejich výrazné kardioprotektivní a nefroprotektivní účinky výrazně rozšířily spektrum jejich využití. Zde shrnujeme farmakologické vlastnosti inhibitorů SGLT2, výsledky hlavních klinických studií s nefrologickými cíli, novinky v indikačních kritériích a budoucí perspektivy jejich využití. Inhibitory SGLT2 se tak stávají základními prostředky renoprotekce a kardioprotekce u většiny nemocných s chronickým onemocnění ledvin či chronickým srdečním selháním nehledě na přítomnost diabetu.

01/2023 MUDr. Martina Müllerová; MUDr. Klára Sochorová; prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc.
Hybridní uzavřené okruhy jsou v současné době nejúčinnější léčebnou technologickou metodou u pacientů s diabetes mellitus 1. typu. Okruh sestává ze senzoru ke kontinuální monitoraci glukózy, inzulínové pumpy a chytrého algoritmu vydávajícího inzulin částečně samostatně s úpravou podle aktuální koncentrace glukózy. Hybridní okruhy vyžadují spolupráci pacienta v podobě oznamování jídel pro aplikaci prandiálního bolusu a udržování funkčního místa vpichu senzoru/kanyly. Podle klinických studií je užívání certifikovaných hybridních okruhů jednoznačně bezpečné a účinné. V současnosti poskytují uzavřené okruhy jejich uživatelům komfortní způsob každodenní péče o svůj diabetes. Do budoucna lze očekávat příchod plně automatizovaných, na pacientovi nezávislých technologií či bihormonálních okruhů.

06/2022 MUDr. Jan Hugo
Prezentovaná kazuistika popisuje případ pacienta s Aspergerovým syndromem trpícím těžkou formou atopické dermatitidy. Standardní topická ani konvenční systémová terapie atopické dermatitidy neměla řádný terapeutický efekt. Onemocnění se dostalo pod dlouhodobou kontrolu až po zahájení terapie dupilumabem. Přestože pacient trpí poruchou autistického spektra, terapii zvládá zcela bez obtíží.

06/2022 MUDr. Kateřina Šrámková
Erektilní dysfunkce a předčasná ejakulace patří k nejčastějším sexuálním poruchám u mužů. Ovlivňují fyzické i psychosociální zdraví mužů a mají významný vliv na kvalitu života nemocných i jejich partnerů. Incidence erektilní dysfunkce stále narůstá. Léčba erektilní dysfunkce zahrnuje perorální přípravky, léčbu rázovou vlnou, podtlakové přístroje, intrakavernózní injekce a penilní protézy. Nejběžněji jsou k léčbě erektilní dysfunkce využívány inhibitory PDE5. Zatímco léčba erektilní dysfunkce je orientovaná na muže, léčba předčasné ejakulace je orientovaná na uspokojení ženy. Používáme sexoterapeutické metody a farmakoterapii. Distribuce dapoxetinu v České republice skončila.

06/2022 MUDr. Simona Halúsková; prof. MUDr. Martin Vališ, Ph.D., FEAN
Sekundárně progresivní roztroušená skleróza je druhou nejčastější formou roztroušené sklerózy. Diagnóza sekundárně progresivní roztroušené sklerózy je však často stanovena až retrospektivně a opožděna zhruba o tři roky v důsledku mnoha faktorů, ať už ze strany pacienta, nebo lékaře. Siponimod představuje první perorální přípravek schválený k léčbě sekundárně progresivní roztroušené sklerózy, u kterého bylo prokázáno zpomalení klinicky potvrzené progrese. Kazuistika popisuje téměř 22leté období muže léčeného pro roztroušenou sklerózu.

06/2022 MUDr. Zbyšek Pavelek, Ph.D.; MUDr. Simona Halúsková; doc. MUDr. Pavel Ryška, Ph.D.; prof. MUDr. Martin Vališ, Ph.D., FEAN
Ofatumumab je plně humánní antiCD20 monoklonální protilátka schválená k léčbě dospělých pacientů s aktivní relapsremitentní formou roztroušené sklerózy. Jedná se o první B buněčnou terapii určenou k domácí subkutánní aplikaci jednou měsíčně. Siponimod je registrován v České republice k léčbě sekundárně progresivní formy roztroušené sklerózy. Siponimod je prvním účinným léčebným přípravkem určeným k léčbě pacientů se sekundárně progresivní formou roztroušené sklerózy, který příznivě ovlivňuje jak klinické parametry, tak parametry magnetické rezonance. Jsou prezentovány tři kazuistiky u pacientů s RS léčenými ofatumumabem a siponimodem.

06/2022 MUDr. Eva Krasulová, Ph.D.
Roztroušená skleróza představuje autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému, které postihuje zejména mladé pacienty v produktivním věku. Léky se schopností snižovat aktivitu choroby a oddálit invaliditu pacienta jsou k dispozici od 90. let minulého století, ale teprve recentně máme možnost léčit vysoce účinnými léky pacienty od samotného klinického počátku onemocnění. Předložená kazuistika dokládá dlouhodobý účinek léku ocrelizumab s minimem nežádoucích účinků a shrnuje vliv této léčby na běžné životní situace (gravidita, vakcinace atd.).

06/2022 MUDr. Marek Peterka
Roztroušená skleróza (RS) je autoimunitní demyelinizační a neurodegenerativní onemocnění centrálního nervového systému, které je hlavní příčinou neúrazového neurologického postižení u mladých dospělých. V posledních letech byla pro léčbu RS schválena řada léků modifikujících průběh choroby. Pozoruhodné pokroky v léčbě všech forem RS včetně progresivních příznivě změnily vyhlídky mnoha pacientů. Došlo také ke koncepčnímu posunu v chápání imunitní patologie RS, od modelu zprostředkovaného výhradně T lymfocyty k poznání, že klíčovou roli v patogenezi hrají B lymfocyty. Příchod účinnějších léků s méně častým podáváním, dobrou snášenlivostí a adherencí vedl k častějšímu využití této terapie jako léku první volby. Mnoho odborníků nyní doporučuje jejich použití u mnoha pacientů v počátku onemocnění. V tomto článku podáváme přehled o aktuálně schválených léčebných přípravcích k léčbě RS.

06/2022 MUDr. Eva Konířová; prof. MUDr. Marek Trněný, CSc.
Imunitní trombocytopenie (ITP) je autoimunitní onemocnění charakterizované poklesem počtu trom bocytů a s tím korelujícím zvýšeným rizikem či přítomností krvácení. Změna náhledu na patofyziologii ITP o poznání, že se jedná i o suboptimální produkci destiček, vedla k zavedení agonistů trombopoeti nového receptoru. Romiplostim patří mezi agonisty trombopoetinového receptoru 2. generace. Máme k dispozici robustní data z klinických studií i více než desetileté zkušenosti z běžné klinické praxe prokazující vysokou účinnost a bezpečnost romiplostimu v léčbě ITP. Proti původním předpokladům je romiplostim kvůli svému imunomodulačnímu účinku schopen navodit až u třetiny pacientů setrvalou remisi přetrvávající po ukončení léčby. V současné době patří romiplostim mezi standardní modality 2. linie. Léčbu ITP navíc ovlivnila pandemie covidu19, která urychlila některé dlouhodobé trendy, jako je dřívější nasazení agonistů trombopoetinového receptoru.